Pravidla vzpírání: při shodě nerozhoduje hmotnost závodníka, ale číslo pokusu

Pravidlo, že při shodě výkonu vyhrává lehčí závodník, v platném předpisu vzpírání není. Rozhoduje číslo pokusu, tedy kdo výkonu dosáhl dřív. Tělesná hmotnost jako kritérium je pozůstatek starších edic, který se v českých textech drží dodnes. A není to jediná věc, kterou o vzpírání ví skoro každý špatně.

Ve zkratce

• Dvě disciplíny v pevném pořadí, trh a nadhoz, tři pokusy v každé.
• Základní časový limit na pokus je jedna minuta, ne dvě.
• Hmotnost činky je vždy násobek celého kilogramu.
• Nejnižší povolená činka je šestadvacet kilogramů u mužů a jednadvacet u žen.
• Pokus je platný při dvou bílých světlech ze tří, hlavní rozhodčí nemá víc práv.
• Světla se rozsvítí až tři sekundy po rozhodnutí, které divák vidí se zpožděním.
• Jakmile činka dosáhne výšky kolen, nedokončený pokus se počítá jako neplatný.
• Rozhodčí sbor musí tvořit dva muži a dvě ženy.
• Rekord se uznává až při překonání nejméně o kilogram.

Dvě disciplíny, které vypadají podobně a nejsou

Předpis uznává dva způsoby zvedání a musí být provedeny v tomto pořadí: trh a nadhoz. V každém má závodník nejvýše tři pokusy. Pořadí není na dohodě, je součástí pravidla, a proto se v každé soutěži nejdřív odbaví celý trh a teprve pak nadhoz.

Trh je jeden souvislý pohyb z plošiny do plného natažení paží nad hlavou, při kterém závodník podjede činku dřepem nebo výpadem. Činka má zůstat blízko těla a smí klouzat po stehnech. Plošiny se nesmí dotknout žádná část těla kromě chodidel a konečná poloha musí být nehybná, s propnutými pažemi i koleny a s chodidly na jedné čáře.

Nadhoz jsou dva pohyby s povinnou pauzou

Nadhoz se skládá z výrazu a vlastního nadhozu. Ve výrazu se činka jedním pohybem táhne z plošiny na ramena a nesmí se dotknout hrudníku dřív, než se zastaví v konečné poloze. Pak se chodidla musí vrátit na jednu čáru a nohy plně natáhnout.

Teprve v nehybné poloze s propnutými koleny smí závodník začít nadhoz, tedy současné pokrčení a dynamické natažení nohou a paží. Mezi oběma částmi se navíc smí činka upravit ze čtyř důvodů: vytažení palců z háčku, když činka brání dýchání, když působí bolest, a při změně šířky úchopu. Za pokus navíc se to nepovažuje.

Čas, který běží jinak, než se zdá

Mezi vyvoláním jména a začátkem pokusu má závodník jednu minutu. Dvě minuty dostane jen tehdy, když jde na dva pokusy hned za sebou, a i o ně přijde, pokud se mezi jeho pokusy vloží někdo jiný a spustí se mu čas. Zvukový signál zazní třicet sekund po startu a třicet sekund před koncem.

Hodiny se spouštějí ve chvíli, kdy hlasatel dokončí hlášení pokusu, nebo když je činka naložena a nakladači opustí plošinu, podle toho, co nastane později. Musí se zastavit, jakmile na plošinu vstoupí kdokoli jiný než závodník. Kdo použije na stehna cokoli mastného, musí to okamžitě odstranit, a hodiny mu přitom běží dál.

Taktika se odehrává v kartě, ne na plošině

Činka se nakládá vzestupně a první zvedá ten, kdo si vyžádal nejnižší váhu. Při shodě rozhoduje číslo pokusu, pak pořadí předchozích pokusů a nakonec startovní číslo. Tým smí váhu dvakrát změnit, ale jen do poslední výzvy, což je signál třicet sekund před koncem limitu. Snížit ji lze jen dokud se závodníkovi nespustily hodiny.

Automatický přírůstek po zdařeném pokusu je jeden kilogram a po nezdařeném zůstává váha stejná. Hmotnost činky přitom musí být vždy násobek celého kilogramu, půlkilové kotouče slouží jen k naskládání toho kila. Nejnižší možná činka není prázdná osa: u mužů je to šestadvacet kilogramů, u žen jednadvacet.

