Upravená běžecká stopa v zasněženém horském lese

Jizerská 50: co obnáší nejznámější český dálkový závod

Na prvním ročníku v lednu 1968 stálo na startu dvaapadesát lidí, na devětapadesátém jich bylo 9821 z devětadvaceti zemí. Závod přitom vznikl jako zimní příprava horolezců z liberecké Lokomotivy na lezeckou sezonu. Šestkrát se v historii nekonal kvůli nedostatku sněhu, naposledy v roce 2024, a trať se opakovaně zkracovala. Právě proto se časy z různých ročníků nedají srovnávat.

Ve zkratce

  • Pořadatelem je zapsaný spolek SKI KLUB JIZERSKÁ PADESÁTKA se sídlem v Liberci.
  • Hlavní závod měří 50,6 kilometru, jede se klasicky a má převýšení kolem 937 metrů.
  • Od roku 1971 nese závod přídomek Memoriál Expedice Peru 70.
  • Do série Worldloppet patří od roku 2000, do seriálu Ski Classics od jeho vzniku v roce 2011.
  • Je jednou ze čtyř akcí se statusem Monument vedle Marcialongy, Vasaloppetu a Birkebeinerrennetu.
  • Časový limit hlavního závodu je do 17:30, vlny startují od 8:30.
  • Závod se nekonal v letech 1988, 1990, 1998, 2007, 2014 a 2024, vždy kvůli sněhu.
  • Startovní vlny se přidělují podle časů z předchozích závodů série Worldloppet.

Kdo za závodem stojí

Pořadatelem je SKI KLUB JIZERSKÁ PADESÁTKA, zapsaný spolek s identifikačním číslem 41324471 a sídlem v libereckých Ruprechticích. V registru ekonomických subjektů je vedený od června 1991, tedy o třiadvacet let později, než se jel první ročník. Spolek je mladší než akce, kterou pořádá.

Za duchovního otce závodu je označovaný Karel Trousílek, člen horolezeckého oddílu TJ Lokomotiva Liberec, ze kterého celá myšlenka vzešla. Řídil pět ročníků a i po skončení ve funkci zůstal pravidelným účastníkem. Předsedou spolku je doložený Martin Koucký. Sportovním ředitelem série Ski Classics, do níž závod patří, je od roku 2024 Lukáš Bauer, což je ale funkce v seriálu, ne v samotném závodu.

Jméno se mění s partnerem

Oficiální název závodu nese jméno generálního partnera a v čase se měnil. Ročníky 2012 a 2013 se jely jako Jizerská 50 ČSOB Pojišťovny, od sedmačtyřicátého ročníku v roce 2014 se závod jmenuje ČEZ Jizerská 50. Generální partner v roce 2026 uvedl, že spolupráci potvrdil nejméně do roku 2030 s možností prodloužení, a zajišťuje mimo jiné zimní značení trasy.

Mezi dalšími partnery figurují telekomunikační, stavební a pojišťovací firmy, generálním mediálním partnerem je Česká televize a institucionálními partnery Svaz lyžařů ČR, Liberecký kraj a ministerstvo pro místní rozvoj.

Historie a proč se ročníky nedají srovnávat

První závod se jel 20. ledna 1968, muži na padesáti kilometrech a ženy na pětadvaceti, a na startu bylo dvaapadesát závodníků. V roce 1970 se část zakladatelů vypravila na horolezeckou expedici do Peru, kde po zemětřesení pod Huascaránem zahynulo čtrnáct členů výpravy. Od roku 1971 proto nese závod přídomek Memoriál Expedice Peru 70 a připomínka je součástí zahajovacího ceremoniálu dodnes.

Zrušené ročníky

RokDůvod
1988naprostý nedostatek sněhu, poprvé v historii
1990nedostatek sněhu
1998nedostatek sněhu
2007nedostatek sněhu
2014nedostatek sněhu, oficiálně odvoláno
2024nedostatek sněhu a teplé počasí

Po roce 1990 přesunuli pořadatelé termín z poslední lednové neděle na třetí únorovou, právě kvůli sněhovým podmínkám. Ročník 2021 proběhl ve zvláštním režimu: na trať vyrazili jen profesionálové seriálu a amatéři absolvovali virtuální závod, kterého se zúčastnilo zhruba 2761 lyžařů z osmadvaceti zemí.

Trať se měnila

V osmdesátých letech se trať zkracovala opakovaně, nejprve na 48,5 kilometru, potom na sedmačtyřicet a později o dalších sedm kilometrů. Ročník 2025 se jel na zkrácené variantě kolem sedmačtyřiceti kilometrů, zatímco ročník 2026 měl 50,6 kilometru poté, co pořadatelé vynechali kritický úsek u Olivetské hory. Kdo tedy srovnává vítězné časy napříč roky, srovnává různé tratě.

