Krevní testy u sportovců: přetrénování se z krve změřit nedá

Sportovní panely se prodávají hlavně na slib, že z krve odhalí přetrénování. Společné stanovisko Evropské koleje sportovní vědy a Amerického kolegia sportovní medicíny přitom říká, že žádný z navržených ukazatelů nesplňuje kritéria pro obecné použití a že přetrénování zůstává diagnózou z vyloučení. Jinými slovy: co se prodává jako hlavní přínos odběru, ten odběr neumí.

Ve zkratce

• Přetrénování se z krve změřit nedá, žádný ukazatel se pro to neosvědčil.
• Nedostatek železa je u sportovkyň běžný a jeho doplnění při doloženém nedostatku výkon zlepší.
• Doplňování železa při normálních hodnotách smysl nedává a není bez rizika.
• Feritin stoupá při zánětu, takže odběr po náročné zátěži hodnotu nadhodnotí.
• Kreatinkináza je u sportovců mnohonásobně vyšší než laboratorní norma.
• Doplňování vitaminu D nezlepšilo sílu ani výkon, ani u lidí s nízkou hladinou.
• Vyšetření má smysl při příznacích, ne jako pravidelná kontrola bez důvodu.

Železo: jediná oblast s jasným přínosem

Tady data mluví nejjasněji z celého tématu, ale s podmínkou. Systematický přehled třiadvaceti studií se šesti sty devětašedesáti sportovkyněmi ukázal, že nedostatek železa zhoršuje vytrvalostní výkon zhruba o tři až čtyři procenta. U žen s prokázaným nedostatkem se po doplnění výkon zlepšil o dvě až dvacet procent a maximální aerobní kapacita o šest až patnáct procent. U síly a anaerobního výkonu byly výsledky rozházené a bez jasného přínosu.

Klíčové slovo je prokázaný. Metaanalýza doplňování železa u žen v reprodukčním věku dochází ke stejnému: přínos dává smysl jako prevence a léčba nedostatku, ne jako plošné doplňování. Kdo má hodnoty v pořádku, si železem nepomůže, jen riskuje zažívací obtíže a při dlouhodobém nadbytku i horší věci.

Rozšířenost nedostatku u aktivních žen se odhaduje zhruba na patnáct až pětatřicet procent, takže vyšetření u ženy s dlouhodobou únavou a poklesem výkonu smysl dává. Přehledy se ale opírají hlavně o tvrdě trénující sportovkyně, takže se z nich nedá odvodit, jak často se nedostatek týká někoho, kdo trénuje dvakrát týdně.

Proč zátěž sama zkresluje výsledky

Tohle je část, kterou prodejci panelů neuvádějí. Po zátěži stoupá hormon hepcidin, který brzdí vstřebávání železa ze střeva i jeho uvolňování ze zásob. Systematický přehled třiadvaceti studií popisuje jeho vzestup s vrcholem v řádu hodin po zátěži.

Druhá past je feritin. Je to bílkovina akutní fáze, tedy stoupá při zánětu, a náročná zátěž zánětlivou odpověď spouští. Světová zdravotnická organizace proto ve svém doporučení hranici při zánětu posouvá výš a výslovně říká, že se feritin má číst spolu s ukazateli zánětu. Odběr den po dlouhém závodě může tedy vypadat lépe, než jak na tom člověk doopravdy je.

Třetí zkreslení je ředění krve. U vytrvalců se zvětšuje objem plazmy, takže hemoglobin v přepočtu na litr klesne, aniž by červených krvinek ubylo. Výsledek vypadá jako chudokrevnost, přitom jde o adaptaci na trénink.

Praktický důsledek: odběr se nemá dělat po náročném období ani hned po závodě. Rozumný je odstup několika dnů klidnějšího režimu, jinak se měří spíš aktuální zátěž než dlouhodobý stav.

Kreatinkináza a proč z ní nejde nic vyčíst

Kreatinkináza je enzym, který se uvolňuje z poškozených svalových vláken, a proto se prodává jako ukazatel zotavení. Referenční rozpětí měřené přímo u sportovců je ale úplně jinde než laboratorní norma pro běžnou populaci: u mužů zhruba od osmdesáti do jedenácti set jednotek na litr, u žen od padesáti do pěti set.

