Děti v dobocích trénují kopy do lapy v tělocvičně

Taekwondo pro děti: kontakt, kopy na hlavu a co je doložené

OdRadek Vávra

Minimální věk pro začátek tréninku taekwonda nestanoví žádný svaz, ani olympijská větev, ani ITF. Kdy dítě smí do oddílu, rozhoduje oddíl. Svazové předpisy určují něco jiného: kdy smí závodit, v čem, s jakým kontaktem a v jaké výstroji. A tady se obě větve taekwonda liší víc, než rodič čeká. V jedné začínající dítě zápasí na elektronické chrániče, ve druhé na svazových soutěžích sparing dlouho nezávodí vůbec.

Ve zkratce

  • Věk pro nábor do oddílu nestanoví žádný svaz. Nejmladší soutěžní kategorie olympijské větve jsou na některých turnajích pro šestileté.
  • V ITF na svazových soutěžích v Česku smí dítě závodit ve sparingu až od čtvrtého kup, začátečníci mají vlastní nekontaktní disciplíny.
  • Kopy na hlavu u nejmladších dětí v olympijské větvi nereguluje celostátní předpis, ale propozice turnaje. Kadeti kopou na hlavu podle stejné bodové škály jako dospělí.
  • Po diagnostikovaném otřesu mozku nesmí kadet v olympijské větvi startovat padesát dní, junior čtyřicet a dospělý třicet. Pauzu nelze zkrátit.
  • Počty otřesů u mladých závodníků se ve studiích liší desetinásobně, podle toho, jak se zjišťovaly. Nejčastěji doloženou příčinou je chybějící krytí.
  • Doložené přínosy jsou skromné: lepší pozornost a chování v krátkých randomizovaných studiích. Na agresivitu, výšku postavy ani ADHD u malých dětí důkazy nejsou.

Dvě větve, dva různé sporty pro dítě

V Česku působí olympijská větev, tedy Český svaz taekwondo napojený na World Taekwondo, a vedle ní větev ITF. Tu navíc netvoří jeden svaz: vedle Českého svazu taekwon-do ITF působí ještě další dvě organizace se zkratkou ITF v názvu. Zkratka v názvu oddílu proto ještě neříká, pod koho oddíl patří. Olympijskou cestu přes mistrovství světa kadetů a olympiádu mládeže nabízí jen větev World Taekwondo.

Pro rodiče z toho plyne první praktická rada. Oba svazy vedou veřejný seznam členských klubů a veřejný registr trenérů s licencemi, takže se dá ověřit, kam oddíl patří a jakou kvalifikaci má trenér. Na tom záleží víc, než se zdá, protože pásy mezi větvemi nejsou přenositelné. Olympijská větev uzná žákovský stupeň z jiné federace jen po přezkoušení a dítě, které přechází mezi oddíly různých větví, často začíná znovu. Hlavní rozdíly v pravidlech obou větví shrnuje text o ITF a World Taekwondo.

Od kolika let a v jakých kategoriích

Olympijská větev dělí mládež v ligových soutěžích v zápase na žáky zhruba od devíti do jedenácti let, kadety od dvanácti do čtrnácti a juniory od patnácti do sedmnácti. Věk se počítá podle ročníku narození a přechodné ročníky smějí startovat ve dvou kategoriích. Mezinárodní pravidla World Taekwondo mladší kategorii než kadety vůbec neznají. Pro nejmenší děti existují jen neligové turnaje s kategoriemi trpaslíci a děti, jejichž věk si určuje pořadatel.

Na jednom z velkých domácích turnajů olympijské větve byli nejmladšími závodníky šestiletí a sedmiletí v kategorii trpaslíků. Zápas nejmenších tam trval kolo po jedné minutě s půlminutovou přestávkou. V ligách je navíc druhé dělítko, technické: extraliga mládeže je pro pokročilé od čtvrtého kup, národní liga mládeže pro začátečníky do pátého kup. Začínající dítě se tak v lize s pokročilým soupeřem nepotká, pokud k tomu rodič a trenér písemně nedají souhlas.

Kategorie v ITF

Český svaz taekwon-do ITF má mladší žáky do deseti let bez spodní věkové hranice, starší žáky od jedenácti do třinácti let a mladší juniory od čtrnácti do patnácti. Rozhoduje věk, kterého dítě v kalendářním roce dovrší. Mladší žáci smějí z bezpečnostních důvodů startovat jen ve své skupině, nikdy výš, a jejich kategorie se smějí slučovat jen se souhlasem všech koučů. Žákovský zápas trvá dvě kola po minutě.

