Cholesterol a sport: běhání srazí triglyceridy, LDL skoro ne
Samotný aerobní pohyb LDL cholesterol prakticky nehne. Metaanalýza třinácti randomizovaných studií našla změnu, jejíž interval spolehlivosti prochází nulou, a po analýze citlivosti zůstal významný jediný nález: pokles triglyceridů zhruba o desetinu. Kdo od běhání čeká, že mu srazí to číslo, kvůli kterému ho poslali k lékaři, čeká špatnou věc.
Ve zkratce
- Hlavním cílem je LDL, protože právě ten aterosklerózu způsobuje.
- Cílová hodnota není jedno číslo, závisí na celkovém riziku.
- Aerobní pohyb má největší a nejspolehlivější efekt na triglyceridy.
- Silový trénink naopak trochu snižuje LDL, ale HDL nemění vůbec.
- Strava a hubnutí dělají s LDL víc než samotný pohyb.
- Otázka lačnění před odběrem není v Česku a v evropském konsenzu zodpovězena stejně.
- Dobrá kondice nevylučuje rodinnou hypercholesterolemii, kterou má zhruba jeden člověk ze tří set.
Co se v lipidovém profilu vlastně měří
Základní odběr obsahuje celkový cholesterol, LDL, HDL a triglyceridy. K tomu se u některých lidí počítá non-HDL, tedy celkový cholesterol bez HDL, a měří se apolipoprotein B. Zvlášť stojí lipoprotein(a), který se doporučuje změřit aspoň jednou za život.
Hlavním terapeutickým cílem je LDL a má to pevný důvod. Konsenzus opřený o víc než dvě stě prospektivních kohort, o genetické studie a o randomizované práce s celkem přes dvěma miliony účastníků uzavírá, že LDL aterosklerózu způsobuje. Vztah je závislý na dávce a na době expozice, takže rozhoduje, kolik LDL cévní stěna za život dostane.
Z toho plyne, že triglyceridy ani HDL nejsou terapeutickým cílem, i když se sledují. Non-HDL a apolipoprotein B slouží jako doplňkové ukazatele, hlavně u lidí s vysokými triglyceridy, s cukrovkou, s obezitou nebo naopak s nízkým LDL.
Cílová hodnota není jedno číslo
Nejčastější nedorozumění po odběru zní, že existuje jedna hranice pro všechny. Neexistuje. Cíl se odvíjí od celkového kardiovaskulárního rizika, které se počítá z věku, pohlaví, tlaku, kouření a dalších údajů, a čím vyšší riziko, tím nižší cíl.
| Kategorie rizika | Cíl pro LDL | Cíl pro non-HDL |
|---|---|---|
| Nízké | pod 3,0 mmol/l | pod 3,8 mmol/l |
| Střední | pod 2,6 mmol/l | pod 3,4 mmol/l |
| Vysoké | pod 1,8 mmol/l | pod 2,6 mmol/l |
| Velmi vysoké | pod 1,4 mmol/l | pod 2,2 mmol/l |
U vyšších kategorií se navíc žádá i snížení aspoň o polovinu proti výchozí hodnotě. Do kategorie vysokého rizika přitom spadá i člověk bez jiných potíží, pokud má celkový cholesterol nad osm nebo LDL nad zhruba pět milimolů na litr.
Zařazení do kategorie je věc lékaře, ne kalkulačky na internetu. A jeden odběr není verdikt: před zahájením léčby se doporučují aspoň dvě měření s odstupem jednoho až dvanácti týdnů.
Lačnit, nebo nelačnit
Tady si prameny odporují a článek to nemůže zamlčet. Evropský konsenzus odborných společností pro aterosklerózu a laboratorní medicínu říká, že lačnit rutinně potřeba není, a dokládá to čísly: jedna až šest hodin po jídle stoupnou triglyceridy v průměru zhruba o tři desetiny milimolu, celkový cholesterol a LDL naopak o dvě desetiny klesnou a HDL se nemění.
Podle téhož konsenzu má lačnění smysl tam, kde triglyceridy mimo lačnění přesáhnou pět milimolů na litr, u známé hypertriglyceridemie a při zahajování léčby, která ji může vyvolat. Jinak ne, a to ani při prvním vyšetření nebo při posuzování rizika.
Český zdravotnický portál i český přehled doporučení ale nadále uvádějí odběr ráno nalačno, ideálně po dvanácti hodinách bez jídla. Praktický závěr pro čtenáře je proto prostý: řídit se pokynem laboratoře nebo lékaře, který odběr indikoval, ne obecným pravidlem z internetu.
Co s lipidy dělá pohyb
Metaanalýza třinácti randomizovaných studií se šesti sty třinácti účastníky s nadváhou a obezitou dává nejstřízlivější obrázek. Aerobní trénink snížil celkový cholesterol o zhruba dvě procenta a triglyceridy o jedenáct procent, kdežto u LDL vyšla změna prakticky nulová a u HDL interval spolehlivosti těsně procházel nulou. Po analýze citlivosti zůstal významný jen ten pokles triglyceridů.
