Judista Vladimír Kocman: první olympijská medaile československého juda

Vladimír Kocman začal s judem v sedmnácti letech a o sedm let později měl olympijský bronz. Do posilovny, odkud si ho trenér přišel vytáhnout, chodil proto, že měl sílu, ne proto, že by chtěl zápasit. Klubu se zrovna zranila těžká váha a nikdo jiný po ruce nebyl. Tak vznikla první olympijská medaile československého juda.

Ve zkratce

• Bronz z Moskvy 1980 byl první olympijskou medailí československého juda.
• S judem začal až v roce 1973, v sedmnácti letech.
• Měřil kolem 196 centimetrů a přezdívalo se mu Golem.
• Kromě olympijského bronzu má stříbro a bronz z mistrovství světa.
• Reprezentaci opustil v roce 1986, závodní kariéru ukončil v roce 1994.
• Do svazové síně slávy byl uveden v lednu 2010.

Základní údaje

Z posilovny na tatami

Kocman vyrostl v Českých Budějovicích a do juda přišel oklikou. V roce 1973 si ho v posilovně našel trenér místní Rudé Hvězdy Petr Pávek, protože oddílu vypadla ze sestavy těžká váha. Sedmnáct let je na začátek s úpolovým sportem pozdě, u těžkých vah ale nezvykle pozdě není.

Po dvou letech odešel do armádního střediska v Banské Bystrici, kde strávil sedm sezon, a v roce 1983 přestoupil do pražské vysokoškolské Slavie. V devadesátých letech se vrátil do Budějovic. Trenérskou linii má neobvykle bohatou, prošli jí mimo jiné Vladimír Novák a Petr Jákl starší, tedy dvě jména, která se v přehledech českého juda opakují sama o sobě.

Moskva 1980

Olympijský turnaj v nejtěžší kategorii odehrál Kocman v pěti zápasech. V úvodním kole vyřadil Nizozemce Petera Adelaara, ve čtvrtfinále narazil na Francouze Angela Parisiho a prohrál s ním. Parisi pak celou kategorii vyhrál, čímž se Kocmanovi otevřely opravy.

V nich zdolal Poláka Wojciecha Reszka a v souboji o třetí místo hodil Brita Paula Radburna technikou uči-mata na ippon. Ten hod je první olympijskou medailí, kterou československé judo získalo. Zůstala jedinou až do roku 2016.

Proč se u té medaile objevují dvě různé kategorie

Program her měl v roce 1980 osm disciplín, tedy sedm vah a k tomu kategorii bez rozdílu vah. Kocman startoval v nejtěžší z těch váhových. V přehledech se u něj proto objevuje jednou limit shora a jednou limit zdola podle toho, jak který zdroj tehdejší rozdělení popisuje. Jak se program her v judu měnil, rozebírá text o judu na olympiádě.

Co má kromě olympiády

Stříbro z mistrovství světa 1983 je z kategorie bez rozdílu vah, tedy z disciplíny, ve které proti sobě nastupují lidé s rozdílem i padesáti kilogramů. Ve finále nestačil na japonského soupeře. U Kocmana je zajímavé, že ho kategorie bez rozdílu vah sedla líp než jeho vlastní váha: dvě z pěti velkých medailí má právě z ní.

Konec kariéry a co bylo dál

Reprezentaci opustil v roce 1986, tedy ve třiceti letech, ale závodit úplně přestal až v roce 1994. Osm let mezi tím strávil v klubovém judu, později u trenérské práce v budějovickém oddíle.

Dne 8. ledna 2010 byl uveden do síně slávy Českého svazu juda. Po sportovní kariéře se věnoval podnikání ve sportovních potřebách a působil ve správní radě nadačního fondu pro jihočeské olympioniky.

Proč se na něj zapomíná

Kocmanovo jméno se v běžných přehledech objevuje málo, a důvod je časový. Medaile z roku 1980 spadá do období, o kterém se v devadesátých letech moc nepsalo, a další olympijská medaile přišla až po šestatřiceti letech. Mezitím vyrostla generace, pro kterou je českým judem Lukáš Krpálek a nic před ním.

Přitom je Kocman spolu s dalšími medailisty osmdesátých let dokladem toho, že české judo mělo silnou vrstvu dávno předtím. Osmdesátá léta jsou v přehledu evropských a světových medailí nejhustší období vůbec.

Šest tvrzení o Kocmanovi, která neobstojí

1. K judu se dostal jako dítě. Začal až v sedmnácti letech.
2. Bronz z Moskvy je jediná jeho velká medaile. Má k ní dvě z mistrovství světa a dvě z mistrovství Evropy.
3. Byl silový zápasník bez techniky. Souboj o olympijský bronz rozhodl hodem uči-mata na ippon.
4. Prohrál s někým, kdo nakonec nic nezískal. Ve čtvrtfinále ho vyřadil pozdější olympijský vítěz.
5. Po Moskvě skončil. Reprezentoval ještě šest let a závodil čtrnáct.
6. První československá olympijská medaile v judu je až z devadesátých let. Je to právě jeho bronz z roku 1980.

Časté otázky

Kdo je Vladimír Kocman?

Československý judista narozený 5. dubna 1956 v Českých Budějovicích, držitel bronzu z olympijských her v Moskvě 1980. Jde o první olympijskou medaili československého juda.

V jaké kategorii Kocman závodil?

V nejtěžší váhové kategorii a v kategorii bez rozdílu vah, která tehdy na programu her ještě byla. Měřil kolem 196 centimetrů a přezdívalo se mu Golem.

Jak se dostal k judu?

V roce 1973 si ho v posilovně našel trenér budějovického oddílu, protože klubu se zranila těžká váha. Bylo mu sedmnáct let.

Jak vypadal jeho olympijský turnaj v Moskvě?

V úvodním kole vyřadil Nizozemce, ve čtvrtfinále prohrál s pozdějším vítězem a přes opravy se dostal do souboje o třetí místo. Ten vyhrál hodem uči-mata na ippon.

Má i jiné medaile než olympijskou?

Ano, stříbro z mistrovství světa 1983 v kategorii bez rozdílu vah a bronz z mistrovství světa 1981. K tomu evropské bronzy z let 1980 a 1984.

Kdy ukončil kariéru?

Reprezentaci opustil v roce 1986 a závodní kariéru ukončil v roce 1994. Poté se věnoval trenérské práci v budějovickém oddíle.

Je v síni slávy?

Do síně slávy Českého svazu juda byl uveden 8. ledna 2010.

Kolik olympijských medailí má české judo celkem?

Tři. Kocmanův bronz z roku 1980 a dvě zlata Lukáše Krpálka z let 2016 a 2021. Česká judistka olympijskou medaili zatím nezískala.

Mohlo by vás zajímat

• Celý přehled medailí nabízí text o českých judistech.
• Jak se hodnotí ippon a proč tresty nejsou skóre, vysvětlují pravidla juda.
• Techniku uči-mata a další hody popisuje text o judistických chvatech.

Zdroje

• Český svaz juda, historie
• Český olympijský tým, judo
• Databáze Judobase

Text má informativní charakter.