Lavička v šatně s ručníkem, lahví na vodu a běžeckými botami

Relativní energetický deficit: hranice 30 kilokalorií už diagnózu nedělá

OdHana Sportová

Hranice třiceti kilokalorií na kilogram tukuprosté hmoty, kterou o relativním energetickém deficitu cituje skoro každý text, pochází z krátkodobých laboratorních studií na nesportujících ženách. Konsenzus Mezinárodního olympijského výboru z roku 2023 jí sám odebral diagnostickou roli a mluví o slabosti jediného univerzálního prahu. Místo čísla nastupuje rozlišení, které je v praxi užitečnější: kdy je snížená dostupnost energie neškodná a kdy už problematická.

Ve zkratce

  • Syndrom se od roku 2014 jmenoval RED-S, od roku 2023 se zapisuje REDs, a je to změna zápisu, ne podstaty.
  • Definice z roku 2023 výslovně mluví o sportovkyních i sportovcích, ne jen o ženách.
  • Nízká dostupnost energie sama není diagnóza. Konsenzus rozlišuje přizpůsobitelnou a problematickou.
  • Metaanalýza 59 studií našla nízkou dostupnost energie u 44,7 procenta sportovců, u mužů dokonce o něco častěji.
  • U kostí je vyšší riziko doložené, u zranění obecně měly studie smíšené výsledky.
  • Část následků z odborných tabulek je doložená jen u pacientů s mentální anorexií, ne u sportovců.
  • Česká studie z února 2026 našla amenoreu u třetiny vytrvalostních sportovkyň.
  • Jediná dlouhodobá randomizovaná studie měla 57 procent ztrátu a úbytek kostní hmoty nezastavila.

Co syndrom vlastně je a proč se mu změnil zápis

Pojem zavedl Mezinárodní olympijský výbor v konsenzu z roku 2014 pod zkratkou RED-S, v roce 2018 ho aktualizoval a v roce 2023 vydal zatím poslední verzi. Ta změnila zápis na REDs, a to z důvodu, který je v dokumentu uvedený doslova: pro lepší pochopení a šíření pojmu. Kdo tvrdí, že se tím změnila podstata syndromu, tvrdí něco, co v konsenzu nestojí. Česká recenzovaná práce z roku 2026 mimochodem používá dál starší podobu RED-S, takže u nás převládá ta.

Platná definice z roku 2023 popisuje syndrom jako narušení fyziologických nebo psychických funkcí, kterým trpí sportovkyně i sportovci a které je způsobené vystavením problematické, tedy dlouhodobé nebo závažné, nízké dostupnosti energie. Mezi následky definice řadí snížení energetického metabolismu, reprodukční funkce, zdraví pohybového aparátu, imunity, tvorby glykogenu a kardiovaskulárního i krevního zdraví.

Dvě věci v té definici stojí za zdůraznění. Jmenuje výslovně obě pohlaví, což je hlavní rozdíl proti staršímu rámci ženské sportovní triády. A příčinou není jakákoli nízká dostupnost energie, ale problematická. Konsenzus zároveň říká, že REDs je klinicky diagnostikovaný syndrom, tedy ne něco, co si člověk určí sám z dotazníku na internetu.

Dva rámce vedle sebe, ne jeden

V odborné literatuře dnes existují dvě souběžné linie. Rámec Mezinárodního olympijského výboru, tedy REDs, a rámec koalice pro ženskou a mužskou sportovní triádu, která v roce 2021 vydala vlastní konsenzus o mužské triádě. Nejde o to, že by jeden nahradil druhý. Texty, které to slévají do jednoho, zjednodušují.

Dostupnost energie: proč se počítá na tukuprostou hmotu

Dostupnost energie je zjednodušeně to, co z přijaté energie zbyde po odečtení energie vydané cvičením, přepočtené na kilogram tukuprosté hmoty. Vztahuje se právě k tukuprosté hmotě, protože ta je metabolicky aktivní část těla, tedy ta, která energii spotřebovává na provoz organismu.

