Šermíři na planši v olympijské hale

Šerm na olympiádě: čtyři české medaile a jedno dlouhé ticho

Šerm je na programu všech ročníků moderních olympijských her od roku 1896 a nikdy z něj nevypadl. Česká stopa v něm je ale zvláštní: čtyři medailové soutěže, z toho dvě z doby, kdy Československo ještě neexistovalo, a mezi nimi 112 let ticha. A většina medailí, které si lidé se šermem spojují, ve skutečnosti patří jinému sportu.

Ve zkratce

  • Šerm se jel na všech hrách od roku 1896.
  • Dnes má dvanáct soutěží, plný program je až od Tokia.
  • Do roku 2016 se týmové soutěže střídaly.
  • Ženy měly 72 let jedinou zbraň.
  • České medaile jsou čtyři, všechny bronzové.
  • Se šermem se plete moderní pětiboj.

Dvanáct soutěží, které se sem vešly až nedávno

Program dnes tvoří tři zbraně krát dvě pohlaví krát jednotlivci a družstva, tedy dvanáct sad medailí. Družstvo jsou tři šermíři. Tahle symetrie ale platí teprve od her v Tokiu.

Předtím byl program zastropovaný na deseti soutěžích a týmové disciplíny se musely střídat. Vždy jedna mužská a jedna ženská zbraň v družstvech prostě jedny hry chyběla. Reprezentace tak neměly jistotu, že jejich disciplína v daném cyklu vůbec bude.

HrySoutěží celkemCo v družstvech chybělo
Atlanta 199610ženská šavle
Athény 200410ženský fleret a ženská šavle
Peking 200810mužský fleret a ženský kord
Londýn 201210mužský kord a ženská šavle
Rio 201610mužská šavle a ženský fleret
Tokio 202012nic, poprvé plný program

Federace rozšíření prosazovala dlouho, pro Londýn ho ale olympijský výbor zamítl. Podobné potíže s vlastní velikostí zná i zápas na olympiádě, který v roce 2013 z programu málem vypadl úplně.

Ženy a jejich sedmdesát dva let s jednou zbraní

DisciplínaDebut na hrách
fleret jednotlivkyně1924
fleret družstva1960
kord jednotlivkyně a družstva1996
šavle jednotlivkyně2004
šavle družstva2008

Od roku 1924 do roku 1996 měly ženy na hrách jedinou zbraň, fleret. Kord přibyl až po dvaasedmdesáti letech a šavle ještě o osm let později. Plné vyrovnání na šest a šest tedy trvalo skoro sto let od chvíle, kdy ženský šerm na hry vůbec vstoupil.

Čtyři české bronzy a jedno dlouhé ticho

HrySoutěžKdo
Londýn 1908šavle jednotlivciVilém Goppold z Lobsdorfu
Londýn 1908šavle družstvaLada-Sázavský, Goppold, Schejbal, Tuček, Lada
Tokio 2020fleret jednotlivciAlexander Choupenitch
Paříž 2024kord družstvaBeran, Jurka, Rubeš, Čupr

Všechny čtyři jsou bronzové, zlato ani stříbro český šerm z her nemá. Obě medaile z roku 1908 navíc nezískalo Československo, které tehdy neexistovalo, ale samostatná výprava Čech. Za celé období Československa, tedy mezi roky 1920 a 1992, nemá šerm olympijskou medaili žádnou.

Goppoldovi bylo v roce 1908 devětatřicet let a startoval ve všech čtyřech šermířských soutěžích her. V šavli jednotlivců prošel postupovými koly s bilancí patnácti výher z osmnácti duelů a ve finálové skupině skončil mezi šesticí Maďarů třetí.

Návrat po 112 letech

Bronz Alexandra Choupenitche z Tokia byl první olympijskou medailí českého šermu od roku 1908. Brněnský fleretista startoval na hrách třikrát, v Riu skončil šestadvacátý, v Tokiu třetí a v Paříži dvanáctý.

V Paříži pak přišel bronz kordistů, kteří ve čtvrtfinále vyřadili Itálii a v souboji o třetí místo porazili domácí Francii 43:41. Za čtyři roky tak český šerm získal polovinu všech svých olympijských medailí.

Proč si lidé pletou šerm s pětibojem

Tohle je nejčastější omyl celého tématu. V moderním pětiboji se šermuje kordem, takže se o pětibojařských medailích běžně mluví jako o šermířských. Jsou to ale dva různé sporty se dvěma různými mezinárodními federacemi.

Sportovní šermŠerm v pětiboji
zbraněfleret, kord, šavlejen kord
délka dueluna 5 nebo 15 zásahůna jeden zásah, limit minuta
systémskupiny a vyřazováníkaždý s každým
když nikdo nebodnenestává se, hraje se dáloba jsou poražení

Praktický dopad je velký: československé medaile, které si veřejnost se šermem spojuje, patří ve skutečnosti pětiboji. Jsou z Montrealu 1976 a mají je Jan Bártů za třetí místo mezi jednotlivci a družstvo Adam, Bártů a Starnovský za stříbro. Jak moderní pětiboj funguje, popisuje samostatný text.

