Prázdné zápasiště pro karate s červenomodrými žíněnkami ve sportovní hale

Pravidla karate: kop na hlavu má trojnásobnou cenu, ale nesmí dopadnout

Kop na hlavu má v karate trojnásobnou hodnotu proti úderu rukou, ale bod nedostane, když se zastaví moc daleko, ani když do cíle dopadne. Zásah na horní pásmo boduje jen tehdy, když se zastaví do pěti centimetrů od cíle nebo se kůže jen lehce dotkne bez přenosu nárazu. Tohle je jádro celého sportu: hodnotí se schopnost útok dokonale zastavit, ne trefit.

Ve zkratce

  • Kumite je zápas dvou lidí, kata je sestava bez soupeře a hodnotí se úplně jinak.
  • Úder rukou platí jeden bod, kop na trup dva a kop na hlavu tři.
  • Technika musí splnit šest kritérií současně, jinak bod není.
  • Zápas končí, jakmile jeden vede o osm bodů.
  • Při shodě rozhoduje výhoda prvního nezodpovězeného bodu.
  • Kata se dnes hodnotí jedinou známkou a rozhoduje většina hlasů rozhodčích.
  • Podle metaanalýzy připadá na karatistu zhruba jedno zranění na jedenáct zápasů, převážně lehké.

Dvě disciplíny, dva úplně jiné světy

Kumite je sportovní zápas dvou závodníků, kteří na sobě navzájem hledají body. Kata je sestava, kterou závodník nebo tříčlenné družstvo předvádí bez soupeře. Mezinárodní pravidla u ní hned v úvodu upřesňují, že kata není tanec ani divadelní představení a musí být realistická z hlediska boje.

Rozdíl v hodnocení je zásadní. V kumite se body sčítají a vyhrává, kdo jich má víc. V katě se nesčítá nic. Kata je vždycky souboj dvou proti sobě, červeného a modrého, každý rozhodčí dá oběma známku a podle svých dvou známek určí vítěze. Rozhoduje většina hlasů, ne součet.

Přehled pravidel dalších sportů najdete v rozcestníku pravidel jednotlivých sportů.

Soutěžní seznam kata má 102 položek a je společný pro všechny styly. Odkud se styly vzaly a proč čtyři hlavní uznává japonská, ne světová federace, popisuje text o stylech karate.

Obě disciplíny měly své místo i na olympiádě. V Tokiu 2021 se soutěžilo v osmi kategoriích a zlato získalo osm různých zemí. Proč karate v dalších programech chybí, rozebírá text o karate na olympiádě.

Jak se boduje v kumite

BodHodnotaUděluje se za
yuko1přímý úder nebo sek na bodovanou plochu
waza-ari2kop na střední pásmo, tedy na trup
ippon3kop na horní pásmo, nebo povolená technika na soupeře, který se dotýká žíněnky jinou částí těla než chodidly

Bodovanou plochou je trup nad pánví po klíční kost a plocha nad klíční kostí. Bod se přiznává, když ho signalizují nejméně dva soudci, případně když ho potvrdí videorozhodčí. Z jedné výměny boduje jen první správně provedená technika, výjimkou je účinná kombinace, kde se počítá ta nejvýše hodnocená.

Aby technika bodovala, musí splnit šest kritérií najednou: dobrou formu, sportovní postoj bez úmyslu zranit, rázné provedení, udržení pozornosti na soupeře během techniky i po ní, správné načasování a správnou vzdálenost. Pravidla to říkají doslova, tedy že bod platí jen při splnění všech šesti. Právě proto diváci často vidí zásah, který se nepočítá.

Kontakt, který se počítá, a kontakt, který diskvalifikuje

Na trup je povolený kontrolovaný náraz bez způsobení zranění a ztráta dechu u zasaženého sama o sobě neznamená nedostatek kontroly. Na hlavu je to jinak: kop musí být zastaven do pěti centimetrů od cíle, technika rukou do dvou centimetrů, a povolený je jen lehký dotyk kůže bez přenosu energie. Na krk je jakýkoli kontakt zakázaný. U mladších kategorií jsou tolerance dvojnásobné.

Technika neplatí ani tehdy, když po ní následuje nadměrný kontakt nebo zranění, když se závodník po ní otočí k soupeři zády, když je útočník mimo zápasiště nebo když technice předcházelo porušení pravidel. Faulem si tedy nelze vytvořit prostor pro bod.

