Bodování v tenise: proč 15, 30, 40 a jak se hraje rozhodující sada

Tenisové skóre 15, 30, 40 se v pramenech objevuje už od roku 1415, ale jako 15, 30, 45. Proč se ze 45 stalo 40 a odkud se ta čísla vzala, nevědí ani autoři, kteří o tom psali v šestnáctém století. Zato je dnes přesně dané, jak se hraje rozhodující sada, protože se to na všech čtyřech grandslamech sjednotilo teprve v roce 2022. Tenhle přehled vysvětluje bodování podle oficiálních pravidel a shrnuje, čím se čtyři největší turnaje liší.

Ve zkratce

• Gam se hraje na čtyři body, po shodě je potřeba získat dva body bezprostředně po sobě.
• Sada se hraje do šesti gamů s náskokem dvou, při stavu 6:6 rozhoduje tiebreak do sedmi bodů.
• V rozhodující sadě se od roku 2022 na všech grandslamech hraje tiebreak do deseti bodů.
• Muži hrají na grandslamech na tři vítězné sety, ženy na dva. Mimo grandslamy všichni na dva.
• Vítěz grandslamu bere 2000 bodů do žebříčku, dvakrát tolik než vítěz nejvyšší kategorie pod ním.
• Roland Garros je jediný grandslam, který si v roce 2026 ponechal lidské čárové rozhodčí.

Bodování gamu

Oficiální pravidla mezinárodní tenisové federace pojmenovávají body takto: žádný bod je love, první bod 15, druhý 30, třetí 40 a čtvrtý je gam.

Při stavu tři body na obou stranách nastává shoda, anglicky deuce. Po ní má hráč, který získá další bod, výhodu. Když získá i následující bod, vyhrává gam, jinak je znovu shoda.

Pravidlo to formuluje jednoznačně: po shodě musí hráč získat dva body bezprostředně po sobě. Právě proto může gam po shodě trvat prakticky libovolně dlouho.

Skóre se vždy hlásí od podávajícího. Když tedy rozhodčí řekne třicet patnáct, znamená to, že podávající vede.

Existuje i zkrácená verze

Pravidla znají i variantu no-ad, ve které se při shodě hraje jediný rozhodující bod a přijímající si volí stranu. Na grandslamech se v dospělé dvouhře nepoužívá, běžná je ale v nižších soutěžích a ve čtyřhře.

Odkud se vzala čísla 15, 30 a 40

Tohle je otázka, na kterou se dá najít několik sebejistých odpovědí, a všechny jsou nedoložené. Rozdělme proto, co je opřené o prameny a co ne.

Co je doloženo

Řada 15, 30, 45 se objevuje ve francouzských a anglických pramenech patnáctého a šestnáctého století. Konkrétně v básni napsané po bitvě u Azincourtu v roce 1415, v baladě Charlese Orleánského z roku 1439, v zápisu o zápase na Windsoru z roku 1505 a v dialogu Erasma Rotterdamského z dvacátých let šestnáctého století, kde postavy říkají, že mají třicet a mají pětačtyřicet.

Původně tedy skutečně platilo 45, ne 40. Zkrácení na 40 je pozdější a v pramenech se nedá datovat.

A hlavně: už dobovým autorům byl důvod téhle číselné řady nejasný. Nejde tedy o vysvětlení, které by se ztratilo, ale o vysvětlení, které pravděpodobně nikdy nebylo zapsáno.

Co je jen domněnka

Nejrozšířenější výklad mluví o hodinovém ciferníku, kde každý bod posune ručičku o čtvrt hodiny. Britská tenisová asociace ho uvádí jako jednu ze dvou teorií, ale historička, kterou cituje časopis Time, k němu dodává, že nikdo neví, proč se ze 45 stalo 40. Kdyby platil ciferník, čtyřicítka do něj nezapadá.

Druhá teorie odvozuje čísla od délky dvorce ve hře jeu de paume, kde hráč po vyhraném bodu postupoval po dvorci dlouhém pětačtyřicet stop. Tatáž asociace uvádí obě teorie vedle sebe, přestože se navzájem vylučují.

Nejzajímavější je případ slova love pro nulu. Rozšířený výklad ho odvozuje z francouzského l’oeuf, tedy vejce jako symbol nuly, a jako pravděpodobný ho uvádí i oficiální web jednoho z grandslamů. Podle citovaného filologa ale není doklad o tom, že by Francouzi l’oeuf ve vztahu ke skóre kdy použili. Nabízí místo toho odvození z nizozemského lof, tedy čest, a existuje i verze odvozující love z anglického obratu o hraní pro nic.

Slovo tenis samotné pochází z francouzského tenez, tedy držte, a hra vznikla ve Francii ve dvanáctém století právě jako jeu de paume, hra dlaní.

