Atletka Jarmila Kratochvílová: rekord, který drží přes čtyřicet let
Světový rekord Jarmily Kratochvílové na 800 metrů drží přes čtyřicet let a je nejdéle platným rekordem v olympijských disciplínách vůbec. Zaběhla ho v Mnichově ve dvaatřiceti letech a ve stejné sezoně navíc získala dva tituly mistryně světa v jeden šampionát, což předtím nedokázal nikdo.
Ve zkratce
- Narodila se v roce 1951 v Golčově Jeníkově, závodila za pražský vysokoškolský klub.
- Světový rekord na 800 metrů 1:53,28 zaběhla v roce 1983 v Mnichově.
- Rekord platí přes čtyřicet let a je nejtrvanlivější v olympijských disciplínách.
- Na prvním mistrovství světa v Helsinkách vyhrála 400 i 800 metrů.
- Její čas na 400 metrů patří dodnes mezi pět nejrychlejších historie.
- Halový rekord na 400 metrů vydržel téměř jednačtyřicet let.
Od Čáslavi do Prahy
Kratochvílová se narodila v lednu 1951 v Golčově Jeníkově. Trénoval ji Miroslav Kváč, se kterým začínala v Čáslavi a v roce 1978 přešla do Prahy za lepšími podmínkami.
Závodila na 400 a 800 metrů, doplňkově i na kratších sprinterských tratích. Právě kombinace čtvrtky a osmistovky ji odlišovala od většiny soupeřek, protože jde o disciplíny s rozdílnými nároky na trénink.
Kariéra v číslech
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narozena | Rok 1951, Golčův Jeníkov |
| Světový rekord na 800 m | 1:53,28, Mnichov, rok 1983 |
| Tituly mistryně světa | Dva v jednom šampionátu |
| Osobní rekord na 400 m | 47,99 |
| Olympijská medaile | Stříbro na 400 m, Moskva 1980 |
| Halový rekord na 400 m | 49,59, platil téměř 41 let |
Rekord, který přežil čtyři desetiletí
V červenci 1983 zaběhla na olympijském stadionu v Mnichově osmistovku za jednu minutu, třiapadesát vteřin a osmadvacet setin.
Průběh závodu je popsaný poměrně přesně: první čtvrtku proběhla v čase přes šestapadesát vteřin za německou vodičkou, druhou v pořadí pak porazila o více než sedm vteřin. Rozdíl na cílové pásce byl mimořádný i na tehdejší poměry.
Světová atletická federace označuje tenhle výkon za nejdéle platný rekord v olympijských disciplínách. Nejblíž se k němu za celou dobu dostala Švýcarka Audrey Werro časem 1:53,70 v Curychu, tedy o něco přes čtyři desetiny.
Dvojitý triumf v Helsinkách
Rok 1983 byl současně rokem prvního mistrovství světa v atletice v historii.
Kratochvílová z něj přivezla zlato na 400 metrů, zlato na 800 metrů a stříbro ze štafety. Dvojitý triumf na čtvrtce a osmistovce na jednom šampionátu předtím nikdo nedokázal.
Čas 47,99 na 400 metrů byl tehdy světovým rekordem. Dodnes patří mezi pět nejrychlejších výkonů historie a rychlejší jsou jen čtyři ženy, z toho dvě až v posledních letech.
Detail, který se opomíjí
Vedle venkovního rekordu na osmistovce má na kontě ještě jeden pozoruhodně trvanlivý zápis.
Halový světový rekord na 400 metrů, 49,59 z března 1982, vydržel téměř jednačtyřicet let. Překonala ho až Nizozemka Femke Bolová.
Její osobní rekordy na kratších tratích jsou 21,97 na dvoustovce a 11,09 na stovce. To je rozpětí, které se u vytrvalejší běžkyně na osmistovku prakticky nevidí.
Rekordní osmistovku zaběhla ve dvaatřiceti letech, tedy ve věku, kdy většina sprinterek kariéru dokončuje. Jak se vlastně trénuje vytrvalost, rozebírá text o správné technice běhu.
Moskva 1980
Z olympijských her v Moskvě si odvezla stříbro na 400 metrů. Byl to její jediný olympijský cenný kov.
Trenérka v Čáslavi
Po skončení závodní kariéry se stala trenérkou.
Vedla mimo jiné Ludmilu Formanovou, mistryni světa na 800 metrů, a Hanu Benešovou, mistryni Evropy do třiadvaceti let na dvoustovce. Dnes se věnuje trenérské práci s mladými atlety v Čáslavi, tedy tam, kde sama začínala. Její dlouholetý trenér Miroslav Kváč zemřel v roce 2018 ve věku šestaosmdesáti let.
Šest čísel, která se o Kratochvílové obvykle neuvádějí
- Rekord na 800 metrů drží přes čtyřicet let. Nejdéle ze všech olympijských disciplín.
- Druhou v cíli porazila o víc než sedm vteřin. Při rekordním běhu.
- Halový rekord na 400 metrů vydržel skoro jednačtyřicet let. Padl až v poslední době.
- Osobní rekord na stovce 11,09. Na běžkyni osmistovky nezvyklé.
- Rekordní běh ve dvaatřiceti letech. Ve věku, kdy sprinterky obvykle končí.
- Vychovala mistryni světa. Ludmilu Formanovou na téže trati.
Další dlouholeté rekordy shrnuje přehled sportovních rekordů.
Časté otázky
Jaký je její světový rekord?
Na 800 metrů zaběhla jednu minutu, třiapadesát vteřin a osmadvacet setin. Bylo to v červenci 1983 na olympijském stadionu v Mnichově.
Jak dlouho rekord platí?
Přes čtyřicet let, a světová atletická federace ho označuje za nejdéle platný rekord v olympijských disciplínách. Nejblíž se k němu dostala Švýcarka Audrey Werro časem 1:53,70 v Curychu.
Co dokázala na mistrovství světa?
Na prvním mistrovství světa v historii, v Helsinkách roku 1983, získala zlato na 400 metrů, zlato na 800 metrů a stříbro ve štafetě. Dvojitý triumf na obou tratích na jednom šampionátu předtím nikdo nedokázal.
Jak rychle běhala čtvrtku?
Její osobní rekord 47,99 byl v době zaběhnutí světovým rekordem a dodnes patří mezi pět nejrychlejších výkonů historie.
Má olympijskou medaili?
Ano, stříbro na 400 metrů z her v Moskvě roku 1980. Je to její jediný olympijský cenný kov.
Co je její méně známý rekord?
Halový světový rekord na 400 metrů z března 1982 časem 49,59, který vydržel téměř jednačtyřicet let, než ho překonala Nizozemka Femke Bolová.
Co dělá dnes?
Věnuje se trenérské práci s mladými atlety v Čáslavi. Dříve vedla mimo jiné Ludmilu Formanovou, mistryni světa na 800 metrů, a Hanu Benešovou.
Mohlo by vás zajímat
- Všechno o atletice na jednom místě shrnuje rozcestník atletiky.
- Vrcholnou akci, na které zazářila, přibližuje text o mistrovství světa v atletice.
- Jak vytrvalostní zátěž působí na tělo, rozebírá text o tom, kdy je běhání zdravé.
Text má informativní charakter. Zdroje: profil a historické tabulky světové atletické federace a medailonek Českého atletického svazu. Členění jejích evropských titulů na halové a venkovní se mezi zdroji nerozlišuje jednoznačně a je zde proto vynecháno.
