Usain Bolt a rekord 9,58: proč byl ten výkon výjimečný
Usain Bolt zaběhl 16. srpna 2009 v Berlíně stovku za 9,58 sekundy a stal se prvním člověkem pod hranicí 9,6. Vlastní rekord z olympijských her v Pekingu si zlepšil o jedenáct setin, což je na tak krátké trati propastný rozdíl. Od zavedení elektronické časomíry v roce 1968 nikdo rekord na stovce neposunul tak výrazně naráz.
Ve zkratce
- Rekord 9,58 padl na mistrovství světa v Berlíně 16. srpna 2009.
- Bolt si zlepšil vlastní rekord 9,69 z Pekingu přesně o rok dříve, tedy o jedenáct setin.
- Druhý v cíli Tyson Gay zaběhl 9,71, což by v jiném závodě stačilo na rekord.
- Od uznání elektronické časomíry v roce 1968 nikdo nesnížil rekord tak výrazně jedním výkonem.
- Rozdíl mezi ním a soupeřem byl v cíli víc než metr, což je u sprintu neobvyklé.
- Rekord vydržel podstatně déle než většina předchozích, což naznačuje, jak výjimečný byl.
Proč byl ten výkon výjimečný
Velikost zlepšení
Rekordy na stovce se obvykle posouvají o jednu až dvě setiny. Zlepšení o jedenáct setin je řádově jiná kategorie a v moderní éře atletiky nemá obdobu. Právě velikost skoku je důvod, proč se o výkonu mluví dodnes.
Rozdíl na soupeře
Tyson Gay zaběhl v tomtéž závodě 9,71, tedy čas, který by v jiném roce znamenal světový rekord. Přesto skončil v cíli víc než metr za vítězem. Ve sprintu, kde se rozdíly měří v setinách, jde o dominanci, která se vidí zřídka.
Tělesné předpoklady
Bolt byl na sprintera nezvykle vysoký. Vysoká postava znamená delší krok, ale také horší start, protože rozjezd z bloků je pro delší končetiny náročnější. Právě kombinace slabšího startu a extrémně rychlé druhé poloviny závodu byla jeho charakteristikou.
Jak vypadá stovka technicky
Závod se dělí na několik fází a každá má jiná pravidla. Start z bloků rozhoduje o prvních metrech, ale ne o výsledku. Následuje akcelerační fáze, ve které se sprinter postupně napřimuje, obvykle do třiceti metrů.
Poté přichází fáze maximální rychlosti, která trvá jen několik desítek metrů. V posledních metrech všichni sprinteři zpomalují, otázka je jen o kolik. Vítězí ten, kdo zpomalí nejméně.
Frekvence kroků a jejich délka spolu tvoří rychlost. Vysoký sprinter má výhodu v délce, nižší ve frekvenci. Princip je stejný jako u vytrvalostního běhu, jak popisuje text o tom, jak funguje kadence při běhu, jen v jiných hodnotách.
Proč se rekordy na stovce lámou tak těžko
Krátká trať dává minimum prostoru pro zlepšení. Zatímco v maratonu se dá získat na taktice, výživě i vybavení, na stovce jde o deset sekund čistého pohybu. Vliv má vítr v zádech, který je povolen jen do určité hranice, teplota vzduchu i kvalita povrchu.
Roste tak význam drobností. Reakční čas na startu se pohybuje kolem desetiny sekundy a rozdíl mezi dobrou a špatnou reakcí může znamenat pozici v cíli. Zároveň platí, že příliš rychlá reakce je vyhodnocena jako předčasný start.
Co si z toho může vzít rekreační běžec
Sprint se netrénuje objemem, ale kvalitou. Úseky jsou krátké, pauzy dlouhé a počet opakování nízký. To je pravý opak vytrvalostního tréninku a smysl to dává i pro běžce na delší tratě jako doplněk.
Druhá věc je rozcvička. Sprint na nerozehřáté svaly patří k nejrizikovějším činnostem vůbec, proto profesionálové rozcvičce věnují desítky minut. Zkrácená verze pro amatéry je popsaná v textu o tom, jak vypadá rozcvička před během.
Pět věcí, které se o rekordu často plete
- Že padl na olympiádě. Rekord 9,58 padl na mistrovství světa v Berlíně, olympijský rekord 9,69 vznikl rok předtím v Pekingu.
- Že rozhoduje start. Bolt patřil k pomalejším startérům, jeho síla byla v maximální rychlosti.
- Že sprinter zrychluje až do cíle. Poslední metry všichni zpomalují, jde jen o to o kolik.
- Že vyšší postava je pro sprint nevýhoda. Přináší delší krok, jen za cenu horšího startu.
- Že jde jen o sílu. Rozhodující je schopnost vyvinout sílu rychle, ne její maximum.
Časté otázky
Kdy Usain Bolt zaběhl 9,58?
16. srpna 2009 na mistrovství světa v atletice v Berlíně. Šlo o jeho vlastní zlepšení předchozího rekordu 9,69 z olympijských her v Pekingu, který vytvořil přesně o rok dříve.
O kolik si rekord zlepšil?
O jedenáct setin sekundy. Rekordy na stovce se obvykle posouvají o jednu až dvě setiny, takže šlo o mimořádně velký skok. Od zavedení elektronické časomíry v roce 1968 nikdo rekord nesnížil tak výrazně naráz.
Kdo skončil druhý?
Tyson Gay časem 9,71, což by v jiném závodě znamenalo světový rekord. Přesto zaostal v cíli o víc než metr, což je u sprintu na sto metrů nezvyklý rozdíl.
Byla Boltova výška výhoda?
Přinášela delší krok, ale zároveň horší start, protože rozjezd z bloků je pro delší končetiny náročnější. Jeho charakteristikou byla pomalejší první část závodu a mimořádně rychlá druhá polovina.
Zrychluje sprinter až do cíle?
Nezrychluje. Fáze maximální rychlosti trvá jen několik desítek metrů a v posledních metrech všichni zpomalují. Vítězí ten, kdo zpomalí nejméně.
Proč se rekordy na stovce lámou tak zřídka?
Protože krátká trať nedává prostor pro zlepšení taktikou ani vytrvalostí. Roli hraje vítr, teplota, povrch i reakční čas na startu, který se pohybuje kolem desetiny sekundy.
Jak se sprint trénuje?
Kvalitou, ne objemem. Krátké úseky, dlouhé pauzy a nízký počet opakování. Je to opak vytrvalostního tréninku, i když jako doplněk dává smysl i pro běžce na delší tratě.
Proč je u sprintu tak důležitá rozcvička?
Protože maximální rychlost na nerozehřáté svaly patří k nejrizikovějším činnostem vůbec. Profesionální sprinteři věnují rozcvičce desítky minut právě proto, aby předešli natažení svalu.
Aktualizováno: květen 2026.
