Pravidla atletiky: shození překážky není diskvalifikace ani překážka rekordu

Shození překážky není důvod k diskvalifikaci a nebrání ani uznání rekordu. Stojí to v pravidlech doslova. Diskvalifikuje se něco jiného: přeběh s nohou vedle překážky pod úrovní její horní hrany, shození rukou nebo tělem a ovlivnění soupeře. Podobných věcí, které se v přenosech komentují opačně, je na atletické dráze víc.

Ve zkratce

• Dráha se neměří u obrubníku, ale třicet centimetrů od něj.
• Šířka dráhy je 1,22 metru, ne 1,25.
• Reakce kratší než desetina sekundy se hodnotí jako falešný start.
• Jedno došlápnutí na vnitřní čáru se toleruje, ale jen jednou za celou disciplínu.
• Shození překážky samo o sobě netrestá nic.
• Předávkové území ve štafetě na 4 krát 100 metrů měří třicet metrů.
• O předávce rozhoduje poloha kolíku, ne poloha běžců.
• Vyjetí ven z dráhy do rovinky se netrestá, dovnitř ano.
• Trestná zóna u chůze má délku odstupňovanou podle závodu.

Dráha, která není tam, kde vypadá

Standardní dráha měří čtyři sta metrů, ale měřeno třicet centimetrů vně od obrubníku. Tam, kde v zatáčce obrubník není, se měří dvacet centimetrů od čáry vyznačující vnitřní okraj. Vnitřní dráha se tedy počítá po stopě, kterou běžec ve skutečnosti drží, ne po čáře.

Ostatní dráhy se měří dvacet centimetrů od vnějšího okraje čáry vlevo. Protože poloměr každé další dráhy je větší, musí být starty posunuté, aby všichni uběhli stejnou vzdálenost. Šířka dráhy je 1,22 metru s tolerancí centimetru, přičemž výjimku mají jen dráhy postavené před rokem 2004, které při rekonstrukci musí na tuto šířku přejít.

Start a falešný start

Certifikovaný startovní systém vydá akustický signál, když je reakční čas kratší než desetina sekundy. Startér nebo odvolávač to slyší ve sluchátkách. Je důležité rozumět tomu, co se měří: systém neregistruje pohyb před výstřelem, měří reakci, a desetina sekundy je normativní práh, ne fyzikálně změřená hranice.

Za falešný start se diskvalifikuje s jedinou výjimkou, kterou jsou víceboje. Tam dostane viník prvního falešného startu napomenutí a s ním se napomenou i všichni ostatní v rozběhu, teprve při dalším následuje diskvalifikace.

Zvednutí boků samo o sobě falešný start není. Zahájení startu je definované jako pohyb, při kterém dojde ke ztrátě kontaktu chodidla s blokem nebo ruky se zemí. Kdo boky zvedne a zase spustí bez ztráty kontaktu, může dostat nanejvýš napomenutí za nesportovní chování.

Běh v dráze a tolerovaný dotyk

Jedno došlápnutí na čáru vlevo se toleruje, pokud závodník nikoho neomezil a nezískal výhodu. Platí to ale napříč všemi koly téže disciplíny, takže druhý případ znamená diskvalifikaci, i kdyby k němu došlo v jiném rozběhu. Obrys boty se navíc musí čáry skutečně dotknout.

Vyjetí ven z dráhy trestané není, postihuje se pohyb dovnitř, protože zkracuje trať. A získání výhody vyběhnutím dovnitř z uzavřené pozice znamená diskvalifikaci vždy.

Překážky a steeplechase

Na mužských sto deseti metrech překážek je první překážka necelých čtrnáct metrů od startu, rozestup je 9,14 metru a od poslední do cíle zbývá zhruba čtrnáct metrů. Ženská stovka překážek má první překážku třináct metrů od startu, rozestup osm a půl metru a od poslední do cíle deset a půl metru. Výška je u mužů 1,067 metru a u žen 0,838 metru, zatímco na tratích na tři sta a čtyři sta metrů překážek klesá na 0,914 metru u mužů a 0,762 metru u žen.

