Tenistka Petra Kvitová: dva Wimbledony a finále za pětapadesát minut

Petra Kvitová vyhrála Wimbledon v roce 2011 a 2014 a mezi tím se stala první hráčkou narozenou v devadesátých letech s grandslamovým titulem. Šest titulů ve Fed Cupu je rekord mezi českými tenistkami a její finále v roce 2014 trvalo pětapadesát minut, tedy nejkratší wimbledonské finále žen od roku 1983. Kariéru ukončila v srpnu 2025. Tenhle přehled shrnuje doložená fakta o její kariéře a upozorňuje na místa, kde se zdroje rozcházejí.

Ve zkratce

• Narozena 8. března 1990 v Bílovci, levačka s obouručným bekhendem.
• Dva grandslamové tituly, Wimbledon 2011 a 2014.
• Celkem 31 titulů na okruhu WTA a devět z kategorie WTA 1000.
• Kariérní maximum druhé místo světového žebříčku, dosažené 31. října 2011.
• Šest titulů ve Fed Cupu je rekord mezi českými hráčkami.
• Poslední zápas odehrála 25. srpna 2025 v prvním kole US Open.

Základní údaje

Od Hobartu k Wimbledonu

Petra Kvitová se narodila 8. března 1990 v Bílovci a profesionálkou se stala v roce 2006. Jejím mateřským klubem je TK AGROFERT Prostějov.

První titul na okruhu WTA získala v lednu 2009 v australském Hobartu, kde ve finále porazila Ivetu Benešovou 7:5 a 6:1. Cestou pavoukem tehdy zdolala Peersovou, Bondarenkovou, Pavljučenkovou a Razzanovou.

Rok 2011

Průlom přišel o dva a půl roku později. V roce 2011 Kvitová vyhrála Wimbledon po finálové výhře nad Marií Šarapovovou 6:3 a 6:4 a stala se první hráčkou nebo hráčem narozeným v devadesátých letech s grandslamovým titulem.

Ve stejném roce ovládla Turnaj mistryň, a to hned při své premiérové účasti. Na konci sezony, konkrétně 31. října 2011, dosáhla na druhé místo světového žebříčku, což zůstalo jejím kariérním maximem.

Finále za pětapadesát minut

Druhý wimbledonský titul přišel v roce 2014. Ve finále porazila Eugenii Bouchardovou 6:3 a 6:0 a celý zápas trval pětapadesát minut.

Bylo to nejrychlejší wimbledonské finále žen od roku 1983, kdy Martina Navrátilová potřebovala na Andreu Jaegerovou o minutu méně. Kvitové skóre 6:3 a 6:0 přitom znamenalo, že soupeřka ve druhé sadě nezískala ani jeden game.

Titulová bilance

Mezi devíti tituly z kategorie WTA 1000, tedy z turnajů hned pod grandslamovou úrovní, jsou tři z Madridu, z let 2011, 2015 a 2018, a jeden z Miami z roku 2023.

Osm sezon zakončila v elitní světové desítce a nejlepším povrchem jí byla tráva, kde má bilanci 74 výher a 25 porážek, tedy pětasedmdesát procent vyhraných zápasů.

Fed Cup

Šest titulů v soutěži družstev, která se od roku 2020 jmenuje Billie Jean King Cup, získala v letech 2011, 2012, 2014, 2015, 2016 a 2018. Je to rekord mezi českými hráčkami a v soutěži má bilanci třiceti výher a deseti porážek ve dvouhře.

Olympijský bronz

Na olympijských hrách v Riu de Janeiro získala 12. srpna 2016 bronzovou medaili, když v zápase o třetí místo porazila Madison Keysovou 7:5, 2:6 a 6:2. Hrálo se v Olympic Tennis Centre v Barra Olympic Parku.

Napadení a návrat

Dne 20. prosince 2016 byla Kvitová napadena ve svém bytě v Prostějově. Útočník ji při potyčce pořezal na levé, tedy hrací ruce.

Ještě téhož dne podstoupila operaci šlach všech prstů levé ruky a dvou nervů. Lékaři tehdy odhadovali rekonvalescenci na půl roku.

Na kurty se vrátila po zhruba pěti měsících, na Roland Garros v květnu 2017. Vzhledem k rozsahu poškození ruky, kterou tenistka používá k držení rakety, šlo o návrat výrazně rychlejší, než se čekalo.

