AC Sparta Praha: historie, tituly, Letná a co se o klubu uvádí špatně

AC Sparta Praha vznikla 16. listopadu 1893 jako Athletic Club Královské Vinohrady a je nejúspěšnějším českým fotbalovým klubem podle počtu mistrovských titulů. Hraje na Letné od roku 1917, její rudé dresy se drží od roku 1906 a přezdívka Železná Sparta pochází z období, kdy klub ve dvacátých letech prakticky neměl konkurenci. Tenhle přehled shrnuje, co se o klubu dá doložit, a upozorňuje na místa, kde se zdroje rozcházejí.

Ve zkratce

• Klub byl založen v roce 1893 pod názvem AC Královské Vinohrady.
• Na Letné hraje od roku 1917, kapacita stadionu je 18 349 diváků.
• Získal 22 titulů v československé lize a 14 v české.
• Rudé dresy nosí od roku 1906, předtím hrál v černé.
• Majoritním vlastníkem je holding, ve kterém mají podíl Daniel Křetínský a Patrik Tkáč.
• První derby se Slavií se hrálo v roce 1896 a skončilo sporem o uznaný gól.

Základní údaje

Založení a historie názvů

Klub vznikl 16. listopadu 1893 jako Athletic Club Královské Vinohrady. Už v roce 1894 se přejmenoval na AC Sparta a pod tímto jménem se zapsal do dějin českého fotbalu.

Za socialismu prošel řadou nucených přejmenování, jak bylo tehdy zvykem u všech československých klubů. Návrat k původnímu názvu přišel až po roce 1990.

Přehled názvů

Klub vystřídal deset názvů. Nejdéle vydržely AC Sparta v první polovině dvacátého století a AC Sparta Praha po roce 1991.

Mezi lety 1948 a 1990 nesl postupně jména AC Sparta Bubeneč, Sokol Bratrství Sparta, Sparta ČKD Praha, TJ Spartak Praha Sokolovo a TJ Sparta ČKD Praha. Od roku 1993 funguje jako akciová společnost AC Sparta Praha fotbal.

Železná Sparta

Nejslavnější období klubu spadá do let 1918 až 1926. Tehdy tým doma i v Evropě prakticky neměl konkurenci a soupeře drtil způsobem, který mu vysloužil přezdívku Železná Sparta.

Základní sestava té doby je dodnes citovaná jménem po jménu: Peyr, Hojer, Pospíšil, Kolenatý, Káďa, Perner, Sedláček, Janda, Pilát, Šroubek a Mazal. Karel Pešek, kterému se říkalo Káďa, patří s více než sedmi sty starty k rekordmanům klubu.

Právě z tohoto období pochází pověst Sparty jako klubu, který se nespokojí s ničím jiným než s titulem.

Stadion na Letné

Stadion byl otevřen 13. května 1917 zápasem proti Viktorii Plzeň, který Sparta vyhrála 3:2. Od té doby je Letná domovem klubu bez přerušení.

Kapacita se v průběhu století výrazně měnila. V roce 1934 byl stadion rozšířen na zhruba 45 tisíc míst a v třicátých letech i po druhé světové válce na Letnou chodilo až 45 tisíc diváků. Po rekonstrukci dokončené v roce 1969 pojal zhruba 35 tisíc lidí a po osazení sedačkami v devadesátých letech klesl na dnešních 18 349 míst.

V roce 1934 zničil dřevěnou hlavní tribunu požár. Nová železobetonová tribuna byla otevřena v roce 1937.

Proč se název stadionu mění

Historický a stále používaný název je Letná. Od roku 2003 nese stadion jména podle marketingových partnerů a od té doby se změnilo pětkrát: Toyota Arena, AXA Arena, Generali Arena, Generali Česká pojišťovna Arena a od listopadu 2022 epet ARENA.

Právě proto se v textech o klubu vyplatí používat označení Letná. Sponzorské názvy zastarají a mezi fanoušky se stejně neujaly.

Mistrovské tituly

Sparta získala 22 titulů v československé lize a 14 v české, tedy 36 celkem. Klub sám někdy uvádí 37, protože započítává mistrovství Čech z roku 1912, které ale nebylo československou ligovou soutěží.

Nejúspěšnější období jsou tři. První spadá do dvacátých a třicátých let, druhé do závěru osmdesátých let, kdy klub získal šest titulů v sedmi sezonách, a třetí do devadesátých let a přelomu tisíciletí.

Pozor na anglické zdroje, které uvádějí 38 titulů. Jejich seznam obsahuje ročníky, kdy mistrem byla Slavia nebo Viktoria Plzeň, takže jde o prokazatelnou chybu.

Kompletní přehled titulů

V československé lize klub zvítězil v letech 1919, 1922, 1926, 1927, 1932, 1936, 1938, 1939, 1946, 1948, 1952, 1954, 1965, 1967, 1984, 1985, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991 a 1993.

V české lize přidal tituly v sezonách 1993/94, 1994/95, 1996/97, 1997/98, 1998/99, 1999/2000, 2000/01, 2002/03, 2004/05, 2006/07, 2009/10, 2013/14, 2022/23 a 2023/24.