K tomu se přidává kolísání. U jednoho člověka se hodnota mění o zhruba padesát procent a mezi lidmi ještě víc, takže dva lidé po stejném tréninku můžou mít výsledky lišící se několikanásobně. Vrchol navíc přichází dva až šest dní po zátěži, takže výsledek nejvíc závisí na tom, kdy se odběr provedl.

Vitamin D

Nízká hladina je mezi sportovci běžná, metaanalýza jednapadesáti studií s více než pěti tisíci účastníky ji našla zhruba u třetiny dospělých a u dvou pětin dospívajících. Z toho se ale automaticky nedá odvodit, že doplnění zlepší výkon.

Metaanalýza jedenácti randomizovaných studií se čtyřmi sty šestatřiceti sportovci nenašla průkazný vliv doplňování na maximální sílu horní ani dolní poloviny těla, a to ani ve skupině s nízkou výchozí hladinou. U svalového výkonu u lidí s dobrou hladinou vyšel efekt triviální. Závěr autorů zní, že silný doklad o zlepšení síly a výkonu neexistuje.

Neznamená to, že je vitamin D nedůležitý pro zdraví. Znamená to, že argument o výkonu, kterým se testování obvykle prodává, data nepodporují.

Přetrénování se z krve nezměří

Konsenzuální stanovisko dvou největších odborných společností v oboru prošlo navržené ukazatele a shrnulo to jednoznačně: žádný z nich nesplňuje kritéria pro obecné přijetí. Přetrénování zůstává diagnózou z vyloučení, tedy stavem, který se určuje z průběhu výkonnosti, ze zátěže a z vyloučení jiných příčin, ne z jednoho odběru.

To platí pro kortizol, pro poměr testosteronu ke kortizolu i pro další ukazatele, které se v panelech objevují. Užitečnější je sledovat, co se dá měřit doma: výkonnost při stejné zátěži, spánek, chuť k jídlu a klidový tep. Jak se v tréninku střídají náročná a lehčí období, rozebírá text o tom, co obnáší periodizace a deload.

Kdy má odběr smysl

Rozumné pravidlo zní: vyšetřuje se příznak, ne kalendář. Důvodem k návštěvě lékaře je dlouhodobá únava, která neustupuje po odpočinku, dušnost nebo bušení srdce při zátěži, opakované infekce, neúmyslný úbytek hmotnosti nebo výrazný a nevysvětlený pokles výkonnosti.

U žen se sportovní zátěží a silnějším menstruačním krvácením dává smysl zaměřit se na stav železa. U vegetariánů a veganů také, protože železo z rostlinných zdrojů se hůř vstřebává. Co k tomu patří z hlediska jídelníčku, shrnuje průvodce výživou ve sportu.

Naopak plošné testování bez příznaků má svou cenu. Referenční meze jsou nastavené tak, že část zdravých lidí se do nich nevejde, a u sportovců některé hodnoty běžně vybočují úplně legitimně. Výsledkem bývá řetěz dalších vyšetření kvůli nálezu, který nic neznamenal. To je stejná past jako u zobrazovacích metod, kterou popisuje text o tom, jak vzniká únavová zlomenina.

Tenhle text nenahrazuje vyšetření u lékaře. Rozhodnutí, co a kdy vyšetřit, patří jemu, protože jen on vidí celý obraz včetně příznaků a osobní historie.

Osm omylů o krevních testech u sportovců

1. Z krve se pozná přetrénování. Podle konsenzu odborných společností žádný ukazatel nesplňuje kritéria pro obecné použití.
2. Vysoká kreatinkináza znamená, že jsem přetrénovaný. U sportovců je normální rozpětí mnohonásobně širší než laboratorní norma a vrchol přichází dny po zátěži.
3. Železo dodá energii každému. Přínos je doložený u lidí s prokázaným nedostatkem. Při normálních hodnotách nepřináší nic a nese rizika.
4. Feritin změřím kdykoli. Stoupá při zánětu, takže odběr po náročné zátěži ukáže lepší hodnotu, než jaká je skutečnost.
5. Nízký hemoglobin u vytrvalce znamená chudokrevnost. Často jde o zvětšený objem plazmy, tedy o adaptaci na trénink, ne o nedostatek.
6. Vitamin D zlepší výkon. Metaanalýza randomizovaných studií nenašla průkazný vliv na sílu ani výkon, ani u lidí s nízkou hladinou.
7. Čím víc hodnot v panelu, tím lepší přehled. S počtem měřených hodnot roste i počet falešně nápadných nálezů bez významu.
8. Pravidelný odběr je prevence. Prevencí je vyšetřit příznak. Testování bez příznaků vede spíš k dalším vyšetřením než k užitku.