Rozhodování, které divák vidí se zpožděním

Pro každou skupinu jsou jmenováni čtyři rozhodčí, tedy hlavní, dva postranní a jeden náhradní, kteří se v pozicích střídají, a sbor musí tvořit dva muži a dvě ženy. Pokus posuzují tři z nich se stejnými právy a platí při dvou nebo třech bílých světlech. Hlavní rozhodčí tedy může být přehlasován. Jakmile se shodnou dva z nich, dostane závodník signál k položení činky, a to je okamžik, kdy divák ještě nic neví.

Rozhodovací světla se rozsvítí až tři sekundy poté, co rozhodli všichni tři. V tomhle okně navíc mohou rozhodčí své rozhodnutí ještě změnit. Co divák nakonec uvidí, je tedy stav o několik sekund starší než samotný zved.

Po signálu k položení má závodník ještě jednu povinnost. Činku musí spustit před tělem a pustit ji smí až pod úrovní ramen. Zahodit ji z výše nad hlavou je samostatný důvod neplatného pokusu, i když zved sám byl v pořádku.

Press-out má přesnou definici

Nejčastěji diskutovaný důvod neplatného pokusu je popsaný přesně: je to pokračování v natahování paží poté, co závodník dosáhl nejnižšího bodu své pozice ve dřepu nebo výpadu. Rozhoduje tedy časový bod, ne subjektivní dojem z lokte. Platí to v trhu i v nadhozu.

Ostatní důvody se dají shrnout do několika skupin. Zastavení pohybu činky vzhůru během tahu, dotyk plošiny jinou částí těla než chodidly, pauza během natahování paží, pokrčení a opětovné natažení loktů při vstávání, opuštění plošiny před dokončením zvedu a nepoložení celé činky zpět. U výrazu k tomu přibývá položení činky na hrudník v mezipoloze a dotyk stehen nebo kolen lokty. Neplatný je i pokus, při kterém se závodník na začátku zvedu neotočí čelem k hlavnímu rozhodčímu, a v nadhozu jakýkoli zjevný náznak výrazu, který není dokončen, včetně pouhého poklesu těla nebo pokrčení kolen.

Naopak leccos povolené je. Vstávat ze dřepu smí závodník vlastním tempem a smí si při tom pomoci houpáním těla. Zakázané je jen znovu pokrčit a natáhnout lokty. Povolený je také hákový úchop, tedy zakrytí palce ostatními prsty, a magnézium na ruce. Zakázaný je naopak tuk, olej, voda, zásyp, krém a jakékoli jiné mazadlo na stehnech. To je mimochodem dobrá kontrola techniky i mimo závody, podobně jako u techniky mrtvého tahu rozhoduje, co se děje v závěru pohybu.

Detaily, které pomáhají sledovat přenos

Soutěžní plošina je čtvercová a měří čtyři metry na každé straně. Barvy kotoučů jsou předepsané, takže váhu poznáte od pohledu bez čtení tabule: červená pětadvacet kilogramů, modrá dvacet, žlutá patnáct, zelená deset a bílá pět. Malé kotouče barvy opakují v desetinovém měřítku, tedy červená dvě a půl kila, modrá dvě, žlutá jeden a půl, zelená jeden a bílá půl kila.

Vážení začíná dvě hodiny před startem skupiny a trvá hodinu. Kdo shazuje, má tedy na doplnění energie právě ty dvě hodiny, což je podstatně přísnější režim než u vytrvalostních sportů. Kolik bílkovin přitom potřebuje člověk, který posiluje, rozebírá text o tom, kolik bílkovin denně při cvičení dává smysl.

Jeden detail překvapí i lidi, kteří vzpírání sledují. Nedokončený pokus se počítá jako neplatný, jakmile činka dosáhla výšky kolen. Odstoupení od činky po prvním zatažení tedy nemusí být bez následku. A kdo neudělá ani jeden platný trh, obecně ze soutěže nevypadává a smí startovat v nadhozu, jen nezískává výsledek v dvojboji. Výjimka platí na vrcholných akcích, kde se medaile udělují jen za dvojboj; tam takový závodník skutečně končí.

Podobná logika platí u rekordů. Uznává se až výkon vyšší nejméně o kilogram a při shodném výkonu se držitelem stává ten, kdo zvedl dřív. Rekord se tedy nedá vyrovnat, jen překonat.

