Diskař Ludvík Daněk: olympijský vítěz z Mnichova a světový rekordman
Ludvík Daněk byl československý diskař z Hořic u Blanska, olympijský vítěz z Mnichova 1972 a mistr Evropy z Helsinek 1971. V roce 1964 zlepšil světový rekord na 64,55 metru a o rok později se stal prvním diskařem, který hodil přes 65 metrů. Na čtyřech olympijských hrách získal kompletní sadu medailí, stříbro, bronz i zlato. Dvakrát vyhrál anketu Sportovec roku. Po kariéře vedl Český klub olympioniků a patřil k vedení atletického svazu.
Ve zkratce
- Narodil se 6. ledna 1937 v Hořicích u Blanska.
- Olympijský vítěz v hodu diskem z Mnichova 1972, stříbro z Tokia 1964 a bronz z Mexika 1968.
- Mistr Evropy 1971, stříbro na mistrovství Evropy 1974.
- Dva uznané světové rekordy, 64,55 metru v roce 1964 a 65,22 metru v roce 1965.
- Sportovec roku Československa 1965 a 1972.
- Zemřel v listopadu 1998 na své chatě na Valašsku.
Základní údaje
| Narození | 6. 1. 1937, Hořice u Blanska |
| Úmrtí | listopad 1998, Valašsko |
| Disciplína | hod diskem |
| Osobní rekord | 67,18 m (1974) |
| Postava | 193 cm, 123 kg |
| Kluby | Spartak ČKD Blansko, Spartak Brno, Sparta Praha, RH Praha |
| Trenéři | Jan Vyškovský st., Jan Vrabel |
| Olympijské hry | zlato 1972, stříbro 1964, bronz 1968 |
| Mistrovství Evropy | zlato 1971, stříbro 1974 |
Dětství v Hořicích a cesta k disku
Ludvík Daněk se narodil 6. ledna 1937 ve vesnici Hořice na Blanensku. Otce ztratil krátce po narození. Jako většina hořických kluků se už v předškolním věku naučil lyžovat a v dorostu získal bronz na mistrovství ve skocích na lyžích. K vrhačským disciplínám ho přivedl nevlastní bratr Jiří Fousek, který ho na lesním plácku zaučoval do hodu diskem a vrhu koulí.
Soustružník z Blanska
Vyučil se soustružníkem a sportovní dráhu začínal v blanenském oddílu Spartak ČKD. Prvním trenérem byl Jan Vyškovský starší. Od poloviny padesátých let závodil za brněnský Spartak, kde se dal dohromady s trenérem Janem Vrabelem, který o disku věděl mnoho. Podle vzpomínek sparťanských přátel se jejich cesty později rozešly a Daněk největší část kariéry trénoval sám.
Úraz na motorce
Ve dvaceti letech jel s kamarádem ze závodů domů na motorce a skončili v lese. Daněk utrpěl poranění páteře a vážné zranění ledviny a strávil pět měsíců v nemocnici. Nehodu popisuje medailon v Síni slávy české atletiky. Do reprezentace se Daněk dostal až po ní, na první velké mezinárodní akci startoval v pětadvaceti letech.
Světové rekordy v Turnově a Sokolově
Do velké atletiky vstoupil jako pětadvacetiletý na mistrovství Evropy 1962 v Bělehradě, kde skončil devátý. V roce 1963 se výrazně prosadil vítězstvím na mistrovství republiky. Zlom přišel 2. srpna 1964 v Turnově. Hodil 64,55 metru a překonal světový rekord Američana Ala Oertera o 161 centimetrů. Podle pozdějších vzpomínek přijel po týdnu odpočinku bez velkých ambicí a pomohl mu kruh z drceného pískovce a mírný vítr.
Zmatek kolem sklonu hřiště
Rekord z Turnova provázel zmatek. Pražský zpravodaj agentury AFP ohlásil, že hřiště mělo nepovolený sklon. Prověrka ale zjistila, že místo dopadu leželo o sedm centimetrů výš než kruh, takže bylo vše v pořádku a rekord platil. Dnes nese turnovský stadion Daňkovo jméno a od roku 1999 se na něm pořádá Memoriál Ludvíka Daňka.
