Oštěpař Jan Železný: rekord z Jeny, který drží třicet let
Jan Železný hodil 25. května 1996 v Jeně oštěpem 98,48 metru a ten rekord platí dodnes. Za třicet let se přes devadesát metrů dostalo jen dvacet mužů ve 142 pokusech a na pět metrů se k němu přiblížili jen dva. K tomu má tři olympijská zlata za sebou a čtyři vítězství v anketě Sportovec roku, čímž je spolu s Věrou Čáslavskou rekordmanem. Tenhle přehled shrnuje doložená fakta o jeho kariéře i o tom, proč je zrovna tenhle rekord tak odolný.
Ve zkratce
- Narozen 16. června 1966 v Mladé Boleslavi.
- Světový rekord 98,48 metru hodil 25. května 1996 v německé Jeně.
- Byl to jeho pátý světový rekord, předchozí měl hodnotu 95,66 metru z roku 1993.
- Na olympijských hrách získal tři zlata za sebou, v letech 1992, 1996 a 2000.
- Mistrem světa se stal třikrát, v letech 1993, 1995 a 2001.
- Anketu Sportovec roku vyhrál čtyřikrát, což je spolu s Věrou Čáslavskou nejvíc v historii.
Základní údaje
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narozen | 16. června 1966 v Mladé Boleslavi |
| Světový rekord | 98,48 m |
| Datum a místo rekordu | 25. května 1996, Jena, Německo |
| Počet světových rekordů | 5 |
| Olympijská zlata | 3 |
| Tituly mistra světa | 3 |
| Poslední soutěž | 19. září 2006 |
Rekord, který ukončil celou éru
Aby bylo jasné, jak výjimečný ten výkon byl, je potřeba vrátit se o deset let zpátky. Od dubna 1986 platily nové specifikace oštěpu, které vznikly jako reakce na příliš dlouhé hody a na obavy o bezpečnost diváků.
Následovalo turbulentní desetiletí, ve kterém se pravidla ještě několikrát upravovala a bylo uznáno třináct světových rekordů. Tenhle překotný vývoj skončil rázem, když Železný v Jeně poslal oštěp na 98,48 metru.
Večer v Jeně
Soutěž se konala na stadionu Ernst-Abbe-Sportfeld, postaveném už v roce 1924, na kterém padlo sedm oficiálních světových rekordů a který si tehdy stále držel dřevěné lavice z doby otevření.
Byl teplý, ale větrný podvečer. Nárazy větru dosahovaly někdy víc než tří metrů za sekundu, což sprinterům nepomáhalo, ale šestičlenné pole oštěpařů házelo zprava doleva před hlavní tribunou a konstrukce stadionu tam vytvářela cosi jako větrný tunel. Železný i jeho němečtí soupeři Raymond Hecht a Boris Henry to rychle rozpoznali.
Soutěž začala v 18:30 místního času. Železný se ujal vedení hned prvním pokusem na 87,76 metru, druhým hodil 92,88 metru, což byla vzdálenost, na kterou ten večer nikdo jiný nedosáhl.
Proč se rekord nedaří překonat
Železný ke svému tři roky starému rekordu přidal skoro tři metry, což tehdy překračovalo představivost většiny odborníků.
Čísla to potvrzují dodnes. Přes devadesát metrů bylo zaznamenáno 142 výkonů, ale dokázalo to jen dvacet různých oštěpařů. Na pět metrů se k rekordu přiblížili pouze dva muži, Němci Johannes Vetter a Thomas Röhler, a oba své nejlepší hody zaznamenali až v posledních letech.
World Athletics ten rekord srovnává s legendárními výkony jiných disciplín. Skok Boba Beamona z olympijských her 1968 vydržel dvacet tři let, rekord Jesseho Owense z roku 1935 přežil do roku 1960. Železného rekord je starší než oba.
Oštěp, kterým rekord hodil, věnoval v roce 2018 sbírce World Athletics Heritage Collection a je vystaven v muzeu světové atletiky.
Pět světových rekordů
Rekord z Jeny nebyl jeho první. Podle World Athletics měl Železný před ním už čtyři světové rekordy a platnou hodnotu 95,66 metru, kterou hodil v roce 1993.