U dětí je hranice ještě přísnější. Do čtrnácti let je povinná helma i vnější chránič trupu a na soutěžích českého svazu se u žactva penalizuje jakýkoli kontakt s hlavou. Co to znamená pro rodiče, shrnuje text o karate pro děti.

Osm bodů rozdílu a co dělá čas

Zápas seniorů trvá tři minuty čistého času, u juniorů a kadetů dvě minuty a u nejmladších minutu a půl. Čas se zastavuje při každém přerušení, takže tříminutový zápas trvá reálně podstatně déle. Patnáct sekund před koncem zazní krátké houknutí a rozhodčí vysloví povel, který na blížící se konec upozorňuje.

Zápas ale nemusí dojít do konce. Jakmile jeden ze závodníků vede o osm a víc bodů, končí. Není to osm bodů celkem, ale rozdíl, takže i zápas s vysokým skóre může pokračovat.

Když je po čase shoda

Při shodě bodů rozhoduje nejdřív takzvaná výhoda prvního nezodpovězeného bodu. Získá ji ten, kdo bodoval jako první, aniž by soupeř skóroval před signálem. Když skórují oba současně, nedostane ji nikdo a oba si možnost ponechávají na později.

Tahle výhoda se přitom dá ztratit. Kdo ji má a v posledních patnácti sekundách dostane varování za vyhýbání se boji, tedy za útěk, klinč, tlačení nebo opuštění zápasiště, o ni automaticky přijde. A jakmile se v posledních patnácti sekundách odebere, už ji v tom zápase nemůže získat ani jeden ze soupeřů.

Když ji nemá nikdo, rozhoduje se dál podle počtu nejvyšších bodů, pak podle počtu dvoubodových technik a teprve nakonec hlasováním čtyř soudců a rozhodčího. Vyřazovací zápas jednotlivců proto nemůže skončit remízou.

Tresty: systém, který se změnil

Většina českých textů o karate dodnes popisuje pětistupňovou stupnici s dělením zakázaného chování do dvou kategorií, kde se varování z každé kategorie sčítala zvlášť. Tak to bylo, ale tak to není. Aktuální mezinárodní pravidla dělení na kategorie nemají a dva nejmírnější stupně varování z nich zmizely.

StupeňKdy se uděluje
chuiza drobnější přestupky, které nesnižují soupeřovu šanci vyhrát, až třikrát
hansoku chuiza závažnější přestupek, nebo za jakýkoli další přestupek po třetím chui
hansokudiskvalifikace ze zápasu za velmi vážný přestupek nebo po předchozím hansoku chui
shikkakuvyloučení z celého turnaje včetně dalších kategorií

Nejtvrdší trest se uděluje za neuposlechnutí rozhodčího, za jednání ve zlém úmyslu a za čin poškozující prestiž a čest karate. Že jde skutečně o platný stav, dokládá i to, že s touhle stupnicí pracují i česká pravidla pro dětské disciplíny.

Seznam zakázaného chování je dlouhý a týká se dvou různých věcí. Jednak fyzického nebezpečí, tedy nadměrného kontaktu, útoků na klouby, genitálie a nárty nebo zakázaných hodů. Jednak chování a taktiky, kam patří předstírání zranění, opuštění zápasiště, ohrožení sebe sama, pasivita, zápasení, provokování a neuposlechnutí rozhodčího.

Hody jsou povolené, ale úzce vymezené

Podmety a hody v karate existují, jen mají přísné hranice. Bod otáčení hodu nesmí být nad úrovní boků házejícího a soupeř musí být držen po celou dobu, aby dopadl bezpečně. Hody přes rameno jsou výslovně zakázané, stejně jako hody, při kterých se házející sám obětuje.

Oběma rukama se smí držet jen v jediné situaci: při zachycení kopající nohy za účelem sražení, kdy druhá ruka brzdí pád. Zakázané je chytit soupeře pod pasem, zvednout ho a hodit, nebo mu podebrat nohy.

Úplně jinak k zásahu přistupuje příbuzný korejský sport, kde o platnosti rozhoduje elektronická vesta a úder rukou na hlavu nesmí vůbec. Oba systémy vedle sebe staví srovnání karate a taekwonda.

