Běžec Emil Zátopek: trénink, který změnil vytrvalostní běh
Maraton, který Zátopek v Helsinkách vyhrál, byl jeho první v životě. Přihlásil se do něj čtyři dny po zlatu na pětce a tři dny po zlatu na desítce, dvaačtyřicet kilometrů do té doby nikdy nezávodil a vyhrál o víc než dvě a půl minuty v olympijském rekordu. Trojice zlatých medailí z 5 000 metrů, 10 000 metrů a maratonu na jedněch hrách se od roku 1952 nezopakovala nikomu, přestože od té doby proběhlo osmnáct dalších letních olympiád.
Ve zkratce
- Čtyři olympijská zlata a jedno stříbro ze tří her, k tomu tři tituly mistra Evropy.
- Osmnáct světových rekordů podle dobových statistik, na tratích od pěti kilometrů po třicet.
- Jako první člověk uběhl deset kilometrů pod devětadvacet minut a dvacet kilometrů pod hodinu.
- Manželka Dana Zátopková se narodila týž den a v Helsinkách vyhrála oštěp ve stejný den jako on pětku.
- Po podpisu manifestu Dva tisíce slov ho v roce 1969 propustili z armády a šest let hloubil studny.
- Běh ve vaně ani běh s manželkou na zádech se doložit nedá, běh ve vojenských botách ano.
Tvrdá data
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narozen | 19. 9. 1922, Kopřivnice |
| Zemřel | 21. 11. 2000, Praha |
| Pohřben | Valašský Slavín, Rožnov pod Radhoštěm |
| Kluby | TJ Gottwaldov (Zlín), ASC Dukla Praha |
| Disciplíny | 5 000 m, 10 000 m, maraton, dále 20 000 m, 25 000 m, 30 000 m, hodinovka a kros |
| Vojenská hodnost | poručík při vyřazení 1947, plukovník při propuštění 1969 |
| Olympijské medaile | 4 zlaté, 1 stříbrná, účast 1948, 1952 a 1956 |
| Mistrovství Evropy | 3 zlaté (1950 pětka i desítka, 1954 desítka), 1 bronzová |
| Světové rekordy | 18, z toho 13 na kilometrových a 5 na mílových tratích |
| Osobní rekord 10 000 m | 28:54,2 |
| Osobní rekord maraton | 2:23:03,2 |
Olympijské výsledky
| Hry | Disciplína | Umístění | Čas |
|---|---|---|---|
| Londýn 1948 | 10 000 m | 1. | 29:59,6, olympijský rekord |
| Londýn 1948 | 5 000 m | 2. | 14:17,8 |
| Helsinky 1952 | 10 000 m | 1. | 29:17,0, olympijský rekord |
| Helsinky 1952 | 5 000 m | 1. | 14:06,6, olympijský rekord |
| Helsinky 1952 | maraton | 1. | 2:23:03,2, olympijský rekord |
| Melbourne 1956 | maraton | 6. | 2:29:34 |
V Londýně 1948 ho na pětce porazil Gaston Reiff o dvě desetiny sekundy. Do Melbourne 1956 přijel krátce po operaci v tříselné oblasti a byl přihlášen i na pětku a desítku, v obou ale nenastoupil. Šesté místo v maratonu tedy bylo jeho posledním olympijským startem.
Helsinky 1952 den po dni
20. července, deset kilometrů. Vyhrál časem 29:17,0 s náskokem skoro šestnácti sekund před Alainem Mimounem.
24. července, pět kilometrů. Ve finále zvítězil v čase 14:06,6, na druhého Mimouna měl osm desetin. Poslední kolo zaběhl za 57,5 sekundy a v posledním oblouku se posunul ze čtvrtého místa na první, když postupně předběhl tři soupeře.
27. července, maraton. Trať vedla ze stadionu do Korsa a zpět po zpevněném povrchu, startovalo 66 běžců z dvaatřiceti zemí. Zátopek vyhrál v čase 2:23:03,2 před Reinaldem Gornem a Gustafem Janssonem, tedy o dvě minuty a jednatřicet sekund. K tomuto náskoku pozor: část zahraničních přehledů uvádí dvě minuty a jednu sekundu, protokolární časy ale dávají vyšší číslo.
K závodu patří slavná historka o rozhovoru s britským favoritem Jimem Petersem, kterého se Zátopek v průběhu závodu zeptal, jestli není tempo příliš rychlé, a Peters mu odpověděl, že naopak je pomalé. Verze se v detailech liší a Peters sám později uvedl, že to myslel jako vtip, takže do textu patří jako pozdější vzpomínka, ne jako doslovný přepis.
