Šerm na olympiádě: čtyři české medaile a jedno dlouhé ticho
Šerm je na programu všech ročníků moderních olympijských her od roku 1896 a nikdy z něj nevypadl. Česká stopa v něm je ale zvláštní: čtyři medailové soutěže, z toho dvě z doby, kdy Československo ještě neexistovalo, a mezi nimi 112 let ticha. A většina medailí, které si lidé se šermem spojují, ve skutečnosti patří jinému sportu.
Ve zkratce
- Šerm se jel na všech hrách od roku 1896.
- Dnes má dvanáct soutěží, plný program je až od Tokia.
- Do roku 2016 se týmové soutěže střídaly.
- Ženy měly 72 let jedinou zbraň.
- České medaile jsou čtyři, všechny bronzové.
- Se šermem se plete moderní pětiboj.
Dvanáct soutěží, které se sem vešly až nedávno
Program dnes tvoří tři zbraně krát dvě pohlaví krát jednotlivci a družstva, tedy dvanáct sad medailí. Družstvo jsou tři šermíři. Tahle symetrie ale platí teprve od her v Tokiu.
Předtím byl program zastropovaný na deseti soutěžích a týmové disciplíny se musely střídat. Vždy jedna mužská a jedna ženská zbraň v družstvech prostě jedny hry chyběla. Reprezentace tak neměly jistotu, že jejich disciplína v daném cyklu vůbec bude.
| Hry | Soutěží celkem | Co v družstvech chybělo |
|---|---|---|
| Atlanta 1996 | 10 | ženská šavle |
| Athény 2004 | 10 | ženský fleret a ženská šavle |
| Peking 2008 | 10 | mužský fleret a ženský kord |
| Londýn 2012 | 10 | mužský kord a ženská šavle |
| Rio 2016 | 10 | mužská šavle a ženský fleret |
| Tokio 2020 | 12 | nic, poprvé plný program |
Federace rozšíření prosazovala dlouho, pro Londýn ho ale olympijský výbor zamítl. Podobné potíže s vlastní velikostí zná i zápas na olympiádě, který v roce 2013 z programu málem vypadl úplně.
Ženy a jejich sedmdesát dva let s jednou zbraní
| Disciplína | Debut na hrách |
|---|---|
| fleret jednotlivkyně | 1924 |
| fleret družstva | 1960 |
| kord jednotlivkyně a družstva | 1996 |
| šavle jednotlivkyně | 2004 |
| šavle družstva | 2008 |
Od roku 1924 do roku 1996 měly ženy na hrách jedinou zbraň, fleret. Kord přibyl až po dvaasedmdesáti letech a šavle ještě o osm let později. Plné vyrovnání na šest a šest tedy trvalo skoro sto let od chvíle, kdy ženský šerm na hry vůbec vstoupil.
Čtyři české bronzy a jedno dlouhé ticho
| Hry | Soutěž | Kdo |
|---|---|---|
| Londýn 1908 | šavle jednotlivci | Vilém Goppold z Lobsdorfu |
| Londýn 1908 | šavle družstva | Lada-Sázavský, Goppold, Schejbal, Tuček, Lada |
| Tokio 2020 | fleret jednotlivci | Alexander Choupenitch |
| Paříž 2024 | kord družstva | Beran, Jurka, Rubeš, Čupr |
Všechny čtyři jsou bronzové, zlato ani stříbro český šerm z her nemá. Obě medaile z roku 1908 navíc nezískalo Československo, které tehdy neexistovalo, ale samostatná výprava Čech. Za celé období Československa, tedy mezi roky 1920 a 1992, nemá šerm olympijskou medaili žádnou.
Goppoldovi bylo v roce 1908 devětatřicet let a startoval ve všech čtyřech šermířských soutěžích her. V šavli jednotlivců prošel postupovými koly s bilancí patnácti výher z osmnácti duelů a ve finálové skupině skončil mezi šesticí Maďarů třetí.
Návrat po 112 letech
Bronz Alexandra Choupenitche z Tokia byl první olympijskou medailí českého šermu od roku 1908. Brněnský fleretista startoval na hrách třikrát, v Riu skončil šestadvacátý, v Tokiu třetí a v Paříži dvanáctý.
V Paříži pak přišel bronz kordistů, kteří ve čtvrtfinále vyřadili Itálii a v souboji o třetí místo porazili domácí Francii 43:41. Za čtyři roky tak český šerm získal polovinu všech svých olympijských medailí.
Proč si lidé pletou šerm s pětibojem
Tohle je nejčastější omyl celého tématu. V moderním pětiboji se šermuje kordem, takže se o pětibojařských medailích běžně mluví jako o šermířských. Jsou to ale dva různé sporty se dvěma různými mezinárodními federacemi.
| Sportovní šerm | Šerm v pětiboji | |
|---|---|---|
| zbraně | fleret, kord, šavle | jen kord |
| délka duelu | na 5 nebo 15 zásahů | na jeden zásah, limit minuta |
| systém | skupiny a vyřazování | každý s každým |
| když nikdo nebodne | nestává se, hraje se dál | oba jsou poražení |
Praktický dopad je velký: československé medaile, které si veřejnost se šermem spojuje, patří ve skutečnosti pětiboji. Jsou z Montrealu 1976 a mají je Jan Bártů za třetí místo mezi jednotlivci a družstvo Adam, Bártů a Starnovský za stříbro. Jak moderní pětiboj funguje, popisuje samostatný text.
