Klíšťata a sport: rychlé odstranění chrání jen před jednou z obou nákaz
Rychlé odstranění klíštěte je účinná prevence borreliózy, ale ne spolehlivá prevence klíšťové encefalitidy. Rozdíl je v tom, kde patogen v klíštěti sídlí. Borrelie žijí ve střevě a do slinných žláz se musí teprve dostat, takže přenos potřebuje nejméně čtyřiadvacet hodin sání. Virus encefalitidy je ve slinných žlázách rovnou a přenáší se i při krátkém přisátí. Pro běžce v trailu i pro turistu z toho plynou dvě různá opatření, ne jedno.
Ve zkratce
- Borrelie potřebuje k přenosu minimálně 24 hodin sání, virus encefalitidy zhruba dvě.
- Lymeská borrelióza je v Česku asi šestkrát častější než klíšťová encefalitida.
- Skoro šest z deseti hlášených borrelióz se projeví kožní skvrnou.
- Horní hranice výskytu klíštěte se z někdejších 700 až 800 metrů posunula nejméně na 1100.
- Klíšťata jsou aktivní zhruba od pěti stupňů, tedy i v teplém únoru.
- Oblečení ošetřené permethrinem snížilo v randomizovaných studiích počet kousnutí o padesát až víc než osmdesát procent.
- Proti encefalitidě existuje očkování, proti borrelióze v Evropě vakcína pro lidi není.
Dvě nemoci, dvě různá pravidla
Klíště obecné přenáší v Česku obě hlavní nákazy a k tomu řadu dalších původců, mimo jiné anaplasmózu, tularemii a babesiózu. Jedno klíště přitom může přenést víc infekcí naráz.
Borrelie potřebuje čas
Bakterie žijí ve střevě klíštěte a musí se do slinných žláz teprve přesunout. Přenos se proto uskuteční, až když klíště saje nejméně čtyřiadvacet hodin, klinicky se jako typické rozmezí uvádí osmačtyřicet až dvaasedmdesát hodin.
Nejnebezpečnější stadium jsou nymfy. Jsou malé jako makové zrnko, snadno se přehlédnou a saje jich hodně.
Virus encefalitidy ne
Virus je ve slinných žlázách klíštěte rovnou, takže na přenos nepotřebuje dlouhé sání. Uváděná minimální doba jsou zhruba dvě hodiny. Přenášejí ho i samci, kteří sají krátce a člověk si jich často vůbec nevšimne.
Praktický důsledek: kontrola těla po návratu z trailu je nejúčinnější jednotlivé opatření proti borrelióze, ale proti encefalitidě chrání jen očkování.
Kolik toho v Česku je
Za prvních sedm měsíců roku 2024 bylo vykázáno 362 případů klíšťové encefalitidy a necelých 1940 případů lymeské borreliózy. Poměr zhruba jedna ku šesti odpovídá dlouhodobému stavu.
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Nemocnost encefalitidou, celostátní průměr | 3,3 na 100 000 obyvatel |
| Nejvyšší nemocnost encefalitidou podle krajů | Vysočina 9,1 a Jihočeský 8,3 na 100 000 |
| Incidence borreliózy | 17,8 na 100 000 obyvatel |
| Nejvyšší incidence borreliózy | Vysočina 57,5 a Jihočeský 47,7 na 100 000 |
| Podíl borrelióz s kožní skvrnou | 58,7 procenta |
| Smrtnost na klíšťovou encefalitidu v Česku | pod 1 procento |
Jedna metodická poznámka, bez které se čísla vykládají špatně. Od poloviny roku 2025 se borrelióza hlásí automaticky z ordinací praktických lékařů elektronicky, což odstranilo dřívější podhlášenost. Skokový nárůst hlášených případů od té doby není epidemiologický jev, ale důsledek změny způsobu hlášení. Upozorňuje na to sám Státní zdravotní ústav.
Kde a kdy je riziko
Klíšťata jsou v listnatých a smíšených porostech, na okrajích lesů a ve vlhkých a teplých místech. Aktivní se stávají zhruba od pěti stupňů Celsia, takže i teplý únorový nebo listopadový den je rizikový. Sezona trvá od konce března do začátku listopadu s maximem od května do července.
Výška už nechrání
Horní hranice rozšíření se v Česku dřív uváděla mezi sedmi sty a osmi sty metry nad mořem. Dnes klíště přežívá a vyvíjí se nejméně v 1100 metrech, tedy zhruba o tři sta metrů výš. Vysvětlení je teplotní: v téhle výšce se za padesát let zvýšila průměrná květnová teplota o tři a půl stupně.