Překážka váží nejméně deset kilogramů a k překlopení je potřeba vodorovná síla odpovídající zhruba čtyřem kilogramům. To je nastavené záměrně: překážka musí spadnout dřív, než se o ni někdo zraní, ale ne tak snadno, aby ji shodil vítr.

Steeplechase má na třech tisících metrech osmadvacet překážek a sedm vodních příkopů, přičemž na úseku od startu do prvního kola se ještě neskáče. Překážka tam váží osmdesát až sto kilogramů a je široká skoro čtyři metry. Vodní příkop měří 3,66 metru na délku i na šířku, u překážky je půl metru hluboký a dno pak stoupá.

Štafety: rozhoduje kolík

Předávkové území u štafety na 4 krát 100 metrů měří třicet metrů, ne dvacet, jak se běžně uvádí. Vyznačovací čára leží dvacet metrů od jeho začátku. U delších štafet je území dvacetimetrové a čára je uprostřed.

A pak je tu věta, která rozhoduje většinu sporů: v poměru k předávkovému území je určující výhradně poloha kolíku, ne poloha běžců. Předávka začíná prvním dotykem přebírajícího a končí okamžikem, kdy je kolík v ruce pouze jeho. Sám kolík je dutá trubka dlouhá necelých třicet centimetrů o průměru čtyřiceti milimetrů.

Chůze: dvě kritéria a lidské oko

Sportovní chůze má dvě podmínky. Nesmí dojít k lidským okem viditelné ztrátě kontaktu se zemí a přední noha musí být napnutá v koleni od prvního dotyku země až do svislé polohy. Klíčové slovo je tu lidské oko: pravidlo výslovně stojí na pozorování rozhodčího, ne na kameře.

Žlutá lopatka je varování, tři červené karty od tří různých rozhodčích znamenají diskvalifikaci. Vrchní rozhodčí může navíc diskvalifikovat na posledních sto metrech bez ohledu na počet karet. Tam, kde se používá trestná zóna, závodník po třetí kartě zastaví na dobu odstupňovanou podle délky závodu: půl minuty do pěti kilometrů, minutu na desítce, dvě minuty na půlmaratonu, tři na třiceti kilometrech, čtyři na maratonu a pět na padesátce.

Vítr, který ruší rekordy

Výkon se neuzná jako rekord, pokud vítr ve směru běhu v průměru překročí dva metry za sekundu. Anemometr stojí vedle první dráhy padesát metrů od cíle u stovky, stodesítky a dvoustovky a třicet metrů u halových padesátek a šedesátek, přičemž měřicí rovina je ve výšce 1,22 metru. Měří se deset sekund u stovky, třináct u překážek a pět u halových tratí.

Zaokrouhlování je přitom nesymetrické. V kladném směru se zaokrouhluje vždy nahoru, takže naměřených 2,03 metru za sekundu se zapíše jako 2,1 a rekord tím padá. V záporném směru to funguje opačně. Tři setiny nad limitem tedy stačí, aby se výkon do tabulek nedostal, což je detail, který stojí za pozornost i u sledování tempa a podmínek, jak popisuje text o tom, jak fungují tepové zóny podle Karvonenovy metody.

Osm omylů o pravidlech atletiky

1. Dráha měří čtyři sta metrů po vnitřní čáře. Měří se třicet centimetrů od obrubníku.
2. Šlápnutí na čáru je vždy diskvalifikace. Jednorázový dotyk bez omezení soupeře se toleruje.
3. Kdo shodí překážku, přijde o výkon. Shození samo o sobě nediskvalifikuje ani neruší rekord.
4. Systém změřil pohyb před výstřelem. Měří reakci a desetina sekundy je normativní práh.
5. Předávkové území měří dvacet metrů. U sprinterské štafety je třicetimetrové.
6. Chodce dnes hlídá kamera. Pravidlo mluví o ztrátě kontaktu viditelné lidským okem.
7. Vybočení z dráhy se trestá vždycky. Postihuje se pohyb dovnitř, ven do rovinky ne.
8. Ve vícebojích má každý jeden falešný start zdarma. Napomenou se všichni v rozběhu a druhé provinění znamená konec.

