Skoky na lyžích: nulu od rozhodčího dostat nelze

Nula od rozhodčího ve skocích na lyžích vzniknout nemůže. Maximální srážky za let, dopad a dojezd dají dohromady sedmnáct bodů z dvaceti, takže i po nejhorším možném hodnocení zůstanou skokanovi tři body. Je to jedna z věcí, které se v přenosech vysvětlují mimochodem a většinou špatně.

Ve zkratce

• Konstrukční bod a bod K jsou totéž, ne dvě různá místa.
• Skok na bod K má hodnotu přesně šedesát bodů za vzdálenost.
• Hodnota metru se odvíjí od vzdálenosti bodu K, ne od velikosti můstku.
• Rozhodčích je pět, nejvyšší a nejnižší známka se škrtá.
• Chybějící telemark stojí nejméně tři body.
• Protivítr nadnáší, takže se za něj body odečítají.
• Délka lyží je vázaná na tělesnou výšku a na index tělesné hmotnosti.
• Kdo upadne po skoku na pětadevadesát procent nejdelšího, má právo na další kolo.
• Kombinéza se kontroluje čipy, které kontrolor při podvodu deaktivuje.

Jak se počítá výsledek

Body za skok mají dvě části: vzdálenost a známky rozhodčích. Vzdálenost se měří od hrany odrazového stolu k bodu dopadu s přesností na půl metru. Dopad je dokončený, teprve když jsou obě chodidla v plném kontaktu se svahem, při dopadu na jednu nohu se měří první chodidlo a při pádu bod, kde se svahu poprvé dotkne kterákoli část těla.

Skok přesně na bod K má hodnotu šedesáti bodů. Metry nad bod K se násobí hodnotou metru a přičítají, metry pod ním se stejně počítají a odečítají. Celkový součet za skok ale nemůže být záporný, minimum je nula.

Bod K a hodnota metru

Konstrukční bod a bod K jsou v pravidlech jedna a táž věc, což české texty často rozdělují na dvě. Slouží jako tabulkový bod, od kterého se počítá. A hodnota metru se odvíjí právě od jeho vzdálenosti, ne od velikosti můstku.

Čím větší můstek, tím méně bodů metr stojí. Na malých můstcích s bodem K kolem pětadvaceti metrů se počítá 4,4 bodu za metr, na středních kolem dvou a půl bodu, na velkých 1,8 a na letových můstcích už jen 1,2 bodu. Skoky se totiž na velkých můstcích liší o mnohem víc metrů a bez tohoto odstupňování by rozhodovala jen vzdálenost.

Známky rozhodčích a telemark

Rozhodčích je pět, nejvyšší a nejnižší známka se škrtá a zbylé tři se sečtou. Maximum za styl je tedy šedesát bodů, tedy dvacet od každého ze tří započítaných. Rozhodčí posuzují tři skupiny odděleně: let, dopad a dojezd.

Srážky mají strop. Za let lze strhnout nejvýše pět bodů, za dopad také pět a za dojezd sedm. Pád před pádovou čarou nebo na ní znamená plných sedm bodů. Součet nejhoršího možného hodnocení je sedmnáct, takže tři body zůstanou vždy.

Telemark není estetická libůstka. Pravidla popisují, že rozestup chodidel má být zhruba délka chodidla, lyže mají být rovnoběžně s odstupem nejvýše dvou šířek a tlak má být na obou nohou stejný. Jde o tlumení dopadového rázu vlastní svalovou prací, tedy o bezpečnost. Za jeho chybějící provedení se strhávají nejméně tři body.

Vítr a nájezdová lať

Kompenzace za vítr se zavedla v roce 2010 a byla revidovaná v roce 2016. Vliv větru na délku skoku se počítá z tangenciální složky rychlosti větru a z velikosti můstku. Protivítr skokana nadnáší, takže se mu body odečítají. Zadní vítr délku ubírá, takže se přičítají.

Vítr se přitom neměří na jednom místě. Pravidla předepisují měřicí přístroje na třech místech svahu a k tomu nejméně osm větrných praporků nebo rukávů na každé straně doskoku ve výšce letové dráhy.

Proč se mění délka nájezdu

Kompenzace za nájezdovou lať nevznikla kvůli spravedlnosti, ale kvůli bezpečnosti. Porota smí délku nájezdu měnit i uprostřed rozjeté série právě proto, že systém kompenzací existuje. Bez něj by se musela série zrušit a opakovat z jiné latě.

Porota se navíc musí sejít, jakmile některý skok dosáhne pětadevadesáti procent velikosti můstku, a rozhodnout, jestli lze sérii bezpečně dokončit. Trenér smí svému závodníkovi nájezd zkrátit, ale kompenzace se mu započítá jen tehdy, když skokan doletí alespoň na těch pětadevadesát procent. Jinak by se dala kratší lať zneužít.

