Skialpinismus pro začátečníky: jak začít bezpečně

O přežití zasypaného rozhodne skupina na místě, ne záchranka. Švýcarská kohorta 1643 kriticky zasypaných lidí za čtyřicet let ukazuje, že přežití je 91 procent při vyproštění do deseti minut a 31 procent při vyproštění mezi desátou a třicátou minutou. Medián času do vyhrabání společníky je deset minut, u organizované záchrany devadesát. Devadesát minut je hluboko za bodem, kde křivka padá.

Ve zkratce

• Skialpinismus je výstup na lyžích se stoupacími pásy a vázáním s uvolnitelnou patou, sjezd se jede zaaretovanou patou.
• Přežití kriticky zasypaného je 91 procent do deseti minut a 31 procent mezi desátou a třicátou minutou.
• Nejčastější příčinou smrti je udušení, tvoří dvaasedmdesát procent pitvaných případů.
• Povinné minimum je vyhledávač, sonda a lopata, a všechny tři části musí umět obsluhovat celá skupina.
• Vyhledávače pracují na frekvenci 457 kilohertzů podle harmonizované evropské normy.
• Nafouknutý lavinový batoh snížil v analýze úmrtnost z dvaadvaceti na jedenáct procent, ve dvaceti procentech případů se ale nenafoukl.
• Nejvíc obětí padne na třetí stupeň lavinové stupnice, tedy na stupeň uprostřed škály.
• Skialpové vázání a boty mají vlastní normy a kombinace se sjezdovým vázáním se musí ověřit podle značení.

Jak to funguje

Pod skluznicí drží stoupací pásy, které kloužou dopředu a brání podklouznutí vzad. Vázání ve výstupu uvolní patu, takže se bota odvaluje jako při chůzi, a při sjezdu se pata zaaretuje a vázání se chová jako sjezdové. Tomu odpovídá i bota, která má přepínač mezi chůzovým a sjezdovým režimem a měkčí podrážku.

Rozdíl proti sjezdovému lyžování tedy není jen v tom, že se stoupá. Je v tom, že si člověk veze celý systém nahoru a že se pohybuje mimo zajištěný a kontrolovaný prostor sjezdovky.

Lavinové riziko v číslech

Kolik lidí zemře

Evropské lavinové zpravodajské služby uvádějí dlouhodobý průměr kolem sta obětí ročně, v posledních sezonách publikovaly bilance 87 a 70 obětí. Nejpodrobnější dlouhodobá data má Švýcarsko: za posledních dvacet let tam v lavinách umírá průměrně čtrnáct lidí ročně na skialpových túrách a sedm při jízdě ve volném terénu v okolí areálů.

Čísla o rozdělení podle činnosti je potřeba číst opatrně. Že jsou skialpinisté na prvním místě, neznamená, že je skialpinismus na hodinu pohybu nebezpečnější než jiné aktivity. Znamená to, že skialpinistů je v lavinovém terénu víc a tráví v něm víc času. Údaje, které by umožnily spočítat riziko na hodinu, se nepublikují.

Křivka přežití

Nejsilnější podklad má švýcarská kohorta 1643 kriticky zasypaných osob z 3805 lavin za čtyřicet let. Přežití bylo 91 procent při vyproštění do deseti minut a 31 procent při vyproštění mezi desátou a třicátou minutou. Celková míra přežití kriticky zasypaných přitom za sledované období stoupla ze zhruba dvaačtyřiceti na třiapadesát procent, což se přičítá hlavně lepší přednemocniční péči.

Starší analýza šesti set třiatřiceti zcela zasypaných osob popisuje druhý zlom křivky kolem pětatřicáté minuty a ukazuje, že lidé s dýchací dutinou u obličeje přežívali častěji, zvlášť při delším zasypání.

Na co se umírá

Přehled jednatřiceti studií s 1543 oběťmi uvádí u pitvaných případů s určenou příčinou udušení u dvaasedmdesáti procent, úraz u osmnácti procent a podchlazení u dvou procent. To je pro praxi zásadní: hlavní hrozbou nejsou mráz a čekání, ale nedostatek vzduchu v prvních minutách. Právě proto rozhoduje rychlost společníků.

Výbava, která má smysl

Vyhledávač, sonda, lopata

Trojice je standard, který shodně uvádějí vzdělávací materiály alpských svazů i lavinové služby. Každá část má svou roli: vyhledávač určí místo, sonda potvrdí hloubku a polohu, lopata dělá vlastní práci. Bez kterékoli z nich se do časového okna, které dává podle křivky přežití smysl, nedá vejít.

Vyhledávače pracují na frekvenci 457 kilohertzů a odpovídají harmonizované evropské normě, která pásmo i tolerance stanoví. Kompatibilita mezi značkami tím je zajištěná, rozdíly jsou v počtu antén a v obsluze.

