Atletika: pravidla, běhy, víceboje, rekordy a české legendy

Na této stránce najdete všechny články o atletice na jednom místě: pravidla dráhy i technických disciplín, běhy a maraton, víceboje, mistrovství světa, olympijské hry, české legendy a světové rekordy. Emil Zátopek vyhrál na hrách v Helsinkách 1952 pětku, desítku i maraton, Jarmila Kratochvílová zaběhla v roce 1983 osmistovku za 1:53,28 a Jan Železný hodil v roce 1996 oštěpem 98,48 metru. Na mistrovstvích světa je česká atletika nejsilnější v oštěpu a ve víceboji.

Ve zkratce

  • Emil Zátopek vyhrál v Helsinkách 1952 běh na 5 000 a 10 000 metrů i maraton, který běžel poprvé v životě, jak popisuje profil běžce Emila Zátopka.
  • Na prvním mistrovství světa v Helsinkách 1983 získalo Československo čtyři zlaté medaile, dvě z nich Jarmila Kratochvílová na 400 a 800 metrech, uvádí přehled mistrovství světa v atletice.
  • Oštěp Jana Železného 98,48 metru z Jeny 1996 je o 72 centimetrů delší než druhý nejlepší hod historie, píše přehled sportovních rekordů.
  • Roman Šebrle v roce 2001 v Götzisu jako první člověk překonal v desetiboji hranici devíti tisíc bodů, výkonem 9026 bodů, připomíná článek o Romanu Šebrlem a desetiboji.
  • O platnosti předávky ve štafetě rozhoduje výhradně poloha kolíku, ne nohy běžců, vysvětluje článek o pravidlech atletické štafety.
  • Maratonská vzdálenost 42,195 kilometru vznikla z trati londýnských her 1908 a závaznou se stala v roce 1921, uvádí text o maratonu a delších tratích.

Pravidla a disciplíny

Standardní dráha měří čtyři sta metrů, ale měřeno třicet centimetrů od obrubníku, a jedna dráha je široká 1,22 metru. Za falešný start se považuje reakce kratší než desetina sekundy a diskvalifikuje se hned, jen ve vícebojích se po prvním falešném startu napomenou všichni v rozběhu. Výkon se neuzná jako rekord, když vítr ve směru běhu překročí v průměru dva metry za sekundu. Sportovní chůzi posuzují rozhodčí podle dvou kritérií a pouhým okem. Pravidla dalších sportů najdete v přehledu pravidel sportů.

Běhy a maraton

Na stovce zaběhl Usain Bolt v roce 2009 v Berlíně 9,58 sekundy a zlepšil vlastní rekord o jedenáct setin. U štafety na 4 krát 100 metrů měří předávací území třicet metrů a rozhoduje v něm poloha kolíku. Na dlouhých tratích se běží maraton a za ním ultramaraton, jehož standardní silniční disciplínou je sto kilometrů. Pražský mezinárodní maraton se poprvé běžel v roce 1995 pod záštitou Emila Zátopka. Kdo chce běhat rekreačně, najde rady v průvodci běháním.

Skoky

Ve skoku vysokém a o tyči nemá závodník tři pokusy na každou laťku. Pravidlo mluví o třech neúspěšných pokusech po sobě bez ohledu na výšku, takže po shozu může výšku vynechat. Laťka se zvedá nejméně o dva centimetry ve výšce a o pět v tyči. V dálce rozhoduje porušení svislé roviny odrazové čáry, plastelína je jen pomůcka a odraz před prknem se netrestá. Trojskok má pořadí skok, krok, skok. Vše rozebírá článek o pravidlech skoků a hodů.

Vrhy a hody

Dospělí muži vrhají koulí a hází kladivem o hmotnosti 7,26 kilogramu, disk váží dva kilogramy a oštěp osm set gramů. U žen jsou to čtyři kilogramy, kilogram a šest set gramů. Disk se hází z většího kruhu než koule a kladivo a oštěp musí dopadnout kovovou hlavou jako první. Česko má silnou tradici hlavně v oštěpu. Z vrhačů vynikli diskař Ludvík Daněk, olympijský vítěz z Mnichova 1972, a koulařka Helena Fibingerová, první mistryně světa ve vrhu koulí.

Víceboje

Desetiboj mužů má deset disciplín ve dvou dnech. První den stovku, dálku, kouli, výšku a čtvrtku, druhý den překážky, disk, tyč, oštěp a patnáctistovku. Body se počítají vzorcem, který se od poloviny osmdesátých let nezměnil, a vícebojař má v dálce a ve vrzích a hodech jen tři pokusy. Český desetiboj patřil ke světové špičce. Tomáš Dvořák vytvořil v roce 1999 v Praze světový rekord 8994 bodů a desetibojař Robert Změlík vyhrál olympijské hry v Barceloně 1992.

Mistrovství světa a hala

První plnohodnotné mistrovství světa se konalo v roce 1983 v Helsinkách. Do roku 1987 bylo čtyřleté a od roku 1991 se jede každé dva roky v lichých letech. Z venkovních šampionátů má Česko patnáct titulů mezi lety 1993 a 2017, po třech Jan Železný, Tomáš Dvořák a Barbora Špotáková. V hale má hattrick na 400 metrech z let 2014, 2016 a 2018 Pavel Maslák. Halový ovál měří obvykle 200 metrů a sprint se běží na 60 metrech, jak vysvětluje článek o halové atletice.