Osmnáct světových rekordů
Nejúplnější dostupný seznam má osmnáct položek na tratích od pěti kilometrů po třicet, plus hodinovka.
| Datum | Trať | Výkon |
|---|---|---|
| 11. 6. 1949, Ostrava | 10 000 m | 29:28,2 |
| 22. 10. 1949, Ostrava | 10 000 m | 29:21,2 |
| 4. 8. 1950, Turku | 10 000 m | 29:02,6 |
| 15. 9. 1951, Praha | hodinovka | 19 558 m |
| 29. 9. 1951, Stará Boleslav | 20 000 m | 59:51,8 |
| 29. 9. 1951, Stará Boleslav | hodinovka | 20 052 m |
| 26. 10. 1952, Stará Boleslav | 30 000 m | 1:35:23,8 |
| 1. 11. 1953, Stará Boleslav | 10 000 m | 29:01,6 |
| 30. 5. 1954, Paříž | 5 000 m | 13:57,2 |
| 1. 6. 1954, Brusel | 10 000 m | 28:54,2 |
| 29. 10. 1955, Čelákovice | 25 000 m | 1:16:36,4 |
Tabulka uvádí jedenáct z osmnácti, zbytek tvoří rekordy na mílových tratích a na patnácti mílích, které v týchž závodech padly jako mezičasy. To je mimochodem důvod, proč ve třech dnech kariéry překonal vždycky víc rekordů naráz: delší trať automaticky obsahovala kratší úseky.
Dvě prvenství, která se dají doložit časem
Jako první člověk uběhl deset kilometrů pod devětadvacet minut, a to 1. června 1954 v Bruselu. A jako první zdolal dvacet kilometrů pod hodinu, 29. září 1951 ve Staré Boleslavi. Mimochodem hodinovka a rekord na dvaceti kilometrech z září 1951 vydržely dvanáct let a rekord na pětadvaceti kilometrech deset let.
Trénink, který nikdo předtím takhle nedělal
Zátopek intervalový trénink nevynalezl, byl ale prvním vytrvalcem, který z opakovaných úseků udělal hlavní obsah přípravy, a ne doplněk. Jak vypadá tahle metoda dnes, popisuje text o intervalovém tréninku.
Nejkonkrétnější rekonstrukci jednoho týdne přebírá česká literatura z biografie od Richarda Askwitha. Podle ní vypadal týden v únoru 1954 takto:
| Den | Objem |
|---|---|
| pondělí | 70 krát 400 m s meziklusem 150 m |
| úterý | 40 krát 400 m |
| středa | 40 krát 400 m |
| čtvrtek | 80 krát 400 m |
| pátek | 80 krát 400 m |
| sobota | 70 krát 400 m |
| neděle | 40 krát 400 m |
K témuž zdroji patří, že trénoval dvakrát denně, čtyřstovky běhal nejčastěji kolem jedné minuty a osmi sekund, na konci února vystoupal až na sto úseků a za únor a březen naběhal zhruba 1 845 kilometrů.
Tady je ale nutná výhrada, kterou většina textů vynechává. Tahle čísla pocházejí ze životopisu, ne ze Zátopkových tréninkových deníků. Jiné české zdroje popisují strukturu jednotky úplně jinak a samy přiznávají, že vycházejí z paměti na jeho besedy. Německý běžecký publicista Manfred Steffny navíc soudí, že Zátopek při popisu vlastního tréninku občas nadsazoval. To je názor, ne fakt, ale u těchhle objemů stojí za zmínku. Co se stane, když se objem přepálí, popisuje text o přetrénování.
Styl, který se špatně napodobuje
Kroutil hlavou, obličej měl zkřivený námahou a hlasitě sípal. Na otázku po výrazu ve tváři podle tradovaných vzpomínek odpovídal ve smyslu, že běh není gymnastika ani krasobruslení. Jednu radu ale dával konkrétní: běžec se má špičkou palce lehce dotýkat ukazováčku nebo prostředníčku, což udrží paže a ramena uvolněné.
Dana Zátopková
Narodila se týž den jako on, 19. září 1922. Vzali se v říjnu 1948. Byla oštěpařka a v Helsinkách 1952 vyhrála výkonem 50,47 metru ve stejný den, kdy Emil vyhrál finále na pětce, obě vítězství podle českých pramenů dělilo jen několik minut.
Její kariéra nebyla doplňkem té jeho. V Římě 1960 získala stříbro, dvakrát se stala mistryní Evropy, v roce 1958 zajela světový rekord a sedmnáctkrát překonala československý rekord. Po konci kariéry v roce 1962 trénovala a přes deset let působila v ženské komisi mezinárodní atletické federace.
K oběma patří anekdota z tiskové konference, kde si Emil připsal zásluhu, že manželku inspiroval, a ona mu odpověděla, ať jde inspirovat někoho jiného a uvidí se, jestli hodí oštěp padesát metrů.
