Inline brusle s chrániči zápěstí a přilbou na prázdné cyklostezce

Inline brusle: na silnici jedete vlevo, na cyklostezce vpravo

OdRadek Vávra

Na silnici bez chodníku jede bruslař po levé krajnici, tedy proti jedoucím autům. Na cyklostezce naopak vpravo a jen jednotlivě za sebou. Vypadá to jako chyba v předpisu, ale je to logické: zákon o silničním provozu považuje osobu na kolečkových bruslích za chodce, a teprve na stezce pro cyklisty ji posílá do režimu cyklisty. Kdo to má obráceně, jezdí špatně na obou.

Ve zkratce

  • Bruslař je podle zákona chodec, kolečkové brusle se v něm vyskytují jen na třech místech.
  • Na silnici jede po levé krajnici, na stezce pro cyklisty vpravo a jednotlivě za sebou.
  • Přilbu ani osvětlení zákon bruslaři neukládá, a to ani dětem.
  • Zranění horní končetiny tvoří 53 procent všech in-line úrazů.
  • Bruslaři bez chráničů zápěstí měli řádově vyšší šanci na zranění zápěstí, poměr šancí 10,4.
  • Necelá polovina pádů začíná dopadem na dlaně, nejčastější příčinou je ztráta rovnováhy.
  • Označení ABEC vypovídá o přesnosti výroby ložiska, ne o rychlosti brusle.

Co říká zákon, a co v něm není

Zákon o silničním provozu zmiňuje kolečkové brusle na třech místech. V definicích, kde uvádí, že chodcem je i osoba, která se pohybuje na lyžích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení. Pak v části o chůzi, kde stanoví, že taková osoba nesmí na chodníku ani na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce. A konečně v části o jízdě na kole, kde jí dovoluje užít vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty.

Z prvního plyne to podstatné. Chodec chodí po chodníku, a kde chodník není nebo je neschůdný, po levé krajnici, případně co nejblíže při levém okraji vozovky. Nejvýše dva vedle sebe, a při snížené viditelnosti, zvýšeném provozu nebo v nepřehledných úsecích jen za sebou.

Na stezce pro cyklisty se ale pravidla obracejí. Bruslař se tam musí řídit vyjmenovanými odstavci platnými pro cyklistu, což znamená jízdu při pravém okraji a jen jednotlivě za sebou. Pozor na starší články, které tohle ustanovení citují jako jiný odstavec, číslování se posunulo.

Co zákon bruslaři neukládá

Tohle je negativní zjištění, ale doložitelné prohledáním celého textu. Povinná přilba do osmnácti let se týká výslovně osoby jedoucí nebo přepravované na jízdním kole, na bruslaře se tedy nevztahuje. Stejně tak pravidlo o dítěti mladším deseti let jen pod dohledem osoby starší patnácti let míří na jízdní kolo. A povinné osvětlení se týká cyklisty.

Jediná světelná povinnost, která na bruslaře jako chodce dopadá, platí kumulativně: mimo obec, za snížené viditelnosti, po krajnici nebo okraji vozovky a v místě neosvětleném veřejným osvětlením. Tam musí mít prvky z retroreflexního materiálu. Na osvětleném chodníku v obci zákon nic takového neukládá.

To, že přilba není povinná, ale neznamená, že je zbytečná. Znamená to jen, že o ní rozhoduje bruslař, ne předpis.

Kde a jak se lidé zraní

Dvacetiletá analýza amerického systému sledování úrazů odhaduje 400 172 in-line úrazů, což je čtvrtina všech úrazů souvisejících s bruslením. Rozložení je jednoznačné: 53 procent připadá na oblast ramene, paže, lokte a zápěstí. Zlomeniny horní končetiny tvořily 41,2 procenta všech zlomenin, zatímco zlomeniny dolní končetiny jen 12,7 procenta, tedy podstatně méně než u bruslení na ledě.

