Judo, nebo brazilské jiu-jitsu: čím se od sebe liší
Rozdíl mezi judem a brazilským jiu-jitsu se nedá vysvětlit stylem ani filozofií, je napsaný v pravidlech. Judistický řád přikazuje přerušit boj na zemi, jakmile na něm není zjevný postup. V brazilském jiu-jitsu obdobné ustanovení není, takže tam jedna pozice může trvat minuty. Z téhle jediné věty plyne skoro všechno ostatní.
Ve zkratce
- Judo přeruší boj na zemi bez postupu, brazilské jiu-jitsu ho nechá běžet.
- Judistický zápas trvá čtyři minuty, v brazilském jiu-jitsu se délka odvíjí od pásu.
- Judo povoluje páky výhradně na loket, cokoli jiného znamená diskvalifikaci.
- Úchop za nohavici je v judu trest, v brazilském jiu-jitsu běžná technika.
- Minimum k černému pásu je v brazilském jiu-jitsu čtyři a půl roku, průměr přes třináct.
- Srovnatelná data o úrazovosti obou sportů z jedné metodiky neexistují.
Jedno pravidlo, ze kterého plyne zbytek
Judistický řád ukládá rozhodčímu přerušit zápas, jakmile na zemi není zjevný postup. To znamená, že judista musí přechod do držení, škrcení nebo páky zvládnout během několika sekund, jinak se oba postaví a začíná se znovu.
Časové rozbory zápasů to ukazují v číslech: sekvence na zemi trvá v judu zhruba sedm až sedmnáct sekund podle toho, jestli vede ke skóre. Naopak boj o úchop v postoji zabírá pětapadesát a víc procent času stráveného ve stoje a zhruba osmadvacet procent celého zápasu i s pauzami. Judo je z velké části sport o úchop.
Brazilské jiu-jitsu nic takového nezná. Pozice se drží, dobývá a postupně vyměňuje, a zápas může celý proběhnout na zemi. Proto na sebe oba sporty působí tak odlišně, přestože mají společného předka.
Délka zápasu a co se v něm počítá
| Co | Judo | Brazilské jiu-jitsu |
|---|---|---|
| Délka | 4 minuty pro dospělé | podle pásu, 5 až 10 minut |
| Prodloužení | zlaté skóre bez limitu | není, při remíze rozhoduje rozhodčí |
| Okamžitý konec | ippon nebo vzdání | jen vzdání |
| Držení | 20 sekund ippon | body za pozici, ne za čas držení |
| Boj na zemi | přeruší se bez postupu | běží dál |
Bodování je druhý zásadní rozdíl. V judu se skóruje především za kvalitu hodu a za držení, a nejvyšší hodnocení zápas okamžitě ukončí. V brazilském jiu-jitsu se sbírají body za dosažení pozic, tedy čtyři, tři nebo dva podle toho, jak výhodné postavení závodník získá a jestli ho na tři sekundy stabilizuje.
Prakticky to znamená, že judista může zápas vyhrát za dvě sekundy jedním hodem, zatímco v brazilském jiu-jitsu se stejně úspěšný hod počítá jako dva body a zápas pokračuje.
Techniky: co je kde povolené
Páky
Judo povoluje páky výhradně na loket. Páka na jiný kloub je přímá diskvalifikace, nožní páky jsou tedy zakázané úplně, ne jen omezené. Škrcení i páky se navíc smějí nasazovat jen na zemi, v postoji vedou k přerušení a trestu.
Brazilské jiu-jitsu otevírá techniky postupně podle pásu a věku. Rovná páka na nárt je povolená od modrého pásu, kolenní páka a několik dalších technik až u hnědých a černých. Patní háček a s ním spojený pohyb přes koleno smějí jen dospělí hnědí a černí v soutěžích bez kimona, v kimonu nikdy.
