Prázdný hluboký bazén pro artistické plavání se stolkem rozhodčích

Pravidla artistického plavání: obtížnost se nepřičítá, ale násobí

Nejdůležitější okamžik sestavy divák na obrazovce nepozná. Když kontroloři usoudí, že prvek neodpovídá tomu, co trenér předem ohlásil na kartě, body se neodečtou. Místo toho spadne číslo, kterým se známka násobí, na minimum. Sestava přitom plyne dál a vypadá stejně jako předtím, jenže právě se rozhodlo o výsledku.

Ve zkratce

  • Známky za technické provedení a umělecký dojem v původní podobě už neplatí.
  • Obtížnost není přirážka, ale násobitel, a deklaruje se předem na trenérské kartě.
  • Rozhodují dva panely po pěti lidech, k tomu tři kontroloři obtížnosti a tři synchronizace.
  • Za vynechaný technicky předepsaný prvek je obtížnost nula, ne srážka.
  • Povinné figury se plavou jen v mládežnických kategoriích.
  • Muži startují, na mistrovství světa mají i vlastní sólo.
  • Zádrž dechu tvořila ve starších měřeních zhruba tři pětiny času sestavy.

Hodnocení se přepsalo od základu

Většina dostupných popisů tohohle sportu je zastaralá. Mluví o dvou známkách, tedy za technické provedení a za umělecký dojem, a o obtížnosti jako o dílčí složce. Tenhle systém skončil a nahradil ho jiný, který funguje spíš jako u skoků do vody nebo v krasobruslení.

Dnes se hodnotí čtyři věci: provedení každého prvku zvlášť, choreografie s muzikálností, provedení sestavy jako celku a přechody mezi prvky. Známky jdou od nuly do desítky po čtvrtbodech a u každé položky se škrtá nejvyšší a nejnižší z pěti známek.

Zásadní rozdíl je v tom, co se s těmi známkami stane dál. Známka za prvek se násobí obtížností toho prvku, kdežto známky za umělecký dojem se jen sečtou. Proto umělecká složka dává řádově desítky bodů a proto sestava s nízkou ohlášenou obtížností může mít v umělecké části plný počet.

Trenérská karta a základní hodnota

Před závodem odevzdá trenér kartu, na které stojí, jaké prvky sestava obsahuje, v jakém pořadí a s jakou obtížností. Tím se dopředu určí čísla, kterými se budou známky násobit.

Když ale kontroloři obtížnosti usoudí, že se prvek neodplaval tak, jak byl ohlášen, dosadí se místo ohlášené obtížnosti základní hodnota, tedy minimum. Body se neodečítají, jen se nenásobí. Aby se to stalo, musí se shodnout dva kontroloři ze tří a mohou si k tomu jednou pustit podvodní záznam, případně zpomaleně.

U technicky předepsaných prvků je postih ještě tvrdší. Za vynechaný nebo chybně provedený předepsaný prvek se přiřadí obtížnost nula, a nula je i za prvek odplavaný v jiném pořadí, než jaké bylo ohlášeno. Protože se obtížností násobí, takový prvek nepřinese nic, i kdyby byl proveden dokonale.

Rozhodčí přitom obtížnost do známky promítat nesmějí. Výklad pravidel jim to zakazuje výslovně: obtížnost se do výsledku dostane jedině přes násobení, ne přes oko rozhodčího.

Disciplíny a kolik je v nich lidí

DisciplínaPočetPoznámka
Sólo žen a sólo mužů1technické i volné
Duo žen2technické i volné
Smíšené duo2jedna žena a jeden muž
Tým4 až 8nejvýše dva muži
Akrobatická sestava4 až 8jen volná
Volná kombinace4 až 10jen volná
Povinné figury1jen mládežnické kategorie

Olympijský program je užší než mistrovství světa: obsahuje týmovou technickou, volnou a akrobatickou sestavu plus duo technické a volné. Sólo na olympiádě není. Na mistrovství světa se naopak plave sólo žen i mužů a smíšené duo.