Jak je závod velký

Rok a ročníkÚčastníci celkemZ toho hlavní závodZemí
1968, první5252neuvedeno
20063333neuvedeno33
2019, dvaapadesátý7707neuvedenoneuvedeno
2022, pětapadesátý81944444neuvedeno
2023, šestapadesátý9201neuvedenoneuvedeno
2026, devětapadesátý9821480029

Historické maximum dojezdů na padesátce padlo v roce 1977, kdy cílem prošlo 6467 lyžařů. Na devětapadesátém ročníku se na organizaci podílelo přes pět set pořadatelů a dobrovolníků a hlavní závod byl vyprodaný víc než měsíc před startem. Představu o zázemí dávají čísla z roku 2019, kdy se na sedmi občerstvovacích stanicích vydalo mimo jiné 11 700 litrů čaje a 15 750 litrů iontového nápoje.

Vítězové a časy

RokMužiČasŽenyČas
2017Morten Eide Pedersen1:55:53,1Kateřina Smutná2:17:34,8
2019Andreas Nygaard2:08:09neuvedenoneuvedeno
2020Andreas Nygaard1:59:08neuvedenoneuvedeno
2022Andreas Nygaard1:56:20Ida Dahl2:12:25
2023Kasper Stadaas2:05:50Magni Smedaas2:28:44
2025Ole Joergen Bruvoll1:51:16Anikken Gjerde Alnaes2:09:24
2026Amund Riege2:05:55,5Anikken Gjerde Alnaes2:23:19,1

Ročník 2025 je potřeba číst zvlášť, protože se jel na zkrácené trati, takže se s ostatními časy srovnávat nedá. Nejrychlejší dohledaný mužský čas na plné trati je 1:55:53,1 z roku 2017.

Devětapadesátý ročník skončil u žen nejtěsnějším dojezdem v novodobé historii: mezi první a třetí byl rozdíl pět desetin sekundy. Z Čechů byl nejlepší Fabián Štoček na devětadvacátém místě v čase 2:08:02 a mezi ženami Tereza Hujerová na devatenáctém místě v čase 2:31:39.

Nejvíc vítězství mezi muži se připisuje Jiřímu Beranovi z osmdesátých let, po třech triumfech mají Stanislav Řezáč, Anders Aukland, Morten Eide Pedersen a Andreas Nygaard. Mezi ženami po třech Cristina Paluselli a Britta Johansson-Norgren.

Worldloppet a Ski Classics

Worldloppet sdružuje nejvýznamnější dálkové lyžařské maratony světa a sídlí v estonském Tartu. Pro účastníky je podstatný takzvaný pas, do kterého se zaznamenávají dokončené závody, a titul Worldloppet Master po absolvování stanoveného počtu závodů v různých zemích. Jizerská do federace patří od roku 2000.

Ski Classics je seriál dálkových běhů v klasické technice, který se jede od roku 2011. Jizerská je jednou ze čtyř akcí nejvyšší kategorie se statusem Monument, vedle italské Marcialongy, švédského Vasaloppetu a norského Birkebeinerrennetu.

Praktický dopad pro běžného účastníka je jeden a zásadní: startovní vlny se přidělují podle časů z předchozích závodů série. Kdo jinde odjel rychle, startuje vepředu, a to na padesátce s několika tisíci lyžaři rozhoduje o prvních kilometrech.

Tratě a doprovodné závody

Program je rozložený do několika dnů a hlavní závod se jede v neděli. Vedle padesátky se jedou kratší varianty, konkrétně třicetikilometrová trať volnou technikou, čtyřiadvacetikilometrová klasika a desetikilometrová trať pro ty, kdo si chtějí atmosféru vyzkoušet bez celodenního výkonu. Program doplnil v roce 2026 poprvé také sprint zařazený do seriálu.

Kdo se rozhoduje mezi klasikou a bruslením, najde rozdíly v textu o klasické a bruslařské technice. Na hlavní trati je klasická technika povinná.

Pravidla, na která se zapomíná

Startovní číslo musí být viditelně na hrudi s nalepeným čipem a nesmí se nijak upravovat, je nepřenosné a jeho porušení znamená diskvalifikaci. Lyže se označují samolepkami od pořadatele a během závodu je povolená jen jedna výměna. Závodník musí projet značenou trať přes všechny kontroly výhradně vlastními silami.

Klasická technika je povinná na padesátce, pětadvacítce i desítce. Start se psem je zakázaný. Fluorové vosky jsou v rozporu s pravidly mezinárodní federace a pořadatel může provést namátkovou kontrolu před závodem i po něm. Hlavní závod je přístupný od patnácti let, účastníci mladší osmnácti potřebují souhlas zákonného zástupce.