Jak se dnes hodnotí kata

Tady je druhá věc, kterou má většina dostupných popisů zastaralou. Dřív se sestava hodnotila dvěma známkami a celkový výsledek se počítal v poměru sedmdesát procent technické parametry a třicet procent atletické. Tenhle poměr už v pravidlech není.

Dnes dostane každé předvedení jednu známku na stupnici od pěti do deseti po desetinách, kde pětka je nejnižší uznatelné předvedení a desítka dokonalé. Kritérií je deset a jsou v jednom seznamu bez vah: postoje, techniky, přechodové pohyby, načasování, dýchání, ohnisko síly, shoda se základy, síla, rychlost a rovnováha.

Praporkový systém, ve kterém pět rozhodčích na hvizd zvedne červený nebo modrý praporek, přitom nezmizel. Mezinárodní pravidla ho drží jako záložní pro soutěže bez elektronického zařízení a v Česku je dokonce standardem u žákovských kategorií.

Za co se v katě strhává a za co se diskvalifikuje

Známku srážejí drobná ztráta rovnováhy, neúplně provedená technika, nesynchronní pohyby u družstev, slyšitelné povely k udržení tempa a zdržování. Zvlášť se hlídá jakákoli divadelnost, tedy dupání, plácání se do hrudi nebo do karategi a nepatřičný výdech, což mají soudci brát jako velmi vážnou chybu.

Závodník musí mít nacvičeno až pět různých kata na celou soutěž, stejnou nesmí cvičit dvakrát za sebou a v jedné soutěži víc než dvakrát. Cvičit se smí jen kata z oficiálního seznamu. Ve skupinové fázi se za vyhraný souboj počítají tři body a remíza možná není.

Technické stupně, tedy pásy, se soutěžními pravidly neřídí vůbec. Proč mají různé oddíly jiné barvy a proč se nejvyšší dany neskládají, vysvětluje text o pásech v karate.

Co je v Česku jinak

Český svaz karate používá mezinárodní pravidla, ale vydává k nim vlastní soutěžní řád a vlastní soutěžní pravidla, a v několika věcech se od mezinárodního standardu liší.

Čeští muži a ženy mají v seniorské kategorii čtyři váhové kategorie místo pěti, chybí ta nejlehčí. Navíc existuje kategorie Masters bez rozdílu hmotnosti, kterou mezinárodní seznam vůbec nezná. U žákovských kategorií jsou povinné chrániče trupu, které se smějí nosit i na karategi, a povinné suspenzory.

Nejzajímavější je ale česká sada disciplín pro začátečníky a děti, kterou mezinárodní pravidla nemají. V jedné z nich, určené úplným začátečníkům, se vůbec neboduje: po minutě rozhodčí vystoupí ze zápasiště a o vítězi se hlasuje podle tří skupin dovedností. Povolené jsou jen čtyři skupiny technik, všechny bez doteku, a kontrola útoku je definována číselně jako vzdálenost deset až patnáct centimetrů. Za správné se přitom považuje dotknout se soupeře při blokování, protože to ukazuje přehled.

Chrániče mají v mezinárodních pravidlech normu, barvu podle vzorníku i předepsanou hustotu pěny, homologace ale na soutěžích českého svazu povinná není. Co z toho plyne při nákupu, rozebírá text o výbavě do karate.

Vlastní česká pravidla mají i historický kontext: do roku 1984 bylo karate v Československu organizačně podřízené judu. Jak se sport u nás prosazoval, popisuje text o historii karate v Česku.

Zranění: hodně nálezů, málo vážných

Metaanalýza osmadvaceti prospektivních studií o soutěžním karate převádí svá čísla do srozumitelné věty: závodník utrpí v průměru jedno zranění na jedenáct zápasů, tedy zhruba na pětadvacet minut soutěžního času. Nejčastěji zraněnou oblastí je hlava a krk, medián necelých osmapadesát procent, a nejčastějším typem pohmoždění a tržné rány.

Podstatnější je ale druhé číslo. Prospektivní sledování čtyř po sobě jdoucích mistrovství světa zaznamenalo přes pět set zranění, ale jen zhruba desetina z nich znamenala vynechání soutěže. Ze závodníků utrpělo takové zranění jen kolem jednoho a půl procenta. Skladba těch vážnějších je pak zlomeniny, luxace a otřesy mozku.