Konsenzus z roku 2023 zavádí rozlišení, které starší verze v téhle podobě neměly:

PojemCo znamená podle konsenzu 2023
Nízká dostupnost energiejakýkoli nesoulad mezi příjmem a výdejem, který nechá celkové potřeby těla nepokryté; je to plynulá škála
Přizpůsobitelnákrátkodobé snížení s mírnými a rychle vratnými změnami, které může být v některých případech i krátkodobě prospěšné
Problematickáexpozice spojená s větším a potenciálně trvalejším narušením tělesných systémů, tedy nepřizpůsobivá odpověď
Moderující faktoryvlastnosti sportovce, prostředí nebo chování, které dopad expozice zesilují nebo zmírňují

Tohle je nejčastěji přehlížená věc celého tématu. Hlídané a krátké snížení dostupnosti energie, například v řízené redukci hmotnosti nebo v naplánovaném bloku zvýšené zátěže, konsenzus výslovně připouští jako neškodné. Syndrom vzniká až z problematické expozice.

Co se stalo s hranicí třiceti kilokalorií

Původní zóny, od vysoké dostupnosti nad 45 kilokalorií na kilogram tukuprosté hmoty denně po nízkou pod 30, vznikly z výzkumu na zvykově sedavých ženách, v krátkodobých laboratorních studiích a na malém vzorku. Konsenzus 2023 to sám popisuje a dodává, že práh měl být vodítko, ne diagnostický bod.

Dál mluví o slabosti jediného univerzálního prahu a o velkých rozdílech mezi jednotlivci, mezi pohlavími i mezi tělesnými systémy. Výpočet dostupnosti energie tedy může posloužit výzkumu nebo pozorování, ale stanovovat definitivní klinický práh označuje konsenzus za rizikové. U mužů je situace ještě méně jasná: hranice se zdá být nižší, literatura zmiňuje řádově 9 až 25 kilokalorií, a většina mužů podle dostupných dat snese nižší dostupnost energie, než se u žen pojí s poruchami.

Souvisejícím a novějším tématem je nízká dostupnost sacharidů, kterou konsenzus 2023 uvádí jako samostatný faktor, jenž se s energetickým deficitem sčítá. Kdy se sacharidy kolem tréninku doplňovat a kdy je neřešit, rozebírá samostatný text o superkompenzaci a vyčerpávací fázi.

Jak častý ten problém je

Nejlepší dostupné číslo dala metaanalýza z roku 2025. Z 59 zahrnutých studií splnilo kritéria nízké dostupnosti energie 2 737 z 6 118 sportovců, tedy 44,7 procenta, a to 44,2 procenta sportovkyň a 49,4 procenta sportovců mužů. Za ohrožené syndromem bylo v osmi studiích označeno 460 ze 730 sportovců, tedy 63 procent.

Ten mužský podíl je protiintuitivní a stojí za to ho neopominout: v téhle syntéze vyšla nízká dostupnost energie u mužů o něco častěji než u žen. Kontext k tomu ale patří, protože jen asi pětina studií v oboru zahrnuje muže, takže mužský vzorek je menší a mohl být vybraný jinak.

Agregovaná čísla se navíc nesmí číst jako podíl v celé populaci sportovců. Sčítají studie s různými nástroji a různými skupinami, a do takových studií se lidé hlásí sami, což konsenzus výslovně uvádí jako zdroj zkreslení. Znamená to tedy: napříč pracemi, které se na to zaměřily, byl takový podíl.

Užitečnější obrázek dává aplikace klinického nástroje na 213 elitních sportovcích, tedy 143 sportovkyních a 70 sportovcích. Rozdělení podle čtyřbarevného systému vyšlo takto: 55 procent zelená, 36 procent žlutá, 5 procent oranžová a 4 procenta červená. Mimo zelenou tedy bylo 45 procent, ale těžké formy dělaly devět procent. Práci psali částečně autoři samotného konsenzu, což je při čtení dobré vědět.

Rizikové kategorie sportů metaanalýza pojmenovává tři: vytrvalostní, estetické a sporty s hmotnostními kategoriemi. Konsenzus se přitom výslovně zaměřuje na sportovce od rozvíjející se po světovou úroveň, takže přenos na rekreační sportovce je úvaha, ne doložené doporučení.

Následky: co je doložené u sportovců a co jen u anorexie

Odborná tabulka následků má sloupec, který se v popularizaci vždycky ztratí: u každého následku je uvedeno, v jaké populaci byl doložen. Rozlišují se sedavé ženy, sportovkyně, ženy s mentální anorexií, sportovci muži, sedaví muži a muži s mentální anorexií.