Časté otázky

Pozná se z krve přetrénování?

Nepozná. Společné stanovisko Evropské koleje sportovní vědy a Amerického kolegia sportovní medicíny uvádí, že žádný z navržených ukazatelů nesplňuje kritéria pro obecné použití, a přetrénování popisuje jako diagnózu z vyloučení.

Má smysl si nechat změřit železo?

Při příznacích ano, zvlášť u žen se sportovní zátěží. Nedostatek se u aktivních žen odhaduje zhruba na patnáct až pětatřicet procent a při doloženém nedostatku doplnění vytrvalostní výkon měřitelně zlepšilo.

Pomůže mi železo, když mám hodnoty v normě?

Podle dat ne. Přehledy popisují přínos jako prevenci a léčbu nedostatku, ne jako plošné doplňování. Nadbytek železa navíc není neškodný.

Kdy si nechat udělat odběr?

Ne po náročném období ani hned po závodě. Zátěž zvyšuje hepcidin i feritin a mění objem plazmy, takže výsledek pak popisuje spíš aktuální zatížení než dlouhodobý stav.

Proč mám vysokou kreatinkinázu?

Nejspíš proto, že trénujete. Referenční rozpětí měřené u sportovců sahá u mužů zhruba do jedenácti set jednotek na litr, kolísání u jednoho člověka je kolem padesáti procent a vrchol přichází dva až šest dní po zátěži.

Zlepší mi vitamin D výkon?

Metaanalýza jedenácti randomizovaných studií to neprokázala, a to ani u sportovců s nízkou výchozí hladinou. Nízká hladina je přitom u sportovců běžná, týká se zhruba třetiny dospělých.

Proč mi vyšla nízká hladina hemoglobinu, když se cítím dobře?

U vytrvalců se zvětšuje objem plazmy, takže se hemoglobin v přepočtu na litr zředí. Vypadá to jako chudokrevnost, ale červených krvinek neubylo.

Kdy jít s výsledky k lékaři?

Vždy, když má vyšetření vést k rozhodnutí. Konkrétním důvodem k návštěvě je dlouhodobá únava, dušnost nebo bušení srdce při zátěži, opakované infekce, neúmyslný úbytek hmotnosti a nevysvětlený pokles výkonnosti.

Mohlo by vás zajímat

• Co o nejrozšířenější podpůrné látce říkají data, shrnuje text o tom, jak souvisí kofein a sportovní výkon.
• Proč svaly bolí až druhý den a co s tím opravdu pomáhá, rozebírá text o tom, jak funguje svalová horečka.
• Proč hodnota uvnitř laboratorní normy může být mimo individuální rozmezí, vysvětluje text o tom, jak funguje biologický pas sportovce.
• Jak se plánují odběry mimo soutěž a co se při nich zaznamenává, popisuje text o tom, jak funguje hlášení míst pobytu.
• Co se u sportovců vyšetřuje a proč, shrnuje průvodce zdravím.

Zdroje

• Prevence, diagnostika a léčba syndromu přetrénování, konsenzus Evropské koleje sportovní vědy a Amerického kolegia sportovní medicíny, European Journal of Sport Science (wiley.com)
• Doporučení k použití feritinu při hodnocení stavu železa, Světová zdravotnická organizace (who.int)
• Nedostatek železa ve sportu, definice a léčba, doporučený postup, Swiss Medical Weekly (smw.ch)
• Referenční meze kreatinkinázy u sportovců, British Journal of Sports Medicine (bmj.com)
• Doplňování vitaminu D, síla a výkon, metaanalýza jedenácti randomizovaných studií, Frontiers in Nutrition (frontiersin.org)
• Nedostatek železa a výkon u sportovkyň, systematický přehled třiadvaceti studií, Journal of Sport and Health Science (sciencedirect.com)
• Hepcidin po aerobní a odporové zátěži, systematický přehled, Nutrients (mdpi.com)