Jak dlouho může jediný výkon vydržet na čele tabulek, ukazuje oštěpařský rekord 98,48 metru. Rozebírá ho text o rekordu z Jeny.

Jak se boduje desetiboj, ukazuje příběh Romana Šebrleho.

Časté otázky

Proč se starty v jednotlivých drahách posouvají?

Protože každá vnější dráha má v zatáčce větší poloměr, a tedy delší oblouk. Posun startu vyrovnává rozdíl tak, aby všichni uběhli stejnou vzdálenost. Vnitřní dráha se přitom měří třicet centimetrů od obrubníku.

Je shození překážky diskvalifikace?

Není. Pravidla výslovně uvádějí, že shození překážky nevede k diskvalifikaci ani nebrání uznání rekordu. Trestá se přeběh s nohou vedle překážky pod úrovní horní hrany, shození rukou nebo tělem a ovlivnění jiného závodníka.

Co je falešný start?

Reakce kratší než desetina sekundy nebo ztráta kontaktu chodidla s blokem či ruky se zemí před výstřelem. Samotné zvednutí boků bez ztráty kontaktu falešný start není. Diskvalifikuje se hned, kromě vícebojů, kde je první provinění napomenutí.

Jak dlouhé je předávkové území ve štafetě?

U štafety na 4 krát 100 metrů třicet metrů, u delších štafet dvacet. Rozhodující je přitom výhradně poloha kolíku, ne poloha běžců.

Podle čeho se posuzuje sportovní chůze?

Podle dvou kritérií: nesmí být lidským okem viditelná ztráta kontaktu se zemí a přední noha musí být napnutá v koleni od dotyku země do svislé polohy. Tři červené karty od tří různých rozhodčích znamenají diskvalifikaci.

Kdy vítr ruší rekord?

Když průměrná rychlost větru ve směru běhu překročí dva metry za sekundu. Zaokrouhluje se přitom nesymetricky, v kladném směru vždy nahoru, takže naměřené 2,03 se zapíše jako 2,1 a rekord neplatí.

Proč se netrestá vybočení z dráhy ven?

Protože pohyb ven trať prodlužuje, zatímco pohyb dovnitř ji zkracuje. Pravidla proto postihují jen vyběhnutí dovnitř. Získání výhody vyběhnutím dovnitř z uzavřené pozice znamená diskvalifikaci vždy, bez ohledu na to, jestli šlo o jeden krok.

Jak dlouho se stojí v trestné zóně u chůze?

Podle délky závodu. Po třetí červené kartě zastavuje závodník na půl minuty do pěti kilometrů, na minutu na desítce, na dvě minuty na půlmaratonu, na tři na třiceti kilometrech, na čtyři na maratonu a na pět na padesátce.

Mohlo by vás zajímat

• Všechno o atletice na jednom místě shrnuje rozcestník atletiky.
• Pravidla dalších sportů shrnuje přehled pravidel sportů.
• Proč frekvence kroku rozhoduje víc než délka, popisuje text o tom, jak si zvýšit kadenci při běhu.

Zdroje

Soutěžní a technická pravidla světové atletiky v platném znění. Z nich pocházejí ustanovení o rozměrech dráhy a způsobu jejího měření, o šířce drah včetně výjimky pro starší stavby, o startovním informačním systému a hranici reakčního času, o falešných startech a odlišném režimu ve vícebojích, o běhu v dráze a tolerovaném dotyku čáry, o rozměrech a hmotnosti překážek i o tom, co se při jejich shození trestá a co ne, o překážkovém běhu s vodním příkopem, o předávkových územích a o rozhodující poloze kolíku, o rozměrech štafetového kolíku, o dvou kritériích sportovní chůze a o systému karet a trestných zón, a o měření větru včetně umístění anemometru, doby měření a pravidla asymetrického zaokrouhlování.

Schválené změny pravidel. Balík úprav přijatý radou světové atletiky, který je pro běžecké disciplíny většinou redakční, a věcně mění pravidla společných klecí u hodů.