U sportovkyň nebo sportovců je doložené narušení reprodukční funkce u obou pohlaví, zhoršené kostní zdraví včetně stresových poranění, zažívací potíže, nízký trijodtyronin a nižší klidový metabolismus, změny leptinu a kortizolu, horší stav železa a hemoglobinu, únik moči u žen, změny glykemie a cholesterolu, depresivní příznaky, nezdravé jídelní chování, zhoršená paměť a exekutivní funkce, subjektivní poruchy spánku, odchylky na elektrokardiogramu, horší tvorba svalových bílkovin a obnova glykogenu a vyšší vnímavost k infekcím.

Naopak jen u populací s mentální anorexií je doložené zhoršené rozhodování a plánování a strukturální srdeční změny, tedy například snížená masa levé komory nebo fibróza srdečního svalu. Přenášet tyhle nálezy na sportovce je nadinterpretace, a přesně tady se v článcích o energetickém deficitu straší nejvíc.

Konsenzus k celé tabulce dodává ještě jednu zásadní větu: každý z těch následků může nastat i bez nízké dostupnosti energie. Žádný z nich sám o sobě není dokladem syndromu. Nízký trijodtyronin je dobrý příklad, protože ho vyvolá energetický deficit, ale i onemocnění štítné žlázy, jak rozebírá text o štítné žláze a sportu.

Kosti ano, zranění obecně nejednoznačně

Tohle je rozlišení, které se vyplatí držet. Metaanalýza z roku 2025 uvádí doslova, že studie měly smíšené výsledky, jestli nízká dostupnost energie zvyšuje riziko zranění obecně. U kostí je ale shoda většiny studií jasná: zhoršené kostní zdraví a vyšší riziko stresových poranění kosti.

Prospektivní data to potvrzují v podobě vyššího rizika u sportovců v horších kategoriích nástroje, u žen s těžkou amenoreou a u mužů s nízkým libidem. Konkrétní násobky rizika z té práce mají tak široké intervaly spolehlivosti, že se dá poctivě uvést jen směr, ne velikost. Jak stresová zlomenina vzniká a proč ji rentgen zpočátku neukáže, popisuje text o únavové zlomenině. Co se ví o kostní denzitě a o tom, že tvorba kosti se zastaví dřív než odbourávání, rozebírá článek o kostní denzitě u sportovců.

Výkon

Doložené je zhoršení běžeckého a vytrvalostního výkonu, horší odpověď na trénink, zhoršená koordinace, soustředění a usuzování, nižší výbušná síla a agilita a vyšší pravděpodobnost absence v tréninku kvůli nemoci. Zajímavé je, co v odborné tabulce výkonu není, protože to se pak nedá tvrdit: chybí tam například přímý doklad pro řadu ukazatelů, které by člověk intuitivně čekal.

Muži a překryv s přetrénováním

U mužů se místo menstruace používají jiné ukazatele, hlavně libido a hladina testosteronu, a dat je výrazně méně. Konsenzus 2023 uvádí pokrok v poznání u mužů jako jedno ze šesti hlavních témat, která se od roku 2018 posunula, spolu s rolí nízké dostupnosti sacharidů, s překryvem se syndromem přetrénování, s časovou osou biomarkerů, s duševním zdravím a s parasportem.

Ten překryv s přetrénováním je praktický. Z rešeršovaných prací vyplývá, že velká část studií o přetrénování současně vykazuje známky nízké dostupnosti energie. Neznamená to, že jde o totéž: přetrénování je stav organismu z nepoměru zátěže a zotavení, energetický deficit je nepoměr mezi příjmem a výdejem. Znamená to, že u sportovce, který se nemůže dostat z únavy, patří energie do úvahy vedle objemu tréninku.

Screening: proč článek nemůže být test

Žádný jediný diagnostický test neexistuje a odborný nástroj proto pracuje ve třech krocích: screening, klinické posouzení a zařazení do jedné ze čtyř barevných kategorií. Dotazníky jsou jen prvním krokem a práce k tomu nástroji o nich píše, že mají omezenou senzitivitu i specificitu a že žádný validovaný dotazník nepokryje všechny příznaky syndromu.

Tady je v literatuře doložený rozpor, který nemá smysl zamlčovat. Metaanalýza z roku 2025 trenérům doporučuje dotazníkový screening jako způsob, jak ohrožené sportovce najít včas. Práce k odbornému nástroji naopak upozorňuje, že dotazník sám nestačí a musí po něm následovat lékařské posouzení. Obě tvrzení lze držet zároveň: dotazník je dobrý k tomu, aby někoho poslal k lékaři, a špatný k tomu, aby cokoli rozhodl.