Sada a tiebreak

Pravidla rozlišují dva typy sady a před zápasem musí být vyhlášeno, který se použije.

V takzvané výhodové sadě vyhrává první, kdo získá šest gamů s náskokem dvou. Když náskok není, sada pokračuje bez omezení. V tiebreakové sadě platí totéž, ale při stavu 6:6 na gamy se hraje tiebreak.

Jak tiebreak funguje

V tiebreaku se body počítají normálními čísly, tedy nula, jedna, dva a tak dál, ne 15, 30, 40. Vyhrává první, kdo získá sedm bodů s náskokem dvou. Když náskok není, tiebreak pokračuje.

Podání se v tiebreaku střídá jinak než ve zbytku sady. První bod podává ten, kdo je na řadě, následující dva body podává soupeř a pak se střídají po dvou bodech až do konce. Kdo podával v tiebreaku jako první, je v prvním gamu následující sady přijímající.

Strany se v tiebreaku mění po každých šesti bodech. Mimo tiebreak se mění po prvním, třetím a každém dalším lichém gamu sady a na konci sady, pokud v ní byl lichý počet gamů.

Rozhodující sada: co platí a co platilo

Tohle je část pravidel, která se změnila nejnověji, a proto se v ní diváci nejčastěji ztrácejí.

Dnes platí, že na všech čtyřech grandslamech se v rozhodující sadě při stavu 6:6 hraje tiebreak do deseti bodů s náskokem dvou. Je to zapsáno v oficiálním pravidlovém dokumentu grandslamových turnajů.

Rozhodnutí z března 2022

Sjednocení oznámila grandslamová rada 16. března 2022 a poprvé se podle nového pravidla hrálo na Roland Garros téhož roku. Formálně šlo o zkušební režim, dnes je ale pravidlo zakotveno v platném pravidlovém dokumentu.

Vztahuje se na kvalifikaci, mužskou i ženskou dvouhru a čtyřhru a na vozíčkářské a juniorské soutěže ve dvouhře. Ve smíšené čtyřhře, juniorské čtyřhře a vozíčkářské čtyřhře se na třech ze čtyř grandslamů hraje desetibodový tiebreak přímo místo rozhodující sady, ve Wimbledonu je formát stejný jako u ostatních soutěží.

Jak se to lišilo předtím

Před rokem 2022 měl každý grandslam vlastní pravidlo, což byl stav, který dělal problémy i komentátorům.

Wimbledonská změna z roku 2019 měla konkrétní příčinu. V roce 2018 se tam hrálo semifinále mezi Kevinem Andersonem a Johnem Isnerem, jehož pátá sada skončila 26:24. US Open naopak používal tiebreak v páté sadě už od roku 1970 a dlouho byl v tomhle ohledu mezi grandslamy sám.

Dva nebo tři vítězné sety

Pravidlový dokument to formuluje stručně: všechny zápasy mužské dvouhry v hlavní soutěži grandslamu se hrají na tři vítězné sety, všechny ostatní zápasy na dva vítězné sety, pokud turnaj nerozhodne jinak.

Prakticky to znamená, že mužská dvouhra na grandslamu může trvat až pět sad, zatímco ženská dvouhra na grandslamu i všechny ostatní soutěže včetně čtyřhry a kvalifikace maximálně tři.

Mimo grandslamy se na obou profesionálních okruzích hraje výhradně na dva vítězné sety, a to včetně finále. Rozdíl mezi grandslamem a ostatními turnaji tedy u mužů není jen v prestiži a bodech, ale i ve fyzické náročnosti.

Jedna historická výjimka stojí za zmínku. Wimbledon hrál mužskou čtyřhru na tři vítězné sety až do roku 2022 včetně a teprve od roku 2023 ji sjednotil s ostatními grandslamy na dva.

Čtyři grandslamy

Arthur Ashe Stadium je největší tenisový stadion světa. Roland Garros se u roku prvního ročníku uvádí dvojím způsobem: francouzský národní šampionát se hrál od roku 1891, ale v mezinárodní podobě otevřené cizincům se turnaj koná od roku 1925 a ve stadionu Rolanda Garrose od roku 1928.

Velikost soutěží a návštěvnost

Pravidlový dokument stanovuje, že každý grandslam má hlavní soutěž i kvalifikaci ve dvouhře maximálně pro 128 hráčů a hlavní soutěž čtyřhry maximálně pro 64 párů.

Divácky největší je Australian Open, který v roce 2026 navštívilo 1 368 043 lidí, z toho 1 150 444 na hlavní soutěž a 217 999 v úvodním týdnu. US Open uvádí za rok 2025 celkem 1 144 562 návštěvníků včetně předturnajového týdne.