Kopání je nejdelší část

Na to se zapomíná nejčastěji. V pilotním testu měli účastníci vyhrabat bednu se šesti sty litry sněhu o hmotnosti kolem 394 kilogramů, což je úkol na jednotky minut, a tvar lopaty ovlivnil výkon o zhruba čtrnáct procent. Celkové časy záchrany společníkem se přitom podle téže práce zkrátily z průměrných devětadvaceti minut v letech 1977 až 2000 na osmnáct minut po roce 2000, což se přičítá hlavně vývoji vyhledávačů.

Lavinový batoh

Analýza dat ze sedmi zemí za bezmála dvacet let ukázala u nafouknutého batohu pokles úmrtnosti z dvaadvaceti na jedenáct procent a pokles podílu kriticky zasypaných ze sedmačtyřiceti na dvacet procent. Podstatné je ale i to druhé číslo: ve dvaceti procentech případů se batoh nenafoukl a ve většině z nich šlo o chybu uživatele. Batoh tedy nenahrazuje trojici ani rozhodování, jen zmenšuje pravděpodobnost úplného zasypání.

Lavinová stupnice a kde se stávají nehody

Evropská stupnice má pět stupňů od nízkého po velmi vysoké nebezpečí. Nejzajímavější je ale rozložení obětí, které publikuje švýcarský institut.

Polovina obětí tedy padne na třetí stupeň, který je uprostřed škály a bývá vnímaný jako běžná pracovní podmínka. Jde přitom o absolutní počty, ne o individuální riziko: při čtvrtém a pátém stupni se do terénu vydá mnohem méně lidí.

Vázání a boty: co říkají normy

Skialpové vázání má vlastní mezinárodní normu, sjezdové jinou, a obě pracují s podobnou logikou zkoušek uvolňovacích hodnot. Číslo, kterému se lidově říká DIN, je i u certifikovaného vázání nastavené s tolerancí, ne absolutně.

Dvě věci z toho plynou prakticky. Žádná z norem netestuje uvolnění ve výstupovém režimu s odjištěnou patou. A certifikace není u všech typů skialpových vázání samozřejmostí, takže se u konkrétního modelu vyplatí ověřit, zda ji má.

U bot platí totéž. Skialpová bota se řídí jinou normou než sjezdová a nepatří automaticky do každého sjezdového vázání. Kombinaci je nutné ověřit podle značení vázání, ne podle toho, že bota mechanicky zapadne. Jak se orientovat v parametrech výbavy, rozebírá text o tom, jak vybrat lyže.

Jak je to fyzicky náročné

Měření u jednadvaceti závodníků ukázalo u elity maximální spotřebu kyslíku kolem 71 mililitrů na kilogram za minutu a rychlost stoupání kolem 1173 výškových metrů za hodinu, u subelity 985. Průměrná tepová frekvence při simulovaném závodě dosáhla dvaadevadesáti procent maxima.

To jsou hodnoty závodníků. Pro rekreanta je podstatnější, že jde o vytrvalostní zátěž v chladu a ve vyšší nadmořské výšce, tedy o kombinaci, u které se nedá spoléhat na letní kondici. Co dělá s výkonem nadmořská výška, popisuje text o tréninku ve výšce, a proč se v chladu podceňují ztráty tekutin, rozebírá článek o zimním pitném režimu.

Srdce, chlad a výška

Přehled o náhlé srdeční smrti v horách uvádí, že tvoří zhruba polovinu všech úmrtí při sjezdovém lyžování a horské turistice, a že u lyžařů zvyšuje riziko prodělaný infarkt myokardu mnohonásobně. Autoři doporučují kardiovaskulární prohlídku u lidí nad pětatřicet let před intenzivní zátěží, postupné rozjetí v prvních dnech na horách a pravidelný příjem tekutin a jídla.

K tomu se přidává vítr. Riziko omrzlin se posuzuje podle pocitové teploty a při hodnotách kolem minus osmadvaceti stupňů může odkrytá kůže zmrznout během deseti až třiceti minut. Nejzranitelnější okamžik je přezouvání a stahování pásů na hřebeni, kdy člověk stojí, je zpocený a má odkryté ruce. Jak se vrstvit, aby se to dalo zvládnout, popisuje text o zimním oblečení.

České podmínky

Lavinovou předpověď vydává pro Krkonoše a Jeseníky Horská služba ČR a používá stejnou pětidílnou mezinárodní stupnici jako alpské země. Soustavné zaznamenávání lavinových sesuvů začalo v Krkonoších v lednu 1954 a na české straně se popisuje čtyřiačtyřicet tradičních lavinových polí, na polské dalších třiadvacet. V Jeseníkách se dlouhodobě sleduje Velký a Malý kotel a okolí.

Druhá vrstva pravidel je ochranářská. V chráněných územích platí omezení pohybu mimo značené cesty a v klidových územích se pravidla vztahují i na skialpinismus, přičemž zimní období je vymezené kalendářně. Před túrou v Krkonoších nebo v Jeseníkách je tedy potřeba ověřit nejen lavinovou předpověď, ale i návštěvní řád.