Druhá polovina kariéry

V roce 2019 se probojovala do finále Australian Open, kde prohrála s Naomi Ósakaovou 6:7, 7:5 a 4:6. Bylo to její jediné grandslamové finále mimo Wimbledon.

V roce 2023 vyhrála v Miami, což byl její první triumf kategorie WTA 1000 od roku 2018, a na trávě v Berlíně přidala poslední titul kariéry.

Následovala mateřská pauza a návrat v únoru 2025 v Austinu. Poslední zápas odehrála 25. srpna 2025 v prvním kole US Open, kde prohrála s Diane Parryovou 1:6 a 0:6.

Trenéři a zázemí

Kvitovou vedli za kariéru tři trenéři. David Kotyza s ní pracoval v letech 2008 až 2016, tedy v období obou wimbledonských titulů. Krátce v roce 2016 ji vedl František Čermák a od roku 2016 až do konce kariéry v roce 2025 Jiří Vaněk.

Manažersky ji patnáct let zastupoval Miroslav Černošek a jeho agentura. Spolupráci ukončila v červenci 2020 a nově ji začala zastupovat agentura Sport Institute při tenisovém klubu Sparta Praha, vedená Davidem Trundou, bývalým generálním ředitelem fotbalové Slavie. Mezinárodně ji zastupovala agentura IMG.

Ocenění

Anketu Sportovec roku, kterou vyhlašuje Klub sportovních novinářů, vyhrála dvakrát, v letech 2011 a 2014, tedy v obou wimbledonských sezonách.

Anketu Zlatý kanár, kterou pořádá časopis Tenis společně s Českým tenisovým svazem, získala třikrát, v letech 2011, 2014 a 2020. Před ní byla mezi českými tenistkami vícenásobnou držitelkou jen Jana Novotná se čtyřmi tituly.

Za pozornost stojí i srovnání s dalšími českými sportovkyněmi. Zatímco rychlobruslařka Martina Sáblíková anketu Sportovec roku ovládla třikrát, Kvitová dvakrát, obě přitom sbíraly hlasy ve stejném období.

Co znamená devět titulů WTA 1000

Devět titulů z kategorie WTA 1000 je údaj, který bez kontextu nic neříká. Číslo v názvu kategorie přitom označuje, kolik bodů do světového žebříčku dostane vítězka.

Ženský okruh má čtyři úrovně turnajů pod grandslamy. Vítězka turnaje kategorie WTA 250 získá 250 bodů, u kategorie WTA 500 je to 500 a u WTA 1000 celý tisíc. Vítězka grandslamu dostane 2000 bodů a neporažená vítězka závěrečného Turnaje mistryň 1500. Podrobněji to rozebírá přehled o tom, jak funguje bodování v tenise.

Jeden titul z kategorie WTA 1000 tedy odpovídá dvěma titulům z kategorie 500 nebo čtyřem z kategorie 250. Bodů se přitom nedostává jen za výhru: i porážka v prvním kole hlavní soutěže grandslamu znamená deset bodů.

Žebříček se počítá za klouzavých dvaapadesát týdnů a započítává se dvanáct nejlepších výsledků. To znamená, že hráčka o body z loňského turnaje přichází v okamžiku, kdy se ten turnaj hraje znovu, a musí je obhájit.

Devět titulů WTA 1000 vedle dvou grandslamů proto vypovídá o tom, že Kvitová dlouhodobě patřila k té části pole, která vyhrává největší turnaje pod grandslamovou úrovní. Osm sezon zakončených v elitní desítce je toho druhou stranou.

Proč je tráva jiný povrch

Bilance 74:25 na trávě proti celkovým výsledkům na ostatních površích není náhoda a souvisí s tím, jak se povrchy liší.

Tráva je nejrychlejší z grandslamových povrchů. Míč se od ní odráží nízko a zůstává rychlý, takže zvýhodňuje silné podání, plochý úder a hru směrem k síti. Antuka je naopak nejpomalejší, odskok je vysoký a výměny se prodlužují, což vyhovuje běhavým hráčkám s výraznou rotací.

Kvitová jako levačka s tvrdým plochým úderem a silným podáním měla na trávě kombinaci, která tam funguje nejlépe. Oba její grandslamové tituly proto přišly z Wimbledonu a její jediné finále na jiném povrchu skončilo porážkou.