Tady je potřeba jedno upřesnění, protože se to uvádí rozporně. Některé přehledy mluví o čtyřech rekordech, protože počítají jen ty před Jenou. Se započtením výkonu z roku 1996 jich je pět.
K tomu patří ještě jeden údaj, který ukazuje jeho stabilitu: přes devadesát metrů házel každý rok od roku 1991 a v žebříčcích prestižního amerického časopisu Track and Field News byl na prvním místě od roku 1992.
Medailová bilance
| Soutěž | Rok | Místo | Umístění | Výkon |
|---|---|---|---|---|
| Olympijské hry | 1988 | Soul | stříbro | 84,12 m |
| Olympijské hry | 1992 | Barcelona | zlato | 89,66 m |
| Olympijské hry | 1996 | Atlanta | zlato | 88,16 m |
| Olympijské hry | 2000 | Sydney | zlato | 90,17 m |
| Olympijské hry | 2004 | Athény | 9. místo | 80,59 m |
| Mistrovství světa | 1987 | Řím | bronz | 82,20 m |
| Mistrovství světa | 1993 | Stuttgart | zlato | 85,98 m |
| Mistrovství světa | 1995 | Göteborg | zlato | 89,58 m |
| Mistrovství světa | 1999 | Sevilla | bronz | 87,67 m |
| Mistrovství světa | 2001 | Edmonton | zlato | 92,80 m |
Tři olympijská zlata za sebou v jedné technické disciplíně je výkon, který se v atletice objevuje jen výjimečně. Mezi lety 1992 a 2000 navíc přidal tři tituly mistra světa, takže po devět let byl prakticky nepřetržitě úřadujícím šampionem jedné z obou soutěží.
Zajímavý detail: jeho nejlepší výkon z mistrovství světa, 92,80 metru z Edmontonu v roce 2001, je delší než kterýkoli z jeho vítězných hodů na olympijských hrách.
Kluby a konec kariéry
Během kariéry prošel několika kluby, konkrétně Duklou Praha, jabloneckým LIAZem, vítkovickým SSK a AC Start Karlovy Vary. Kariéru zakončil zpátky v dresu Dukly.
Poslední soutěž odjel 19. září 2006 ve svém rodném městě, tedy v Mladé Boleslavi. Ze čtyř pokusů byl jeden neplatný a nejdelší měřil 82,19 metru. Šlo o jeho 246. soutěž od roku 1986 a o 210. výkon přes osmdesát metrů.
To poslední číslo stojí za pozornost samo o sobě. Ve 246 soutěžích překonal osmdesátimetrovou hranici ve 210 z nich, tedy v pětaosmdesáti procentech startů.
Trenérem oštěpu
Po skončení závodní kariéry zůstal ve sportu jako trenér oštěpu v Dukle Praha. Mezi jeho svěřenci byli Barbora Špotáková a Vítězslav Veselý, tedy dva čeští medailisté z olympijských her.
Rekordman ankety Sportovec roku
Anketu Sportovec roku, kterou vyhlašuje Klub sportovních novinářů, vyhrál čtyřikrát: v letech 1993, 1995, 2000 a 2001.
Čtyři tituly jsou historickým maximem ankety a Železný o něj dělí jen s gymnastkou Věrou Čáslavskou. Tři vítězství mají rychlobruslařka Martina Sáblíková, judista Lukáš Krpálek a lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká.
Anketa se koná od roku 1959 a hlasuje se v ní dvoukolově. V prvním kole vybírají novináři deset nejlepších sportovců, o kterých se pak hlasuje podruhé.
Proč je hod oštěpem jiná disciplína
Železného rekord se často srovnává s běžeckými rekordy, ale hod oštěpem má několik zvláštností, které srovnání komplikují.
Především se v něm mění nářadí. Specifikace oštěpu byly upraveny v roce 1986 právě proto, že hody byly příliš dlouhé a stadiony na ně přestávaly stačit. Výkony před rokem 1986 a po něm se proto vůbec nedají porovnávat, protože jde fakticky o jiné nářadí.