Výpočet dostupnosti energie přitom autoři nástroje pro posuzování syndromu obecně nedoporučují, protože se v praxi měří nepřesně. To je další důvod, proč tabulku z odborného nástroje nemá smysl přepisovat do článku jako zaškrtávací seznam.

Zvláštní pozornost si zaslouží hormonální antikoncepce. Krvácení při ní neříká nic o tom, jestli má sportovkyně vlastní cyklus, takže poruchu může maskovat, a data nepodporují její použití jako způsobu, jak zlepšit kostní denzitu. Co se o vlivu antikoncepce na výkon doopravdy ví, popisuje text o hormonální antikoncepci a sportu.

Česká data existují

V únoru 2026 vyšla průřezová studie na českých vytrvalostních sportovkyních, na které se podílela 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy s Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakulta tělesné výchovy a sportu, lékařská fakulta v Hradci Králové a vědecký ústav sportovní Armády České republiky.

Do srovnání vstoupilo 23 sportovkyň a 21 zdravých kontrol, vybraných ze 42 sportovkyň a 45 kontrol, které vyplnily dotazník. Sportovkyně měly vyšší dotazníkové skóre než kontroly, 8 proti 5. Amenoreu, tedy vynechanou menstruaci, mělo 33,3 procenta sportovkyň a menstruační potíže byly u nich významně častější. Sportovkyně se skóre 8 a více měly v devadesáti procentech negativní energetickou bilanci a dostupnost energie 24,3 kilokalorie na kilogram tukuprosté hmoty denně. Měly také nižší estradiol, progesteron, leptin, počet bílých krvinek a fosfor.

Dvě výhrady k tomu patří. Hodnota 24,3 leží pod prahem 30, o kterém ale konsenzus zároveň říká, že se jako diagnostický bod používat nemá, takže z ní nejde udělat diagnózu celé skupiny. A hlavně: česká studie našla u sportovkyň s nízkou dostupností energie vyšší volný trijodtyronin, zatímco konsenzus a většina literatury uvádí jako ukazatel nízký. Nález vyššího hepcidinu je naopak s konsenzem v souladu. Tenhle rozpor je v datech, ne ve výkladu, a čtenář o něm má vědět.

Oficiální stanovisko žádné české odborné společnosti se k tématu dohledat nepodařilo, takže o českém doporučeném postupu screeningu nelze mluvit.

Léčba a co se ví o návratu

Konsenzus popisuje jako první přístup nefarmakologickou obnovu dostupnosti energie, tedy úpravu jídla a tréninku, a případnou souběžnou léčbu jednotlivých postižených systémů. O konkrétním postupu i o farmakologické léčbě rozhoduje lékař a v týmu má podle stanoviska místo i nutriční terapeut a psycholog. Podle studií se přitom většina fyziologických odchylek váže spíš na nedostatečný příjem energie než na nadměrný výdej cvičením, i když formulace je v původním textu opatrná.

Nejcennější a nejméně příjemná informace je ale tato: existuje jediná dvanáctiměsíční randomizovaná kontrolovaná studie tohoto typu, ztráta účastnic v ní byla 57 procent, menstruace se obnovila jen u části z nich a úbytek kostní hmoty se zastavit nepodařilo. Konsenzus sám z toho vyvozuje, že optimální dietní intervence dosud není identifikovaná. Představa, že po několika týdnech vyššího příjmu je vše zpátky, tedy podporu v datech nemá.

Jak dobré jsou vlastně důkazy

Konsenzus 2023 je v tomhle otevřený a stojí za to to ocitovat. Od roku 2018 vyšlo asi 178 originálních prací s asi 23 822 účastníky, z nichž 80 procent byly ženy. Asi 62 procenta studií bylo průřezových, 14 procent longitudinálně observačních a jen asi 12 procent longitudinálně intervenčních. Prospektivních a kohortových studií je málo a univerzální práh dostupnosti energie, pod kterým problémy nastanou, podle konsenzu chybí.

A samotný dokument není jednomyslný. Z celkových 144 hlasovaných tvrzení zůstal u 27 nesouhlas menšiny autorů. To z něj nedělá slabý zdroj, je to nejlepší, co k tématu existuje. Znamená to jen, že tvrdá čísla se z něj citovat nedají.