Proč to tak je, ukazuje dotazníkové šetření mezi 313 rekreačními bruslaři. Místem prvního nárazu při pádu byly ruce a zápěstí ve 44,6 procenta případů, kolena v 19,6 procenta a hýždě v 17,2 procenta. Nejčastější příčinou nedobrovolného pádu nebyla rychlost, ale spontánní ztráta rovnováhy ve 32,9 procenta, dále najetí na kamínek nebo malý předmět v 17,3 procenta a nerovný povrch v 17 procentech. Nezvládnuté zastavení stálo za 11,3 procenta pádů.

Ochranná pomůckaCo ukázala studie případů a kontrol
Chrániče zápěstíPoměr šancí 10,4 bez nich (interval 2,9 až 36,9)
Chrániče loktůPoměr šancí 9,5 bez nich (interval 2,6 až 34,4)
Chrániče kolenZvýšení rizika nedosáhlo statistické významnosti
PřilbaÚčinnost nešlo v této studii vyhodnotit

Ta studie je z devadesátých let a stojí na 161 dotázaných zraněných bruslařích. Interval spolehlivosti je proto široký a bodový odhad 10,4 se nesmí prezentovat jako přesné číslo. Poctivá formulace zní, že bruslaři bez chráničů zápěstí měli řádově vyšší šanci na zranění zápěstí. Autoři svůj závěr shrnují tak, že chrániče zápěstí a loktů jsou účinné.

U přilby je situace jiná a je fér to říct. Přímý důkaz její účinnosti konkrétně u in-line bruslení se dohledat nedá. V pediatrické sérii tvořila poranění hlavy u in-line bruslařů 4,9 procenta úrazů proti 20 procentům u bruslení na ledě, ale to je srovnání četnosti, ne závažnosti. Přilba se doporučuje, jen důkazní základna je u ní podstatně slabší než u chráničů zápěstí. Jak má sedět a kdy se mění, popisuje text o tom, jak se vybírá cyklistická přilba.

Normy, které se na brusle vztahují

Evropská norma pro přilby má v názvu přímo uživatele skateboardů a kolečkových bruslí, takže cyklistická přilba a přilba na brusle spadají v Evropě pod tutéž normu. Rozdíl mezi nimi tedy není v evropské certifikaci, ale ve tvaru, krytí týlu a případně v tom, zda výrobce navíc deklaruje shodu s americkou normou pro opakovaný náraz. Ta se totiž liší v přístupu: cyklistická přilba se zkouší na jediný náraz o vysoké energii, skateboardová na více nárazů střední energie.

Chrániče mají vlastní evropskou normu, která je zkouší nárazem i oděrem a posuzuje pohodlí a padnutí. Podstatný detail: požadavky jsou odstupňované podle tří hmotnostních kategorií uživatele, do 25 kilogramů, 25 až 50 a nad 50. Univerzální chránič bez uvedené velikostní a hmotnostní kategorie je proto varovný signál. Definičním znakem chrániče zápěstí je tvarovaná plastová dlaha na vnitřní straně ruky, ne rukavice s vycpávkou.

Kolečka, ložiska a dva parametry, které se pletou

Průměr a tvrdost jsou nezávislé veličiny. Průměr se udává v milimetrech a pohybuje se zhruba od 44 milimetrů u agresivních bruslí po 125 milimetrů u rychlostních trojkolek. Větší kolečko je rychlejší a lépe překoná nerovnost, menší je ovladatelnější.

Tvrdost se udává ve stupnici A, měřené durometrem, a jde zhruba od 74 do 100. Tvrdší kolečko je rychlejší, méně se sjíždí, ale hůř tlumí otřesy. Pro svižnou fitness jízdu po kvalitním povrchu se používá kolečko od 80 milimetrů s tvrdostí zhruba 80 až 86 A, pro pohodovější jízdu měkčí kolem 75 až 78 A.

Jeden praktický detail navíc: většina závodních koleček se vyrábí s tolerancí zhruba plus minus tři stupně, takže kolečko označené 85 A může ve skutečnosti měřit 82 až 88. Srovnávat durometr má proto smysl jen v rámci jedné značky. A stupnice je nelineární, rozdíl mezi 78 a 85 není sedm procent.

Proč vyšší ABEC neznamená rychlejší brusle

ABEC je toleranční klasifikace ložisek s pěti třídami, kde vyšší číslo znamená přesněji vyrobené ložisko. Stanoví tolerance pro průměr díry, radiální i boční házivost, házivost oběžné dráhy a šířky kroužků.