První přes 65 metrů
Dne 12. října 1965 v Sokolově vlastní rekord zlepšil na 65,22 metru a stal se prvním diskařem v historii, který hodil přes 65 metrů. V červnu 1966 poslal disk i za hranici 66 metrů, výkon 66,07 metru ale uznán nebyl, protože chyběli oficiální rozhodčí a vzdálenost se měřila bez nich. Světový rekord mu patřil až do května 1968, kdy ho překonal Jay Silvester.
Olympijské hry: stříbro, bronz a zlato
Daněk startoval na čtyřech olympijských hrách. Do Tokia 1964 i do Mexika 1968 jel jako světový rekordman a hlavní favorit, pokaždé ho ale porazil Al Oerter, který v hodu diskem vyhrál čtyři olympiády za sebou. Souvislosti her od antiky po současnost shrnuje přehled olympijských her v kostce.
Tokio 1964
V Tokiu otevřel finále hodem 59,73 metru a vedl. Pak se zlepšil na 60,52 metru, jenže Oerter odpověděl výkonem 61,00 metru a Daněk skončil druhý. Bronz získal Američan Dave Weill s výkonem 59,49 metru.
Mexiko 1968
V Mexiku Oerter vyhrál počtvrté za sebou výkonem 64,78 metru, druhý byl Lothar Milde z NDR s 63,08 metru. Daněk hodil 62,92 metru a získal bronz. Ze dvou her, na které jel jako favorit, tak přivezl stříbro a bronz.
Mnichov 1972
Finále v Mnichově se házelo 1. a 2. září 1972 a Oerter už nezávodil. Od třetí série vedl Jay Silvester. Daněk rozhodl až posledním pokusem, kdy hodil 64,40 metru. Silvester skončil druhý s 63,50 metru a Švéd Ricky Bruch třetí s 63,40 metru. Daňkovi bylo v té době 35 let. Na zahájení her v Mnichově nesl československou vlajku.
Montreal 1976
Na svých posledních hrách v Montrealu skončil devátý. Vlajku nesl i tady. Když novinář Pavel Vitouš napsal, že Daněk devátým místem zklamal, odpověděl podle vzpomínky sparťanského kamaráda Zdeňka Fatora, že brzy přijde doba, kdy se deváté místo na olympiádě bude brát jako úspěch.
| Rok | Akce | Umístění | Výkon |
|---|---|---|---|
| 1962 | ME Bělehrad | 9. | |
| 1964 | OH Tokio | 2. | 60,52 m |
| 1966 | ME Budapešť | 5. | 56,24 m |
| 1968 | OH Mexiko | 3. | 62,92 m |
| 1969 | ME Atény | 4. | 59,30 m |
| 1971 | ME Helsinky | 1. | 63,90 m |
| 1972 | OH Mnichov | 1. | 64,40 m |
| 1974 | ME Řím | 2. | 62,76 m |
| 1976 | OH Montreal | 9. | 61,28 m |
| 1978 | ME Praha | bez finále |
Mistrovství Evropy a přestup do Sparty
Na mistrovství Evropy startoval šestkrát a dlouho se mu tam nedařilo. Do Budapešti 1966 i do Atén 1969 jel jako favorit a skončil pátý a čtvrtý. Mistrovství světa se v době jeho kariéry ještě nekonalo, první se uskutečnilo až v roce 1983. Jak se šampionát vyvíjel dál, popisuje článek o mistrovství světa v atletice.
Z Brna do Prahy
V lednu 1971 přestoupil z brněnského Spartaku do pražské Sparty. S manželkou předtím bydleli na stadionu Zbrojovky v Brně a v Praze je klub nejdřív ubytoval v hotelu Adria na Václavském náměstí. Slibovaný byt dlouho nepřicházel. Daňkovi ho dostali na Proseku až poté, co v létě 1971 vyhrál mistrovství Evropy.
Helsinky 1971 a Řím 1974
V Helsinkách v roce 1971 vyhrál výkonem 63,90 metru a získal jediný titul mistra Evropy. O tři roky později v Římě hodil 62,76 metru a bral stříbro. V červenci 1974 si také vytvořil osobní rekord 67,18 metru. Techniku a pravidla vrhačských disciplín přibližuje článek o atletických hodech.
