Sinice a koupání: sezonní známka lokality o dnešní vodě neříká nic

Sezonní známka lokality a barva na mapě jsou dvě různé věci. Čtyřstupňové hodnocení výborná až nevyhovující se počítá z posledních čtyř koupacích sezon, takže o dnešní vodě neříká nic. Kdo si vybírá místo na sobotu, musí se dívat na pětistupňovou barevnou klasifikaci z posledního odběru, ne na dlouhodobou známku.

Ve zkratce

• Odběry se v sezoně dělají zpravidla jednou měsíčně, v rizikových lokalitách jednou za čtrnáct dní.
• Sinice nejsou řasy, ale bakterie, a právě proto produkují toxiny.
• Test se sklenicí je jednoduchý a funguje: sinice do dvaceti minut vyplavou pod hladinu.
• Kdo se koupe, spolkne obvykle jeden až dva decilitry vody, aniž si toho všimne.
• Děti dostanou na kilogram hmotnosti výrazně vyšší dávku než dospělí.
• Není známo, že by na otravu sinicemi při rekreaci někdo zemřel.
• U koupací svědivky bývá první setkání mírné a každé další horší.

Kdo vodu sleduje a co měří

Jakost vody v přírodních koupalištích posuzuje krajská hygienická stanice podle vyhlášky o hygienických požadavcích na koupaliště a souhrnná data za republiku zveřejňuje Státní zdravotní ústav. V koupací sezoně se odebírá zpravidla jednou za měsíc, tam, kde se čeká zvýšený výskyt sinic, jednou za čtrnáct dní, a při zhoršení nebo podezření častěji.

Měří se víc věcí najednou: bakterie jako ukazatele fekálního znečištění, průhlednost Secchiho deskou, chlorofyl jako nepřímý ukazatel množství řas a sinic, počet buněk sinic v mililitru a vizuální hodnocení vodního květu při odběru. Podstatné je, že se stupeň nezvyšuje podle jediného čísla. U sinic, které netvoří povrchový květ, se posuzuje současně jejich počet i chlorofyl.

Dvě klasifikace, které se pletou

Pětistupňová barevná klasifikace se vztahuje k jednomu konkrétnímu odběru. Modrá znamená vodu vhodnou ke koupání, zelená mírně zhoršené vlastnosti, žlutá zhoršenou jakost a mírně vyšší pravděpodobnost potíží, červená vodu nevhodnou ke koupání a černá vodu nebezpečnou, kde se vydává zákaz.

Čtyřstupňová sezonní klasifikace, tedy výborná, dobrá, přijatelná a nevyhovující, vychází z evropské směrnice a počítá se z výsledků za čtyři sezony. Lokalita s dlouhodobě výbornou známkou proto může mít v konkrétním týdnu žlutý nebo červený stupeň, a naopak.

Sinice nejsou řasy

Sinice jsou bakterie, ne rostliny. Řasy plní ve vodě podobnou roli jako rostliny na souši, kdežto sinice produkují toxiny a jsou z hlediska vlivu na zdraví výrazně rizikovější. Nejlépe popsané jsou látky s účinkem na játra, vedle nich se popisují i toxiny působící na nervový systém a na kůži.

Vizuálně se vodní květ projevuje jako zelená kaše nebo drobné částečky připomínající kousky trávy či zelenou krupici. Sinice mají plynové měchýřky, drží se u hladiny, a vítr je proto shrne k jednomu břehu do souvislého povlaku. To je zároveň místo, kde se nejčastěji brodí děti.

Test se sklenicí

Nádobu se zúženým hrdlem naplňte vodou úplně po okraj a nechte nejméně dvacet minut stát. Sinice díky vztlaku vyplavou a udělají zelený kroužek těsně pod hladinou. Řasy zůstanou rozptýlené v celém objemu, případně klesnou ke dnu. Je to jediný orientační test, který se dá udělat na místě a má oporu v doporučení hygieniků.

Co sinice reálně způsobí

U rekreačního koupání jsou doložené dráždivé a alergické projevy, tedy vyrážky, zarudlé oči a rýma, dále lehčí otravy se žaludečními a střevními potížemi, bolesti hlavy a v závažnějších případech jaterní potíže.

Co doložené není, stojí za to říct stejně jasně: není známo, že by na otravu sinicemi při vodní rekreaci někdo zemřel. Úmrtí jsou popsaná u zvířat, hlavně u psů, kteří vodu s květem pijí. Kolem sinic koluje řada dramatických tvrzení, která tuhle hranici přeskakují.

Proč jsou na tom děti hůř

Kdo plave, spolkne obvykle jeden až dva decilitry vody, aniž si toho všimne. Dítě jich vypije víc a má menší tělesnou hmotnost, takže na kilogram dostane několikanásobek dávky dospělého. K tomu se přidává, že se drží v mělčině u břehu, kde je koncentrace nejvyšší.