Zásadní je jiné pravidlo. Sportovní boj smějí na svazových soutěžích v Česku závodit jen nositelé čtvrtého kup a vyšších. Dítě s bílým nebo žlutým pásem tedy soutěží jen v sestavách a ve speciálních technikách, tedy ve skokových kopech na desku. Silové přerážení je v Česku jen pro dospělé. Pro začátečníky svaz nabízí rozvojové disciplíny: reakční světla, kopy na rychlost do terče, boj na boxovací pytel, zápas pěnovými tyčemi a boj na jednu techniku s lehkým kontrolovaným kontaktem.

Kontakt a kopy na hlavu

Olympijské taekwondo je kontaktní. Bod dává elektronický chránič trupu a hlavy, když zaznamená náraz nad nastavenou hranici, a pravidla uvádějí, že tu hranici určuje technická komise zvlášť podle váhy, pohlaví a věkové skupiny. Konkrétní hodnoty pro děti a kadety ve veřejných dokumentech nejsou. Úder rukou na hlavu je zakázaný ve všech kategoriích, na hlavu se smí jen kopat. Jak přesně se kopy bodují, rozebírá text o kopech v taekwondu a jejich hodnotě.

Kadeti mají stejnou bodovou škálu jako dospělí, tedy tři body za kop na hlavu a šest za kop s otočkou, a na hlavu kopat smějí. U mladších dětí celostátní pravidlo chybí a rozhodují propozice turnaje. Zmíněný domácí turnaj povolil kopy na hlavu žákům a pokročilým trpaslíkům a dětem v technické kategorii od čtvrtého kup, začátečníkům v téže věkové kategorii ne. Na jiném turnaji to může být jinak, a proto se vyplatí propozice číst.

ITF: ruka na hlavu je povolená

V ITF je logika obrácená. Útok musí být v místě zásahu kontrolovaný a body dávají rozhodčí, ne elektronika. Úder rukou na hlavu je ale povolený a boduje, a pravidla pro děti výjimku nemají. Červenou kartu dostane závodník, který silným úderem způsobí, že soupeř nemůže pokračovat, a při zranění z příliš silného útoku vyhrává zraněný. Plný kontakt zná ITF jen v samostatné disciplíně pro závodníky od šestnácti let s černým pásem.

Co musí mít dítě na sobě

Olympijská větev předepisuje závodníkovi dobok, elektronický chránič trupu, chránič hlavy, suspenzor, chrániče předloktí a holení, rukavice, snímací ponožky a chránič zubů. Kadeti smějí mít chránič hlavy s obličejovým štítem a na mistrovství světa kadetů se používá klasická přilba se štítem místo elektronické. Piercing a náušnice nejsou povolené. Pro dětskou pusu je důležitý detail: kdo nosí rovnátka, musí mít speciální chránič na horní i dolní zuby a přinést potvrzení od zubaře.

V ITF musí žáci mít přilbu, chrániče rukou, nohou a holení, chránič zubů a chlapci suspenzor, vše ze seznamu schváleného svazem. Přilba kryje celou hlavu kromě obličeje a obličejová maska je zakázaná bez výjimky, i ze zdravotních důvodů. To je přesný opak olympijské větve. Pro obě větve platí, že svazy upravují výstroj pro soutěž, ne pro trénink. Co se nosí v oddíle při sparingu, je rozhodnutí trenéra.

Lékařská prohlídka

Oba svazy před startem na soutěži vyžadují lékařský posudek. Český svaz taekwon-do ITF rozlišuje: pro sportovní boj potřebuje dítě posudek od tělovýchovného lékaře, pro sestavy a speciální techniky stačí pediatr nebo praktický lékař s vyloučením kontaktního boje. Pro rozvojové disciplíny sportovní prohlídka potřeba není. Mimořádná prohlídka je povinná mimo jiné po bezvědomí. Olympijská větev kontroluje potvrzení o prohlídce v průkazu závodníka.

Otřes mozku: pravidla a čísla

Pravidla World Taekwondo mají pro otřes mozku pevný postup. Po knockoutu z úderu do hlavy musí závodníka vyšetřit lékař a do třiceti minut provést standardizovaný test otřesu. Diagnostikovaný otřes znamená zákaz startu, který nelze za žádných okolností zkrátit: padesát dní pro kadety, čtyřicet pro juniory a třicet pro dospělé. Čím mladší, tím delší pauza. Druhý otřes do devadesáti dnů znamená devadesát dní zákazu.