Krátkost travnaté sezony to podtrhuje. Zatímco antuková část kalendáře trvá zhruba dva měsíce, travnatá jen několik týdnů mezi Roland Garros a Wimbledonem, takže hráčka specializovaná na trávu má na svůj povrch výrazně méně turnajů.

Kde sledovat Petru Kvitovou

Oficiální účty na sociálních sítích, na které odkazuje ověřený profil, oficiální web nebo profil u svazu či ligy. Fanouškovské stránky a neaktivní účty tu nejsou.

• Instagram Petry Kvitové (@petra.kvitova)
• Facebook Petry Kvitové (petrakvitovaofficial)

Pět věcí, které se o Petře Kvitové uvádějí nepřesně

1. Počet titulů WTA. Oficiální bilance je 31 titulů ve dvouhře. Některé české přehledy uvádějí 32 a přičítají k nim ještě sedm titulů z nižšího okruhu ITF.
2. Kdy dosáhla na druhé místo žebříčku. Objevuje se rok 2019 a spojení s finále Australian Open. To je chyba: druhé místo by získala jen v případě výhry ve finále, které prohrála. Doložené datum je 31. října 2011.
3. Délka mateřské pauzy. Uvádí se patnáct i sedmnáct měsíců. Bezpečné je psát, že se vrátila po více než roce.
4. Trenéři. Některé přehledy přeskakují Davida Kotyzu, který ji vedl k oběma wimbledonským titulům, a uvádějí jen otce Jiřího a Jiřího Vaňka.
5. Rychlost finále 2014. Jeden zdroj mluví o nejrychlejším finále za víc než třicet let, jiný o pátém nejrychlejším v historii. Doložitelné je, že šlo o nejrychlejší finále od roku 1983.

Bronz z Ria a další české medaile shrnuje článek o tenisu na olympiádě.

Wimbledon 2026 vyhrála Linda Nosková, pro kterou byla Kvitová velkým idolem.

První ženou reprezentující Česko na čele žebříčku WTA se v roce 2017 stala Karolína Plíšková.

Časté otázky

Kolik grandslamů vyhrála Petra Kvitová?

Dva, oba ve Wimbledonu. V roce 2011 porazila ve finále Marii Šarapovovou 6:3 a 6:4 a v roce 2014 Eugenii Bouchardovou 6:3 a 6:0. Do dalšího grandslamového finále se dostala jen jednou, na Australian Open v roce 2019.

Jaké bylo nejvyšší postavení Petry Kvitové v žebříčku?

Druhé místo, dosažené 31. října 2011. Osm sezon zakončila v elitní světové desítce. Objevuje se i tvrzení, že druhé místo získala v roce 2019 po finále Australian Open, to je ale chybné, protože finále prohrála.

Kdy skončila Petra Kvitová s kariérou?

Poslední zápas odehrála 25. srpna 2025 v prvním kole US Open, kde prohrála s Diane Parryovou 1:6 a 0:6. Předtím se v únoru 2025 vrátila po mateřské pauze turnajem v Austinu.

Jak dlouho trvalo Kvitové finále Wimbledonu 2014?

Pětapadesát minut. Bylo to nejrychlejší wimbledonské finále žen od roku 1983, kdy Martina Navrátilová potřebovala na Andreu Jaegerovou o minutu méně. Kvitová vyhrála 6:3 a 6:0.

Kolikrát vyhrála Petra Kvitová Fed Cup?

Šestkrát, v letech 2011, 2012, 2014, 2015, 2016 a 2018. Je to rekord mezi českými hráčkami a v soutěži má bilanci třiceti výher a deseti porážek ve dvouhře. Soutěž se od roku 2020 jmenuje Billie Jean King Cup.

Proč byla Petra Kvitová nejlepší na trávě?

Na trávě má bilanci 74 výher a 25 porážek, tedy pětasedmdesát procent. Povrch je nejrychlejší z grandslamových, míč se odráží nízko a zůstává rychlý, což zvýhodňuje silné podání a plochý úder. To byla přesně kombinace, kterou Kvitová jako levačka měla.

Zdroje: oficiální profil a materiály okruhu WTA, přehledy kariérních statistik, Český tenisový svaz, sportovní zpravodajství.

Všechno o tenise na jednom místě shrnuje rozcestník tenisu.