Gymnastka Věra Čáslavská: sedm olympijských zlat a gesto v Mexiku

Sedm individuálních olympijských zlatých je v gymnastice historické maximum a Věra Čáslavská je zároveň jediná, kdo zvítězil na všech pěti individuálních nářadích. Larisa Latyninová má celkem devět zlatých, ale tři z nich jsou ze soutěže družstev. Rozdíl mezi oběma kritérii se v českých textech běžně stírá, přitom je zásadní. A jedna věc, kterou o Mexiku 1968 dodnes tvrdí skoro každý text, se navíc při bližším pohledu rozpadá.

Ve zkratce

• Sedm olympijských zlatých a čtyři stříbra ze tří her, z toho jedenáct medailí celkem.
• Jediná gymnastka se zlatem ze všech pěti individuálních soutěží.
• Mezi českými a československými olympioniky má nejvíc zlatých i nejvíc medailí.
• Náskok ve vícebojovém finále v Mexiku byl skoro padesát let historickým maximem.
• Historka o dodatečně zvýšené známce soupeřce v prostných má vážnou trhlinu.
• Po roce 1968 odmítla odvolat podpis a přišla na dvě desetiletí o profesi.

Tvrdá data

Tři olympiády, tři různé kapitoly

Řím 1960. Bylo jí osmnáct a odvezla si stříbro ze soutěže družstev. Ve víceboji skončila osmá, na kladině šestá. Žádné zlato.

Tokio 1964. Tři zlaté: víceboj, přeskok a kladina. Ve vícebojovém finále porazila Larisu Latyninovou o víc než půl bodu. K tomu další stříbro z družstev.

Mexico City 1968. Čtyři zlaté, z toho jedna dělená.

Náskok 1,40 bodu ve vícebojovém finále byl po téměř padesát let nejvyšším rozdílem v historii olympijského ženského víceboje.

Jak si stojí v žebříčcích

Tady je namístě rozlišovat kritéria, protože podle každého to vychází jinak.

• Podle individuálních zlatých je v gymnastice první. Sedm, zatímco Latyninová jich má šest individuálních a tři z družstev.
• Podle celkového počtu zlatých první není. Latyninová má devět, Čáslavská sedm.
• Je jediná se zlatem ze všech pěti individuálních soutěží. Víceboj, přeskok, bradla, kladina i prostná.
• Je jednou ze dvou gymnastek, které vyhrály víceboj na dvou po sobě jdoucích hrách. Tou druhou je opět Latyninová.
• Mezi českými a československými olympioniky vede v obou kritériích. Sedm zlatých a jedenáct medailí. Druhý Emil Zátopek má čtyři zlaté.

Mexiko 1968: co je doložené a co ne

Nejdřív formát, bez kterého se spor nedá pochopit. Každá gymnastka cvičila na každém nářadí povinnou i volnou sestavu a součet osmi známek dal výsledek víceboje. Do finále na nářadí postoupilo šest nejlepších, do finále se přenesla polovina kvalifikačního výsledku a přidalo se jedno nové volné cvičení. O medaili tedy spolurozhodovaly známky z kvalifikace.

Prostná: historka s trhlinou

Rozšířená verze říká, že rozhodčí dodatečně zvýšili kvalifikační známku sovětské gymnastce Larise Petrikové, čímž Čáslavskou připravili o samostatné zlato.

Tahle verze má vážný problém. Švýcarské deníky otiskly kvalifikační pořadí ještě před finále a Petriková v něm už měla stejných 19,55 bodu jako Čáslavská. Podle rozboru, který na to upozornil, pořadatelé před finále rozdali chybný seznam a poté ho opravili. Nešlo tedy o změnu známek, ale o opravu chyby v rozdaném materiálu. Sugestivní výklad se navíc rozšířil až díky komentáři v pozdějším televizním pořadu, ne z dobových zdrojů.

Obě gymnastky měly ve finále shodně 9,900 a součet 19,675 znamenal dělené zlato.

Kladina

Zlato získala Natalja Kučinská o sedmapadesát tisícin bodu. Rozdíl vznikl v kvalifikaci, kde měla Čáslavská za povinnou sestavu o patnáct setin méně. Dobový nizozemský tisk psal, že Kučinská udělala v úvodu drobnou chybu, která měla vést k nižšímu součtu, ale to je vyjádření názoru novináře, ne doklad manipulace. Tvrzení o revizi známek i na kladině se opírá o jediný pozdější článek, ne o dobový protokol.