S hranicí pětadevadesáti procent souvisí ještě jedno pravidlo, které diváky mate. Kdo doletí na pětadevadesát procent délky nejdelšího skoku a upadne, má právo startovat v dalším kole nad rámec postupujících. Když se používá kompenzace, počítá se přepočtená vzdálenost, ne ta naměřená.

Materiál pod přísnou kontrolou

Kombinéza má předepsaný střih do posledního švu. Mužská se skládá z devíti dílů, ženská ze třinácti. Musí být o dva až čtyři centimetry širší než obvod těla, u nohavic je tolerance o něco větší, materiál je pětivrstvý laminát o tloušťce čtyř až šesti milimetrů a předepsaná je i prodyšnost, nejméně čtyřicet litrů na metr čtvereční za sekundu, přičemž rozdíl mezi jednotlivými díly nesmí překročit dvacet. Když jedno měření spadne pod limit, měří se dvakrát znovu na náhodně vybraných místech téhož dílu, a pokud jsou pod limitem aspoň dvě měření ze tří, následuje diskvalifikace.

Kontrola je technicky pozoruhodná. Na velkých akcích se do schválené kombinézy termolisem vlepí pět čipů u mužů a tři u žen na předem daná místa a údaje jdou do databáze federace. Načíst je lze před skokem i po něm. Za manipulaci s označenou kombinézou se čipy deaktivují, kombinéza se stává navždy nepoužitelnou a nedá se nahradit, závodník je diskvalifikován a případ může skončit i řízením podle pravidel proti manipulaci se soutěžemi.

Počet kombinéz je omezený, jedna na závodní den včetně kvalifikace a dvě na celý podnik. Poškozenou kombinézu musí závodník okamžitě ukázat kontrolorovi a malé díry se smí zalepit záplatou o průměru nejvýše dvou centimetrů, nanejvýš jednou na díl.

Lyže vázané na hmotnost

Maximální délka lyže je sto pětačtyřicet procent tělesné výšky závodníka, ovšem jen při dostatečném indexu tělesné hmotnosti. Kdo má index nižší, dostane lyže kratší, a to odstupňovaně po malých krocích. Délka se zaokrouhluje na celé centimetry a musí být na lyži vyznačena. Hranicí je index jednadvacet a odstupňování jde po osminách bodu, takže i malý rozdíl v hmotnosti znamená jinou povolenou délku. Lyže má navíc předepsanou šířku v bodě rovnováhy a minimální hmotnost odvozenou od délky, tedy dvě a půl kilogramu u lyže dlouhé dva a půl metru, plus dvě desetiny kilogramu na vázání.

Smysl pravidla je zřejmý. Lehčí závodník má lepší poměr vztlaku k hmotnosti, ale pokud za nízkou hmotnost zaplatí kratšími lyžemi, výhoda mizí. Vážení navíc probíhá ve spodním prádle, bez helmy, brýlí, rukavic, bot i kombinézy, což vysvětluje, proč se kolem něj vede tolik sporů. U mládežnických závodů se index nepoužívá vůbec a platí prostý strop.

Můstky a bezpečnost

Můstky se dělí podle velikosti, tedy podle vzdálenosti bodu, kam skok bezpečně dosáhne. Malé mají do padesáti metrů, střední do pětaosmdesáti, normální do sto deseti, velké do sto padesáti, obří do sto pětaosmdesáti a letové dvě stě metrů a víc. Velký můstek s převýšením nad stanovenou hranicí se vůbec nehomologuje, což je tvrdý bezpečnostní strop.

K povinné výbavě patří helma s omezenou mezerou mezi skořepinou a hlavou, brýle a rukavice s prsty, palčáky jsou zakázané. Hole se nepoužívají, cizí pomoc není dovolená a startovní číslo je povinné i v tréninku. Další skokan smí startovat, až předchozí skok úplně skončí, a při tréninku musí být přítomen zdravotník. Mezera mezi vnějším povrchem helmy a hlavou nesmí nikde přesáhnout sedm centimetrů a rukavice smí mít materiál silný nejvýše sedm milimetrů. Zábradlí u doskoku musí měřit nejméně sedmdesát centimetrů, nesmí mít ostré výčnělky ani mezery širší než patnáct milimetrů a rozdíl výšky mezi sousedními startovními latěmi nesmí přesáhnout čtyřicet centimetrů. Rychlost nájezdu se měří na osmimetrovém úseku končícím deset metrů před hranou odrazu. Podobně jako u jiných zimních disciplín rozhoduje o bezpečí i podmínky, jak popisuje průvodce zimními sporty.