Praktické doporučení je proto jednoduché: při viditelném vodním květu nemá kontakt s vodou přesáhnout řádově deset minut a po vylezení se má člověk osprchovat čistou vodou. Technika, která umožní plavat dál od břehu a mimo nejhustší povlak, se hodí i tady, jak popisuje text o tom, jak se dospělý naučí kraul.

Koupací svědivka a proč se zhoršuje

Cerkáriová dermatitida je alergické kožní onemocnění vyvolané průnikem larev ptačích motolic do kůže. Cyklus má tři články: vodní plž jako mezihostitel, vodní pták jako definitivní hostitel a mezi nimi volně plovoucí larva. Když larva místo kachny narazí na plavce, pronikne mu do kůže, kde uhyne. Onemocněním je až imunitní reakce na ni.

Nejméně známá a nejdůležitější věc: první expozice bývá mírná, opakovaná horší. Kdo jezdí celé léto k jednomu rybníku, může mít každou další příhodu výraznější. Projeví se skvrnami, puchýřky a zarudnutím s intenzivním svěděním, obvykle během několika hodin až tří dnů, a trvá řádově dny až dva týdny.

Prevence je nudná, ale funguje: nekoupat se ve vodách se známým výskytem, po vylezení se co nejdřív omýt a osušit a nekrmit kachny v místě, kde se koupe. Podobně jako u jiných přenašečů rozhoduje spíš zvyk než vybavení, což ukazuje i text o tom, jak řešit klíšťata a sport.

Sedm pravidel pro koupání ve volné přírodě

1. Dívejte se na barvu posledního odběru, ne na sezonní známku lokality.
2. Udělejte si test se sklenicí, když voda vypadá podezřele. Dvacet minut stačí.
3. Nekoupejte se v souvislém povlaku u návětrného břehu. Tam je koncentrace nejvyšší.
4. Hlídejte děti v mělčině. Vypijí víc vody a váží míň.
5. Po koupání se osprchujte a osušte. Platí to proti sinicím i proti svědivce.
6. Psa nenechte pít z vody s vodním květem. U zvířat jsou otravy popsané včetně smrtelných.
7. Po vydatném dešti dejte lokalitě čas. Splachy z okolí zhoršují bakteriologický obraz dřív, než se stihne udělat další odběr.

Kdy k lékaři

Zvracení, průjem a bolesti břicha po koupání, které neustupují, patří k lékaři, stejně jako horečka nebo výrazná bolest hlavy. U kožních projevů se lékař hledá tehdy, když se puchýřky rozšiřují, mokvají nebo se objeví horečka, protože se do rozškrábané kůže může dostat infekce. U dětí je práh nižší než u dospělých.

Časté otázky

Jak poznám sinice od řas?

Testem se sklenicí. Voda nabraná po okraj se nechá dvacet minut stát a sinice vyplavou do zeleného kroužku pod hladinou, zatímco řasy zůstanou rozptýlené v objemu nebo klesnou ke dnu.

Můžu se koupat, když je stupeň tři, tedy žlutá?

Znamená to zhoršenou jakost a mírně zvýšenou pravděpodobnost potíží. Zdravý dospělý obvykle nic nepocítí, u dětí a lidí s oslabenou imunitou je namístě opatrnost. Červený stupeň už znamená vodu nevhodnou ke koupání.

Objevují se sinice až koncem léta?

To je zastaralá představa. Masivní rozvoj se v posledních letech objevuje už v průběhu června, takže se vyplatí sledovat aktuální odběry po celou sezonu.

Pomůže sprcha po koupání?

Ano, a je to nejjednodušší opatření vůbec. Opláchnutí čistou vodou odstraní z pokožky sinice i případné larvy a snižuje riziko kožní reakce.

Co je koupací svědivka?

Alergická kožní reakce na larvy ptačích motolic, které pronikly do kůže a v člověku uhynuly. Projeví se svědivými skvrnami a puchýřky během několika hodin až tří dnů po koupání a odezní během dnů až dvou týdnů.

Můžu dostat koupací svědivku opakovaně?

Ano, a další reakce bývá silnější než ta první, protože se tělo na larvy senzibilizuje. Kdo ji jednou dostal na konkrétním rybníku, má důvod se mu vyhnout.

Mohlo by vás zajímat

• Souvislosti zdravotních potíží při sportu shrnuje průvodce zraněními a bolestí.
• Kolik tekutin doplňovat při zátěži v teple, rozebírá text o hydrataci při sportu.

Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou konzultaci. Zdroje: vyhláška o hygienických požadavcích na koupaliště ve znění pozdějších předpisů, evropská směrnice o řízení jakosti vod ke koupání, informace Státního zdravotního ústavu k hodnocení jakosti vody, k sinicím a ke cerkáriové dermatitidě.