Rozdíl mezi technickou a volnou sestavou je v tom, co musí obsahovat. Technická obsahuje předepsané prvky, které plavou všichni stejné a v daném pořadí. Volná je neobsahuje vůbec, zato v ní musí být zastoupena každá rodina prvků, jinak přijde srážka osmi bodů.

Povinné figury jen pro mládež

Tohle je častý omyl. Povinné figury, tedy přesně předepsané polohy plavané bez hudby, se v seniorské kategorii neplavou vůbec. Zůstaly jen v mládežnických kategoriích a vybírá je technická komise jednou za čtyři roky.

Počítají se navíc jinak než sestavy: známka za každou figuru se vynásobí její obtížností, součet se vydělí součtem obtížností a vynásobí deseti. U dua je výsledkem průměr obou závodnic, u týmu průměr všech.

Čas, který se měří třikrát

Sestava má podle disciplíny limit zhruba od dvou minut u sóla po tři a půl minuty u volného týmu, s tolerancí pět sekund na obě strany. Za odchylku je srážka osmi bodů, a to jak za delší, tak za kratší sestavu.

Měří se ale i dvě další věci. Nástup od startovního bodu do zaujetí nehybné polohy smí trvat nejvýše třicet sekund u větších sestav a dvacet u sól a dvojic. Pohyb na bloku smí trvat nejvýše deset sekund. Za překročení kteréhokoli z těch limitů je opět osm bodů.

A pozor na jednu věc, kterou české dokumenty zdůrazňují zvlášť: nástup na sestavu je součástí hodnocení. To, co vypadá jako příprava před startem, se už známkuje. Sestava přitom smí začít na bloku nebo ve vodě, ale musí skončit ve vodě.

Bazén, podvodní hudba a kamery

Bazén musí mít uvnitř plochu nejméně dvanáct krát dvanáct metrů s hloubkou aspoň tři metry, na vrcholných akcích tři metry v celé ploše. Voda musí být natolik čirá, aby bylo vidět dno, a teplá nejméně sedmadvacet stupňů.

Hloubka není libovůle. Pravidla trestají úmyslné použití dna k odrazu i k pomoci druhé závodnici osmi body a tři metry jsou zároveň nutné kvůli akrobaciím, při kterých je jedna závodnice vymrštěna nad hladinu. Pravidla přitom mají výslovnou výjimku: srážka nepřichází, když kontakt se dnem vznikne z ochrany před nárazovým zraněním.

Podvodní hudba není kuriozita, ale povinná infrastruktura. Pořadatel musí mít čtyři podvodní reproduktory pro závodní bazén a další čtyři pro rozplavovací, a k tomu procesor, který srovná zpoždění mezi vzduchovými a podvodními reproduktory. Bez něj by závodnice pod hladinou slyšely hudbu posunutou proti tomu, co slyší divák, protože zvuk se ve vodě šíří jinou rychlostí.

Povinná je i podvodní kamera se záznamem a možností okamžitého zpomaleného přehrání, plus kamery nad hladinou. Právě z podvodního záznamu se kontroluje, jestli někdo nepoužil dno.

Kdo všechno hodnotí

V každé sestavě pracuje šestnáct lidí, kteří přímo ovlivňují známku. Dva panely po pěti rozhodčích, jeden na prvky a druhý na umělecký dojem, k tomu tři kontroloři obtížnosti a tři kontroloři synchronizace.

Kontroloři obtížnosti neznámkují. Ověřují počet, pořadí a ohlášenou obtížnost prvků a rozhodují o tom, jakým číslem se známka vynásobí. Kontroloři synchronizace zaznamenávají nesouhlasné akce, které se odečítají zvlášť ve třech úrovních podle závažnosti. U sól nepracují.

Známky nelze měnit poté, co se objeví na tabuli, a oficiální jsou až po podpisu hlavního rozhodčího na konci bloku. Když některý rozhodčí známku nedá, dopočítá se průměr ostatních zaokrouhlený na čtvrtbod.