Dvanáct omylů o energetickém deficitu ve sportu

  1. Je to jen jiné jméno pro poruchu příjmu potravy. Není. Nízká dostupnost energie často vzniká neúmyslně, například z rostoucího objemu tréninku bez úpravy jídla.
  2. Týká se jen žen. Definice z roku 2023 mluví o obou pohlavích a v metaanalýze vyšla prevalence u mužů o něco vyšší.
  3. Hranice je 30 kilokalorií na kilogram tukuprosté hmoty. Konsenzus mluví o slabosti jediného univerzálního prahu a stanovovat klinickou hranici označuje za rizikové.
  4. Nízká dostupnost energie znamená automaticky syndrom. Konsenzus rozlišuje přizpůsobitelnou a problematickou, a první z nich může být neškodná.
  5. Vynechaná menstruace je normální projev tvrdého tréninku. Je to primární ukazatel, kvůli kterému má smysl jít k lékaři.
  6. Krvácení při antikoncepci dokazuje, že je vše v pořádku. Poruchu vlastního cyklu může maskovat.
  7. Když je odběr v normě, problém není. Každý jednotlivý ukazatel může být v normě i u syndromu a naopak mimo normu bez něj.
  8. Poznáte to podle toho, že je sportovec vyhublý. Hmotnost ani procento tuku diagnózu nedělají.
  9. Deficit prokazatelně zvyšuje riziko zranění obecně. U zranění obecně měly studie smíšené výsledky, doložené je zhoršené kostní zdraví.
  10. Deficit poškozuje srdeční sval a zhoršuje rozhodování. Tyhle nálezy jsou doložené jen u pacientů s mentální anorexií, ne u sportovců.
  11. Stačí začít jíst víc a do pár týdnů je to v pořádku. Jediná dlouhodobá randomizovaná studie měla 57 procent ztrátu a úbytek kostní hmoty nezastavila.
  12. Existuje test, kterým si to ověříte sami. Neexistuje. Dotazník je první ze tří kroků a diagnózu stanoví lékař.

Časté otázky

Co je relativní energetický deficit ve sportu?

Syndrom narušených fyziologických nebo psychických funkcí u sportovkyň i sportovců, který vzniká z dlouhodobé nebo závažné nízké dostupnosti energie. Označuje se RED-S nebo novějším zápisem REDs a jde o týž syndrom.

Znamená nízká dostupnost energie automaticky problém?

Ne. Konsenzus z roku 2023 rozlišuje přizpůsobitelnou nízkou dostupnost energie, která je krátkodobá a vratná a může být i krátkodobě prospěšná, a problematickou, ze které syndrom vzniká.

Platí ještě hranice 30 kilokalorií na kilogram tukuprosté hmoty?

Jako diagnostický bod ne. Zóny vznikly z krátkodobých laboratorních studií na nesportujících ženách a konsenzus 2023 mluví o slabosti jediného univerzálního prahu.

Postihuje to i muže?

Ano. V metaanalýze 59 studií měla nízkou dostupnost energie 49,4 procenta mužů proti 44,2 procenta žen, i když mužských dat je výrazně méně. U mužů se místo menstruace hodnotí hlavně libido a testosteron.

Jak souvisí energetický deficit se zraněními?

U kostního zdraví a stresových poranění kosti se většina studií shoduje na vyšším riziku. U rizika zranění obecně měly studie smíšené výsledky, takže to tvrdit nelze.

Co se ví o českých sportovcích?

Průřezová studie z února 2026 na 23 vytrvalostních sportovkyních našla amenoreu u 33,3 procenta z nich a u sportovkyň s vyšším dotazníkovým skóre dostupnost energie 24,3 kilokalorie na kilogram tukuprosté hmoty denně.

Dá se to zjistit dotazníkem?

Dotazník je jen první ze tří kroků a sám o sobě nic nerozhoduje, protože má omezenou senzitivitu i specificitu. Po něm musí následovat klinické posouzení odborníkem.

Jak dlouho trvá, než se stav upraví?

Doložená časová osa neexistuje. V jediné dvanáctiměsíční randomizované studii se menstruace obnovila jen u části účastnic a úbytek kostní hmoty se zastavit nepodařilo.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Text má informativní charakter a nenahrazuje lékařskou radu.

Podobné příspěvky