Co ale nestanoví vůbec: nosnost, boční zatížení, odolnost proti nárazu, jakost materiálů a kuliček, vhodnost maziva, typ klece ani vůli mezi kuličkami a drahami. Výrobce bruslařských ložisek k tomu dodává, že při maximálních bruslařských rychlostech se dosahuje jen kolem 4700 otáček za minutu, takže extrémní přesnost vyšších tříd v bruslení není potřeba. O rychlosti jízdy rozhoduje podstatně víc povrch, kolečka, čistota ložiska a technika.

Kolečka se navíc opotřebovávají nerovnoměrně, protože odraz při jízdě vpřed vede vnitřní hranou. Přední a zadní se sjíždějí rychleji než střední a vzor se liší mezi levou a pravou bruslí. Doporučený postup u čtyřkolek je prohodit zadní kolečka jedné brusle s předními druhé a všechna přitom otočit druhou stranou ven. Signálem je, že se středová linie posunuje mimo střed kolečka.

Brzdění: dovednost, kterou většina lidí přeskočí

Česká metodika řadí mezi základní způsoby zastavení patní brzdičku, vyjetí do trávy, zastavení o zeď, zastavení do tvaru písmene A a brzdu v téčku. Všechny patří do prvních hodin výuky, ne mezi pokročilé techniky.

Rakouské měření z konce devadesátých let dává představu o vzdálenostech. U technik zastavení do téčka a obratem se 54 procent účastníků zastavilo už po dvou metrech, u brzdění patní brzdou jen 20 procent. Celkově 73 procent bruslařů potřebovalo brzdnou dráhu 1,5 až 4 metry. Průměrné rychlosti byly kolem 12 kilometrů v hodině u začátečníků, kolem 16 u středně pokročilých a přes 20 u velmi dobrých bruslařů.

Patní brzda má přitom limity, které stojí za pojmenování. Je jen jedna, obvykle na pravé noze, a ubírá se z ní materiál. Vyžaduje vysunutí nohy dopředu a přenesení váhy, tedy krátkodobě méně stabilní postoj. A agresivní, freestylové, hokejové ani rychlostní brusle ji z výroby nemají vůbec.

Kolik to je za zátěž

Studie se šestnácti aktivními muži porovnala in-line bruslení s během na páse. Absolutní maximální spotřeba kyslíku byla při bruslení mírně nižší (4,19 proti 4,44 litru za minutu), ale v submaximálním pásmu nebyl mezi oběma činnostmi významný rozdíl ve vztahu tepové frekvence a spotřeby kyslíku. Bruslení rychlostí zhruba 18 až 21 kilometrů v hodině odpovídalo 60 až 75 procentům maxima, tedy běžným tréninkovým intenzitám.

Existuje ale protiváha. Menší studie s devíti lidmi našla při srovnatelné spotřebě kyslíku vyšší tepovou frekvenci při bruslení než při běhu i na kole a autoři z toho vyvozují, že tréninkové adaptace nemusí být tak velké. Vzorek je malý a nevyvážený, takže rozpor zůstává otevřený.

Praktičtější je jiné zjištění: tepová frekvence naměřená na kole nebo při běhu se na bruslení nedá jednoduše přenést. U in-line rychlobruslařů byly při zátěži odpovídající stejné hladině laktátu spotřeba kyslíku i tepová frekvence při bruslení významně vyšší než na kole, a autoři výslovně píší, že odvozovat tréninkové zóny pro bruslení ze stupňovaného testu na kole není vhodné. Jak se zóny vůbec počítají, ukazuje text o tom, jak fungují tepové zóny podle Karvonenovy metody.

Ještě jedna past se týká náramků. Ve srovnání s přenosným analyzátorem výdechových plynů podhodnotil náramek energetický výdej při rekreačním bruslení zhruba o čtvrtinu až polovinu, protože při bruslení chybí svislý pohyb. Naměřená intenzita přitom odpovídala zhruba devíti metabolickým ekvivalentům, tedy svižnému běhu.