Za co se strhává

  • Překročení limitu nástupu nebo pohybu na bloku, osm bodů za každé.
  • Odchylka od časového limitu sestavy oběma směry, osm bodů.
  • Úmyslné použití dna k odrazu nebo k pomoci druhé závodnici, osm bodů.
  • Každý prvek nad předepsaný počet, dva body.
  • Chybějící člen týmu, půl bodu za každého pod plný počet.
  • Přerušení sestavy s povoleným novým startem, dva body.

Zastavení plavání nebo použití stěny bazénu před dokončením sestavy znamená diskvalifikaci. Hlavní rozhodčí ale posoudí, jestli přerušení způsobily okolnosti mimo kontrolu závodnic, a může povolit opakování v témže bloku.

Úbor se neřeší body. Plavky musí být důstojné a nesmějí působit dojmem nepřiměřené nahoty, doplňky ani brýle povolené nejsou a divadelní líčení je zakázané. Postih je jednoduchý: hlavní rozhodčí závodnici nepustí na start, dokud pravidlo nesplní.

Muži v artistickém plavání

Muži v tomhle sportu startují a na mistrovství světa mají i vlastní sólo, technické i volné, plus smíšené duo. Na olympiádě je program týmový a duový, přičemž do týmu smějí být zařazeni nejvýše dva muži.

Věkové kategorie mají pro muže o rok posunuté horní hranice u mládeže i juniorů. A pravidla pro smíšené duo jsou volnější v požadavku na současnost: společně a stejným směrem se musí plavat jen technicky předepsané prvky, kdežto u ženského dua i hybridy a přechody.

V Česku se mužské sólo i smíšený pár vypisují na mistrovství republiky, a to i v kategoriích masters, kde se závodí v sedmi věkových pásmech.

Dva názvy pro jeden sport

Mezinárodní federace sport přejmenovala na artistické plavání, ale český svaz má dodnes sekci i soutěžní řád pod názvem synchronizované plavání. Čtenář tedy potká obojí, aniž by šlo o dva různé sporty.

Česká úprava jinak mezinárodní pravidla kopíruje včetně časových limitů a přidává k nim vlastní nadstavbu pro nejmenší. V kategorii začátečnic se obtížnost všech sestav rovná jedné, takže se násobení obtížností vypne a hodnotí se čistě provedení. Panely obtížnosti a synchronizace se vůbec neobsazují. Souvislosti plaveckých disciplín rozebírá text o tom, jaká jsou pravidla plavání.

Co to dělá s tělem

Přehled šestatřiceti prací shrnuje čísla, která nejlépe vysvětlují, proč je tenhle sport fyziologicky výjimečný. Zádrž dechu tvořila v sestavách zhruba tři pětiny celkového času. Tepová frekvence se během jedné sestavy pohybuje v rozpětí od zhruba padesáti do dvou set tepů za minutu, což není chyba měření, ale důsledek souběžné aktivace obou větví autonomního nervstva.

Hodnoty laktátu po sestavě se v jednotlivých pracích pohybují zhruba od šesti po jedenáct milimolů na litr, tedy v pásmu, které se jinak zná z krátkých běžeckých tratí. K tomu se přidávají doložené projevy hypoxie, včetně přechodného zhoršení kognitivních funkcí.

Podstatné je ale omezení, které autoři sami zdůrazňují. Většina těch měření pochází z doby před přepsáním pravidel, takže se z nich nedá vyvozovat, jaká je zátěž dnes. A vzorky jsou malé, typicky jednotky až desítky závodnic.

Zranění

Jediný systematický přehled zranění v tomhle sportu zahrnul jedenáct studií a přes čtyři sta zaznamenaných zranění. Nejčastěji jde o rameno a koleno, hned za nimi je bederní páteř, a nejčastějším typem je poranění kloubu a vazů.

Incidenci uvedly jen tři z těch studií a čísla se pohybují zhruba od jednoho po dvě zranění na tisíc hodin tréninku. Pro srovnání se v téže práci uvádí u plavání zhruba dva a půl až pět a půl a u skoků do vody dva a půl na tisíc hodin.