Co se stalo po roce 1968
Tahle část se v medailoncích často zkracuje do jedné věty, přitom je v ní i to nepohodlné. Zátopek byl po válce vojákem z povolání a v roce 1953 vstoupil do komunistické strany. V červnu 1950 vyšlo v Rudém právu jeho prohlášení, v němž schválil rozsudek v procesu se skupinou Milady Horákové. O dva roky později ho ministr národní obrany vyznamenal Řádem republiky.
V roce 1968 patřil k signatářům manifestu Dva tisíce slov a byl výraznou veřejnou tváří obrodného procesu, zvlášť v prvních dnech po srpnové okupaci. V listopadu 1969 ho propustili z armády v hodnosti plukovníka a vyloučili ze strany.
Nikde ho pak nesměli zaměstnat. Místo našel u podniku Stavební geologie, kde v letech 1969 až 1975 jezdil po republice a hloubil studny. S kolegy přespával v maringotce a domů se vracel jednou za týden, někdy i za tři.
Z téhle práce vznikla pověst, že byl poslán do uranových dolů. Není to pravda, tábory i poslední doly té doby byly zavřené už roky předtím. Doložený je geologický průzkum a studny.
Na začátku sedmdesátých let za ním přijel redaktor Rudého práva a v červenci 1971 vyšel text, ve kterém Zátopek souhlas s Dvěma tisíci slovy odvolává. Podle knihy Dany Zátopkové text nekonzultoval ani neautorizoval a dodatečně uznal, že to byla naivita a ostuda. Rehabilitován byl až po listopadu 1989, přesné datum se ve zdrojích liší.
Ocenění a co po něm zůstalo
| Rok | Pocta |
|---|---|
| 1949, 1951, 1952 | nejlepší sportovec světa v anketě novinářů |
| 1953 | Zasloužilý mistr sportu |
| 1975 | Mezinárodní cena fair play v Paříži |
| 1989 | Stříbrný olympijský řád a pojmenování planetky Zátopek |
| 1997 | český atlet století |
| 1998 | medaile Za zásluhy prvního stupně |
| 1999 | Olympionik století |
| 2000 | medaile Pierra de Coubertina a Zlatý řád IAAF, obojí in memoriam |
| 2012 | mezi prvních dvanáct členů Síně slávy IAAF |
Jeho jméno nese Cena Emila Zátopka, vyhlašovaná pro sportovní legendu při anketě Sportovec roku. Prvním laureátem byl v roce 2000 on sám a od druhého ročníku cena nese jeho jméno. Mezi držiteli je i Dana Zátopková, Jan Železný, Jarmila Kratochvílová, Věra Čáslavská nebo Josef Masopust.
V Austrálii se od roku 1961 běhá desetitisícovka pojmenovaná po něm, dnes je to tamní mistrovský závod. V Česku vede Běh rodným krajem Emila Zátopka na 22,3 kilometru z Kopřivnice do Rožnova pod Radhoštěm, tedy z rodiště na místo posledního odpočinku, s převýšením 375 metrů. Start je u jeho sochy na Novém náměstí. Jak vypadají silniční závody dnes, přibližuje text o Pražském maratonu.
Stadiony jeho jména stojí v Kopřivnici a v Chrudimi, sochy před Olympijským muzeem v Lausanne, ve Zlíně a v Kopřivnici. Po Zátopkovi je pojmenovaná i řada elektrických lokomotiv a v roce 2012 o něm vznikla britská miniopera. Celovečerní film Davida Ondříčka měl premiéru v srpnu 2021.
Proč se jeho časy nedají srovnat s dneškem
Srovnání je lákavé, ale poctivě se dá udělat jen s výhradami. Jsou tři.
Povrch. V Zátopkově době se běhalo na škvárových a popelových drahách. Syntetické povrchy přišly do velkých závodů až v šedesátých letech. Škvára je pomalejší a po dešti výrazně pomalejší. Jak moc rozhoduje povrch, je ostatně vidět i na rozdílech mezi venkovní a halovou atletikou.
Obuv. Běhal v lehkých tretrách s tenkou podrážkou, na tréninku i ve vojenských botách. Dnešní závodní boty mají karbonovou výztuž a tlustou mezipodešev, tedy parametry, které mezinárodní federace musela pravidlem limitovat.
Profesionalizace. Do roku 1948 platilo na olympiádě přísné amatérské pravidlo. Zátopek byl vojákem z povolání, kterému na trénink postupně uvolňovali služební volno. Dnešní elita má celoroční zázemí, výškové kempy, laboratorní diagnostiku a stravovací režim pod dohledem. Kam se za tu dobu posunula hranice možného, ukazuje text o maratonu pod dvě hodiny.
Srovnávat se tedy dá tvar kariéry a šíře záběru, ne absolutní časy. A právě v tom Zátopek obstojí lépe než v sekundách: vyhrát na jedněch hrách pětku, desítku i maraton se od roku 1952 nepovedlo nikomu.