Roland Garros hlásil za rok 2026 přes 727 000 návštěvníků, což byl jeho rekord, a Wimbledon 550 151, rovněž rekordní číslo. Rozdíl je částečně dán tím, že Australian Open a US Open započítávají i předturnajový týden.

Elektronické oko místo čárových rozhodčích

Wimbledon nasadil od ročníku 2025 elektronické rozhodování na všech dvorcích včetně kvalifikace a čároví rozhodčí tam po 147 letech skončili. Australian Open a US Open elektronický systém používají také.

Roland Garros zůstává jediným grandslamem s lidskými čárovými rozhodčími, což francouzská federace potvrdila i pro ročník 2026.

Kde se používá živé elektronické rozhodování, tam challenge zaniká, protože není co zpochybňovat. Pravidla pro challenge ale v pravidlovém dokumentu zůstávají: každý hráč nebo pár má tři neúspěšné pokusy na sadu plus jeden navíc v tiebreaku, úspěšných pokusů je neomezeně a při match tiebreaku se počítá jako nová sada. Rozhodnutí po přezkumu je konečné a pokud systém nedokáže rozhodnout, platí původní výrok.

Termíny, kterým divák nerozumí

Přenos je plný výrazů, které komentátoři nevysvětlují. Tady jsou ty nejčastější.

Break, brejk je vyhraný gam na soupeřově podání. Protože podávající je zvýhodněný, bývá brejk bodem zlomu celé sady. Brejkbol je situace, kdy přijímající vyhraje gam, pokud získá následující bod. Mečbol je stav, kdy hráč vyhraje celý zápas, pokud získá následující bod.

Let, česky znovu, nastává, když se podaný míč dotkne pásky nebo horního okraje sítě a jinak je dobrý, nebo když se po dotyku sítě dotkne přijímajícího dřív, než dopadne, a také když podávající podá, aniž je přijímající připraven. Podání se opakuje, ale let neruší předchozí chybu. Když je let vyhlášen v jiné situaci než na druhé podání, opakuje se celý míč, tedy hráč má znovu první podání.

Walkover a retired se často pletou, přitom je rozdíl jednoduchý. Walkover znamená, že zápas vůbec nezačal, protože prohrávající byl nemocný nebo zraněný, případně mu bylo hraní znemožněno podle disciplinárního řádu. Retired, česky skreč, znamená, že hráč odstoupil kvůli nemoci nebo zranění poté, co zápas začal. Vítěz walkoveru přitom dostává body i prize money, jako by zápas odehrál.

K tomu existují ještě dva méně časté stavy. Default je diskvalifikace podle disciplinárního řádu po začátku zápasu a abandoned označuje zápas, který začal, nedohrál se, nemá vítěze ani poraženého a už se dohrávat nebude.

Bagel je slangové označení pro sadu vyhranou 6:0, podle podobnosti nuly a kulatého pečiva. Na rozdíl od předchozích výrazů ho ale nedefinuje žádná řídící organizace, jde o novinářský a divácký slang.

Bodování žebříčků

Oba profesionální okruhy počítají žebříček za klouzavých dvaapadesát týdnů, ženský okruh navíc započítává dvanáct nejlepších výsledků.

Rozpětí v tabulce vzniká drobnými rozdíly mezi mužským a ženským okruhem, které se v hlavních kategoriích shodují a liší se jen v mezikolech.

Pro čtenáře to znamená jednoduchou hierarchii. Vítěz grandslamu bere dvakrát tolik bodů než vítěz turnaje kategorie 1000, čtyřikrát tolik než vítěz kategorie 500 a osmkrát tolik než vítěz kategorie 250. Grandslam je zároveň jediná soutěž, kde se dá získat 2000 bodů. A ani prohra v prvním kole hlavní soutěže grandslamu není bez odměny, znamená deset bodů.

Závěrečný turnaj roku dává neporaženému vítězi 1500 bodů, které se skládají z 200 za každou výhru ve skupině, 400 za semifinále a 500 za finále.

Rekordy v počtu grandslamových titulů

U mužů drží rekord Novak Djokovic s dvaceti čtyřmi tituly, které završil na US Open v roce 2023. Následují Rafael Nadal s dvaadvaceti, Roger Federer s dvaceti, Pete Sampras se čtrnácti a Björn Borg s jedenácti.

U žen je situace složitější a často se kvůli tomu uvádějí dvě různá čísla, aniž by někdo vysvětlil proč.

Absolutní rekord bez rozdílu pohlaví drží Margaret Courtová s dvaceti čtyřmi tituly. Třináct z nich ale pochází z amatérské éry, tedy z doby před rokem 1968. Rekord otevřené éry proto drží Serena Williamsová s třiadvaceti tituly, konkrétně sedmi z Australian Open, třemi z Roland Garros, sedmi z Wimbledonu a šesti z US Open. Třetí je Steffi Grafová s dvaadvaceti.