Úchopy a hody
Tady si oba sporty přímo protiřečí. V judu je dotek nohy nebo úchop kalhot od vrcholu vnitřního stehna dolů trestaný, v brazilském jiu-jitsu je to naprosto běžný nástroj. Naopak házení soupeře na zem z výšky je v brazilském jiu-jitsu zakázané bez ohledu na pás, zatímco v judu je to ta nejcennější akce, jaká existuje.
Co v judu funguje a proč, rozebírá text o judistických chvatech, a jak se jednotlivé akce hodnotí, popisují pravidla juda.
Pásy a jak dlouho trvají
Judistická cesta ke stupni dan je rozdělená na šest stupňů kyu, u nichž se počítá zpravidla osm měsíců přípravy na jeden. K prvnímu danu je v Česku potřeba nejméně šestnáct let věku, hnědý pás, rok aktivní činnosti, soutěžní body a kata.
Brazilské jiu-jitsu má pro dospělé bílý, modrý, fialový, hnědý a černý pás a k nim pevně stanovené minimální doby: dva roky na modrém, rok a půl na fialovém a rok na hnědém. Absolutní minimum od bílého k černému je tedy čtyři a půl roku.
Skutečnost je ale úplně jinde. Rozsáhlý průzkum mezi bezmála dvěma tisíci cvičícími uvádí průměrnou dobu třináct a tři desetiny roku, s nejdelším úsekem mezi hnědým a černým pásem. Minimum je tedy teoretická hranice, ne očekávaná doba.
Věkové hranice
Modrý a fialový pás lze v brazilském jiu-jitsu získat od šestnácti let, hnědý od osmnácti. Černý pás je od devatenácti, s jedinou výjimkou pro mistra světa mezi dospělými hnědými pásy, který ho může dostat už v osmnácti. Většina starších textů na webu je tímhle upřesněním zastaralá.
Bezpečnost: proč se to nedá poctivě srovnat
Data z jedné metodiky pro oba sporty nejsou. Existují dobré studie zvlášť, jenže každá počítá zranění jinak, a rozdíl mezi nimi je z velké části rozdílem definice.
- Soutěžní brazilské jiu-jitsu: přes pět tisíc startů na osmi turnajích, devět celých dvě desetiny zranění na tisíc startů. Nejčastěji loket, nejčastějším mechanismem páka na loket.
- Elitní judo: prospektivní sledování na mistrovství Evropy do třiadvaceti let, pětatřicet celých šest desetin zranění na tisíc startů. Nejčastěji hlava a krk, nejčastějším typem kontuze.
- Přehledy pro judo přitom uvádějí rozpětí od pětadvaceti po sto třicet na tisíc expozic podle toho, co se počítá.
Opatrný závěr zní tak, že v dostupných studiích vychází soutěžní judo na vyšší počet akutních zranění na start, hlavně kvůli hodům a dopadům, a že se liší typologie: v judu převažují kontuze a poranění hlavy a krku, v brazilském jiu-jitsu poranění lokte z pák. Tvrdit víc než tohle by nebylo metodicky obhajitelné.
Společný původ a co se z něj dá říct
Obě disciplíny vyrostly z juda přeneseného do Brazílie na začátku dvacátého století. Kolem té historie se ale vrství tvrzení, která dobové doklady nepotvrzují, včetně přímého žákovství zakladatelské rodiny u japonského učitele, který se v příbězích uvádí nejčastěji. Novější historické práce ukazují, že učitel byl pravděpodobně někdo jiný.
Stejně tak neexistuje žádná srovnávací studie účinnosti obou sportů v sebeobraně. Kdo takové srovnání někde uvidí, čte názor, ne zjištění.
Pro koho se hodí které
Judo
Sedí lidem, kterým vyhovují krátké explozivní výměny, práce s rovnováhou a jasně odměněný jediný dobře provedený pohyb. Má hustou klubovou síť, propracovaný systém mládežnických kategorií a přímou cestu k olympijským soutěžím.
