Tyč a doskočiště pro skok o tyči

Desetibojař Robert Změlík: olympijský vítěz z Barcelony 1992

Robert Změlík je bývalý český desetibojař z Prostějovska, olympijský vítěz z Barcelony 1992 a halový mistr světa v sedmiboji z Paříže 1997. Jeho barcelonské zlato stojí na začátku éry, kdy český desetiboj patřil ke světové špičce. Osobní rekord 8627 bodů vytvořil v roce 1992 v rakouském Götzisu a byl to tehdy národní rekord. Po Barceloně ho brzdila zranění, přesto se vrátil na olympijské hry do Atlanty. Po kariéře se věnoval podnikání, spolupracoval s Romanem Šebrlem a spolu s ním stál u zrodu Olympijského odznaku pro školáky.

Ve zkratce

  • Narodil se 18. dubna 1969 na Prostějovsku.
  • Olympijský vítěz v desetiboji z Barcelony 1992 s výkonem 8611 bodů.
  • Halový mistr světa v sedmiboji z Paříže 1997 s národním rekordem 6228 bodů.
  • Osobní rekord v desetiboji 8627 bodů z Götzisu 1992.
  • Sportovec roku 1992.
  • Spoluzakladatel Olympijského odznaku, dříve Odznaku všestrannosti olympijských vítězů.

Základní údaje

Narození18. 4. 1969, Prostějovsko
Disciplínadesetiboj, halový sedmiboj
Výška a váha186 cm, 88 kg
Osobní rekord desetiboj8627 bodů, Götzis 1992
Osobní rekord sedmiboj6228 bodů, Paříž 1997
OddílAK Prostějov, dále Dukla Praha a Start Karlovy Vary
TrenérRudolf Chovanec
Největší úspěchyzlato OH 1992, zlato na halovém MS 1997

Od míče k víceboji

Jako kluk hrál fotbal a basketbal, k atletice se dostal až na základní škole. Všestrannost z míčových sportů se mu později hodila v disciplíně, která od závodníka chce rychlost, skokanskou techniku i sílu do vrhů. Český atletický svaz ho vede jako člena Atletického klubu Prostějov, olympijská databáze Olympedia u něj uvádí také pražskou Duklu a karlovarský Start. Jeho dlouholetým trenérem byl Rudolf Chovanec.

Stříbro z juniorského mistrovství světa

Na juniorském mistrovství světa 1986 skončil desátý, o rok později na juniorském mistrovství Evropy desetiboj nedokončil. Poprvé na sebe výrazně upozornil v roce 1988 v kanadském Sudbury, kde na juniorském mistrovství světa získal stříbro. Tím se zařadil mezi nejslibnější vícebojaře své generace a začal pravidelně startovat i mezi dospělými, nejprve v hale, kde se místo desetiboje závodí v sedmiboji.

První halové starty

Na halovém mistrovství Evropy v sedmiboji byl v roce 1989 třináctý a v roce 1990 devátý. Halový sedmiboj mužů tvoří šedesátka, dálka, koule, výška, šedesát metrů překážek, tyč a kilometr. Pravidla a rozdíly mezi halovou a venkovní sezonou přibližuje článek o halové atletice. Na halovém mistrovství světa 1991 zkusil i jednotlivé disciplíny, v dálce skončil šestý a běh na šedesát metrů překážek nedokončil.

Na prahu světové špičky

Do širší světové špičky se probojoval na přelomu desetiletí. Na mistrovství Evropy 1990 ve Splitu skončil čtvrtý, stejně jako o rok později na mistrovství světa v Tokiu. Dvakrát tak zůstal těsně pod stupni vítězů. Olympijský rok 1992 začal v hale: na halovém mistrovství Evropy v Janově získal v sedmiboji stříbro, svou první velkou medaili mezi dospělými.

Rekord z Götzisu

Koncem května 1992 vyhrál prestižní vícebojařský mítink v rakouském Götzisu. Výkonem 8627 bodů porazil Eduarda Hämäläinena a Michaela Smithe a vytvořil tehdejší národní rekord. Tento výsledek zůstal jeho osobním maximem, v Barceloně o dva měsíce později už na něj nedosáhl. Do olympijských her tak jel jako jeden z favoritů, i když ho trápil zraněný loket.

