Pražský maraton: co obnáší závod centrem města

Pražský mezinárodní maraton se poprvé běžel v roce 1995 pod záštitou Emila Zátopka a na start se tehdy postavilo 958 běžců. Dnes se počet účastníků pohybuje kolem deseti tisíc a závod patří k největším sportovním akcím v Česku. Pro rekreačního běžce je zajímavý hlavně tím, že trať vede historickým centrem, což s sebou nese specifické nároky, o kterých se před startem mluví málo.

Ve zkratce

• První ročník proběhl v roce 1995, záštitu nad ním převzal Emil Zátopek.
• V premiéře startovalo 958 běžců, dnes jich bývá kolem deseti tisíc.
• Trať vede centrem Prahy podél Vltavy a přes několik mostů.
• Časový limit na dokončení bývá sedm hodin, což je pro dokončení vstřícné rozmezí.
• Úseky po historické dlažbě jsou nejnáročnější částí trati a v dešti kluzké.
• Místo startu a cíle se mezi ročníky měnilo, aktuální podobu je vždy nutné ověřit u pořadatele.

Čím je závod zvláštní

Dlažba místo asfaltu

Historické centrum znamená kostky. Ty se běží jinak než asfalt: povrch je nerovný, chodidlo dopadá pokaždé trochu jinak a zátěž se rozkládá nepravidelně. Za mokra je dlažba navíc kluzká.

Praktický důsledek je, že příprava by měla obsahovat i běh po nerovném povrchu. Kdo trénuje výhradně na hladkém asfaltu, pocítí rozdíl už v první třetině.

Otáčky a mosty

Trať v centru města nemůže být rovná jako po dálnici. Zatáčky a otáčky stojí energii navíc, protože každé zpomalení a zrychlení něco spotřebuje. Mosty přinášejí mírné stoupání a často i vítr od vody.

Diváci

Ve městě je podél trati hodně lidí, což většině běžců pomáhá. Nevýhoda je, že v hlučných úsecích se snadno ztratí tempo. Adrenalin z povzbuzování je jedním z důvodů, proč se první kilometry běží rychleji, než měly.

Jak se na městský maraton připravit

Základ je stejný jako u jakéhokoli maratonu, tedy dlouhý běh jednou týdně a postupný nárůst objemu. Rozdíl je ve třech detailech.

Prvním je povrch. Do přípravy patří alespoň část kilometrů na dlažbě nebo na nerovném terénu, aby si chodidlo a kotník zvykly na nestabilní došlap.

Druhým je tempo. Rovnoměrné rozvržení sil je na maratonu důležitější než kdekoli jinde, protože chyba v první polovině se platí ve třetí čtvrtině. Vodítkem jsou tepové zóny, ale v závodě je spolehlivější držet se předem daného tempa než pocitu.

Třetím je stravování za běhu. Na maratonu se energie doplňuje průběžně a nacvičuje se to při dlouhých bězích, nikdy poprvé v závodě.

Jaký je to závod pro začátečníka

Časový limit kolem sedmi hodin je vstřícný a znamená, že závod zvládne i běžec, který kombinuje běh s chůzí. To ale neznamená, že jde o vhodný první závod.

Rozumnější cesta vede přes desítku a půlmaraton. Maraton vyžaduje přípravu v řádu měsíců a týdenní objem, který se nedá nahradit odhodláním. Kdo začíná, najde postup v textu o tom, jak vypadá tréninkový plán na deset kilometrů.

Co si ověřit před přihlášením

Podoba závodu se v čase mění. Startovní místo se mezi ročníky posouvalo, stejně jako vedení trati v některých úsecích. Před přihlášením proto vždy patří kontrola aktuálních propozic u pořadatele.

Totéž platí pro limity, pro pravidla přenosu startovného a pro podmínky vrácení. Tyhle položky se liší ročník od ročníku a informace z loňska mohou být zavádějící.

Pět věcí, které městský maraton komplikují

1. Dlažba. Nerovný povrch zatěžuje chodidlo jinak než asfalt a za mokra klouže.
2. Zatáčky. Každé zpomalení a zrychlení stojí energii, které je na konci nedostatek.
3. Dav na startu. První kilometry bývají pomalejší, než člověk plánoval, a svádí to k dohánění.
4. Povzbuzování. Pomáhá psychicky, ale rozhodí tempo tomu, kdo se nedrží plánu.
5. Počasí ve městě. Mezi domy bývá tepleji než v otevřené krajině, na mostech naopak fouká.

Časté otázky

Kdy se běžel první Pražský mezinárodní maraton?

V roce 1995. Záštitu nad prvním ročníkem převzal Emil Zátopek a na start se postavilo 958 běžců.

Kolik lidí se závodu účastní?

V posledních letech se počet účastníků pohybuje kolem deseti tisíc běžců. Z akce pro necelou tisícovku nadšenců se stal jeden z největších závodů v zemi.

Jaký je časový limit na dokončení?

Bývá sedm hodin, což je vstřícné rozmezí umožňující dokončit i kombinací běhu a chůze. Aktuální limit je ale vždy nutné ověřit v propozicích daného ročníku.

Kudy vede trať?

Historickým centrem Prahy, podél Vltavy a přes několik mostů. Součástí jsou úseky po historické dlažbě, které patří k nejnáročnějším částem závodu.

Je dlažba problém?

Pro nepřipraveného běžce ano. Nerovný povrch mění došlap a rozkládá zátěž nepravidelně, za mokra navíc klouže. Do přípravy proto patří i běh po nerovném povrchu.

Je Pražský maraton vhodný jako první závod?

Vhodnější je začít desítkou nebo půlmaratonem. Maraton vyžaduje několikaměsíční přípravu a týdenní objem, který nelze nahradit odhodláním, i když je limit vstřícný.

Kde je start a cíl?

Místo startu a cíle se mezi ročníky měnilo, proto je nutné ověřit aktuální podobu přímo v propozicích pořadatele. Trať ale dlouhodobě zůstává v centru města.

Co je největší chyba na městském maratonu?

Vyběhnout příliš rychle. Kombinace odpočatých nohou, davu a povzbuzování svádí k tempu, které se nedá udržet, a chyba z prvních kilometrů se projeví ve třetí čtvrtině závodu.

Aktualizováno: duben 2026. Zdroje: údaje pořadatele závodu a dobové zpravodajství o prvním ročníku.