Pravidlo pro děti mladší než kadeti na domácích turnajích olympijské větve se dohledat nepodařilo. Mezinárodní pravidla ITF povinnou pauzu po otřesu neobsahují vůbec, slovo otřes v nich chybí. Český svaz ITF požaduje po bezvědomí mimořádnou lékařskou prohlídku. Rodič by se proto měl v oddíle zeptat, jak postupuje po úderu do hlavy, a nespoléhat na to, že to za něj vyřeší pravidla. Co se po úderu do hlavy děje a proč se nečeká na ztrátu vědomí, popisuje text o otřesu mozku ve sportu.

Proč se čísla liší desetinásobně

Nejznámější dětská studie sledovala na třech amerických turnajích 3 341 chlapců a 917 dívek ve věku šest až šestnáct let. Otřes mozku byl u nich druhým nejčastějším poraněním, zhruba pět případů na tisíc startů. Jihokorejská studie 2 328 závodníků od jedenácti do devatenácti let našla padesát otřesů na tisíc startů a novější práce se 145 chlapci od dvanácti do šestnácti let jednačtyřicet. Rozdíl dělá metoda: americká data počítala otřesy zjištěné zdravotníky na turnaji, korejská se ptala po zápase každého, kdo dostal kop do hlavy.

Obě řady se shodují v tom, co je příčinou. Zásahy hlavy i otřesy souvisely s chybějícím krytím a nejčastěji je způsobil jediný obloukový kop do spánkové oblasti. Jedna laboratorní studie navíc ukázala, že zrychlení hlavy figuríny se mezi kopy žáků základní školy, středoškoláků a vysokoškoláků nelišilo. Představa, že malé dítě kope slabě, a tak je riziko zanedbatelné, tedy neobstojí. Dětská data jsou ovšem z devadesátých let a z doby před elektronickými chrániči.

Úrazy: většina vzniká na tréninku

Úrazovost v soutěži se mezi studiemi liší ještě víc než u otřesů, od jednotek po desítky poranění na tisíc startů, protože se liší definice úrazu i sběr dat. Jedno číslo, které by vystihlo riziko taekwonda, proto neexistuje. Metaanalýza čtrnácti prospektivních studií nenašla významný vliv věku, pohlaví ani úrovně soutěže. Nejčastěji šlo o pohmoždění dolní končetiny a většina poranění byla lehká.

Australská studie 152 amatérů od dvanácti let přinesla nález, který rodiče obvykle překvapí: 81,5 procenta všech poranění vzniklo na tréninku, ne na soutěži. Riziko na minutu je v zápase mnohonásobně vyšší, jenže tréninku je řádově víc času. Americká analýza dětí ošetřených na urgentu po úrazu v bojových sportech zase ukázala, že soutěž nesla zhruba dvaapůlkrát vyšší riziko poranění hlavy a krku než trénink. Retrospektivní studie pěti stylů našla vyšší riziko u cvičenců, kteří trénovali víc než tři hodiny týdně.

Srovnání s karate a judem

Přímé srovnání pro děti na hodinu tréninku neexistuje. Malá retrospektivní studie 263 cvičenců našla u taekwonda zhruba trojnásobné riziko poranění proti karate, ve vzorku ale bylo jen 49 taekwondistů. Na olympiádách měli naopak judisté víc poranění na minutu zápasu než taekwondisté, jde však o dospělé. Americká pediatrická akademie ve svém stanovisku shrnuje obecně: bezkontaktní základy a sestavy mají nižší riziko, sparing a soutěž vyšší a rizikové jsou údery do hlavy. Jak k tomu přistupuje karate, popisuje text o karate pro děti a pravidlech kontaktu.

Sestavy a disciplíny bez sparingu

Pro dítě, které do kontaktu nechce, nebo pro rodiče, kteří s ním chtějí počkat, existují sestavy. V olympijské větvi se jmenují poomsae a ligová soutěž má kategorie od osmi let. Začátečníci si sestavu volí sami z rozsahu odpovídajícího pásu a děti s nejnižšími dvěma stupni smějí opakovat stále tutéž. Soutěží se i v párech, trojicích a ve volných sestavách. Na některých turnajích mají sestavy i kategorii trpaslíků do sedmi let.