Populární tvrzení, že bruslení šetří klouby až o padesát procent, se doložit nedá. Zdroj, který ho v Česku šíří, u něj neuvádí studii. Doložitelné je jen to, co plyne z povahy pohybu: kolečko zůstává v kontaktu s povrchem, takže nedochází k opakovaným nárazům chodidla o podložku jako při běhu.

Devět omylů o in-line bruslení

  1. Na silnici se jezdí vpravo jako na kole. Bruslař je chodec, takže mimo chodník jede po levé krajnici.
  2. Na cyklostezce platí totéž co na silnici. Neplatí, tam se bruslař řídí pravidly pro cyklistu, tedy vpravo a jednotlivě za sebou.
  3. Děti musí mít na bruslích přilbu. Povinná přilba do osmnácti let se týká jízdního kola, na bruslaře se nevztahuje.
  4. Bruslař musí mít světla. Nemusí. Reflexní prvky jsou povinné jen mimo obec, za snížené viditelnosti, na krajnici a v neosvětleném místě.
  5. Nejvíc se lidé zraní na nohou. Zranění horní končetiny tvoří 53 procent in-line úrazů, zlomeniny dolní končetiny jen 12,7 procenta.
  6. Padá se hlavně kvůli rychlosti. Nejčastější příčinou je spontánní ztráta rovnováhy a najetí na kamínek.
  7. Vyšší ABEC znamená rychlejší brusle. Vypovídá o přesnosti výroby, nikoli o materiálu, mazivu ani o rychlosti jízdy.
  8. Tvrdší kolečko je vždycky lepší. Tvrdší je rychlejší a odolnější, ale hůř tlumí a méně drží, a tolerance výroby je zhruba tři stupně.
  9. Bruslení šetří klouby o padesát procent. Číslo nemá doložený zdroj, doložitelný je jen chybějící náraz chodidla o podložku.

Časté otázky

Kde smí bruslař podle zákona jezdit?

Přednostně na chodníku nebo stezce pro chodce, kde nesmí ohrozit ostatní chodce. Kde chodník není nebo je neschůdný, po levé krajnici, nejvýše dva vedle sebe. Smí užít i vyhrazený pruh pro cyklisty a stezku pro cyklisty.

Proč na silnici vlevo a na cyklostezce vpravo?

Protože zákon považuje bruslaře za chodce, a pro chodce platí levá krajnice. Na stezce pro cyklisty ho ale výslovně posílá do režimu cyklisty, kde platí pravý okraj a jízda jednotlivě za sebou.

Musí mít dítě na bruslích přilbu?

Ze zákona ne. Povinná přilba do osmnácti let se vztahuje na osobu jedoucí nebo přepravovanou na jízdním kole. To ale neznamená, že je přilba zbytečná.

Které chrániče mají doloženou účinnost?

Chrániče zápěstí a loktů. Ve studii případů a kontrol měli bruslaři bez chráničů zápěstí poměr šancí 10,4 na zranění zápěstí a bez chráničů loktů 9,5 na zranění lokte. U kolen výsledek statistické významnosti nedosáhl.

Co znamená číslo A na kolečku?

Tvrdost ve stupnici Shore A, obvykle mezi 74 a 100. Tvrdší kolečko je rychlejší a déle vydrží, měkčí lépe drží a tlumí. Tolerance výroby je zhruba tři stupně, takže srovnávat má smysl jen v rámci jedné značky.

Znamená vyšší ABEC rychlejší jízdu?

Ne. ABEC je toleranční klasifikace přesnosti výroby ložiska. Neříká nic o materiálu, mazivu, odolnosti proti nárazu ani o bočním zatížení, a bruslařské rychlosti nároky vyšších tříd nevyužijí.

Jak dlouhá je brzdná dráha?

Podle rakouského měření potřebovalo 73 procent bruslařů 1,5 až 4 metry. U zastavení do téčka se 54 procent zastavilo do dvou metrů, u patní brzdy jen 20 procent.

Je bruslení srovnatelné s během?

Podle studie se šestnácti muži ano, submaximální vztah tepové frekvence a spotřeby kyslíku se významně nelišil. Menší práce ale našla při stejné spotřebě kyslíku vyšší tepovou frekvenci při bruslení, takže rozpor zůstává otevřený.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Podobné příspěvky