Autoři přitom otevřeně píšou, že pevné závěry se z toho vyvodit nedají. Většina studií sledovala jen jeden týden nebo méně, typicky lékařská hlášení během jedné velké akce, a odpracované hodiny zaznamenaly jen dvě. Jako pravděpodobné mechanismy uvádějí opakovaný cyklický pohyb v rameni a dlouhé setrvávání bederní páteře v prohnutí.

Devět omylů diváka

  1. Rozhodčí dávají známku za techniku a za umělecký dojem. Tenhle systém skončil. Dnes se známkuje každý prvek zvlášť a k tomu tři složky uměleckého dojmu.
  2. Obtížnost se přičítá. Nepřičítá, násobí se jí známka za provedení.
  3. Rozhodčí pozná obtížnost okem. Nesmí ji do známky promítat vůbec, deklaruje se předem na trenérské kartě.
  4. Za nepovedený prvek se strhnou body. Nestrhnou. Spadne číslo, kterým se násobí, a u předepsaných prvků rovnou na nulu.
  5. V seniorské kategorii se plavou povinné figury. Neplavou, zůstaly jen u mládeže.
  6. Je to sport jen pro ženy. Muži mají na mistrovství světa vlastní sólo a startují ve smíšeném duu i v týmu.
  7. Dotek dna je automaticky srážka. Trestá se úmyslné použití dna, a pravidla mají výjimku pro ochranu před zraněním.
  8. Podvodní hudba je efekt pro diváky. Je to povinná infrastruktura včetně procesoru, který srovnává zpoždění zvuku ve vodě.
  9. Sestava začíná až ve vodě. Hodnotí se už nástup na bloku a jeho délka má vlastní limit.

Časté otázky

Jak se dnes artistické plavání boduje?

Známkuje se provedení každého prvku a k tomu choreografie s muzikálností, provedení sestavy a přechody. Známka za prvek se násobí předem ohlášenou obtížností, umělecké známky se jen sčítají. U každé položky se škrtá nejvyšší a nejnižší z pěti známek.

Co je trenérská karta?

Dokument, který trenér odevzdá před závodem a ve kterém stojí, jaké prvky sestava obsahuje, v jakém pořadí a s jakou obtížností. Podle něj se pak určí čísla, kterými se násobí známky.

Co se stane, když se prvek nepovede?

Body se neodečtou. Místo ohlášené obtížnosti se dosadí základní, tedy minimální hodnota, takže se známka násobí mnohem menším číslem. U technicky předepsaných prvků je to rovnou nula.

Kolik je rozhodčích?

Dva panely po pěti rozhodčích, jeden na prvky a druhý na umělecký dojem. K nim tři kontroloři obtížnosti a tři kontroloři synchronizace, tedy šestnáct lidí, kteří ovlivňují známku.

Plavou se ještě povinné figury?

Jen v mládežnických kategoriích. V seniorské kategorii se neplavou vůbec a vybírá je technická komise jednou za čtyři roky.

Můžou v tomhle sportu závodit muži?

Ano. Na mistrovství světa mají vlastní sólo, technické i volné, a existuje smíšené duo. Do týmu smějí být zařazeni nejvýše dva muži. V Česku se mužské sólo i smíšený pár vypisují na mistrovství republiky.

Jak dlouho vydrží závodnice pod vodou?

Podle starších měření tvořila zádrž dechu zhruba tři pětiny celkového času sestavy. Tepová frekvence se přitom během jedné sestavy pohybuje v rozpětí od zhruba padesáti do dvou set tepů za minutu.

Jak často se v tomhle sportu závodnice zraní?

Dostupné studie uvádějí zhruba jedno až dvě zranění na tisíc hodin tréninku, nejčastěji rameno, koleno a bederní páteř. Dat je ale málo a autoři přehledu sami píšou, že pevné závěry z nich vyvodit nelze.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Podobné příspěvky