Pět věcí, které se o Zátopkovi říkají a nejsou doložené
- Běh ve vaně na prádle. Nejrozšířenější česká legenda, kterou nepodpírá žádný primární zdroj. Její stopa vede k jednomu odstavci u Františka Kožíka a ke dvěma větám v povídce Oty Pavla, tedy k beletrii.
- Běh s manželkou na zádech. Uvádí se jako tréninková pomůcka, ale v ověřitelných textech se to doložit nedá.
- Vojenské boty jako posilovací metoda. Běhal v nich, to je pravda. Důvod byl ale finanční: nemohl si dovolit kupovat běžecké boty tak často, jak je ničil.
- Citát „Když nemůžeš, tak přidej“. Nejcitovanější věta, kterou s ním spojujeme, nemá dohledatelný primární zdroj, tedy jeho vlastní text nebo autorizovaný rozhovor.
- Pět zlatých medailí. Chyba, která koluje i na zahraničních webech. Měl čtyři zlaté a jednu stříbrnou.
Kde stojí helsinská trojice mezi dalšími výkony, ukazuje přehled sportovních rekordů.
Časté otázky
Kolik měl Emil Zátopek olympijských medailí?
Pět, z toho čtyři zlaté a jednu stříbrnou. Zlata získal na desítce v Londýně 1948 a v Helsinkách 1952 na pětce, desítce i v maratonu. Stříbro má z pětky v Londýně.
Opravdu vyhrál maraton, který běžel poprvé v životě?
Ano. Do maratonu v Helsinkách se přihlásil krátce po dvou zlatech na dráze a šlo o jeho první závod na téhle distanci. Vyhrál v olympijském rekordu s náskokem přes dvě a půl minuty.
Kolik zajel světových rekordů?
Osmnáct podle dobových statistik, z toho třináct na kilometrových a pět na mílových tratích. Některé z nich padly v jediném závodě naráz, protože delší trať obsahovala mezičasy na kratších úsecích.
Běhal Zátopek doma ve vaně?
Nedá se to doložit. Historka se opírá o beletristické zpracování jeho života, ne o dokument. Naopak běh ve vojenských botách je doložený, jen měl finanční, ne tréninkový důvod.
Co se s ním stalo po roce 1968?
Podepsal manifest Dva tisíce slov, v listopadu 1969 ho propustili z armády v hodnosti plukovníka a vyloučili ze strany. V letech 1969 až 1975 pracoval u podniku Stavební geologie a hloubil studny. Rehabilitován byl až po listopadu 1989.
Byl v uranových dolech?
Ne. Pověst vznikla z jeho práce v geologickém průzkumu. Tábory i poslední doly té doby byly v roce 1969 zavřené už roky.
Kdo byla Dana Zátopková?
Oštěpařka a jeho manželka, narozená týž den jako on. V Helsinkách 1952 vyhrála zlato ve stejný den, kdy on vyhrál pětku. Přidala stříbro z Říma 1960, dva evropské tituly a světový rekord.
Řekl Zátopek větu „Když nemůžeš, tak přidej“?
Spojuje se s ním a dala název knize, písni i závodu, ale primární zdroj se dohledat nepodařilo. Poctivé je psát, že je to věta spojovaná se Zátopkem, ne že ji prokazatelně řekl.
Mohlo by vás zajímat
- Všechno o atletice na jednom místě shrnuje rozcestník atletiky.
- Jak se dnes staví opakované úseky, popisuje text o intervalech v tréninku.
- Jak je atletika uspořádaná soutěžně, shrnuje přehled atletických pravidel.
- Co dnes znamená rychlost na dráze, ukazuje text o sprinterském rekordu.
Zdroje
Text neuvádí datum Zátopkovy rehabilitace, protože se zdroje liší o dva roky a ani jedno datum nemá oporu v primárním prameni. Neuvádí jeho tělesnou hmotnost, protože se údaje liší a informační hodnotu nemají. Neuvádí přesné znění rozhovoru z maratonu 1952 ani slavné citáty jako doslovné výroky, protože pro ně chybí autorizovaný zdroj. Neuvádí aktuální světové rekordy jako srovnávací čísla, protože rychle zastarávají. Neuvádí ani evidenci ve svazcích vojenské kontrarozvědky, protože dostupné zdroje samy připouštějí, že obsah údajné spolupráce není jasný, a polovičatá zmínka by byla horší než žádná.
- Profil sportovce v databázi Olympedia (olympedia.org)
- Medailon Českého olympijského výboru (olympijskytym.cz)
- Medailon a přehled výkonů Českého atletického svazu (atletika.cz)
- Síň slávy a historické přehledy World Athletics (worldathletics.org)
- Informace města Kopřivnice k soše, stadionu a závodu (koprivnice.cz)