U otřesů mozku je číslo překvapivě nízké. Registrace na čtyřech mistrovstvích světa prošla přes čtyři a půl tisíce zápasů a našla čtyři otřesy, tedy zhruba jeden na tisíc sto zápasů. Rozdíl mezi muži a ženami ani mezi soutěží družstev a jednotlivců nebyl statisticky významný.

Pro čtenáře je nejužitečnější poslední zjištění: změna pravidel měřitelně snížila zraněnost. U juniorské kategorie k tomu stačilo zvýšit počet váhových kategorií ze tří na pět. Zásahy do pravidel v tomhle sportu tedy nejsou kosmetika.

Osm omylů diváka karate

  1. Vyhrává ten, kdo silněji zasáhne. Hodnotí se kontrolovaná technika. Na hlavu boduje zásah zastavený do pěti centimetrů, na krk je kontakt zakázaný úplně.
  2. Každý zásah je bod. Technika musí splnit šest kritérií současně, jinak se nepočítá.
  3. Kop a úder mají stejnou cenu. Úder rukou platí jeden bod, kop na trup dva a kop na hlavu tři.
  4. Zápas se vždycky dohraje do konce. Náskok osmi bodů ho ukončí okamžitě.
  5. Při shodě se hned hlasuje. Nejdřív rozhoduje výhoda prvního nezodpovězeného bodu, pak počty nejvyšších bodů, a teprve nakonec hlasování.
  6. Varování se dělí na dvě kategorie a sčítají se zvlášť. To je zastaralý stav. Dnes je jeden seznam a stupnice chui, hansoku chui, hansoku a shikkaku.
  7. Kata se hodnotí v poměru sedmdesát ku třiceti. Ani to už neplatí. Dnes je jedna známka a rozhoduje většina hlasů rozhodčích.
  8. V karate se nesmí házet. Podmety a hody jsou povolené, ale bod otáčení nesmí být nad úrovní boků a hody přes rameno jsou zakázané.

Časté otázky

Za co je v karate nejvíc bodů?

Za kop na horní pásmo, tedy na hlavu, jsou tři body. Stejně se hodnotí povolená technika na soupeře, který se dotýká žíněnky jinou částí těla než chodidly. Kop na trup jsou dva body, úder rukou jeden.

Proč rozhodčí neuznal zjevný zásah?

Nejčastěji proto, že technika nesplnila všech šest povinných kritérií, nebo protože po ní závodník ztratil pozornost a otočil se k soupeři zády. Bod se také neuznává, když technice předcházel faul.

Kdy zápas skončí předčasně?

Jakmile jeden ze závodníků vede o osm a víc bodů. Dále při diskvalifikaci soupeře, při jeho vzdání nebo když se po pádu nepostaví na nohy do deseti sekund.

Jak se rozhoduje remíza?

Nejdřív podle výhody prvního nezodpovězeného bodu, pak podle počtu tříbodových a dvoubodových technik, a teprve pak hlasováním čtyř soudců a rozhodčího. Ve vyřazovacím zápase jednotlivců remíza není možná.

Jak se hodnotí kata?

Dvojice závodníků nebo týmů předvede sestavu proti sobě, každý rozhodčí dá oběma známku od pěti do deseti a podle nich určí vítěze. Rozhoduje většina hlasů rozhodčích, ne součet známek.

Jsou v karate povolené hody?

Ano, ale úzce vymezené. Bod otáčení nesmí být nad úrovní boků, soupeř musí být držen po celou dobu a hody přes rameno jsou zakázané. Chytit soupeře pod pasem a zvednout ho nelze.

Jak nebezpečné karate je?

Zranění je poměrně hodně, ale většina je lehkých. Podle metaanalýzy připadá jedno zranění na zhruba jedenáct zápasů, ale jen kolem desetiny z nich znamená vynechání soutěže. Nejčastěji jde o pohmoždění a tržné rány v oblasti hlavy.

Liší se česká pravidla od mezinárodních?

V detailech ano. Čeští senioři mají čtyři váhové kategorie místo pěti, existuje kategorie Masters bez rozdílu hmotnosti a u žáků jsou povinné chrániče trupu i suspenzory. Navíc má český svaz vlastní disciplíny pro děti a začátečníky.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Podobné příspěvky