Kdo šermu dlouhodobě vládne
| Země | Zlaté | Medailí celkem |
|---|---|---|
| Itálie | 50 | 135 |
| Francie | 45 | 130 |
| Maďarsko | 39 | 93 |
| Sovětský svaz | 18 | 49 |
| Jižní Korea | 7 | 19 |
Nejúspěšnějším šermířem historie je maďarský šavlista Aladár Gerevich se sedmi zlatými a deseti medailemi celkem. Šest zlatých získal v řadě v družstvech šavlí mezi roky 1932 a 1960, tedy na šesti různých hrách v rozpětí osmadvaceti let. Nejvíc medailí ze všech, třináct, má italský kordista a fleretista Edoardo Mangiarotti.
Kdo se sem probojoval později
Ve dvacátém prvním století k evropské trojce výrazně přibyly Jižní Korea a Čína. Tabulky historických medailí ale oddělují Sovětský svaz, Rusko a obě německé linie, takže se z nich vývoj čte hůř, než by se zdálo.
Jak se šermíř na hry dostane
Kvalifikace stojí na světovém žebříčku federace a na zónovém doplnění. Nejlepší družstva postupují přímo podle týmového žebříčku, k nim se přidává nejlépe postavený tým z každé ze čtyř zón. U jednotlivců se zhruba dvě třetiny míst berou z olympijského žebříčku a zbytek doplňují zónové kvóty a kvalifikační turnaje.
Klíčový je strop: jedna země smí mít v jedné zbrani nejvýš tři šermíře. Země s hlubokou základnou tak nemůže obsadit půlku pavouka, i kdyby na to výkonnostně měla. K tomu jdou zvlášť místa pořadatele a místa na univerzalitu.
Co si vyžádala televize
Elektrická signalizace zásahů se neprosadila naráz. U kordu se na hrách objevila v roce 1936, u fleretu až v roce 1956 a u šavle teprve v roce 1988. Šavle se elektrifikovala poslední, protože sek se snímá hůř než bod. Do konce osmdesátých let tak o zásazích v šavli rozhodovalo oko rozhodčího a postranních soudců.
Federace později zkoušela i masku, kde je mřížka nahrazená průhledným štítem, aby divák viděl šermíři do očí. Povinnost ale po incidentu, kdy čepel štít prorazila, pozastavila a klasická mřížka zůstala standardem. Podrobnosti o zbraních a zásahových plochách shrnují pravidla šermu.
Šest omylů o šermu na hrách
- Šerm někdy z programu vypadl. Nevypadl nikdy.
- Program byl vždy symetrický. Plný je až od Tokia.
- Ženy šermují všemi zbraněmi odjakživa. Šavli od roku 2004.
- Československo má šermířskou medaili. Nemá žádnou.
- Bártů bral medaili v šermu. Bral ji v pětiboji.
- Elektrická signalizace přišla najednou. U šavle o půl století později.
Časté otázky
Byl šerm na všech olympijských hrách?
Ano, na programu moderních her je od jejich prvního ročníku v roce 1896 a nikdy z něj nevypadl. Ženský šerm přibyl v roce 1924.
Kolik se v šermu rozdává medailí?
Dvanáct sad: tři zbraně krát dvě pohlaví krát jednotlivci a družstva. Plný program je ale až od her v Tokiu, předtím se týmové soutěže střídaly.
Má český šerm olympijskou medaili?
Má čtyři, všechny bronzové. Dvě z roku 1908, jednu z Tokia a jednu z Paříže. Zlato ani stříbro mezi nimi není.
Získalo Československo medaili v šermu?
Nezískalo. Medaile z roku 1908 patří samostatné výpravě Čech, zbývající dvě jsou z let 2021 a 2024.
Jaký je rozdíl mezi šermem a pětibojem?
V pětiboji se šermuje jen kordem, systémem každý s každým na jediný zásah s minutovým limitem. Sportovní šerm má tři zbraně a zápasy na pět nebo patnáct zásahů.
Kdo je nejúspěšnější olympijský šermíř?
Maďarský šavlista Aladár Gerevich se sedmi zlatými. Šest z nich získal v řadě v družstvech na šesti různých hrách mezi roky 1932 a 1960.
Kolik šermířů může mít jedna země?
V jedné zbrani nejvýš tři. Zbytek kvót určuje světový žebříček federace, zónová kvalifikace a místa pro pořadatele.
Proč se u šavle zavedla elektrická signalizace tak pozdě?
Protože sek se snímá podstatně hůř než bod. U kordu funguje od roku 1936, u fleretu od roku 1956, u šavle až od roku 1988.
Mohlo by vás zajímat
- Všechno o bojových sportech na jednom místě shrnuje rozcestník bojových sportů.
- Tři zbraně a přednost útoku vysvětluje text o tom, jak se šerm boduje.
- Jak dopadl sport, který na hrách skončil po jediném vydání, ukazuje text o olympijském karate.
- Srovnání nabízí i box na olympiádě, kde turnaj neřídila vlastní federace.
- Pořadí oddílů podle medailí z mistrovství sestavuje přehled šermířských klubů.
- Co obnáší začátek u dětí, shrnuje text o šermu pro děti.
- Bronz z Tokia přinesl Alexander Choupenitch.
- Medaile z roku 1908 patří Vilému Goppoldovi.
Zdroje
- Český olympijský výbor, sport Šerm
- Mezinárodní šermířská federace FIE
- Olympedia, medailové statistiky šermu
- Český svaz moderního pětiboje, šerm kordem
Text má informativní charakter.