Novější metaanalýza devatenácti studií u lidí s nadváhou našla příznivý efekt i na LDL, ale její výsledky jsou vyjádřené jako standardizovaný rozdíl, který se nedá přeložit do milimolů. Zajímavý detail z ní: střední i vysoká intenzita snižovaly celkový cholesterol, triglyceridy a LDL, ale HDL významně zvyšovala jen intenzita střední.
| Ukazatel | Aerobní pohyb | Silový trénink |
|---|---|---|
| Triglyceridy | pokles zhruba o desetinu, nejspolehlivější nález | pokles zhruba o šest procent |
| LDL | prakticky beze změny | pokles zhruba o pět procent |
| Non-HDL | neuvádí se samostatně | pokles zhruba o šest procent |
| HDL | mírný vzestup, na hraně významnosti | beze změny |
Je to tedy obráceně, než se běžně píše. Silový trénink v metaanalýze devětadvaceti studií s více než třinácti sty účastníky snížil LDL i non-HDL, ale HDL nezměnil vůbec, kdežto aerobní pohyb je silný na triglyceridy a na LDL prakticky nemá vliv. Jeden druh cvičení tedy ten druhý nenahrazuje.
Kolik pohybu a jak dlouho
Pro vzestup HDL se v metaanalýze pětadvaceti randomizovaných studií odhaduje prahová dávka kolem sto dvaceti minut pohybu týdně. Zajímavější je ale to, co s výsledkem souviselo a co ne: rozhodovala délka jedné tréninkové jednotky, kdežto frekvence ani intenzita statisticky významné nebyly.
Podobným směrem ukazuje i randomizovaná studie u sedavých lidí s nadváhou. Nejširší příznivý vliv na lipoproteinový profil měl nejvyšší týdenní objem pohybu, a to při minimální změně hmotnosti. Zlepšení souviselo s objemem, ne s intenzitou ani se zlepšením zdatnosti.
České podklady k tomu přidávají praktickou hranici: pokud se efekt během tří měsíců neprojeví dostatečně, nemá smysl spoléhat na pohyb dál a je namístě probrat léčbu. Doporučovaná dávka je pohyb aspoň obden, aspoň střední intenzity. Souvislosti obecné dávky pohybu rozebírá text o tom, jak souvisejí srdce a sport.
Strava, hubnutí a co z toho dělá co
Metaanalýza šesti studií, které měly současně větev s dietou, s pohybem, s obojím a kontrolní, dopadla jednoznačně. Dieta i kombinace diety s pohybem snížily celkový cholesterol, LDL i triglyceridy. Samotný pohyb snížil jen triglyceridy. HDL se významně nezměnilo ani v jedné větvi.
Šest studií je málo, takže z toho neplyne jistota. Plyne z toho ale směr, který sedí i na ostatní data: u LDL je hlavní pákou strava a hmotnost, u triglyceridů pohyb.
Rozsáhlá starší metaanalýza sedmdesáti studií k tomu přidává detail, který se hodí znát. Při hubnutí HDL zpravidla mírně klesá, kdežto po stabilizaci na nižší hmotnosti naopak roste. Kdo si tedy nechá změřit lipidy uprostřed redukce, může dostat hodnoty, které za pár měsíců vypadají jinak.
Sportovec s vysokým cholesterolem
Dobrá kondice vysoké hodnoty nevylučuje. Rodinná hypercholesterolemie je dědičná porucha, kterou má podle metaanalýzy zahrnující skoro jedenáct milionů lidí zhruba jeden člověk ze tří set. Mezi lidmi s předčasným onemocněním věnčitých tepen je dvacetkrát častější.
Podstatné je, že se neprojevuje životním stylem. Člověk s ní může běhat maratony, mít nízkou hmotnost a přesto mít od dětství vysoké LDL, protože jeho tělo ho hůř odbourává. Riziko onemocnění věnčitých tepen je u ní zvýšené mnohonásobně.
Proto se na ni má myslet u mladých lidí s vysokými hodnotami. Odborný konsenzus doporučuje pátrat po ní tehdy, když má dospělý celkový cholesterol osm milimolů na litr a víc nebo dítě šest a víc, dále při předčasném onemocnění věnčitých tepen v rodině, při šlachových uzlících nebo při náhlé předčasné srdeční smrti v rodině.
Podobně stranou životního stylu stojí lipoprotein(a). Je to samostatný rizikový faktor, který zůstává významný i při velmi nízkém LDL, a doporučuje se ho změřit aspoň jednou v dospělosti.
Má smysl den před odběrem trénovat?
Jeden trénink měřitelný vliv má, ale ne takový, jaký by si člověk přál. Ve studii s jedenácti trénovanými muži se HDL významně zvýšilo čtyřiadvacet hodin po zátěži, ale až u jednotek s výdejem kolem jedenácti set kilokalorií a víc. U nejdelší jednotky bylo zvýšené ještě po dvou dnech.