Nejdelší série přišla na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy Sparta získala pět titulů za sebou mezi lety 1987 a 1991. Druhá nejdelší je čtyřletá šňůra z konce devadesátých let.

Domácí poháry

U pohárů se čísla rozcházejí nejvíc a důvod je věcný, ne chybný. Existovaly tři různé soutěžní roviny.

Ve federálním Československém poháru, který se hrál od roku 1960 do roku 1993, získala Sparta 8 vítězství. V Českém poháru po roce 1993, dnes známém jako MOL Cup, přidala dalších 8. Dohromady tedy 16.

Když se připočte republikový český pohár, který se za socialismu hrál souběžně s federálním, dostane se číslo na 22. Není to chyba, jen jiné vymezení soutěže.

Samotná soutěž po roce 1993 změnila název pětkrát podle partnera, od Poháru ČMFS přes Ondrášovka Cup a Pohár České pošty až po dnešní MOL Cup.

Evropské poháry

Nejcennější evropské trofeje klubu pocházejí ze Středoevropského poháru, který byl v meziválečném období nejprestižnější klubovou soutěží kontinentu. Sparta ho vyhrála v roce 1927 po finále s Rapidem Vídeň a v roce 1935 po výhře nad Ferencvárosem.

Anglické zdroje připisují klubu i vítězství z roku 1964. Sparta ani česká Wikipedie tento ročník nezapočítávají, pravděpodobně proto, že soutěž tehdy měla jinou podobu i prestiž než před válkou.

V Poháru mistrů evropských zemí se klub v šedesátých letech dvakrát dostal do čtvrtfinále. V Poháru vítězů pohárů došel v ročníku 1972/73 do semifinále, kde ho vyřadil AC Milán.

Ročník 1991/92

Zvláštní kapitolou je ročník 1991/92, první se skupinovou fází. Z osmi klubů postupovali vítězové skupin přímo do finále.

Sparta skončila ve skupině druhá za Barcelonou, před Benficou a Dynamem Kyjev, s bilancí dvou výher, dvou remíz a dvou porážek. Barcelonu, která nakonec celou soutěž vyhrála, přitom porazila 1:0.

V Lize mistrů v dnešní podobě je nejlepším výsledkem osmifinále v ročníku 2001/02 pod trenérem Jaroslavem Hřebíkem.

Barvy a jejich původ

První dresy z roku 1896 byly černé s velkým bílým písmenem S na prsou. K rudé barvě, kterou klub nosí dodnes, se dostal až v roce 1906.

Podle klubové tradice přivezl funkcionář Petr Petřík z obchodní cesty do Londýna sadu rudých dresů a bílých trenýrek, jaké tehdy nosil Arsenal, a věnoval je klubu. Kombinace rudý dres, bílé trenýrky a černé štulpny se drží dodnes.

Tuhle historku je namístě brát jako klubovou tradici, ne jako doložený fakt. Arsenal v roce 1906 hrával v jiné kombinaci, takže legenda mohla vzniknout později.

Osobnosti klubu

Sparťanem století byl zvolen Andrej Kvašňák, který v letech 1960 až 1969 odehrál 433 zápasů a vstřelil 299 gólů. Jedna z tribun na Letné nese jeho jméno.

Mezi největší jména patří Oldřich Nejedlý, nejlepší střelec mistrovství světa 1934, Václav Mašek se 677 zápasy a Jozef Chovanec, který klubem prošel jako hráč, trenér i prezident a drží rekord v počtu startů.

Nejvíc mistrovských titulů získal Jiří Novotný, který jich mezi lety 1987 a 2003 nasbíral čtrnáct. Horst Siegl byl čtyřikrát králem střelců a vstřelil vítězný gól proti Barceloně.

Zvláštní zmínku si zaslouží brankář Antonín Kramerius, který drží ligový rekord 1017 minut bez inkasovaného gólu, a herec Vlasta Burian, jenž za Spartu chytal v letech kolem první světové války.

Střelci a brankáři

Oldřich Nejedlý působil v klubu mezi lety 1931 a 1941, odehrál 415 zápasů a vstřelil 388 branek. Jeho 161 ligových gólů je dodnes nepřekonaný klubový rekord.

Prvním zahraničním hráčem v historii klubu byl Belgičan Raymond Braine, který přišel v roce 1930 a nastřílel 128 ligových branek. Se 129 góly ho o jediný přeskočil Horst Siegl v devadesátých letech.

Z brankářů má nejvýraznější stopu Antonín Kramerius se 442 zápasy a Petr Kouba, pětinásobný ligový mistr a stříbrný medailista z mistrovství Evropy 1996.

Trenéři

Václav Ježek přivedl klub k šesti mistrovským titulům a v roce 2001 byl vyhlášen nejlepším domácím trenérem dvacátého století. Dušan Uhrin starší dovedl tým ke třetímu místu v nultém ročníku Ligy mistrů.

Rekordy klubu

U Jana Vaníka jde o souhrn všech zápasů včetně přátelských a turnajových, ne o ligové góly. Ligový rekord drží Nejedlý.