Gesto při hymně

Doložené je, že při sovětské hymně na stupních vítězů sklopila a odvrátila hlavu. Dobové zahraniční zpravodajství to popisuje shodně a mexický tisk zaznamenal reakci publika, které skandovalo její jméno. Gesto se týkalo ceremoniálů, kde zněla sovětská hymna, tedy kladiny a prostných.

Mexické publikum jí navíc fandilo z konkrétního důvodu: volnou sestavu v prostných cvičila na mexický lidový tanec Jarabe tapatío.

Svá zlata podle českých zdrojů symbolicky věnovala čtyřem představitelům pražského jara. Zdroje se ale liší v tom, zda šlo o medaile, nebo o jejich miniatury.

Dva tisíce slov a co následovalo

Manifest Dva tisíce slov vyšel 27. června 1968, tedy skoro dva měsíce před invazí vojsk Varšavské smlouvy. Čáslavská ho podepsala spolu s dalšími sportovci. Po invazi se před hrami skrývala v Jeseníkách, kde trénovala improvizovaně, mimo jiné na kládě místo kladiny.

Po návratu z Mexika odmítla podpis odvolat, přestože na tom režim podmiňoval její další působení. V roce 1971 ji vyloučili ze svazu tělesné výchovy, dostala zákaz trenérské práce a fakticky přišla o zaměstnání. Podle českých médií se několik let živila úklidem.

V roce 1974 dostudovala fakultu tělesné výchovy, trenérskou práci ale dál dělat nesměla. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let jí povolili trénovat v Mexiku, potom se zákaz vrátil. Odstavení trvalo v podstatě celé období normalizace, tedy přes dvě desetiletí, a trenérskou práci jí umožnili až po mezinárodním tlaku na sklonku osmdesátých let.

Svatba v Mexiku a rok 1993

Krátce po skončení gymnastických soutěží se v metropolitní katedrále v Mexico City provdala za Josefa Odložila, běžce a stříbrného olympijského medailistu z běhu na patnáct set metrů z Tokia 1964. Obřad přenášela mexická televize a před katedrálou se shromáždil takový dav, že novomanželé museli odjet pod ochranou.

Manželství trvalo do roku 1987 a narodily se z něj dvě děti. V srpnu 1993 Josef Odložil zemřel po potyčce se synem Martinem. Ten byl po dlouhém soudním procesu odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody a v roce 1997 dostal prezidentskou milost, o kterou Čáslavská podle dostupných zdrojů nežádala.

Následovalo její stažení z veřejného života, léčba deprese a několik let, kdy se prakticky s nikým nestýkala. Do veřejného prostoru se začala vracet až po roce 2007.

Rehabilitace a funkce po roce 1989

Nabídky na post pražské primátorky i velvyslankyně v Japonsku podle dostupných zdrojů odmítla.

Ocenění a pocty

Nese její jméno planetka, sportovní hala v Černošicích, gymnastický závod i poštovní známka vydaná k pětasedmdesátému výročí narození. V roce 2012 o ní vznikl celovečerní dokument, později také komiks.

Proč se její výsledky nedají srovnat s dnešní gymnastikou

Dvě změny to znemožňují docela zásadně.

Povinné sestavy. V šedesátých letech tvořila povinná sestava polovinu každého výsledku. Všechny gymnastky cvičily na každém nářadí stejnou předepsanou sestavu a k ní volnou. Z mezinárodních soutěží se povinné sestavy vytratily po roce 1996. Dnešní gymnastka takovou zkoušku vůbec neabsolvuje, a přitom právě v ní se poznalo čisté technické zvládnutí, protože všechny cvičily totéž.

Desetibodový systém skončil. Do roku 2005 byla nejvyšší možná známka deset a rozhodčí od ní odečítali srážky. Od roku 2006 platí otevřené bodování: jedna složka popisuje obtížnost sestavy a nemá horní hranici, druhá hodnotí provedení a začíná na desítce. Výsledek je součtem obou. Proto se nedá říct, že by dnešní vítězka s vyšším číslem cvičila lépe, ta čísla znamenají něco jiného. Jak jsou pravidla postavená dnes, shrnuje text o pravidlech sportovní gymnastiky.

