Volejbalový míč u sítě

Bohumil Golian: volejbalista, kapitán mistrů světa a vlajkonoš z Mexika

OdHana Sportová

Bohumil Golian byl slovenský volejbalista, nahrávač a kapitán československé reprezentace. Dvakrát se stal mistrem světa, v letech 1956 a 1966, byl mistrem Evropy 1958 a získal olympijské stříbro z Tokia 1964 a bronz z Mexika 1968, kde nesl vlajku celé výpravy. V anketě z roku 2000 byl vyhlášen nejlepším slovenským volejbalistou 20. století. Po kariéře trénoval v italském Bari a v Bratislavě, učil na vysoké škole a pracoval ve sportovních organizacích. Zemřel v lednu 2012.

Ve zkratce

  • Narodil se 25. března 1931 v Moštenici, zemřel 11. ledna 2012 v Bratislavě.
  • Nahrávač, reprezentant 1955 až 1968, kapitán od roku 1965.
  • Mistr světa 1956 a 1966, mistr Evropy 1958.
  • Olympijské stříbro 1964 a bronz 1968.
  • Vlajkonoš československé výpravy v Mexiku 1968.
  • Nejlepší slovenský volejbalista 20. století.

Základní údaje

Narození25. 3. 1931, Moštenica
Úmrtí11. 1. 2012, Bratislava
Postnahrávač
PřezdívkyGrbo, v reprezentaci Ještěrka
Hlavní klubSlávia UK Bratislava
Reprezentace1955 až 1968, kapitán od 1965
Medaile z vrcholných akcí3 zlaté, 4 stříbrné, 1 bronzová

Z Moštenice do Bratislavy

Narodil se v Moštenici pod Nízkými Tatrami a volejbal hrál od dětství na místním hřišti. Na průmyslové škole v Ružomberku poznal v roce 1946 volejbalové nadšence, kteří ho přivedli k soutěžnímu volejbalu, a zároveň pracoval v ružomberských bavlnářských závodech. Po vojenské službě ve Znojmě přišel v roce 1954 do Bratislavy. Většinu kariéry odehrál za Slávii UK Bratislava, se kterou skončil v lize druhý a dvakrát třetí. Při sportu vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Komenského.

Nahrávač zlaté generace

Do reprezentace se dostal v roce 1955 a hned v roce 1956 slavil v Paříži titul mistra světa. O dva roky později vyhrál s týmem mistrovství Evropy v Praze a na mistrovstvích světa 1960 a 1962 přidal dvě stříbra. Podle Českého volejbalového svazu hrál na dvou olympiádách, čtyřech mistrovstvích světa a třech mistrovstvích Evropy a získal z nich osm medailí. Sám o sobě říkal, že se prosadil hlavně všestranností a věřil v taktiku a zdravé sebevědomí.

Kapitán mistrů světa 1966

Od roku 1965 byl kapitánem týmu. V roce 1966 vedl Československo k titulu mistra světa na domácím šampionátu v Praze. V roce 1967 přidal stříbro z mistrovství Evropy v Istanbulu. Spoluhráč Josef Musil o něm podle tiskové agentury TASR řekl, že byl dobrý jako hráč i jako parťák, přímý a férový sportovec.

Olympiády 1964 a 1968

V Tokiu 1964, kde se volejbal hrál na olympiádě poprvé, získal s týmem stříbro. O čtyři roky později v Mexiku vybojoval bronz a reprezentační kariéru tím uzavřel. Na zahajovacím ceremoniálu nesl vlajku československé výpravy, bylo mu 37 let. Příprava byla narušena srpnovou okupací a výpravu v Mexiku podle jeho vzpomínek přivítaly bouřlivé ovace jako projev solidarity. V rozhovoru pro slovenskou Pravdu řekl, že při nástupu plakala celá výprava. Příběh olympijských medailí shrnuje článek o volejbalu na olympiádě.

Trenér a pedagog

Po olympiádě odešel do italského Bari, kde dvě sezony působil jako hrající trenér v nejvyšší soutěži. Hrát přestal ve čtyřiceti letech. V letech 1970 až 1976 trénoval Slávii UK Bratislava. Na fakultě tělesné výchovy pracoval jako odborný asistent katedry sportovních her, získal tituly PaedDr. a CSc. a spolupracoval na metodice volejbalu. Později působil ve vedení Československého svazu tělesné výchovy, jako ředitel vydavatelství Šport a v sekretariátu Slovenského olympijského výboru.

Ocenění

V anketě z roku 2000 byl vyhlášen nejlepším slovenským volejbalistou 20. století a v anketě o nejlepšího slovenského sportovce století skončil dvanáctý. Olympedia ho označuje za nejlepšího volejbalistu v historii Československa. V roce 2006 dostal od Mezinárodního olympijského výboru Medaili Pierra de Coubertina a o rok později Zlaté kruhy Slovenského olympijského výboru. Je členem Síně slávy českého volejbalu a patří i do Síně slávy slovenského volejbalu. Další legendy představuje přehled českých volejbalistů.

Rodina a úmrtí

Jeho manželka Marta hrála také volejbal. Podle svazu mají syna Roberta a dceru Kateřinu, která žije v Austrálii. Na konci roku 2011 utrpěl úraz, na jehož následky zemřel 11. ledna 2012 v Bratislavě ve věku 80 let. Co dělá nahrávač na hřišti, vysvětluje článek o pozicích ve volejbale.

Pět věcí, které se o Bohumilu Golianovi pletou

  1. Nejlepší slovenský, ne československý. Anketa z roku 2000 ho vyhlásila nejlepším slovenským volejbalistou století.
  2. Mistrovství světa v Paříži bylo v roce 1956. Některé přehledy chybně uvádějí rok 1955.
  3. Jméno se píše různě. Český svaz píše Golian, zahraniční databáze Golián.
  4. Mistrovství Evropy 1967 nevyhrál. V Istanbulu získal stříbro.
  5. Do síně slávy v Holyoke nepatří. Z tehdejšího týmu je tam Josef Musil.

Dalšího medailistu z Tokia představuje profil Milana Čudy.

Časté otázky

Kdo byl Bohumil Golian?

Slovenský volejbalový nahrávač a kapitán československé reprezentace, dvojnásobný mistr světa a olympijský medailista.

Kdy se Bohumil Golian narodil a kdy zemřel?

Narodil se 25. března 1931 v Moštenici a zemřel 11. ledna 2012 v Bratislavě.

Kolikrát byl Bohumil Golian mistrem světa?

Dvakrát, v roce 1956 v Paříži a v roce 1966 v Praze jako kapitán.

Jaké olympijské medaile získal Bohumil Golian?

Stříbro v Tokiu 1964 a bronz v Mexiku 1968.

Na jakém postu hrál Bohumil Golian?

Byl nahrávač.

Proč byl Golian vlajkonošem v Mexiku 1968?

Nesl vlajku československé výpravy jako kapitán a zkušený reprezentant, bylo mu 37 let.

Za jaké kluby hrál Bohumil Golian?

Hlavně za Slávii UK Bratislava, předtím v Ružomberku a na vojně ve Znojmě, na konci kariéry v italském Bari.

Je Bohumil Golian v síni slávy?

Ano, v Síni slávy českého volejbalu i v Síni slávy slovenského volejbalu.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Podobné příspěvky