Zlato v Barceloně 1992

Olympijský desetiboj v Barceloně se konal za velkého vedra. Výrazně oslabené bylo i startovní pole: nejlepší desetibojař předchozí sezony, Američan Dan O’Brien, se na hry nekvalifikoval a obhájce titulu Christian Schenk chyběl kvůli zranění. Po prvním dni vedl Němec Paul Meier. Změlík se ujal vedení po běhu na 110 metrů překážek na začátku druhého dne a už ho nepustil.

Oštěp se zraněným loktem

Nejvíc se obával oštěpu. Sám později vzpomínal, že kvůli lokti nebyl až do olympiády schopný oštěpem házet a v Barceloně hodil zhruba o deset metrů méně než obvykle. Náskok z předchozích disciplín ale stačil. S výkonem 8611 bodů zvítězil s náskokem 199 bodů před Španělem Antoniem Peñalverem, bronz získal Američan Dave Johnson. V Barceloně měl po boku i diskaře Imricha Bugára, podle svých slov jako hlídače a kouče.

Vlajkonoš a Sportovec roku

Při závěrečném ceremoniálu nesl vlajku Československa. Na konci roku zvítězil v anketě Sportovec roku 1992. Jeho zlato bylo prvním olympijským vítězstvím československého desetibojaře a z Barcelony ho udělalo jednu z největších osobností domácího sportu. Jak vypadá program her a kolik disciplín v nich atletika má, shrnuje přehled olympijských her v kostce.

RokAkceDisciplínaVýsledek
1988MS juniorů, Sudburydesetiboj2. místo
1990ME, Splitdesetiboj4. místo
1991MS, Tokiodesetiboj4. místo
1992halové ME, Janovsedmiboj2. místo
1992OH, Barcelonadesetiboj1. místo, 8611 bodů
1995MS, Göteborgdesetiboj14. místo
1996OH, Atlantadesetiboj7. místo
1997halové MS, Pařížsedmiboj1. místo, 6228 bodů

Zranění a návrat

Po Barceloně přišlo dlouhé období zdravotních problémů. Mistrovství světa 1993 nedokončil a na mistrovství světa 1995 skončil čtrnáctý. Podstoupil operaci kotníku, kterou sám později označil za chybu. Kotník ho pak provázel až do konce kariéry. I tak se dokázal dostat do formy na olympijské hry 1996 v Atlantě, kde obsadil sedmé místo.

Nabídka z Hollywoodu

Mezi historky, které rád vypráví, patří nabídka z Hollywoodu. Podle vlastních slov ji dostal v roce 1993, když se připravoval v Kalifornii, a měl hrát Tarzana. Nabídku bral s nadhledem: filmaři podle něj hledali senzace, aby se pak mohli chlubit, kdo všechno ve filmu hrál. Sám si prý nemyslel, že by roli vzhledem odpovídal, a u atletiky zůstal.

Halový titul v Paříži

Tečku za úspěšnou kariérou udělal v březnu 1997 na halovém mistrovství světa v Paříži. V sedmiboji zvítězil výkonem 6228 bodů, který byl zároveň národním rekordem, těsně před Estoncem Erkim Noolem a Islanďanem Jónem Arnarem Magnússonem. Posledním velkým desetibojem pro něj bylo mistrovství světa 1997 v Aténách, které nedokončil. Do dalšího desetiboje na velké akci už nenastoupil.

Začátek zlaté éry českého desetiboje

Barcelonské vítězství se často připomíná jako začátek zlaté éry českého desetiboje. Na Změlíka navázali dva čeští desetibojaři, kteří se později stali světovými rekordmany, Tomáš Dvořák a Roman Šebrle. Kariéru prvního z nich popisuje profil desetibojaře Tomáše Dvořáka. Barcelonské zlato se u obou uvádí jako jeden ze vlivů, které je k desetiboji přivedly a v něm motivovaly.