Osm omylů o vzpírání

1. Při shodě vyhrává lehčí závodník. Platný předpis rozhoduje číslem pokusu a časem, hmotnost mezi kritérii není.
2. Vzpěrač má na pokus dvě minuty. Základ je jedna minuta, dvě jen při dvou pokusech za sebou.
3. Rozhoduje hlavní rozhodčí. Všichni tři mají stejná práva, platí dvě světla ze tří.
4. Press-out je dotahování loktů. Rozhoduje okamžik nejnižšího bodu dřepu nebo výpadu.
5. Vzpěrač smí přidávat po půl kilech. Hmotnost činky je vždy násobek celého kilogramu.
6. Když činku upustí, není to pokus. Jakmile dosáhne výšky kolen, počítá se jako neplatný.
7. Rekord se dá vyrovnat. Uznává se až překonání nejméně o kilogram.
8. Po zvedu už se nedá nic zkazit. Puštění činky nad úrovní ramen je samostatný důvod neplatnosti.

Vzpěračské cviky se dnes nejčastěji potkávají mimo vzpírání samotné. Co obnáší trénink, který je staví do časovek, popisuje text o CrossFitu a jeho rizicích.

Opačným pólem je silový víceboj, kde se závodí s neforemnými břemeny a pravidla určují propozice konkrétní soutěže. Popisuje ho text o silovém víceboji.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi trhem a nadhozem?

Trh je jeden souvislý pohyb z plošiny nad hlavu. Nadhoz jsou dva pohyby: činka se nejdřív dostane na ramena a teprve z nehybné polohy s propnutými koleny se vyráží nad hlavu. Proto se v nadhozu zvedá výrazně větší váha.

Kolik pokusů má vzpěrač?

Tři v trhu a tři v nadhozu. Po zdařeném pokusu se váha automaticky zvyšuje o jeden kilogram, po nezdařeném zůstává stejná, pokud tým nepodepíše změnu nahoru.

Co je press-out?

Pokračování v natahování paží poté, co závodník dosáhl nejnižšího bodu pozice ve dřepu nebo výpadu. Je to důvod neplatného pokusu v trhu i v nadhozu a rozhoduje o něm časový bod, ne dojem z pohybu lokte.

Proč se světla rozsvítí až po chvíli?

Protože se objevují až tři sekundy poté, co rozhodli všichni tři rozhodčí, a v tomhle okně smějí rozhodnutí ještě změnit. Signál k položení činky přitom závodník dostane hned, jakmile se shodnou dva.

Kdo vyhraje při shodném výkonu?

Ten, kdo výkonu dosáhl dřív, tedy s nižším číslem pokusu. U dvojboje rozhoduje nejprve celkový součet a při shodě číslo pokusu v nadhozu. Tělesná hmotnost mezi kritérii není.

Jak poznám váhu činky bez tabule?

Podle barev kotoučů. Červená znamená pětadvacet kilogramů, modrá dvacet, žlutá patnáct, zelená deset a bílá pět. Menší kotouče mají tytéž barvy v desetinásobně nižších hodnotách.

Jak se ve vzpírání uznává rekord?

Jen při překonání nejméně o jeden kilogram, protože hmotnost činky je vždy násobek celého kila. Vyrovnat rekord tedy nejde. Když dva závodníci zvednou stejnou váhu, držitelem se stává ten, kdo ji zvedl dřív.

Co se smí a nesmí použít na ruce a na stehna?

Povolený je hákový úchop, tedy zakrytí palce ostatními prsty, a magnézium. Zakázaný je tuk, olej, voda, zásyp, krém a jakékoli jiné mazadlo na stehnech. Kdo ho použije, musí ho okamžitě odstranit, a hodiny mu přitom běží dál.

Mohlo by vás zajímat

• Pravidla dalších sportů shrnuje přehled pravidel sportů.
• Souhrn textů o silovém tréninku najdete v průvodci jak se posiluje s rozumem.

Zdroje

Technická a soutěžní pravidla Mezinárodní vzpěračské federace. Z nich pocházejí definice obou disciplín a jejich pořadí, popis konečné polohy a povolených úprav mezi výrazem a nadhozem, pravidla o hmotnosti činky a jejích minimech, o pořadí pokusů a o časových limitech včetně toho, kdy se hodiny spouštějí a zastavují, ustanovení o dvou změnách váhy a o poslední výzvě, složení a pravomoci rozhodčího sboru, postup zobrazení rozhodovacích světel včetně třísekundového okna na změnu, přesná definice dokončení propnutím i výčet ostatních důvodů neplatného pokusu, pravidla o zápočtu nedokončeného pokusu od výšky kolen, o pokládání činky, o povolených a zakázaných prostředcích, o kritériích pořadí při shodě výkonu, o postupu do nadhozu bez platného trhu, o vážení, o rozměrech plošiny a o barvách kotoučů.

Rekordy. Tatáž pravidla v části o světových rekordech, podle níž se rekord uznává při překonání nejméně o jeden kilogram a při shodném výkonu se držitelem stává ten, kdo zvedl dřív.