Oštěpařka Dana Zátopková: olympijská vítězka z Helsinek a žena Emila Zátopka
Dana Zátopková, rozená Ingrová, byla československá oštěpařka, olympijská vítězka z Helsinek 1952 a stříbrná medailistka z Říma 1960. Dvakrát vyhrála mistrovství Evropy a v roce 1958 vytvořila světový rekord. Zlato z Helsinek získala ve stejný den, kdy její manžel Emil Zátopek vyhrál běh na 5000 metrů. Narodila se 19. září 1922, přesně v týž den jako Emil. Po kariéře pracovala jako trenérka a v mezinárodní atletické federaci. Zemřela 13. března 2020 v Praze ve věku 97 let.
Ve zkratce
- Narodila se 19. září 1922 ve Fryštátě, dnes součásti Karviné.
- Olympijská vítězka v hodu oštěpem z Helsinek 1952 výkonem 50,47 m.
- Stříbro na olympijských hrách v Římě 1960 výkonem 53,78 m.
- Mistryně Evropy 1954 a 1958.
- Světový rekord 55,73 m z 1. června 1958 v Praze.
- Manželka běžce Emila Zátopka, narodili se ve stejný den.
Základní údaje
| Rodné jméno | Dana Ingrová |
| Narození | 19. 9. 1922, Fryštát (Karviná) |
| Úmrtí | 13. 3. 2020, Praha |
| Disciplína | hod oštěpem |
| Olympijské hry | 1948, 1952, 1956 a 1960; zlato 1952, stříbro 1960 |
| Mistrovství Evropy | zlato 1954 a 1958 |
| Světový rekord | 55,73 m, 1. 6. 1958, Praha |
| Nejdelší hod na velké akci | 56,02 m, ME 1958, Stockholm |
| Kluby | mimo jiné Slovácká Slavia Uherské Hradiště a Dukla Praha |
| Manžel | Emil Zátopek |
Dětství v Uherském Hradišti
Narodila se ve Fryštátě v rodině důstojníka Antonína Ingra. Kmotrem jí byl generál Sergej Ingr, pozdější ministr národní obrany československé exilové vlády v Londýně. Když jí bylo šest let, rodina se přestěhovala do Uherského Hradiště. Tam prožila dětství i dospívání se dvěma bratry. Od malička chodila do Sokola a podle vlastních slov měla ke sportu lásku od samého začátku.
Házená místo oštěpu
V roce 1939 okupanti zavřeli její školu a rozpustili Sokol. Dana se pak dostala k házené, když si jí na okraji hřiště všiml trenér. Za Slováckou Slavii Uherské Hradiště hrála téměř osm let a byla kapitánkou týmu. V roce 1949 s ní vyhrála mistrovství republiky, to už ale byla úspěšná oštěpařka a reprezentantka. Házenou a atletiku tak nějakou dobu stíhala zároveň.
Cesta k oštěpu
Po válce studovala v Brně tělesnou výchovu a angličtinu. K oštěpu ji v roce 1946 přemluvila spoluhráčka Soňa Burianová. Dana se zpočátku zdráhala, ale do měsíce vyhrála mistrovství republiky a překvapila všechny, kdo ji do té doby neznali. Bylo jí čtyřiadvacet let a oštěp do té doby závodně neházela. Pravidla a techniku hodu shrnuje přehled atletických hodů.
Slepice na hřišti
Z prvních tréninků pochází historka, kterou připomněl Deník. Na fotbalovém hřišti v Uherském Hradišti Dana hodila oštěp a zasáhla slepici. Správce hřiště zuřil a prohlásil, že takový sport z doby kamenné tam trpět nebude. Po letech, když se na hřišti konaly závody, se jí prý přiznal, že ze slepice nakonec byla výborná polévka.
Setkání s Emilem Zátopkem
Podle jejího vyprávění pro Paměť národa se s Emilem poznala ve Zlíně na atletickém mítinku. Emil tam útočil na rekord v běhu na tři kilometry a Dana hodila československý rekord v oštěpu. Brzy zjistili, že se narodili ve stejný den téhož roku, 19. září 1922. Emil později vtipkoval, že se i vzali ve stejný den. Svatbu měli 24. října 1948, několik měsíců po olympijských hrách v Londýně.