Hodnocení je nastavené obráceně, než člověk čeká. Z deseti bodů připadají čtyři na přesnost a šest na projev, tedy rychlost, sílu, rytmus a vyjádření energie. Za drobnou chybu se strhává desetina bodu, za velkou tři desetiny. V ITF se sestavy jmenují tul a nejmladší začátečníci v nich cvičí vedle sebe povinnou základní sestavu. Bez rizika ale sestavy nejsou: u vysokoškolských závodníků měly dokonce nejvyšší četnost poranění, šlo však převážně o křeče a přetížení bez kontaktu s kratším výpadkem.

Co taekwondo dítěti podle studií dá

Randomizovaných studií u zdravých dětí je málo, bývají krátké a malé a skoro nikdy nesrovnávají taekwondo s jiným organizovaným sportem, jen s běžným tělocvikem. Nejpoctivější z nich zařadila 240 dětí od sedmi do jedenácti let do jedenáctitýdenního kurzu pro začátečníky. Učitelé potom hodnotili méně problémů s chováním a lepší pozornost a lepší výsledek vyšel i v počítačovém testu pozornosti. Na impulzivitu, prosociální chování, pracovní paměť a řadu dalších testů efekt nebyl.

Starší americká studie s 207 dětmi od pěti do jedenácti let, kde třídy místo tělocviku tři měsíce cvičily taekwondo, našla lepší sebeovládání a chování ve třídě. U dětí s vývojovou poruchou koordinace zlepšilo tříměsíční denní cvičení rovnováhu. Jiná, větší studie se 145 takovými dětmi ale ukázala, že motorika se zlepšila stejně i v kontrolní skupině, a autoři to připisují dozrávání. U mladistvých s ADHD existuje jediná malá randomizovaná studie se čtyřiceti účastníky kolem čtrnácti let. U dětí mladších dvanácti let s ADHD taková studie chybí.

Agresivita a růst

Metaanalýza dvanácti studií s 5 949 mladistvými nenašla celkově žádný vztah mezi bojovými sporty a agresivním nebo antisociálním chováním. Našla ale dvě varování: náznak, že se přednostně publikují příznivé výsledky, a souvislost vyšší intenzity tréninku s víc problémovým chováním. Metaanalýza korejských randomizovaných studií u dětí od osmi do šestnácti let zjistila vyšší hladiny růstového hormonu, na výšku postavy ale efekt nevýznamný. Tvrzení, že taekwondo podpoří růst, tedy doložené není.

Shazování váhy u dětí

Pravidla World Taekwondo, směrnice obou českých svazů ani mezinárodní pravidla ITF neobsahují žádný zákaz ani věkový limit pro shazování váhy u dětí. Kadeti se na mezinárodních akcích váží ve spodním prádle s tolerancí sto gramů. V ITF se v Česku o váhové kategorii rozhoduje podle aktuální váhy při registraci a závodník smí nastoupit v nejbližší vyšší kategorii. Na domácích turnajích olympijské větve bývá možné kategorii při registraci změnit. Kdo se nevejde, nemusí hubnout.

Že se to přesto děje, ukazují studie. V izraelském souboru 112 závodníků od dvanácti let hlásilo 38 procent rychlé shazování váhy před soutěží, a to i na nižších úrovních, sedm z deseti bez dohledu. U polských olympijských taekwondistů používalo 22 procent hubnoucích extrémní model s nejvyšším rizikem těžké dehydratace. Pro rodiče je to důvod zeptat se trenéra, jak k váze před soutěží přistupuje. Jak se k tématu staví jiný úpolový sport, rozebírá text o judu pro děti.

Pásy a černý pás u dětí

V olympijské větvi nemůže mít dítě mladší patnácti let dan. Dostává poom, dětský mistrovský stupeň s černočerveným pásem, který není nižší úrovní dovedností, ale jinou kategorií podle věku. U zkoušek dětí se hodnotí pohybová průprava a správnost provedení a síla techniky se nehodnotí. Podle řádu Českého svazu taekwon-do ITF lze první dan získat nejdřív v jedenácti letech a držitel mladší čtrnácti let nosí bíločerný pás. Podrobnosti o stupních obou větví shrnuje text o pásech v taekwondu a poom stupních.