Pět věcí, které se o Čáslavské říkají nepřesně

1. Nejúspěšnější gymnastka historie. Podle individuálních zlatých ano, podle celkového počtu zlatých ne. Kritérium se musí uvést.
2. Rozhodčí dodatečně zvýšili známku soupeřce v prostných. Dobové zdroje ukazují, že šlo o opravu chybně rozdaného seznamu.
3. Otočila se zády k sovětské vlajce. Doložené je, že sklopila a odvrátila hlavu, ne že se otočila zády.
4. Tokio 1968. Tokijské hry se konaly v roce 1964, mexické v roce 1968. Záměna se v textech objevuje překvapivě často.
5. Vyšší známky dnes znamenají lepší cvičení. Od roku 2006 platí jiný systém, čísla se srovnávat nedají.

Časté otázky

Kolik měla Věra Čáslavská olympijských medailí?

Jedenáct, z toho sedm zlatých a čtyři stříbrné, ze tří olympiád mezi lety 1960 a 1968. Mezi českými a československými olympioniky je to nejvyšší počet v obou kategoriích.

Je nejúspěšnější gymnastkou historie?

Záleží na kritériu. V počtu individuálních zlatých ano, má jich sedm. V celkovém počtu zlatých je před ní Larisa Latyninová s devíti, z nichž ale tři pocházejí ze soutěže družstev.

Co se stalo v Mexiku 1968 v prostných?

Skončila na děleném prvním místě se sovětskou gymnastkou. Rozšířená verze mluví o dodatečně zvýšené známce soupeřce, ale dobový tisk otiskl shodné kvalifikační pořadí ještě před finále, takže spíš šlo o opravu chybně rozdaného seznamu.

Co udělala při hymně na stupních vítězů?

Při sovětské hymně sklopila a odvrátila hlavu. Bylo to krátce po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a týkalo se to ceremoniálů, kde zněla sovětská hymna.

Proč jí zakázali trénovat?

Protože podepsala manifest Dva tisíce slov a po návratu z Mexika odmítla podpis odvolat. V roce 1971 ji vyloučili ze svazu tělesné výchovy, přišla o profesi a několik let se živila úklidem.

Jaké funkce zastávala po roce 1989?

Byla poradkyní a asistentkou prezidenta, předsedkyní československého a poté českého olympijského výboru a v letech 1995 až 2001 členkou Mezinárodního olympijského výboru.

Proč se její výsledky nedají srovnat s dneškem?

Ze dvou důvodů. V její době tvořila polovinu výsledku povinná sestava, kterou dnešní gymnastky vůbec necvičí, a hodnotilo se do deseti bodů. Od roku 2006 platí otevřené bodování, kde obtížnost nemá horní hranici.

Za koho se provdala v Mexiku?

Za běžce Josefa Odložila, stříbrného olympijského medailistu z běhu na patnáct set metrů z Tokia 1964. Svatba se konala v metropolitní katedrále a přenášela ji mexická televize.

Mohlo by vás zajímat

• Jak je gymnastika uspořádaná soutěžně dnes, shrnuje přehled gymnastických pravidel.
• Koho podobný osud potkal v atletice, popisuje profil Emila Zátopka.
• Proč má široký pohybový základ v dětství smysl, rozebírá text o tréninku dětí.

Zdroje

Text neuvádí její klubovou příslušnost, protože ji olympijská databáze neeviduje. Neuvádí počet lidí před katedrálou při svatbě, protože se odhady v médiích liší od desítek tisíc po sto tisíc. Neuvádí průběh ani motivy incidentu z roku 1993, protože doložený je jen výsledek soudního řízení a spekulace do textu nepatří. Neuvádí gymnastické prvky nesoucí její jméno, protože se je nepodařilo ověřit v platném dokumentu mezinárodní federace. A neuvádí stupeň medaile Za zásluhy z roku 1995, protože se v tom zdroje rozcházejí.

• Profil sportovkyně v olympijské databázi (olympedia.org)
• Medailon Českého olympijského výboru (olympijskytym.cz)
• Mezinárodní gymnastická federace a pravidla hodnocení (gymnastics.sport)
• Mezinárodní gymnastická síň slávy (ighof.com)
• Výsledky her Mezinárodního olympijského výboru (olympics.com)