Metaanalýza sto pětašedesáti studií zase ukazuje, že předchozí zátěž snižuje vzestup triglyceridů po jídle, se středně silným efektem a s prahem energetického výdeje kolem pěti set kilokalorií. Efekt je ale dočasný, takže se musí často opakovat.
Prakticky z toho plyne dvojí. Zaprvé, jeden tvrdý trénink před odběrem může výsledek posunout, což není dobře, protože odběr má popsat obvyklý stav. Zadruhé, těch jedenáct trénovaných mladých mužů není podklad pro doporučení komukoli, takže o načasování odběru rozhoduje pokyn laboratoře, ne domácí taktika.
Devět omylů o cholesterolu a pohybu
- Běhání srazí cholesterol. Srazí hlavně triglyceridy. Na LDL má samotný aerobní pohyb prakticky nulový vliv.
- Existuje jedna hranice pro všechny. Cíl pro LDL závisí na celkovém riziku a pohybuje se v širokém pásmu.
- HDL je hodný cholesterol, který se má hnát nahoru. HDL není terapeutickým cílem, tím je LDL.
- Kdo sportuje, vysoký cholesterol mít nemůže. Rodinná hypercholesterolemie se životním stylem neřídí a má ji zhruba jeden ze tří set lidí.
- Posilovna na lipidy nefunguje. Silový trénink snižuje LDL i non-HDL, jen nemění HDL.
- Před odběrem se musí vždycky lačnit. Evropský konsenzus to rutinně nežádá, české podklady ano. Rozhoduje pokyn laboratoře.
- Rozhoduje intenzita tréninku. V dostupných datech rozhoduje spíš objem a délka jedné jednotky.
- Jeden odběr je verdikt. Před zahájením léčby se doporučují aspoň dvě měření s odstupem týdnů.
- Když hubnu, musí se všechno zlepšovat. Během hubnutí HDL zpravidla mírně klesá a roste až po stabilizaci hmotnosti.
Časté otázky
Sníží běhání cholesterol?
Sníží hlavně triglyceridy, zhruba o desetinu. Na LDL má samotný aerobní pohyb podle metaanalýzy randomizovaných studií prakticky nulový vliv, takže hlavní pákou u LDL zůstává strava a hmotnost.
Jaká hodnota LDL je v pořádku?
Není jedna. Cíl závisí na celkovém kardiovaskulárním riziku a pohybuje se zhruba od tří milimolů na litr u nízkého rizika po jeden a půl u velmi vysokého. Zařazení do kategorie určuje lékař.
Pomáhá posilování?
Podle metaanalýzy devětadvaceti studií snižuje LDL i non-HDL zhruba o pět až šest procent, ale HDL nemění vůbec. Doplňuje se tedy s aerobním pohybem, nenahrazuje ho.
Musím před odběrem lačnit?
Evropský konsenzus rutinní lačnění nepožaduje, české podklady odběr nalačno stále uvádějí. Řiďte se pokynem laboratoře nebo lékaře, který odběr indikoval.
Kolik pohybu je potřeba?
Pro vzestup HDL se odhaduje prahová dávka kolem dvou hodin týdně. V dostupných datech rozhodovala spíš délka jedné jednotky a celkový objem než intenzita.
Za jak dlouho se to projeví?
České podklady pracují s hranicí tří měsíců. Pokud se do té doby efekt neprojeví dostatečně, nemá smysl spoléhat jen na pohyb a je namístě probrat s lékařem další postup.
Můžu mít vysoký cholesterol, i když sportuju?
Ano. Rodinná hypercholesterolemie je dědičná a životním stylem se neřídí. Má ji zhruba jeden člověk ze tří set a mezi lidmi s předčasným onemocněním věnčitých tepen je dvacetkrát častější.
Má smysl den před odběrem netrénovat?
Jeden delší trénink dokáže hodnoty posunout na jeden až dva dny, takže výsledek nemusí popisovat obvyklý stav. Konkrétní pokyn ale patří laboratoři, ne vlastnímu odhadu.
Mohlo by vás zajímat
- Ostatní zdravotní témata shrnuje průvodce zraněními a bolestí.
- Co se dá vyčíst z dalších odběrů, popisuje text o tom, k čemu slouží krevní testy u sportovců.
Zdroje
- Cholesterol a lipidový profil, Národní zdravotnický informační portál (nzip.cz)
- Pohybová aktivita při zvýšených tucích v krvi, Česká lékařská společnost J. E. Purkyně (nzip.cz)
- Lačnění před lipidovým profilem není rutinně nutné, konsenzus evropských odborných společností, European Heart Journal (academic.oup.com)
- Aktualizace doporučení pro léčbu dyslipidemií, European Heart Journal (academic.oup.com)
- Aerobní pohyb a lipidy u lidí s nadváhou, metaanalýza třinácti studií, International Journal of Obesity (nature.com)
- Silový trénink a lipidy, metaanalýza devětadvaceti studií, Preventive Medicine (sciencedirect.com)
- Aerobní pohyb a krevní tuky při nadváze, metaanalýza devatenácti studií, Life (mdpi.com)
