Český biatlon: šest titulů mistrů světa a žádné olympijské zlato

Biatlon je v Česku divácky nejsilnějším zimním sportem, přenosy v sezoně 2025/26 zasáhly přes pět milionů diváků, a přesto z olympijských her nikdy nepřivezl zlato. Devět medailí, z toho čtyři stříbrné a pět bronzových. Na mistrovství světa je bilance úplně jiná: šest titulů.

Ve zkratce

• První závod na našem území se konal v roce 1960 v Jeseníkách.
• Republikové šampionáty se konají od roku 1967.
• Z olympijských her má Česko devět medailí a žádné zlato.
• Z mistrovství světa má šest zlatých.
• Velký křišťálový glóbus získala jediná česká závodnice.
• Hlavním areálem je Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě.

Jak se u nás biatlon rozjel

První biatlonový závod na území Československa se konal v roce 1960 v Jeseníkách v oblasti Pradědu a pořádala ho brněnská vojenská akademie.

Malorážný biatlon se u nás praktikoval od poloviny šedesátých let v rámci branných závodů. Republikové šampionáty v malorážném biatlonu, zimní i letní, se konají od roku 1967, tedy dřív než světové šampionáty v téhle podobě.

Podle svazu byla československá pravidla později přijata jako mezinárodní standard. Zajímavý detail: ženy u nás v malorážném biatlonu závodily od začátku společně s muži, zatímco na olympijských hrách se ženy poprvé objevily až v roce 1992.

Českoslovenští biatlonisté získali v letech 1958 až 1992 na mistrovstvích světa čtyři medaile, jednu stříbrnou a tři bronzové. Jmenovitě jsou doložené dvě, obě patří Janu Matoušovi: bronz z vytrvalostního závodu na šampionátu v roce 1987 a stříbro ze štafety v roce 1990.

Česko nastoupilo na mistrovství světa poprvé v roce 1993 jako nástupnický stát.

Kde se u nás biatlon dělá

Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě je hlavním českým areálem. Přestavba v letech 2005 a 2006 přinesla padesátimetrovou střelnici s třiceti stavy a trestné kolo o délce sto padesát metrů, díky čemuž areál získal od mezinárodní federace licenci nejvyšší kategorie. Další rekonstrukce proběhla mezi lety 2022 a 2024.

Mistrovství světa se tady konalo dvakrát, v letech 2013 a 2024.

Břízky v Jablonci nad Nisou jsou druhým doloženým areálem. Tratě vedou lesem zhruba v šesti stech metrech nad mořem, střelnice má šestadvacet stavů s elektronickými terči, k tomu umělé osvětlení i zasněžování a navazující kolečkovou dráhu. Sídlí tady středisko vrcholového sportu mládeže.

Kluby jsou přitom po celé republice, s hustšími hnízdy v Libereckém, Moravskoslezském, Zlínském a Karlovarském kraji.

Olympijské medaile

Česko má z olympijských her devět biatlonových medailí, čtyři stříbrné a pět bronzových. Zlato zatím ne.

Soči 2014 jsou tedy jednoznačně nejúspěšnějšími hrami českého biatlonu, přinesly šest z devíti medailí.

Jedna z nich má zvláštní příběh. Bronz ženské štafety české závodnice v cíli neměly. Dojely čtvrté a posunuly se až po diskvalifikaci ruských závodnic za doping. Medaile jim byly předány se zpožděním mnoha let.

Nejúspěšnějšími olympioniky českého biatlonu jsou se třemi medailemi Ondřej Moravec, Gabriela Soukalová a Veronika Vítková.

Mistrovství světa

Tady je bilance výrazně lepší. Česko získalo mezi lety 1993 a 2025 celkem dvaadvacet medailí, z toho šest zlatých, sedm stříbrných a devět bronzových.

Vůbec prvním českým titulem byla ženská štafeta z roku 1993, hned v prvním samostatném roce. Kateřina Holubcová se v roce 2003 stala první českou individuální mistryní světa.

Nejúspěšnějšími šampionáty byly ročníky 2015 a 2017, pokaždé čtyři medaile včetně jedné zlaté.

Poznámka ke jménům: Gabriela Soukalová vystupuje po sňatku jako Koukalová, proto se v přehledech objevují obě podoby.

Jediná držitelka glóbu

Křišťálový glóbus získala z českých biatlonistů jediná osoba, a to Gabriela Soukalová, později Koukalová.