Kdo šermu dlouhodobě vládne

ZeměZlatéMedailí celkem
Itálie50135
Francie45130
Maďarsko3993
Sovětský svaz1849
Jižní Korea719

Nejúspěšnějším šermířem historie je maďarský šavlista Aladár Gerevich se sedmi zlatými a deseti medailemi celkem. Šest zlatých získal v řadě v družstvech šavlí mezi roky 1932 a 1960, tedy na šesti různých hrách v rozpětí osmadvaceti let. Nejvíc medailí ze všech, třináct, má italský kordista a fleretista Edoardo Mangiarotti.

Kdo se sem probojoval později

Ve dvacátém prvním století k evropské trojce výrazně přibyly Jižní Korea a Čína. Tabulky historických medailí ale oddělují Sovětský svaz, Rusko a obě německé linie, takže se z nich vývoj čte hůř, než by se zdálo.

Jak se šermíř na hry dostane

Kvalifikace stojí na světovém žebříčku federace a na zónovém doplnění. Nejlepší družstva postupují přímo podle týmového žebříčku, k nim se přidává nejlépe postavený tým z každé ze čtyř zón. U jednotlivců se zhruba dvě třetiny míst berou z olympijského žebříčku a zbytek doplňují zónové kvóty a kvalifikační turnaje.

Klíčový je strop: jedna země smí mít v jedné zbrani nejvýš tři šermíře. Země s hlubokou základnou tak nemůže obsadit půlku pavouka, i kdyby na to výkonnostně měla. K tomu jdou zvlášť místa pořadatele a místa na univerzalitu.

Co si vyžádala televize

Elektrická signalizace zásahů se neprosadila naráz. U kordu se na hrách objevila v roce 1936, u fleretu až v roce 1956 a u šavle teprve v roce 1988. Šavle se elektrifikovala poslední, protože sek se snímá hůř než bod. Do konce osmdesátých let tak o zásazích v šavli rozhodovalo oko rozhodčího a postranních soudců.

Federace později zkoušela i masku, kde je mřížka nahrazená průhledným štítem, aby divák viděl šermíři do očí. Povinnost ale po incidentu, kdy čepel štít prorazila, pozastavila a klasická mřížka zůstala standardem. Podrobnosti o zbraních a zásahových plochách shrnují pravidla šermu.

Šest omylů o šermu na hrách

  1. Šerm někdy z programu vypadl. Nevypadl nikdy.
  2. Program byl vždy symetrický. Plný je až od Tokia.
  3. Ženy šermují všemi zbraněmi odjakživa. Šavli od roku 2004.
  4. Československo má šermířskou medaili. Nemá žádnou.
  5. Bártů bral medaili v šermu. Bral ji v pětiboji.
  6. Elektrická signalizace přišla najednou. U šavle o půl století později.

Časté otázky

Byl šerm na všech olympijských hrách?

Ano, na programu moderních her je od jejich prvního ročníku v roce 1896 a nikdy z něj nevypadl. Ženský šerm přibyl v roce 1924.

Kolik se v šermu rozdává medailí?

Dvanáct sad: tři zbraně krát dvě pohlaví krát jednotlivci a družstva. Plný program je ale až od her v Tokiu, předtím se týmové soutěže střídaly.

Má český šerm olympijskou medaili?

Má čtyři, všechny bronzové. Dvě z roku 1908, jednu z Tokia a jednu z Paříže. Zlato ani stříbro mezi nimi není.

Získalo Československo medaili v šermu?

Nezískalo. Medaile z roku 1908 patří samostatné výpravě Čech, zbývající dvě jsou z let 2021 a 2024.

Jaký je rozdíl mezi šermem a pětibojem?

V pětiboji se šermuje jen kordem, systémem každý s každým na jediný zásah s minutovým limitem. Sportovní šerm má tři zbraně a zápasy na pět nebo patnáct zásahů.

Kdo je nejúspěšnější olympijský šermíř?

Maďarský šavlista Aladár Gerevich se sedmi zlatými. Šest z nich získal v řadě v družstvech na šesti různých hrách mezi roky 1932 a 1960.

Kolik šermířů může mít jedna země?

V jedné zbrani nejvýš tři. Zbytek kvót určuje světový žebříček federace, zónová kvalifikace a místa pro pořadatele.

Proč se u šavle zavedla elektrická signalizace tak pozdě?

Protože sek se snímá podstatně hůř než bod. U kordu funguje od roku 1936, u fleretu od roku 1956, u šavle až od roku 1988.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Text má informativní charakter.

Podobné příspěvky