Červené světlo: proč celotělové panely neobstály

Ze všech studií celotělové terapie červeným světlem nenašla jediná přínos pro sportovní výkon ani pro regeneraci. Systematický přehled prošel skoro dvě stě záznamů a našel jen pět použitelných prací se stovkou účastníků. Tři z nich měřily krevní markery zotavení a žádná nezaznamenala změnu. Pozitivní data přitom existují, jen pocházejí odjinud.

Ve zkratce

• Používá se červené světlo zhruba 600 až 700 nanometrů a blízké infračervené nad 760 nanometrů.
• Dávka funguje bifázicky, takže víc a déle neznamená lépe.
• Optimální dávka se mezi vlnovými délkami liší až o dva řády.
• Data z lokální aplikace zblízka se nedají přenášet na celotělové panely.
• Aplikace před zátěží vychází konzistentně lépe než po ní.
• Označení nízkoúrovňové neznamená automaticky bezpečné pro oči.

Co to vlastně je

Fotobiomodulace je aplikace nízkointenzivního viditelného nebo blízkého infračerveného světla na tkáň, typicky v rozsahu šest set až jedenáct set nanometrů.

Rozlišují se dvě pásma. Červené světlo zhruba šest set až sedm set nanometrů je viditelné a proniká mělčeji. Blízké infračervené světlo zhruba sedm set šedesát až devět set čtyřicet nanometrů je neviditelné a proniká hlouběji.

Předpokládaný mechanismus je konkrétní: fotony pohltí enzym na konci dýchacího řetězce v mitochondriích, uvolní se z něj oxid dusnatý, stoupne membránový potenciál, spotřeba kyslíku a tvorba energie. Na to navazují další signální dráhy.

Červené světlo v číslech

Dávka je celý problém

Tohle je detail, který vysvětluje, proč se výsledky studií tak rozcházejí.

Dávka se udává v joulech na centimetr čtvereční a efekt není lineární. Příliš málo neudělá nic, příliš mnoho může efekt otočit. Odborně se tomu říká bifázická dávková odpověď.

Optimum se navíc mezi vlnovými délkami liší dramaticky. U osmi set deseti nanometrů byla nejlepší odpověď při třech joulech na centimetr čtvereční, u devíti set osmdesáti nanometrů bylo optimum desetkrát až stokrát nižší.

Prakticky to znamená dvě věci. Víc svítit déle neznamená větší efekt. A z existujících studií, které používaly energie od pěti do čtyř set osmdesáti joulů, se nedá odvodit jedno univerzální nastavení domácího panelu.

Proč se na svaly svítí infračerveně

Rozdíl v průniku není marketingová libovůle, ale změřená vlastnost.

Červené světlo šest set šedesát nanometrů proniká lidskou tkání při dostatečné intenzitě do hloubky až padesáti milimetrů. Studie na anatomickém modelu ukázala, že infračervené světlo osm set třicet nanometrů proniká hlouběji než červené šest set třicet tři nanometrů a dosáhne až do měkké tkáně a kosti.

Hlubší průnik ale vyžaduje mnohem vyšší intenzitu. Odtud plyne dělba: na kůži spíš červené pásmo, na svaly spíš infračervené.

Co je doložené o svalové bolestivosti

Nejnovější systematický přehled našel čtrnáct vhodných studií, ale do vlastní metaanalýzy se dostaly jen čtyři. Ty měly šestnáct až čtyřicet účastníků.

Výsledek: bolest po dvaasedmdesáti a po šestadevadesáti hodinách byla u ošetřených nižší se středně velkým efektem. Návrat svalové síly po čtyřiadvaceti a osmačtyřiceti hodinách byl rychlejší, autoři to označují za velký efekt.

K tomu ale patří poctivá výhrada: interval spolehlivosti u síly po osmačtyřiceti hodinách sahá prakticky k nule. Bez toho by slovo velký vyznělo silněji, než data unesou. Autoři sami mluví o nízké až střední kvalitě důkazů a jako hlavní omezení uvádějí obrovskou variabilitu parametrů.

Jak se regenerace staví bez přístrojů, popisuje text o regeneraci po dlouhém běhu.

Výkon a únava

Přehled patnácti randomizovaných studií se čtyřmi sty osmadvaceti účastníky zjistil, že světlo aplikované před zátěží zlepšilo maximální kontrakci, spotřebu kyslíku a čas do vyčerpání a snížilo markery únavy.