Má jeden velký křišťálový glóbus za celkové vítězství ve Světovém poháru v sezoně 2015/16 a k tomu šest malých:

• vytrvalostní závod v sezoně 2013/14
• sprint, stíhací závod a hromadný start v sezoně 2015/16
• sprint a hromadný start v sezoně 2016/17

Rozdíl mezi velkým a malým glóbem, stejně jako celý systém bodování, rozebírá text o tom, jak funguje Světový pohár v biatlonu.

Jak je český biatlon organizovaný

Zastřešuje ho Český svaz biatlonu, zapsaný spolek se sídlem v Praze, který vznikl v roce 1993. Je členem mezinárodní federace a Českého olympijského výboru.

Svaz uvádí zhruba dva a půl tisíce aktivních členů v sedmi desítkách klubů, přičemž starší údaje mluví o menších číslech.

Základními organizačními články jsou kluby. Nejvyšším orgánem je valná hromada, která se schází jednou za čtyři roky a volí sedmičlenný výbor a tříčlennou kontrolní komisi. Svaz dále provozuje sekce pro mládež, trenéry, rozhodčí a veterány a středisko vrcholového sportu mládeže v Jablonci nad Nisou.

Divácká síla

Tady jsou k dispozici tvrdá čísla veřejnoprávní televize za sezonu 2025/26.

Meziroční nárůst zásahu byl víc než 2,2 milionu diváků, což souvisí s olympijskou sezonou. Domácí kolo Světového poháru v Novém Městě na Moravě přitáhlo u smíšených štafet 776 tisíc diváků a u hromadného startu žen 752 tisíc.

Údaje se vztahují ke konkrétní sezoně, takže je berte jako fotografii jednoho období, ne jako trvalý stav.

Šest věcí, které se o českém biatlonu uvádějí nepřesně

1. Česko má olympijské zlato v biatlonu. Nemá, devět medailí je stříbrných a bronzových.
2. Biatlon se u nás začal dělat až po roce 1989. První závod byl v roce 1960, republikové šampionáty od roku 1967.
3. Bronz ženské štafety ze Soči je z cíle. Závodnice dojely čtvrté a posunuly se po dopingové diskvalifikaci.
4. Velký glóbus má víc českých závodníků. Má ho jediná osoba, a to za sezonu 2015/16.
5. Nové Město je jediný biatlonový areál. Druhým doloženým jsou Břízky v Jablonci nad Nisou.
6. Na mistrovství světa jsme bez titulů. Šest zlatých mezi lety 1993 a 2025.

Časté otázky

Má Česko olympijské zlato v biatlonu?

Nemá. Z olympijských her má devět medailí, čtyři stříbrné a pět bronzových. Šest z nich pochází ze Soči 2014, další dvě z Pchjongčchangu 2018 a jedna z Milána a Cortiny 2026.

Kolik má Česko titulů mistra světa v biatlonu?

Šest, získaných mezi lety 1993 a 2025. Prvním byl titul ženské štafety v roce 1993, prvním individuálním titul Kateřiny Holubcové z vytrvalostního závodu v roce 2003.

Kdo z Čechů získal křišťálový glóbus?

Jediná Gabriela Soukalová, později Koukalová. Má velký křišťálový glóbus za sezonu 2015/16 a k tomu šest malých za jednotlivé disciplíny ze sezon 2013/14, 2015/16 a 2016/17.

Kde se v Česku pořádá biatlon?

Hlavním areálem je Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě s licencí nejvyšší kategorie, kde se dvakrát konalo mistrovství světa, v letech 2013 a 2024. Druhým doloženým areálem jsou Břízky v Jablonci nad Nisou.

Od kdy se u nás biatlon jezdí?

První závod na území Československa se konal v roce 1960 v Jeseníkách a pořádala ho brněnská vojenská akademie. Republikové šampionáty v malorážném biatlonu se konají od roku 1967.

Jak populární je biatlon v Česku?

Podle údajů veřejnoprávní televize za sezonu 2025/26 sledovalo přenosy v průměru 480 tisíc diváků s podílem přes 25 procent a celkový zásah přesáhl 5,12 milionu diváků. Nejsledovanějším přenosem byla smíšená štafeta z olympijských her s 1,76 milionu.

Mohlo by vás zajímat

• Jak soutěž funguje, vysvětluje text Světový pohár v biatlonu.
• Podrobná pravidla rozebírá text Pravidla biatlonu.

Zdroje: Český svaz biatlonu, přehledy českých výsledků na olympijských hrách a mistrovstvích světa, materiály areálů, tisková zpráva veřejnoprávní televize o sledovanosti.