Olympijské hry

Nejslavnějším českým olympijským příběhem jsou Helsinky 1952. Emil Zátopek tam vyhrál 10 000 metrů, 5 000 metrů i maraton, všechno v olympijském rekordu, a ve stejný den jako pětku vyhrála hod oštěpem jeho žena Dana Zátopková. Ludvík Daněk vyhrál disk v Mnichově 1972, Robert Změlík desetiboj v Barceloně 1992 a Jan Železný oštěp třikrát za sebou v letech 1992, 1996 a 2000. Roman Šebrle vyhrál desetiboj v Athénách 2004 a Barbora Špotáková oštěp v Pekingu 2008 a v Londýně 2012.

  • Emil Zátopek, čtyři olympijská zlata a osmnáct světových rekordů

Čeští atleti a legendy

K největším jménům české atletiky patří kromě olympijských vítězů i atleti, kteří zlato z her nemají. Běžkyně Jarmila Kratochvílová má z Moskvy 1980 olympijské stříbro, ale v roce 1983 vyhrála na mistrovství světa 400 i 800 metrů. Helena Fibingerová byla osminásobnou halovou mistryní Evropy a Tomáš Dvořák trojnásobným mistrem světa v desetiboji. Olympijské vítěze najdete v předchozích sekcích, profily osobností dalších sportů v rozcestníku sportovců.

Světové rekordy

Mezi nejdéle platné světové rekordy patří dva české. Osmistovka Jarmily Kratochvílové z roku 1983 vydržela přes čtyřicet let a rekord Jana Železného z Jeny přes třicet let. Oštěpařka Barbora Špotáková hodila v roce 2008 ve Stuttgartu 72,28 metru a v éře nového ženského oštěpu nikdo nedržel rekord déle. Ze světových rekordů vyčnívají Boltových 9,58 na stovce, dálka Mika Powella 8,95 metru a výška Javiera Sotomayora 2,45 metru. Maraton pod dvě hodiny oficiálně poprvé zaběhl Sabastian Sawe v Londýně 2026 časem 1:59:30.

Pět věcí, které se o atletice často pletou

  1. Shození překážky není diskvalifikace. Pravidla výslovně uvádějí, že nevede k diskvalifikaci ani nebrání uznání rekordu. Trestá se přeběh s nohou vedle překážky nebo její shození rukou či tělem, vysvětlují pravidla atletické dráhy.
  2. Rekord 9,58 nepadl na olympiádě. Bolt ho zaběhl na mistrovství světa v Berlíně 2009, olympijský rekord 9,69 vznikl o rok dřív v Pekingu, uvádí článek o Boltově rekordu na stovce.
  3. Kipchogeho vídeňský čas 1:59:40 není světový rekord. Neuznali ho kvůli rotujícím vodičům a občerstvení podávanému v pohybu, ne kvůli botám, píše článek o vídeňském pokusu Eliuda Kipchogeho.
  4. Tomáš Dvořák hranici devíti tisíc bodů nepřekonal. Jeho světovému rekordu 8994 bodů chybělo šest bodů a jako první ji v roce 2001 překonal Roman Šebrle, připomíná profil Tomáše Dvořáka.
  5. Ultramaraton nezačíná až na sto kilometrech. Ultramaratonem je každý běh delší než maraton, sto kilometrů je jen standardní silniční disciplína, vysvětluje článek o ultramaratonu a jeho limitech.

Časté otázky

Jak dlouhá je atletická dráha?

Standardní dráha měří čtyři sta metrů, měřeno třicet centimetrů od obrubníku. Jedna dráha je široká 1,22 metru. Halový ovál měří obvykle 200 metrů.

Co je v atletice falešný start?

Reakce kratší než desetina sekundy nebo ztráta kontaktu chodidla s blokem či ruky se zemí před výstřelem. Samotné zvednutí boků bez ztráty kontaktu falešný start není.

Kolik pokusů má skokan do výšky?

Pravidlo mluví o třech neúspěšných pokusech po sobě bez ohledu na to, ve které výšce k nim došlo. Závodník proto může výšku vynechat a zbylé pokusy si nechat na vyšší laťku, vrátit se na ni ale nesmí.

Kolik disciplín má desetiboj?

Deset ve dvou dnech. První den stovka, dálka, koule, výška a čtvrtka, druhý den překážky, disk, tyč, oštěp a patnáctistovka.

Kolik titulů mistra světa má Česko v atletice?

Z venkovních šampionátů patnáct zlatých mezi lety 1993 a 2017. Po třech titulech mají Jan Železný, Tomáš Dvořák a Barbora Špotáková.

Jak dlouho vydržel rekord Jarmily Kratochvílové?

Osmistovku za 1:53,28 zaběhla v červenci 1983 v Mnichově a rekord vydržel přes čtyřicet let. Na prvním mistrovství světa téhož roku vyhrála 400 i 800 metrů.

Kolik olympijských medailí má Emil Zátopek?

Čtyři zlaté a jednu stříbrnou ze tří her. V Londýně 1948 vyhrál 10 000 metrů a v Helsinkách 1952 pětku, desítku i maraton.

Odkud se vzala maratonská vzdálenost?

Vznikla z uspořádání trati na olympijských hrách v Londýně 1908 a závaznou se stala v roce 1921. Historka o metrech přidaných kvůli královské rodině je dohad, ne doložený fakt.

Další rozcestníky