Horský trail tedy není automaticky bezpečný, i když býval. Co si na delší výšlap vzít, shrnuje starší text o výbavě na horskou turistiku.
Kolik klíšťat je nakažených
U viru encefalitidy se pro Česko uvádí 0,3 až 4,5 procenta klíšťat, u borrelií jedno až třicet procent. Regionální průměr má ale pro konkrétní trasu malou výpovědní hodnotu: v jednom pražském souboru kolísala promořenost borreliemi mezi necelými šesti procenty v jednom lese a šedesáti procenty v jiném údolí.
A jeden rozšířený omyl na okraj: klíšťata se ze stromů nespouštějí. Běžec i cyklista je sbírají z vegetace v úrovni holení a kolen.
Jak klíště odstranit
Na čem se zdroje shodnou:
- Odstranit co nejdřív. Čas je hlavní proměnná, kterou má člověk pod kontrolou.
- Uchopit pinzetou s jemnou špičkou co nejblíž ke kůži, ne za tělo. Zmáčknutí těla vytlačí obsah střeva do rány.
- Nepoužívat vazelínu, olej, mýdlo, lak na nehty ani teplo. Dráždění zvyšuje riziko, že klíště vypustí do rány infikovanou tekutinu, a hlavně to zdržuje.
- Nečekat, až se pustí samo. To je přesně ta rada, která stojí hodiny.
- Místo i ruce omýt mýdlem a vodou nebo dezinfikovat.
- Zbytek sosáku v kůži není důvod k panice. Tělo si s ním poradí jako s třískou a sám infekci nepřenáší.
A ještě jedna praktická věc: zapsat si datum. Kožní skvrna se objevuje zhruba za sedm až deset dní a inkubační doba borreliózy je tři až dvaatřicet dní. Bez data se to zpětně dává dohromady špatně.
Čím se dá riziko snížit
Nejlépe doložené opatření je ošetření oblečení permethrinem. Ten se na kůži nedává, aplikuje se na tkaninu a klíště nezahání, ale kontaktem ho zabíjí.
| Studie | Výsledek |
|---|---|
| Dvouletá randomizovaná studie u 82 pracovníků venku | Pokles kousnutí o 65 procent v prvním roce a o 50 ve druhém |
| Randomizovaná studie u 159 lesníků | Pokles kousnutí o víc než 80 procent v prvním roce |
Obě studie proběhly na pracovnících v terénu ve Spojených státech, tedy s jinými druhy klíšťat než v Evropě. Přenositelnost na české podmínky je pravděpodobná, ale přímo doložená není.
Na kůži se doporučuje repelent s obsahem nejméně dvaceti procent DEET. Koncentrace pod deset procent dává jen hodinu až dvě ochrany, vyšší koncentrace prodlužují dobu účinku, ale nezvyšují účinnost, a nad padesát procent už nepřinášejí nic navíc. Alternativou je ikaridin.
Podstatné pro sportovce: účinek repelentu na kůži zkracuje pot, voda a odírání oblečením, takže reálná doba ochrany je kratší než údaj na obalu. U takzvaných přírodních repelentů, tedy silic a ultrazvukových odpuzovačů, je důkaz slabý a v testech vycházejí výrazně hůř.
Praktická pravidla na trail
Světlé oblečení, aby bylo klíště vidět. Dlouhé nohavice zastrčené do ponožek při chůzi vysokou trávou. Zpevněná cesta uprostřed je výrazně bezpečnější než okraj pěšiny, kde klíšťata čekají na vegetaci. Jak se na terén připravit jinak, popisuje text o trailovém běhu pro začátečníky.
Kde hledat při kontrole: v podkolení, v tříslech, v podpaží, za ušima, ve vlasech a kolem pasu, tedy tam, kde je tenká kůže a kde tlačí guma nebo švy sportovního oblečení. Podobná místa řeší i výběr obuvi, jak ukazuje text o běžeckých botách.
Očkování
Proti klíšťové encefalitidě existuje, proti borrelióze v Evropě vakcína pro lidi není.
Základní schéma jsou tři dávky a očkovat se dá od jednoho roku věku. Po třetí dávce dosahuje sérokonverze až devětadevadesáti procent. Terénní data z Rakouska, kde je proočkovanost vysoká, ukazují účinnost kolem sedmadevadesáti procent: incidence u neočkovaných byla šest a půl případu na sto tisíc obyvatel proti devíti setinám u očkovaných.
V Česku je očkování plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění pojištěncům starším padesáti let, včetně posilovacích dávek.