Autoři ale výslovně píší, že velká variabilita parametrů neumožnila výsledky srovnávat a že metaanalýza takových dat by mohla být zkreslená.

Souhrn dvanácti systematických přehledů se čtyřiašedesáti studiemi uvádí, že dvaapadesát ze čtyřiašedesáti studií došlo k závěru, že terapie výkon zlepšuje. Tíž autoři přesto uzavírají, že kvalita důkazů primárních prací je nízká a že nasazení ve sportu vyžaduje další kvalitní důkazy.

U oxidačního stresu je obraz o něco pevnější. Metaanalýza osmi studií se sto čtyřiceti účastníky našla snížení oxidačního poškození tuků i bílkovin, ale i tady byla celková jistota důkazů hodnocená jako nízká až střední.

Kolik to dělá v praxi

Nejužitečnější číslo celého tématu pochází z metaanalýzy u hráčů míčových sportů.

Existuje důkaz nízké jistoty, že aplikace před zátěží snižuje svalovou bolestivost, zatímco aplikace po zátěži ne. A důkaz velmi nízké jistoty, že aplikace před zátěží zlepšuje výkon, konkrétně o 0,58 opakování v sérii.

To je přesně ta velikost efektu, kterou stojí za to napsat naplno. Statisticky se dá zachytit, prakticky ji rekreační sportovec nepozná. Podobnou úvahu vyžadují i jiné cviky a pomůcky, jak ukazuje text o cvicích na hýždě a nohy.

Celotělové panely to nezachraňují

Tady je závěr nejostřejší z celého tématu.

Systematický přehled prošel sto třiadevadesát záznamů a našel pět studií se sto pěti fyzicky aktivními účastníky. Závěr v původním znění: celotělová aplikace může zlepšit kvalitu spánku, ale nevykazuje žádné důkazy o přínosu pro regeneraci nebo výkon.

Ani jedna z pěti studií nenašla přínos pro markery únavy ani pro výkon. Tři studie měřily krevní ukazatele zotavení a žádná nezaznamenala změnu. Kvalita studií se lišila, jedna dosáhla plného skóre, jiná jen dvou bodů z deseti.

Klíčové vyznění: pozitivní data pocházejí skoro výhradně z lokální aplikace zblízka na konkrétní sval. Přenášet je na celotělový panel, u kterého je zdroj dál a hustota výkonu nižší, není podložené.

Ani u lokální aplikace to není plošné. Podle citovaného přehledu zlepšuje výkon u jednokloubových cviků a čas do vyčerpání při cyklistice, ale není účinná pro sílu, běh ani plavání.

Oči jsou jediné tvrdé riziko

Ve studiích o bolestivosti a o výkonu nebyly hlášeny závažné nežádoucí účinky. Jde ale o krátkodobé studie na malých vzorcích mladých zdravých lidí.

Nejtvrdší doložený nález se týká očí. Radiometrické hodnocení jednoho komerčního přístroje označovaného jako nízkoúrovňové červené světlo zjistilo, že při jedné třiminutové expozici překročila retinální expozice bezpečnostní limit normy zhruba šestačtyřicetkrát u tepelného rizika. Doba do dosažení potenciálního rizika byla u větší zornice pod sto sekund.

Autoři uzavírají, že přístroj může být pro sítnici nebezpečný, přestože se označuje jako nízkoúrovňový.

Upřesnění patří hned vedle: tenhle přístroj je určen k tomu, aby se do něj člověk díval přímo. Nelze z toho odvodit, že panel svítící na stehno poškodí oko. Vyvrací to ale představu, že nízkoúrovňové automaticky znamená neškodné. Praktický závěr: do zdroje se nedívat a používat ochranu očí, kterou výrobce předepisuje.

Co s tvrzeními o pleti

Metaanalýza osmnácti studií a šesti set sedmdesáti kožních ran našla u ošetřených větší zmenšení rány a vyšší podíl úplného zhojení.

Jenže nesourodost mezi studiemi byla u zmenšení rány extrémní a šlo o klinické rány ošetřované ve zdravotnickém zařízení, od diabetické nohy po jizvy po operaci. Není to důkaz o omlazování pleti domácím panelem.