Sedm tvrzení o dětském taekwondu, která neobstojí

  1. Taekwondo je bezkontaktní, děti si jen ukazují techniky. V zápase se boduje zásahem. Bez kontaktu jsou sestavy a rozvojové disciplíny.
  2. Děti na hlavu kopat nesmějí. Kadeti kopou na hlavu podle mezinárodních pravidel, u mladších záleží na turnaji a technické kategorii. V ITF smějí děti na hlavu i udeřit rukou.
  3. Helma otřesu zabrání. Laboratorní test pěti helem ukázal velké rozdíly mezi výrobci a slabší ochranu vpředu. Otřesy se u mládeže v helmách měřitelně vyskytují.
  4. Malé děti kopou slabě, takže riziko je malé. Zrychlení hlavy figuríny se mezi kopy školáků a vysokoškoláků nelišilo.
  5. Černý pás v deseti letech je normální. V olympijské větvi dostane dítě do patnácti let poom, ne dan. V ITF je první dan podle českého řádu nejdřív v jedenácti.
  6. Každý oddíl taekwonda je olympijský. Olympijské je jen taekwondo World Taekwondo a v Česku vedle něj působí několik organizací ITF.
  7. Taekwondo zbaví dítě agresivity nebo z něj udělá rváče. Metaanalýza téměř šesti tisíc mladistvých nenašla celkový vztah ani jedním směrem, intenzivnější trénink ale souvisel s víc problémovým chováním.

Na co se zeptat v oddíle

  • Pod který svaz oddíl patří? Ověřit se to dá v seznamu klubů daného svazu.
  • Má trenér svazovou licenci? Oba svazy vedou veřejné registry trenérů.
  • Od kdy začíná sparing s kontaktem a jak se trénuje krytí? Chybějící krytí je nejčastěji doložený mechanismus poranění hlavy.
  • Jak oddíl postupuje po úderu do hlavy a kdo rozhoduje o návratu?
  • Jaké chrániče dítě potřebuje na trénink a jaké na soutěž? Pravidla řeší jen soutěž.
  • Jak oddíl přistupuje k hubnutí před soutěží a smí dítě nastoupit ve vyšší kategorii?
  • Kolik hodin týdně dítě trénuje? S objemem nad tři hodiny týdně rostlo riziko poranění.

Časté otázky

Od kolika let může dítě začít s taekwondem?

Minimální věk pro trénink nestanoví žádný svaz, určuje ho oddíl. Nejmladší soutěžní kategorie olympijské větve jsou na některých turnajích pro šestileté, ligové sestavy od osmi let. ITF má mladší žáky bez spodní věkové hranice.

Kopou se děti v taekwondu do hlavy?

Záleží na větvi, věku, turnaji a technické kategorii. Kadeti od dvanácti let kopou na hlavu podle mezinárodních pravidel, u mladších dětí v olympijské větvi rozhodují propozice turnaje. V ITF je povolený i úder rukou na hlavu.

Je taekwondo pro děti nebezpečné?

Většina poranění je lehká a vzniká na tréninku, nejčastěji pohmoždění dolní končetiny. Soutěž s kopy na hlavu nese měřitelné riziko otřesu mozku a hlavním doloženým rizikovým faktorem je chybějící krytí.

Jak dlouhá je pauza po otřesu mozku?

Podle pravidel World Taekwondo padesát dní pro kadety, čtyřicet pro juniory a třicet pro dospělé, bez možnosti zkrácení. Pro mladší děti a pro ITF povinná pauza v pravidlech není, ITF v Česku vyžaduje po bezvědomí mimořádnou lékařskou prohlídku.

Může dítě v taekwondu získat černý pás?

V olympijské větvi dostane dítě do patnácti let poom s černočerveným pásem, dan až od patnácti. V ITF lze podle řádu českého svazu první dan získat od jedenácti let, do čtrnácti se nosí bíločerný pás.

Musí dítě v taekwondu zápasit?

Nemusí. Obě větve mají soutěže v sestavách a ITF v Česku pustí začátečníky do sportovního boje až od čtvrtého kup. Do té doby nabízí rozvojové disciplíny jako reakční světla nebo kopy do terče.

Potřebuje dítě na soutěž lékařskou prohlídku?

Ano, oba svazy před startem vyžadují lékařský posudek. V ITF je pro sportovní boj potřeba tělovýchovný lékař, pro sestavy stačí pediatr. Pro nekontaktní rozvojové disciplíny sportovní prohlídka potřeba není.

Zlepší taekwondo dítěti pozornost a chování?

V krátkých randomizovaných studiích s 207 a 240 dětmi se zlepšila pozornost a chování ve třídě, na impulzivitu a pracovní paměť efekt nebyl. Studie, která by srovnala taekwondo s jiným organizovaným sportem, chybí.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Text má informativní charakter.

Podobné příspěvky