Rekordní výsledky

Nejvyšší vítězství v historii klubu je 26:0 proti Albrechticím z 27. září 1977. V lize je rekordem výhra 12:1 ze 17. května 1937.

Sestava Železné Sparty drží zároveň řadu individuálních rekordů. Karel Pešek zvaný Káďa nasbíral 727 startů, což je druhý nejvyšší počet v historii klubu.

Derby se Slavií

Rivalita mezi Spartou a Slavií je nejstarší a nejsledovanější v českém fotbale. Zápasu se říká derby pražských S.

První se hrálo 29. března 1896 na Císařské louce a skončilo 0:0, přestože Sparta branku vstřelila. Tehdejší pravidla vyžadovala souhlas kapitánů obou týmů s uznáním gólu, kapitán Slavie ho odmítl a rozhodčí branku po zápase odvolal. Sparta na protest z turnaje odstoupila.

Druhé derby se odehrálo až o jedenáct let později, v roce 1907. Část zdrojů to vysvětluje tím, že Slavia se Spartou hrát odmítala, tohle tvrzení se ale nepodařilo doložit v primárních pramenech.

Tradičně se rivalita vykládá sociálně, tedy Sparta jako klub dělnických Holešovic a Letné proti studentské Slavii. Jde ale o zjednodušení, které skutečnému složení fanouškovských táborů neodpovídá.

Celkovou bilanci vzájemných zápasů tenhle text neuvádí záměrně. Zdroje se v ní rozcházejí podle toho, které zápasy se započítávají, a rozdíl činí i desítky utkání.

Vlastnická struktura

Majoritním vlastníkem akciové společnosti AC Sparta Praha fotbal je podle oficiálního sdělení klubu holding 1890s holdings s podílem 99,9 procenta.

V tomto holdingu drží většinu Daniel Křetínský společně s manažery skupiny EPH, zbytek Patrik Tkáč a J&T Private Equity Group. Daniel Křetínský je zároveň předsedou představenstva klubu.

Stejný holding drží menšinový podíl v anglickém West Ham United.

Partneři

Generálním partnerem klubu je sázková společnost Betano. Mezi oficiální partnery patří epet, T-Mobile, adidas jako výrobce dresů, ČSOB, Allianz, Mastercard nebo Plzeňský Prazdroj.

Složení partnerů se mění po sezonách, takže jde o stav k roku 2026. Trvalejší je jen role adidasu jako dodavatele výstroje.

Z hráčů, kteří klubem prošli, došel nejdál držitel Zlatého míče z roku 2003. Popisuje ho text o Pavlu Nedvědovi.

Šest věcí, které se o Spartě uvádějí nepřesně

1. Počet titulů 38. Vychází z chybného anglického seznamu, doložených je 36.
2. Tři Středoevropské poháry. Klub uznává dva, ročník 1964 se nezapočítává.
3. Osm pohárů. Platí jen pro éru po roce 1993, celkem je jich 16 nebo 22 podle vymezení.
4. Vaník jako nejlepší ligový střelec. Jeho 449 gólů zahrnuje všechny zápasy.
5. Semifinále Ligy mistrů 1992. Šlo o druhé místo ve skupině, formát byl jiný.
6. Dresy podle Arsenalu. Klubová tradice, kterou se nepodařilo doložit.

Nejlepší výsledky Sparty v Evropě porovnává článek o Lize mistrů.

Nejlepšího střelce MS 1934 z řad Sparty přibližuje profil Oldřicha Nejedlého.

Časté otázky

Kdy byla založena Sparta Praha?

16. listopadu 1893 pod názvem Athletic Club Královské Vinohrady. Na AC Sparta se klub přejmenoval už v roce 1894.

Kolik má Sparta mistrovských titulů?

Doložených je 36, tedy 22 v československé lize a 14 v české. Klub někdy uvádí 37, protože započítává mistrovství Čech z roku 1912.

Jakou kapacitu má stadion na Letné?

18 349 diváků, stav k roku 2026. V třicátých letech měl stadion po rozšíření zhruba 45 tisíc míst, po osazení sedačkami v devadesátých letech kapacita klesla.

Proč se stadion Sparty jmenuje pokaždé jinak?

Od roku 2003 nese jména podle marketingových partnerů a od té doby se změnilo pětkrát. Historický a mezi fanoušky používaný název je Letná.

Proč hraje Sparta v rudé?

Rudé dresy nosí od roku 1906, předtím hrála v černé s bílým písmenem S. Podle klubové tradice přivezl rudou sadu funkcionář z Londýna po vzoru Arsenalu, doložit se to ale nepodařilo.

Kdy se hrálo první derby se Slavií?

29. března 1896 na Císařské louce. Skončilo 0:0 sporem o neuznaný gól Sparty. Druhé derby se hrálo až o jedenáct let později.

Aktualizováno: září 2026. Zdroje: oficiální web klubu, historické přehledy českých fotbalových soutěží.

Všechno o fotbale na jednom místě shrnuje rozcestník fotbalu.