Brazilské jiu-jitsu
Sedí těm, kdo mají rádi dlouhou taktickou práci, řešení pozic a postupné dobývání výhody. Nároky na dopady a pády jsou nižší, nároky na trpělivost vyšší, a cesta k černému pásu je výrazně delší, než minimální doby napovídají.
Šest tvrzení o obou sportech, která neobstojí
- Judo je o hodech a jiu-jitsu o zemi. Judo má rozsáhlý arzenál na zemi, jen ho pravidla časově omezují.
- V judu jsou zakázané jen nožní páky. Zakázané jsou všechny páky kromě loketní.
- Chytit soupeře za nohavici je běžná technika. V brazilském jiu-jitsu ano, v judu je to trest.
- Černý pás se dá získat za čtyři a půl roku. To je minimum, průměr je přes třináct let.
- Brazilské jiu-jitsu je bezpečnější. Data z jedné metodiky pro obě disciplíny neexistují.
- Jeden z těch sportů je v sebeobraně účinnější. Studie, která by to srovnala, není žádná.
Časté otázky
Jaký je hlavní rozdíl mezi judem a brazilským jiu-jitsu?
Judistická pravidla přikazují přerušit boj na zemi, jakmile na něm není zjevný postup, zatímco v brazilském jiu-jitsu obdobné ustanovení není. Proto je judo sport krátkých výměn s restartem v postoji a brazilské jiu-jitsu sport dlouhé práce na zemi.
Smí se v judu páčit nohy?
Nesmí. Povolená je výhradně páka na loket a nasazení páky na jiný kloub znamená přímou diskvalifikaci.
Jak dlouho trvá zápas?
V judu čtyři minuty pro dospělé a prodloužení bez časového limitu. V brazilském jiu-jitsu se délka odvíjí od pásu, od pěti minut u bílého po deset u černého, a prodloužení se nejede.
Jak se v obou sportech boduje?
V judu se skóruje za kvalitu hodu a za držení a nejvyšší hodnocení zápas okamžitě ukončí. V brazilském jiu-jitsu se sbírají body za dosažení a stabilizaci pozice a zápas pokračuje dál.
Jak dlouho trvá černý pás v brazilském jiu-jitsu?
Minimální doby dávají dohromady čtyři a půl roku od bílého pásu, průzkum mezi bezmála dvěma tisíci cvičícími ale uvádí průměr třináct a tři desetiny roku. Nejdelší je úsek mezi hnědým a černým pásem.
Který sport je nebezpečnější?
Dostupné studie ukazují u soutěžního juda vyšší počet akutních zranění na start, ale každá práce počítá zranění jinak, takže přímé srovnání není metodicky obhajitelné. Liší se hlavně typologie, v judu hlava a krk, v brazilském jiu-jitsu loket.
Dá se cvičit obojí zároveň?
Dá, techniky na zemi se z velké části překrývají. Rozdílné jsou hlavně reflexy v postoji, protože úchop za nohavici je v jednom sportu základ a v druhém trest.
Vzniklo brazilské jiu-jitsu z juda?
Vyrostlo z juda přeneseného do Brazílie na začátku dvacátého století, ale řada podrobností z tradičního vyprávění o zakladatelské rodině nemá oporu v dobových dokladech. Novější historické práce uvádějí jako učitele jinou osobu, než se běžně opakuje.
Mohlo by vás zajímat
- Všechno o bojových sportech na jednom místě shrnuje rozcestník bojových sportů.
- Odkdy smí dítě na tatami a co má zakázané, shrnuje text o judu pro děti.
- Jiné srovnání dvou příbuzných sportů nabízí text o karate a taekwondu.
- Co v judu dokázalo Česko, ukazuje přehled českých judistů.
Zdroje
- Sportovní řád mezinárodní federace juda
- Systém pásů IBJJF
- Studie úrazovosti v brazilském jiu-jitsu
- Studie úrazovosti v elitním judu
Text má informativní charakter.








2 Komentáře
Komentáře jsou uzavřeny.