Spolupráce s Romanem Šebrlem

Po skončení kariéry pracoval jako manažer a spolupracoval se Šebrlem, jak uvádí Český olympijský výbor. Oba desetibojaře spojuje i projekt pro děti. Změlík a Šebrle založili Odznak všestrannosti olympijských vítězů, soutěž, která má školáky motivovat k pohybu a všestrannému rozvoji. Dnes nese název Olympijský odznak a patří do programu Olympijský víceboj. Šebrleho cestu k olympijskému zlatu popisuje článek o Romanu Šebrlovi a desetiboji.

Podnikání a dluhy

Hlavní profesí se mu po atletice stalo podnikání. Stál u zrodu firmy Starlife, která prodávala doplňky stravy a sídlila v Hostivici u Prahy. Od roku 2021 musel firmu postupně utlumit. Věřitelé ji poslali do insolvence, společnost byla přejmenována a skončila v konkurzu. Podnikání po sobě zanechalo dluhy převyšující miliardu korun, jejichž výši Změlík zpochybňuje.

Oddlužení a nová firma

V únoru 2024 začalo jeho oddlužení. V říjnu 2023 vznikla nová firma pod starým jménem Starlife, kterou vlastní jeho dcera Diana a ve které působí jako jednatel. Ze mzdy za tuto práci splácí zbývající závazky. Podle vlastních slov dluhy v rozhodující míře uhradil a jejich výše je podle něj dramaticky nadsazená. Insolvenční řízení vede Krajský soud v Praze.

Osud olympijských medailí

Součástí řízení se staly i jeho medaile. Změlík tvrdil, že je v roce 1999 při ukončení aktivní kariéry daroval rodičům. Soud nakonec výjimkou povolil prodej sady blízké osobě a medaile koupil jeho otec Josef Změlík. Jde o olympijské zlato z Barcelony, zlato z halového mistrovství světa v Paříži a stříbro z halového mistrovství Evropy v Janově. Zůstaly tak v rodině.

Pět věcí, které se o Robertu Změlíkovi pletou

  1. Osobní rekord není z Barcelony. V Barceloně získal 8611 bodů, osobní rekord 8627 bodů vytvořil o dva měsíce dřív v Götzisu.
  2. Halovým mistrem světa nebyl v desetiboji. Desetiboj se v hale nekoná, v Paříži 1997 vyhrál sedmiboj.
  3. Stříbro z halového mistrovství Evropy není z roku 1989. Získal ho v roce 1992 v Janově, v roce 1989 byl třináctý.
  4. Mužský sedmiboj není ženská disciplína. Venku závodí v sedmiboji ženy, v hale je sedmiboj vícebojem mužů.
  5. Medaile nekoupil cizí sběratel. Se souhlasem soudu je koupil jeho otec Josef Změlík.

Časté otázky

Kdy Robert Změlík vyhrál olympijské hry?

V roce 1992 v Barceloně, kde zvítězil v desetiboji s výkonem 8611 bodů.

Jaký má Robert Změlík osobní rekord?

V desetiboji 8627 bodů z Götzisu 1992, v halovém sedmiboji 6228 bodů z Paříže 1997.

Byl Robert Změlík mistrem světa?

Ano, v roce 1997 vyhrál v Paříži halové mistrovství světa v sedmiboji. Na venkovním mistrovství světa byl nejlépe čtvrtý v roce 1991.

Kdo trénoval Roberta Změlíka?

Jeho dlouholetým trenérem byl Rudolf Chovanec. V Barceloně měl po boku i diskaře Imricha Bugára.

Jak dopadl Robert Změlík v Atlantě 1996?

Po zraněních a operaci kotníku obsadil v desetiboji sedmé místo.

Co Robert Změlík založil se Šebrlem?

Odznak všestrannosti olympijských vítězů pro školáky, dnes nazývaný Olympijský odznak.

Kde jsou dnes medaile Roberta Změlíka?

V rámci insolvenčního řízení je se souhlasem soudu koupil jeho otec Josef Změlík.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Podobné příspěvky