Letní vodní plocha má vlastní riziko, které se z barvy hladiny odhaduje špatně. Jednoduchý test se sklenicí přitom funguje, jak ukazuje text o sinicích ve vodě.
Druhým nejčastějším setkáním s hmyzem venku je bodnutí. Systémovou reakci má podle evropských dat necelá desetina dospělých, jak uvádí text o bodnutí vosou nebo včelou.
Kdy k lékaři
Při rozšiřující se zarudlé skvrně v místě po přisátí, obvykle za sedm až deset dní. Nemusí mít tvar terče, může být prstencová i homogenní, a právě proto se přehlédne.
Dále při chřipkových příznacích s horečkou v týdnech po přisátí, při bolestech hlavy se ztuhlostí šíje, při obrně lícního nervu, poruchách citlivosti nebo hybnosti. Prodělaná borrelióza navíc nezanechává ochrannou imunitu, dá se dostat opakovaně.
Časté otázky
Za jak dlouho klíště přenese nákazu?
Záleží na tom která. Borrelie potřebuje minimálně čtyřiadvacet hodin sání, protože žije ve střevě klíštěte a do slinných žláz se musí teprve dostat. Virus klíšťové encefalitidy je ve slinných žlázách rovnou a přenáší se i při krátkém přisátí, uvádí se zhruba od dvou hodin.
Jak správně klíště vytáhnout?
Pinzetou s jemnou špičkou co nejblíž ke kůži, ne za tělo, a co nejdřív. Nepoužívat vazelínu, olej, mýdlo, lak na nehty ani teplo a nečekat, až se klíště pustí samo. Dráždění zvyšuje riziko, že vypustí do rány infikovanou tekutinu, a hlavně to zdržuje.
Chrání očkování i proti borrelióze?
Nechrání. Očkování existuje jen proti klíšťové encefalitidě, proti borrelióze v Evropě vakcína pro lidi není. Proti borrelióze funguje rychlé odstranění klíštěte, proti encefalitidě naopak jen očkování, protože se přenáší už při krátkém sání.
Jsou hory bezpečné?
Už ne tak, jak bývaly. Horní hranice výskytu klíštěte se v Česku dřív uváděla mezi sedmi sty a osmi sty metry nad mořem, dnes klíště přežívá a vyvíjí se nejméně v 1100 metrech. Vysvětlením je oteplení, v téhle výšce vzrostla průměrná květnová teplota za padesát let o tři a půl stupně.
Co funguje na odpuzení nejlépe?
Oblečení ošetřené permethrinem. V randomizovaných studiích snížilo počet kousnutí o padesát až víc než osmdesát procent. Na kůži se doporučuje repelent s nejméně dvaceti procenty DEET, u sportovce ale reálnou dobu ochrany zkracuje pot a odírání oblečením.
Kdy se objeví skvrna po borrelióze?
Zhruba za sedm až deset dní po přisátí, inkubační doba se udává tři až dvaatřicet dní. Nemusí mít tvar terče, může být prstencová i homogenní. Proto se vyplatí zapsat si datum, kdy jste klíště odstranili.
Mohlo by vás zajímat
- Jak začít s během v terénu, popisuje text o trailovém běhu.
- Co patří do batohu na delší výšlap, shrnuje starší článek o horské turistice.
- Přehled dalších potíží nabízí průvodce zraněními a bolestí.
Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou konzultaci. Zdroje: přehled nemocí přenášených klíšťaty v České republice ze systému hlášení infekčních nemocí, stránky Státního zdravotního ústavu ke klíšťové encefalitidě a k lymeské borrelióze včetně komentáře k digitalizaci hlášení, výukový materiál Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy k epidemiologii klíšťaty přenášených nákaz, doporučený postup České vakcinologické společnosti k očkování proti klíšťové encefalitidě, doporučení amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí k odstranění klíštěte a k repelentům, informace Národního centra informací o pesticidech k účinným látkám repelentů a dvě randomizované studie oblečení ošetřeného permethrinem. Údaj o výskytu klíštěte v 1100 metrech pochází z novinové reference na experiment, ne z prvotní publikace. Promořenost klíšťat se mezi lokalitami liší natolik, že jediné číslo pro celé Česko nemá smysl uvádět. Obě studie permethrinu proběhly ve Spojených státech s jinými druhy klíšťat, přenositelnost na české podmínky je pravděpodobná, ale přímo doložená není. Doporučení, jestli klíště tahat rovnoměrně, nebo jím mírně kývat, se mezi zdroji rozchází.