Osm omylů o skocích na lyžích

1. Konstrukční bod a bod K jsou dvě různá místa. Pravidla je označují jako jedno a totéž.
2. Metr má všude stejnou hodnotu. Odvíjí se od vzdálenosti bodu K a na letových můstcích je nejnižší.
3. Rozhodčí může dát nulu. Maximální srážky dají sedmnáct bodů z dvaceti.
4. Telemark je jen efekt pro diváky. Je to způsob, jak vlastní svalovou prací ztlumit dopad.
5. Za protivítr se body přičítají. Naopak, protivítr nadnáší, takže se odečítají.
6. Čím lehčí skokan, tím větší výhoda. Nižší index tělesné hmotnosti znamená kratší lyže.
7. Kdo upadne, o další kolo přichází. Po skoku na pětadevadesát procent nejdelšího má právo startovat.
8. Kombinézu nikdo pořádně nekontroluje. Má vlepené čipy a načítá se před skokem i po něm.

Časté otázky

Jak se počítají body ve skocích na lyžích?

Sečtou se body za vzdálenost a známky rozhodčích, k tomu se připočte nebo odečte kompenzace za vítr a za délku nájezdu. Skok přesně na bod K má hodnotu šedesáti bodů, metry navíc se násobí hodnotou metru daného můstku.

Co je bod K?

Tabulkový bod, od kterého se počítají body za vzdálenost. Pravidla ho označují také jako konstrukční bod, jde tedy o jedno a totéž místo, ne o dvě různá.

Proč se škrtá nejvyšší a nejnižší známka?

Aby jeden odchylující se rozhodčí výsledek nezkreslil. Známkuje pět rozhodčích, krajní hodnoty se vyřadí a zbylé tři se sečtou, takže maximum za styl je šedesát bodů.

Za co se strhává nejvíc bodů?

Za dojezd, kde je strop sedm bodů, a pád před pádovou čarou stojí celých sedm. Za let a za dopad je maximum po pěti bodech. Samotný chybějící telemark znamená srážku nejméně tří bodů.

Jak funguje kompenzace za vítr?

Počítá se z tangenciální složky rychlosti větru a z velikosti můstku. Protivítr skokana nadnáší, takže se mu body odečítají, zadní vítr délku ubírá, takže se přičítají. Vítr se měří na několika místech svahu.

Proč jsou lyže vázané na hmotnost?

Aby se nevyplatilo hubnout. Maximální délka lyže je sto pětačtyřicet procent tělesné výšky, ale jen při dostatečném indexu tělesné hmotnosti. Kdo má index nižší, dostane odstupňovaně kratší lyže.

Jak se kontroluje kombinéza?

Měří se tolerance k tělu, tloušťka a složení laminátu i prodyšnost, tedy nejméně čtyřicet litrů na metr čtvereční za sekundu s rozdílem mezi díly nejvýše dvacet. Do schválené kombinézy se navíc vlepí čipy, pět u mužů a tři u žen, a načítají se před skokem i po něm.

Může skokan po pádu pokračovat v soutěži?

Může, pokud doletěl aspoň na pětadevadesát procent délky nejdelšího skoku. Pak má právo startovat v dalším kole nad rámec postupujících. Používá se přitom vzdálenost přepočtená kompenzacemi, ne ta naměřená.

Mohlo by vás zajímat

• Pravidla dalších sportů shrnuje přehled pravidel sportů.
• Co skutečně trénuje práce s rovnováhou a proč nestabilní podložka není lepší než pevná zem, rozebírá text o tom, jak funguje rovnováha a propriocepce.

Zdroje

Soutěžní pravidla. Platná mezinárodní pravidla lyžařské federace pro skoky na lyžích, konkrétně kapitoly o profilu můstku a jeho kategoriích, o měření vzdálenosti a určení bodu dopadu, o hodnotě metru podle vzdálenosti bodu K, o bodování a srážkách rozhodčích v jednotlivých skupinách, o měření větru a o kompenzacích, o změnách délky nájezdu a o pravidle pětadevadesáti procent, o měření rychlosti nájezdu a o bezpečnostních požadavcích na zábradlí a startovní latě.

Specifikace výstroje. Platné specifikace soutěžní výstroje pro skoky na lyžích, části o kombinéze včetně tolerancí k tělu, složení a tloušťky laminátu, prodyšnosti a postupu při opakovaném měření, o počtu dílů a o čipování a jeho porušení, dále o délce a hmotnosti lyží v návaznosti na tělesnou výšku a index tělesné hmotnosti a o helmě, brýlích a rukavicích.

Kompenzace za vítr. Analýza systému kompenzací publikovaná v PLOS ONE (2020), která zpracovala 35 závodů z jedné a 30 závodů z druhé sezony Světového poháru a mistrovství světa a uvádí i použitý vzorec.