Dále je hod oštěpem výrazně závislý na podmínkách. Vítr, teplota i konstrukce stadionu ovlivňují let oštěpu měřitelně, což u běhu na dráze v takové míře neplatí. Právě proto se rekordní výkony koncentrují na několik málo míst s příznivými poměry a proto je popis větrných podmínek v Jeně součástí příběhu rekordu.
A konečně jde o disciplínu s vysokým rizikem zranění ramene a lokte, což zkracuje kariéry. Železného 246 soutěží rozložených do dvaceti let je proto samo o sobě neobvyklé.
Sektor dopadu má u oštěpu jen necelých devětadvacet stupňů, u ostatních hodů skoro pětatřicet. Pravidla technických disciplín rozebírá text o hodech a skocích.
Pět věcí, které se o Janu Železném uvádějí nepřesně
- Počet světových rekordů. Uvádí se čtyři i pět. Podle World Athletics měl před Jenou čtyři, takže s výkonem z roku 1996 jich je pět.
- Místo rekordu. Objevuje se i Praha. Správně je Jena v Německu, stadion Ernst-Abbe-Sportfeld.
- Rekord z devadesátých let je nedostižný. Nedostižný nebyl nikdy, jen se k němu za třicet let přiblížili na pět metrů jen dva lidé.
- Vyhrál tři olympiády a tím to končí. Startoval na pěti hrách, přidal stříbro z roku 1988 a v roce 2004 skončil devátý.
- Nejdelší vítězný hod měl na olympiádě. Jeho nejdelší vítězný výkon na velké akci, 92,80 metru, padl na mistrovství světa v Edmontonu v roce 2001.
Jak se v atletice rozhoduje o platné předávce, popisuje text o tom, jak funguje atletická štafeta.
Kde se oštěp řadí mezi ostatní nejstarší rekordy, ukazuje přehled sportovních rekordů.
Ženský světový rekord v oštěpu popisuje profil Barbory Špotákové.
Časté otázky
Jaký je světový rekord Jana Železného v hodu oštěpem?
98,48 metru, hozeno 25. května 1996 na stadionu Ernst-Abbe-Sportfeld v německé Jeně. Rekord platí dodnes a je starší než legendární skok Boba Beamona z roku 1968, který vydržel dvacet tři let.
Kolik světových rekordů Jan Železný vytvořil?
Pět. Podle World Athletics měl před hodem v Jeně už čtyři světové rekordy a platnou hodnotu 95,66 metru z roku 1993. Některé přehledy uvádějí čtyři, protože počítají jen ty předchozí.
Kolik olympijských medailí má Jan Železný?
Čtyři, z toho tři zlaté. Zlato získal v Barceloně 1992 výkonem 89,66 metru, v Atlantě 1996 hodem 88,16 metru a v Sydney 2000 výkonem 90,17 metru. V Soulu 1988 měl stříbro za 84,12 metru.
Proč se rekord v hodu oštěpem tak dlouho nemění?
Přes devadesát metrů bylo zaznamenáno 142 výkonů, ale dokázalo to jen dvacet oštěpařů. Na pět metrů se k Železnému přiblížili pouze Johannes Vetter a Thomas Röhler. Roli hraje i to, že specifikace oštěpu byly v roce 1986 upraveny právě proto, aby se hody zkrátily.
Kdy Jan Železný ukončil kariéru?
19. září 2006 ve svém rodném městě Mladá Boleslav, kde v poslední soutěži hodil 82,19 metru. Šlo o jeho 246. soutěž od roku 1986, přičemž osmdesátimetrovou hranici v kariéře překonal 210krát.
Kolikrát vyhrál Jan Železný anketu Sportovec roku?
Čtyřikrát, v letech 1993, 1995, 2000 a 2001. Je to historické maximum ankety, o které se dělí s gymnastkou Věrou Čáslavskou. Anketu vyhlašuje Klub sportovních novinářů a koná se od roku 1959.
Zdroje: World Athletics a její archivní materiály k rekordu z roku 1996 a k poslední soutěži, medailon Českého atletického svazu, přehled ankety Sportovec roku.
Všechno o atletice na jednom místě shrnuje rozcestník atletiky.