Pořadatel si vyhrazuje právo upravit časové limity podle počasí, musí to ale oznámit nejméně hodinu před startem. Kdo limit nesplní, je klasifikován jako nedokončivší. Protest proti výsledkům lze podat do pěti kalendářních dnů.

Zvláštní položkou je pojištění rizika nedostatku sněhu, které pořadatel nabízí u přihlášky a které vrací část startovného, pokud by se závod nedal uspořádat ani na náhradní nebo zkrácené trati. Je to přímá reakce na zrušené ročníky.

Terén a proč je závod náročný

Start i cíl jsou na lyžařském stadionu v Bedřichově, který leží v nadmořské výšce kolem sedmi set metrů. Trať vede po Jizerské magistrále, systému strojově upravovaných stop, jehož celková délka přesahuje 180 kilometrů, a prochází kontrolními body Knajpa, Jizerka, Smědava a Hřebínek.

Náročnost stojí na třech věcech současně: převýšení kolem 937 metrů na padesáti kilometrech, otevřených hřebenových úsecích vystavených větru a proměnlivých sněhových podmínkách, protože Jizerské hory nedosahují vysokých nadmořských výšek. Poslední bod je zároveň důvod, proč se závod šestkrát nekonal.

Časový rozptyl mezi startem prvních vln a limitem znamená, že nejpomalejší účastníci mají na trať zhruba devět hodin, zatímco vítěz ji projede za necelé dvě. Jak se na takový výkon staví zimní příprava, rozebírá text o zimní přípravě běžce.

Šest věcí, které o Jizerské padesátce překvapí

  1. Že vznikla jako příprava horolezců. Myšlenka vzešla z party horolezeckého oddílu TJ Lokomotiva Liberec.
  2. Že se šestkrát nekonala. Roky 1988, 1990, 1998, 2007, 2014 a 2024 zrušil nedostatek sněhu.
  3. Že se časy nedají srovnávat. Trať se opakovaně zkracovala, naposledy v roce 2025 na zhruba sedmačtyřicet kilometrů.
  4. Že rekord dojezdů padl v roce 1977. Cílem tehdy prošlo 6467 lyžařů, víc než v kterémkoli pozdějším ročníku.
  5. Že startovní vlnu určují výsledky odjinud. Přiděluje se podle časů z předchozích závodů série Worldloppet.
  6. Že se kontroluje fluor. Fluorové vosky odporují pravidlům mezinárodní federace a pořadatel dělá namátkové kontroly.

Časté otázky

Co je Jizerská 50?

Dálkový běžecký závod na 50,6 kilometru klasickou technikou po Jizerské magistrále se startem a cílem v Bedřichově. Jede se od roku 1968, pořádá ho zapsaný spolek SKI KLUB JIZERSKÁ PADESÁTKA a od roku 1971 nese přídomek Memoriál Expedice Peru 70.

Jakou technikou se jede?

Klasickou, a to povinně na tratích padesát, pětadvacet i deset kilometrů. Volnou technikou se jede jen kratší třicetikilometrová trať v jiný den programu.

Kdy se závod koná?

Termín se po roce 1990 přesunul z poslední lednové neděle na únor, právě kvůli sněhovým podmínkám. Program bývá rozložený do několika dnů a hlavní závod se jede v neděli, konkrétní datum je potřeba ověřit pro daný ročník.

Musím jet celou padesátku?

Nemusíte. Vedle hlavního závodu se jedou kratší tratě, tedy třicetikilometrová volnou technikou, čtyřiadvacetikilometrová klasika a desetikilometrová varianta pro ty, kdo chtějí atmosféru bez celodenního výkonu.

Jak dlouho trvá padesátku dojet?

Vítězové se pohybují kolem dvou hodin, u žen kolem dvou a čtvrt. Časový limit je stanovený do 17:30, takže nejpomalejší účastníci mají na trať zhruba devět hodin. Kdo limit nesplní, je klasifikován jako nedokončivší.

Kdo drží nejlepší čas?

Oficiální traťový rekord pořadatel nepublikuje a srovnávat časy napříč ročníky nejde, protože se lišila délka trati. Nejrychlejší dohledaný mužský čas na plné trati je 1:55:53,1 z roku 2017, u žen 2:12:25 z roku 2022.

Jak se přiděluje startovní vlna?

Automaticky podle časů z předchozích závodů série Worldloppet. Kdo jinde odjel rychle, startuje vepředu, což na trati s několika tisíci lyžaři ovlivňuje první kilometry.

Co když nenapadne sníh?

Závod se v historii šestkrát nekonal, naposledy v roce 2024. Pořadatel proto nabízí u přihlášky pojištění rizika nedostatku sněhu, které vrací část startovného, pokud se závod nedá uspořádat ani na náhradní nebo zkrácené trati.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Text má informativní charakter, konkrétní termín, propozice i limity je potřeba ověřit pro daný ročník u pořadatele.

Podobné příspěvky