Na hrách v Londýně 1948 startovala ještě pod jménem Ingrová a skončila sedmá. Na nováčka v mezinárodní konkurenci to bylo slušné umístění. Emil tam vyhrál běh na 10 000 metrů. O jeho kariéře podrobně píše profil běžce Emila Zátopka. Z Dany se v příštích letech stala jedna z nejlepších oštěpařek světa.
Zlato z Helsinek 1952
Olympijské finále v hodu oštěpem se konalo 24. července 1952 a Zátopková ho vyhrála hned prvním pokusem. Hodila 50,47 metru, což byl olympijský rekord a tehdy i její osobní rekord. Druhá skončila Alexandra Čudinová ze Sovětského svazu výkonem 50,01 metru, třetí Jelena Gorčakovová. Podle World Athletics se Zátopková stala první Češkou s olympijským zlatem v atletice.
Dvě zlata v jeden den
Ve stejný den vyhrál Emil Zátopek běh na 5000 metrů. Podle World Athletics si Dana před svou soutěží vzala jeho čerstvou medaili pro štěstí. Emil v Helsinkách přidal ještě zlato na 10 000 metrů a v maratonu. Manželé si tak z jediných her odvezli čtyři zlaté medaile. Příběh dvou vítězství v jeden den patří k nejznámějším v dějinách olympijských her.
Evropské tituly a světový rekord
Na mistrovství Evropy startovala třikrát. V roce 1950 v Bruselu byla pátá výkonem 41,34 metru. V Bernu 1954 zvítězila hodem 52,91 metru a v roce 1958 ve Stockholmu obhájila titul výkonem 56,02 metru. Soutěž ve Stockholmu se konala 19. srpna 1958 a Zátopková v ní zvítězila s náskokem téměř pěti metrů před Birutė Zalogaitytė ze Sovětského svazu.
Rekord na Strahově
Světový rekord 55,73 metru vytvořila 1. června 1958 v Praze na Strahově. Bylo jí tehdy 35 let. Rekord vydržel necelé dva měsíce, 24. července 1958 ho v Cardiffu překonala Anna Pazerová výkonem 57,40 metru. Kromě toho Zátopková během kariéry vytvořila sedmnáct československých rekordů. Mistryní republiky byla víc než desetkrát.
| Rok | Akce | Umístění | Výkon |
|---|---|---|---|
| 1948 | OH Londýn | 7. místo | neuvádíme |
| 1950 | ME Brusel | 5. místo | 41,34 m |
| 1952 | OH Helsinky | zlato | 50,47 m |
| 1954 | ME Bern | zlato | 52,91 m |
| 1956 | OH Melbourne | 4. místo | 49,83 m |
| 1958 | ME Stockholm | zlato | 56,02 m |
| 1960 | OH Řím | stříbro | 53,78 m |
Melbourne a stříbro z Říma
Na hrách v Melbourne 1956 skončila čtvrtá výkonem 49,83 metru. O čtyři roky později v Římě už jí bylo 37 let. Finále se konalo 1. září 1960 a Zátopková ve třetím pokusu hodila 53,78 metru. Stačilo to na stříbro za Elvīrou Ozoliņou ze Sovětského svazu, která vyhrála výkonem 55,98 metru. Čtvrtá skončila další Čechoslovačka Vlasta Pešková.
Římskou medaili sama cenila skoro stejně vysoko jako zlato z Helsinek. V roce 1961 byla podle World Athletics ještě třetí ve světových tabulkách. Závodní kariéru ukončila v roce 1962, na čtyřech olympijských hrách získala zlato a stříbro. Na její odkaz později navázala dvojnásobná olympijská vítězka Barbora Špotáková, která se se Zátopkovou často setkávala.
Trenérka a funkcionářka
Po skončení kariéry zůstala u atletiky. V letech 1960 až 1972 byla členkou ženské komise Mezinárodní atletické federace. Od roku 1964 do roku 1980 pracovala jako ústřední trenérka svazu, kde se starala o vrhače a oštěpaře. Český atletický svaz ji uvádí také jako předsedkyni redakční rady časopisu Atletika. Mladé sportovce trénovala podle vlastních slov dvacet let.