Konec kariéry
Naposledy startoval na mistrovství Evropy 1978 v Praze, kde se nedostal do finále. Roli nejlepšího československého diskaře tehdy přebíral Imrich Bugár a Daněk ukončil závodní činnost. Za Československo reprezentoval od roku 1962 do roku 1978 a mnohokrát se stal mistrem republiky.
Sportovec roku a další ocenění
Klub sportovních novinářů ho dvakrát vyhlásil Sportovcem roku Československa, v letech 1965 a 1972. Byl zasloužilým mistrem sportu. V roce 1995 dostal stříbrný Olympijský řád Mezinárodního olympijského výboru a téhož roku se stal čestným občanem Blanska. Obdržel také Cenu fair play Pierra de Coubertina. Je členem Síně slávy české atletiky.
Trenér, funkcionář a olympionik
Po kariéře zůstal ve sportu. Byl šéftrenérem pražského Olympu a pracoval jako manažer na odboru tělesné výchovy a sportu ministerstva vnitra. Od roku 1992 předsedal Českému klubu olympioniků a byl zvolen místopředsedou českého atletického svazu. Dva měsíce před smrtí převzal ocenění za celoživotní práci pro sport.
Rodina
Jeho manželka pocházela z Černé Hory na Blanensku, kde je také pohřbena. Manželé měli syna Martina. Daněk od roku 1969 vlastnil chatu na Valašsku u Rožnova pod Radhoštěm a právě tam v listopadu 1998 nečekaně zemřel na srdeční příhodu, bylo mu 61 let.
Hrob a památka
Jeho urna byla v roce 1999 uložena na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm, kde leží i běžec Emil Zátopek. Symbolickou urnu umístila rodina také do hrobu manželky v Černé Hoře. Na rodném domě v Hořicích visí od září 2003 pamětní deska. Jeho jméno nese Sportovní ostrov v Blansku a Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka v Brně.
Pět věcí, které se o Ludvíku Daňkovi pletou
- Nenarodil se v Hořicích v Podkrkonoší. Pocházel z vesnice Hořice u Blanska na jižní Moravě.
- Uznané světové rekordy měl dva, ne tři. Výkon 66,07 metru z roku 1966 nebyl ratifikován, platí 64,55 a 65,22 metru.
- Na mistrovství Evropy 1974 nezvítězil. V Římě skončil druhý, jeho jediný titul mistra Evropy je z Helsinek 1971.
- V Mnichově nevedl od začátku. Od třetí série vedl Jay Silvester, zlato rozhodl až poslední pokus.
- Jeho trenér se nejmenoval Vrabec. Správně je to Jan Vrabel, se kterým začínal v Brně.
Časté otázky
Kdy vyhrál Ludvík Daněk olympijské hry?
V roce 1972 v Mnichově výkonem 64,40 metru, který hodil posledním pokusem.
Jaké medaile získal Ludvík Daněk na olympiádách?
Stříbro v Tokiu 1964, bronz v Mexiku 1968 a zlato v Mnichově 1972.
Kolik světových rekordů Ludvík Daněk vytvořil?
Dva uznané, 64,55 metru v Turnově v roce 1964 a 65,22 metru v Sokolově v roce 1965.
Jaký byl osobní rekord Ludvíka Daňka?
67,18 metru z roku 1974.
Kdo porazil Ludvíka Daňka v Tokiu a v Mexiku?
Američan Al Oerter, který v hodu diskem vyhrál čtyři olympiády za sebou.
Kde se Ludvík Daněk narodil?
V Hořicích u Blanska, 6. ledna 1937.
Kde je Ludvík Daněk pohřben?
Na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm, symbolická urna je i v Černé Hoře.
Mohlo by vás zajímat
- Všechno o atletice na jednom místě shrnuje rozcestník atletiky.
- Jak se v atletice měří a kdy je pokus platný, vysvětlují pravidla atletiky.
- Osobnosti všech sportů shrnuje rozcestník sportovců.
Zdroje
- Profil a olympijské výsledky, Olympedia (olympedia.org)
- Finále v Mnichově 1972, Olympedia (olympedia.org)
- Profil a osobní rekord, World Athletics (worldathletics.org)
- Medailon v Síni slávy, Síň slávy české atletiky (sinslavyceskeatletiky.cz)
- Profil osobnosti, Encyklopedie dějin města Brna (encyklopedie.brna.cz)