Oficiální materiály ženského okruhu obě čísla uvádějí vedle sebe a rozlišují je. Není to tedy rozpor mezi zdroji, ale rozdíl, který se musí vysvětlit, jinak vypadá jako chyba.

Nejúspěšnější českou tenistkou posledních let je vítězka dvou Wimbledonů s jednatřiceti tituly na okruhu. Popisuje ji text o Petře Kvitové.

Tenisové počítání používá i padel, ačkoli se v něm podává zdola a míč se smí hrát od stěny. Rozdíly shrnuje text o padelu a tenisu.

Šest věcí, které se o tenisovém bodování uvádějí nepřesně

1. Love pochází z francouzského l’oeuf. Neexistuje doklad o tom, že by Francouzi ten výraz pro skóre kdy použili, i když ho jako pravděpodobný uvádí oficiální web jednoho z grandslamů.
2. Čísla odpovídají hodinovému ciferníku. Vysvětlení nesedí na to, že původní řada zněla 15, 30, 45 a čtyřicítka je pozdější.
3. Tiebreak v rozhodující sadě platí odjakživa. Sjednotil se až v roce 2022 a předtím měl každý grandslam vlastní pravidlo.
4. Rekord žen je 24 nebo 23. Obojí je správně, jen se vztahuje k jinému období. Bez uvedení otevřené éry to vypadá jako chyba.
5. Walkover a skreč jsou totéž. Walkover znamená, že se vůbec nenastoupilo, skreč že se hrálo a zápas se nedohrál.
6. Bagel je oficiální termín. Nedefinuje ho ani federace, ani jeden ze čtyř grandslamů. Je to slang.

Příbuzný raketový sport řeší hlavně to, kdy si hráči překážejí, jak ukazuje text o tom, jaká jsou pravidla squashe.

Hru, kde se místo 15, 30 a 40 počítá prostě na čtyři body, popisuje text o softtenisu.

Rekordy a grandslamové tituly Čechů shrnuje přehled českých tenistů.

Jak se body počítají v týmových soutěžích, popisuje článek o týmových tenisových soutěžích.

Časté otázky

Proč se v tenise počítá 15, 30, 40?

Nikdo to neví jistě. Doloženo je, že řada 15, 30, 45 se objevuje v pramenech už od roku 1415 a že zkrácení na 40 je pozdější. Vysvětlení pomocí hodinového ciferníku nebo délky dvorce jsou teorie bez důkazu a nejasné byly už dobovým autorům v šestnáctém století.

Jak funguje tiebreak?

Hraje se při stavu 6:6 na gamy, body se počítají normálními čísly a vyhrává první, kdo získá sedm bodů s náskokem dvou. První bod podává ten, kdo je na řadě, další dva body soupeř a pak se střídá po dvou bodech. Strany se mění po každých šesti bodech.

Jak se hraje rozhodující sada na grandslamech?

Od roku 2022 se na všech čtyřech grandslamech hraje při stavu 6:6 tiebreak do deseti bodů s náskokem dvou. Rozhodnutí padlo 16. března 2022 a poprvé se podle něj hrálo na Roland Garros téhož roku. Předtím měl každý grandslam vlastní pravidlo.

Proč hrají muži na grandslamech pět sad a ženy tři?

Stanovuje to pravidlový dokument grandslamových turnajů: mužská dvouhra v hlavní soutěži se hraje na tři vítězné sety, všechny ostatní zápasy na dva vítězné sety. Mimo grandslamy se na obou profesionálních okruzích hraje výhradně na dva vítězné sety včetně finále.

Kolik bodů dostane vítěz grandslamu?

Dva tisíce, což je dvakrát tolik než vítěz turnaje kategorie 1000, čtyřikrát tolik než vítěz kategorie 500 a osmkrát tolik než vítěz kategorie 250. Grandslam je jediná soutěž, kde se dá dvou tisíc bodů dosáhnout. I prohra v prvním kole znamená deset bodů.

Kdo má nejvíc grandslamových titulů?

U mužů Novak Djokovic s dvaceti čtyřmi tituly. U žen drží absolutní rekord Margaret Courtová rovněž s dvaceti čtyřmi, ale třináct z nich pochází z amatérské éry před rokem 1968. Rekord otevřené éry proto drží Serena Williamsová s třiadvaceti tituly.

Zdroje: oficiální pravidla mezinárodní tenisové federace, pravidlový dokument grandslamových turnajů, pravidlové dokumenty mužského a ženského profesionálního okruhu, oficiální weby čtyř grandslamů, historické prameny citované odbornou literaturou.

Všechno o tenise na jednom místě shrnuje rozcestník tenisu.