Jak začít

Z dat plyne pořadí, které se od běžných doporučení liší. První je lavinový kurz s nácvikem vyhledávání, protože rozhodují minuty a skupina na místě. Druhá je výbava, kterou celá skupina umí obsluhovat, ne jen vlastní. Třetí je terén: první túry mají vést tam, kde se dá číst předpověď a vyhnout se strmým svahům. A až čtvrtá je fyzická příprava, protože ta se dá dobrat během sezony, kdežto minuty po pádu laviny ne.

Pokud jde o techniku sjezdu, zvládnutí červené sjezdovky je praktické minimum. V neupraveném terénu a s těžším batohem je sjezd o třídu náročnější a únava po výstupu se přidává. Kdo chce zimní pohyb bez lavinové expozice, může začít i jinde, třeba na sněžnicích, o kterých mluví samostatný text o sněžnicích.

Šest věcí, které si o skialpinismu lidé myslí neprávem

1. Že rozhoduje rychlost záchranné služby. Medián vyproštění organizovanou záchranou je devadesát minut, společníky deset.
2. Že hlavní hrozbou je podchlazení. Udušení tvoří dvaasedmdesát procent pitvaných případů, podchlazení dvě.
3. Že se nehody stávají hlavně za vysokého stupně. Polovina obětí padne na třetí stupeň pětidílné stupnice.
4. Že lavinový batoh nahradí trojici. Ve dvaceti procentech případů se nenafoukl, většinou kvůli chybě uživatele.
5. Že stačí mít vyhledávač. Bez sondy a lopaty a bez nácviku se do časového okna nedá vejít.
6. Že skialpová bota patří do každého vázání. Řídí se jinou normou a kombinaci je nutné ověřit podle značení vázání.

Časté otázky

Co je skialpinismus?

Výstup na lyžích se stoupacími pásy a s vázáním, které ve výstupu uvolňuje patu, a následný sjezd se zaaretovanou patou. Podstatný rozdíl proti sjezdovému lyžování je v tom, že se člověk pohybuje mimo zajištěný prostor sjezdovky.

Jak velké je lavinové riziko?

Evropské lavinové služby uvádějí dlouhodobý průměr kolem sta obětí ročně a v posledních sezonách publikovaly bilance 87 a 70 obětí. Ve Švýcarsku připadá za posledních dvacet let průměrně čtrnáct obětí ročně na skialpové túry.

Kolik času má zasypaný člověk?

Podle kohorty 1643 kriticky zasypaných osob je přežití 91 procent při vyproštění do deseti minut a 31 procent při vyproštění mezi desátou a třicátou minutou. Nejčastější příčinou smrti je udušení.

Co patří do lavinové výbavy?

Vyhledávač, sonda a lopata, a to u každého člena skupiny. Vyhledávače pracují na frekvenci 457 kilohertzů podle harmonizované evropské normy, takže jsou mezi značkami kompatibilní.

Pomůže lavinový batoh?

Analýza dat ze sedmi zemí ukázala u nafouknutého batohu pokles úmrtnosti z dvaadvaceti na jedenáct procent. Ve dvaceti procentech případů se ale batoh nenafoukl a většinou šlo o chybu uživatele, takže trojici ani rozhodování nenahrazuje.

Při jakém stupni nebezpečí se stávají nehody?

Nejvíc obětí, zhruba polovina, připadá na třetí stupeň pětidílné stupnice, který tvoří asi třicet procent dnů zimy. Jde ovšem o absolutní počty, protože při čtvrtém a pátém stupni se do terénu vydá mnohem méně lidí.

Musím umět dobře lyžovat?

Praktickým minimem je zvládnutá červená sjezdovka, protože v neupraveném terénu, s batohem a po výstupu je sjezd o třídu náročnější. Technika sjezdu se ale dá dohnat, zatímco lavinové rozhodování ne.

Jak je skialpinismus fyzicky náročný?

U závodníků se měřila průměrná tepová frekvence kolem dvaadevadesáti procent maxima a rychlost stoupání přes tisíc výškových metrů za hodinu. Pro rekreanta jde o vytrvalostní zátěž v chladu a ve výšce, u které se nedá spoléhat na letní kondici.

Mohlo by vás zajímat

• Jak se v zimě obléct na pohyb venku, rozebírá text o vrstvení oblečení.
• Proč se v chladu ztrácejí tekutiny nenápadněji, popisuje článek o pitném režimu v zimě.
• Co obnáší zimní pohyb bez lyží, shrnuje text o chůzi na sněžnicích.

Zdroje

Text má informativní charakter a nenahrazuje lavinový kurz ani lékařskou radu.

• Kohorta o přežití zasypaných ve Švýcarsku, JAMA Network Open (pubmed.ncbi.nlm.nih.gov)
• Přehled příčin smrti u lavinových nehod, Resuscitation Plus (pubmed.ncbi.nlm.nih.gov)
• Dlouhodobé statistiky lavinových nehod, WSL Institut für Schnee- und Lawinenforschung (slf.ch)
• Evropská lavinová stupnice a sezonní bilance, European Avalanche Warning Services (avalanches.org)
• Lavinová předpověď pro Krkonoše a Jeseníky, Horská služba ČR (horskasluzba.cz)