Kde marketing přestřeluje

Americký úřad pro ochranu spotřebitele vede proti přehnaným tvrzením u světelné terapie vymáhací řízení. V jednom případě se prodejci přístroje zavázali přestat tvrdit, že je klinicky prokázáno, že léčí chronickou silnou bolest a snižuje zánět. Rozsudek zněl na dvaadvacet milionů dolarů, částečně odložených podle platebních možností žalovaných.

Stojí za zmínku i to, jak s tématem zachází výzkum. U jednoho z citovaných přehledů autoři deklarují, že nemají střet zájmů, ale zároveň uvádějí, že jsou zaměstnanci poradenské firmy v oblasti zdravotních věd. U tak mladého a komerčně živého tématu je to informace, kterou má čtenář znát.

Šest věcí, které se o červeném světle obvykle neuvádějí

1. Žádná studie celotělové aplikace nenašla přínos pro výkon. Ani pro regeneraci.
2. Do metaanalýzy bolestivosti se dostaly čtyři studie ze čtrnácti. S vzorky do čtyřiceti lidí.
3. Efekt na výkon je 0,58 opakování. Prakticky nepozorovatelný.
4. Optimum dávky se liší až o dva řády. Podle vlnové délky.
5. Před zátěží funguje lépe než po ní. Konzistentně napříč přehledy.
6. Nízkoúrovňové neznamená neškodné pro oči. Doloženo měřením.

Časté otázky

Funguje terapie červeným světlem na regeneraci?

U lokální aplikace zblízka na konkrétní sval jsou data slabě pozitivní, u celotělových panelů nenašel systematický přehled pěti studií přínos pro regeneraci ani pro výkon vůbec.

Kdy světlo aplikovat?

Data konzistentně vycházejí lépe pro aplikaci před zátěží než po ní. Existuje důkaz nízké jistoty, že aplikace před zátěží snižuje svalovou bolestivost, zatímco aplikace po zátěži ji ve stejném období nesnižuje.

Jaký je rozdíl mezi červeným a infračerveným světlem?

Hloubka průniku. Červené pásmo je viditelné a proniká mělčeji, blízké infračervené je neviditelné a dosáhne hlouběji do tkáně. Proto se na kůži používá spíš červené a na svaly infračervené.

Znamená delší svícení větší efekt?

Ne. Dávková odpověď je bifázická, takže příliš málo neudělá nic a příliš mnoho může efekt otočit. Optimum se navíc mezi vlnovými délkami liší až o dva řády.

O kolik zlepší výkon?

V metaanalýze u hráčů míčových sportů šlo o průměrný nárůst 0,58 opakování v sérii, a to při důkazu velmi nízké jistoty. Statisticky měřitelné, prakticky nepozorovatelné.

Je to bezpečné pro oči?

U panelu svítícího na sval nebyly ve studiích hlášeny závažné nežádoucí účinky. U přístroje určeného k přímému pohledu ale radiometrické hodnocení překročilo bezpečnostní limit mnohonásobně. Do zdroje se nedívat a používat předepsanou ochranu očí.

Pomáhá červené světlo pleti?

Metaanalýza našla lepší hojení u klinických ran ošetřovaných ve zdravotnickém zařízení, od diabetické nohy po pooperační jizvy. Není to důkaz o omlazování pleti domácím panelem.

Mohlo by vás zajímat

• Vliv spánku na zotavení popisuje text o spánku a sportovním výkonu.
• Doložený vliv pohybu na krevní tlak rozebírá článek o sportu při vysokém tlaku.

Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou konzultaci. Zdroje: přehled mechanismů fotobiomodulace, systematický přehled s metaanalýzou svalové bolestivosti, přehled patnácti studií o výkonu, souhrn dvanácti systematických přehledů, metaanalýza oxidačního stresu, metaanalýza u hráčů míčových sportů, systematický přehled celotělové aplikace, metaanalýza hojení kožních ran, radiometrické hodnocení bezpečnosti očí a materiály amerického úřadu pro ochranu spotřebitele. Konkrétní čísla z metaanalýzy u míčových sportů se z primárního zdroje otevřít nepodařilo. Kontraindikace v těhotenství a u fotosenzitivity nemají oporu v primárním odborném zdroji a v textu proto nejsou uvedeny jako doložené.