Rok 1968
V červnu 1968 patřili manželé Zátopkovi mezi signatáře manifestu Dva tisíce slov. Emil Zátopek pak po nástupu normalizace přišel o místo v armádě. Dana na svazu jako trenérka zůstala. Doba po roce 1968 byla pro oba těžká, podrobně ji popisují ve společné knize. Kniha se tomuto období věnuje stejně jako sportovním úspěchům.
Kniha a život po Emilovi
Emil Zátopek zemřel v roce 2000. Dana ho přežila o dvacet let a dál se věnovala olympijskému hnutí. V roce 2016 vydalo nakladatelství Academia knihu Náš život pod pěti kruhy. Je to rozšířené vydání knihy Dana a Emil Zátopkovi vypravují z roku 1960. Na knize podle svých slov pracovala sedm let, protože chtěla zachytit jejich skutečný život a ne legendy.
Vyznamenání
V roce 1954 získala titul zasloužilá mistryně sportu. Mezinárodní olympijský výbor jí udělil stříbrný Olympijský řád. V roce 2003 převzala medaili Za zásluhy druhého stupně. V roce 2012 dostala Evropský olympijský řád a vyznamenání Zlatá lípa. Podle World Athletics pravidelně chodila na atletické akce a měla výjimečnou paměť na sportovní výsledky.
Poslední léta
Zemřela 13. března 2020 v Ústřední vojenské nemocnici v Praze ve věku 97 let. Podle Olympedie byla v té době nejstarší žijící olympijskou vítězkou v atletice. Barbora Špotáková na ni vzpomínala jako na ženu, která se živě zajímala o dění v atletice a znala všechny výsledky. Známé bylo i její cvičení na nemocničním lůžku. Pohřbena je s Emilem na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.
Pět věcí, které se o Daně Zátopkové pletou
- Nebyla mladší než Emil. Narodili se ve stejný den téhož roku, 19. září 1922.
- Zlato nevyhrála v den Emilova maratonu. Vyhrála 24. července 1952, v den jeho vítězství na 5000 metrů.
- Výkon 56,02 metru nebyl světový rekord. Světový rekord byl 55,73 metru z 1. června 1958, v době mistrovství Evropy už platil rekord Pazerové.
- Stříbro z Říma nezískala ve 38 letech. Finále bylo 1. září 1960, bylo jí 37 let.
- Oštěpařkou nebyla od mládí. Nejdřív hrála házenou, oštěp začala házet až v roce 1946 ve 24 letech.
Časté otázky
Kdy Dana Zátopková vyhrála olympijské hry?
V Helsinkách 24. července 1952 výkonem 50,47 metru.
Kolik olympijských medailí Dana Zátopková získala?
Dvě, zlato z Helsinek 1952 a stříbro z Říma 1960.
Kdy se narodila Dana Zátopková?
19. září 1922 ve Fryštátě, ve stejný den jako Emil Zátopek.
Jaký světový rekord Dana Zátopková vytvořila?
55,73 metru 1. června 1958 v Praze na Strahově.
Kdy se Dana a Emil Zátopkovi vzali?
24. října 1948, několik měsíců po olympijských hrách v Londýně.
Jaký sport hrála Dana Zátopková před oštěpem?
Házenou, se Slováckou Slavií Uherské Hradiště byla v roce 1949 mistryní republiky.
Kdy zemřela Dana Zátopková?
13. března 2020 v Praze ve věku 97 let.
Mohlo by vás zajímat
- Všechno o atletice na jednom místě shrnuje rozcestník atletiky.
- Nástupce v oštěpu mezi muži představuje profil oštěpaře Jana Železného.
- Osobnosti všech sportů shrnuje rozcestník sportovců.
Zdroje
- Profil a olympijské výsledky, Olympedia (olympedia.org)
- Nekrolog, World Athletics (worldathletics.org)
- Medailon, Český atletický svaz (atletika.cz)
- Vzpomínky Dany Zátopkové, Paměť národa (pametnaroda.cz)
- Křest knihy Náš život pod pěti kruhy, Český olympijský výbor (olympijskytym.cz)
