Boxer Jan Heřmánek: první olympijská medaile českého boxu

První olympijská medaile československého boxu vznikla z finále, o jehož verdiktu se pochybovalo hned tehdy. Jan Heřmánek prohrál v Amsterodamu 1928 s Italem poměrem dva ku jedné na hlasy rozhodčích a protesty zamítla federace i olympijský výbor. Stříbro tak zůstalo stříbrem a dalších dvacet let bylo jedinou československou medailí v tomhle sportu.

Ve zkratce

• Stříbro z olympijských her v Amsterodamu 1928, střední váha.
• První olympijská medaile československého boxu.
• První zápas odboxoval v březnu 1925 a vyhrál ho knockoutem.
• Profesionální epizoda trvala jen zhruba tři roky.
• Na hrách v Berlíně 1936 byl hlavním trenérem reprezentace.
• Původním povoláním byl knihovník a archivář.

Základní údaje

Od hospodského sálu na olympiádu

Do klubu na Smíchově přišel v listopadu 1924 a trénovalo se v sále hospody. Vedli ho dva bývalí kladenští profesionálové.

První zápas odboxoval 9. března 1925 a vyhrál ho knockoutem. O necelé dva roky později už byl reprezentantem a další rok a půl nato stál v olympijském finále. Celá cesta od prvního zápasu k olympijské medaili tedy trvala tři roky a čtyři měsíce.

Amsterodam 1928

Turnaj ve střední váze prošel takhle: Lucemburčana porazil před limitem, pak na body Američana a v semifinále Brita Freda Mallina, tehdy jedno z nejsilnějších jmen amatérského boxu.

Ve finále nastoupil proti Italu Pieru Toscanimu a prohrál poměrem dva ku jedné na hlasy rozhodčích. Verdikt byl sporný už v době zápasu, protesty ale zamítla jak federace, tak Mezinárodní olympijský výbor.

Stojí za to připomenout, jak se tehdy bodovalo. Elektronické systémy ani desetibodové hodnocení pěti rozhodčích, jaké popisuje text o boxu na olympiádě, tehdy neexistovaly. Rozhodovaly hlasy tří lidí u ringu.

Profesionální epizoda

K profesionálům přešel na podzim 1929 a smlouvu podepsal v prosinci téhož roku. První zápas odboxoval 7. ledna 1930 v Lucerně proti belgickému soupeři a skončil remízou, následovala prohra v Berlíně.

Po pauze se vrátil v roce 1931 a poslední známý zápas odboxoval v září 1932, opět v Lucerně. Profesionální dráha tedy byla krátká a úspěch amatérské kariéry nezopakovala. Čím se obě verze liší, rozebírá text o amatérském a profesionálním boxu.

Trenér tří generací

Trénovat začal už v roce 1930, tedy ještě jako aktivní boxer. V roce 1936 vedl jako hlavní trenér československou výpravu na hrách v Berlíně a u trenérské práce zůstal ještě dlouho po válce.

Jeho nejznámějším svěřencem je Ján Zachara, olympijský vítěz z Helsinek 1952, kterého vedl v armádním klubu. Mezi Heřmánkovým stříbrem a Zacharovým zlatem je čtyřiadvacet let a spojuje je jedna tělocvična.

Život mimo ring

Původním povoláním byl knihovník a archivář, tedy kombinace, která se k boxerovi obvykle nepřiřazuje. Po roce 1948 pracoval jako dělník ve smíchovské strojírně. Zemřel 13. května 1978 v Praze, dva týdny před jednasedmdesátými narozeninami.

Šest tvrzení o Heřmánkovi, která neobstojí

1. Prohrané finále bylo jednoznačné. Rozhodlo se poměrem dva ku jedné na hlasy a verdikt byl dobově sporný.
2. Protest se nikdy nepodal. Podal se, ale federace i olympijský výbor ho zamítly.
3. Boxoval dlouho, než se dostal na olympiádu. Od prvního zápasu k olympijskému finále mu trvalo necelé tři a půl roku.
4. Jako profesionál navázal na olympijský úspěch. Profesionální dráha byla krátká a bez velkých výsledků.
5. Po kariéře z boxu zmizel. Vedl reprezentaci na hrách v Berlíně 1936 a trénoval ještě po roce 1966.
6. Byl profesionální sportovec. Původním povoláním byl knihovník a archivář.

Časté otázky

Kdo byl Jan Heřmánek?

Československý boxer narozený 28. května 1907, držitel stříbra z olympijských her v Amsterodamu 1928. Jde o vůbec první olympijskou medaili československého boxu.

Proč je jeho finále sporné?

Prohrál s Italem Pierem Toscanim poměrem dva ku jedné na hlasy rozhodčích a verdikt byl zpochybňován už tehdy. Protesty ale federace i Mezinárodní olympijský výbor zamítly.

V jaké kategorii boxoval?

Ve střední váze, poslední zápas kariéry odboxoval v polotěžké. Olympijskou medaili získal právě ve střední váze.

Byl profesionálem?

Byl, od podzimu 1929. Profesionální kariéra ale trvala jen zhruba tři roky a velké výsledky nepřinesla.

Koho trénoval?

Mimo jiné Jána Zacharu, olympijského vítěze z Helsinek 1952. V roce 1936 vedl jako hlavní trenér československou výpravu na hrách v Berlíně.

Kdy odboxoval první zápas?

Devátého března 1925 v Národním domě na Smíchově a vyhrál ho knockoutem. Reprezentantem se stal v listopadu 1926.

Čím se živil?

Původním povoláním byl knihovník a archivář, po roce 1948 pracoval jako dělník ve smíchovské strojírně.

Kolik medailí má československý box z olympiády?

Sedm včetně samostatného Česka, z toho tři zlaté. Heřmánkovo stříbro z roku 1928 je z nich nejstarší.

Mohlo by vás zajímat

• Olympijského vítěze z Helsinek přiblíží profil Jána Zachary.
• Zlato z Říma 1960 popisuje profil Bohumila Němečka.
• Celý přehled medailí shrnuje text o českých boxerech.

Zdroje

• Český olympijský tým
• Česká boxerská asociace
• Olympics.com

Text má informativní charakter.