Migréna a sport: nesnášenlivost pohybu je součástí diagnózy

Zhoršení bolesti běžnou fyzickou aktivitou je jedním ze čtyř znaků, podle kterých se migréna vůbec rozpoznává. Klasifikace jmenuje chůzi nebo chůzi do schodů, tedy úplně obyčejný pohyb. Kdo tedy při záchvatu nemůže trénovat, není změkčilý. Nesnášenlivost pohybu je součástí popisu té nemoci.

Ve zkratce

• Migréna se od tenzní bolesti hlavy pozná mimo jiné právě podle reakce na pohyb.
• Kritéria mluví o zhoršení už probíhajícího záchvatu, ne o jeho spouštění.
• Přibližně dva z pěti migreniků ale zažili záchvat spuštěný cvičením.
• Víc než polovina z nich kvůli tomu daný sport opustila.
• Pravidelný trénink přitom počet záchvatů spíš snižuje.
• Efekt je reálný, ale skromný a kvalita důkazů je nízká.
• Náhlá nejhorší bolest života při zátěži je varovný příznak, ne migréna.

Migréna, nebo tenzní bolest hlavy

Rozdíl se nepozná podle intenzity, ale podle souboru znaků. U migrény bez aury musí bolest trvat čtyři až dvaasedmdesát hodin a mít aspoň dvě ze čtyř vlastností: jednostranné umístění, pulzující charakter, střední nebo silnou intenzitu, a zhoršení běžnou fyzickou aktivitou nebo vyhýbání se jí. K tomu musí přibýt nevolnost nebo zvracení, případně přecitlivělost na světlo a zvuk.

U tenzní bolesti hlavy je jeden ze znaků přesně opačný: bolest se běžnou fyzickou aktivitou, jako je chůze do schodů, nezhoršuje. Bývá oboustranná, tlaková nebo svíravá, mírná až střední, bez nevolnosti.

Tohle je pro sportovce nejužitečnější rozlišení, protože reakci na pohyb si každý ověří sám. Diagnózu tím ale nikdo nestanoví, klasifikace slouží lékaři, ne jako domácí test. České podklady navíc uvádějí, že záchvaty postihují zhruba každou sedmou ženu a každého čtrnáctého muže, a americký průzkum na vzorku přes sto šedesát tisíc lidí zjistil, že víc než polovina migreniků uvádí těžké omezení nebo nutnost ulehnout.

Rozpor, který je jádrem celého tématu

Na jedné straně stojí data o prevenci. Na druhé zkušenost lidí, kterým trénink záchvat spustil. Obojí je doložené a v článku o migréně a sportu se nesmí zamlčet ani jedno.

Nizozemská práce se ptala sto tří po sobě jdoucích pacientů poradny pro bolesti hlavy, jestli jim někdy cvičení spustilo záchvat do osmačtyřiceti hodin. Osmatřicet procent odpovědělo ano. V nadpoloviční většině případů začal záchvat už během cvičení, jinak v průměru zhruba dvě a půl hodiny po něm. Nejčastěji šlo o běh a kardio ve fitness.

Nejtvrdší číslo je ale to poslední: čtyřiapadesát procent z nich kvůli migréně daný sport opustilo. Zhruba dva z pěti migreniků tedy zažili záchvat po tréninku a víc než polovina z nich se sportem přestala.

Přitom pravidelný trénink záchvaty spíš ubírá

Meta-analýza šesti prací s celkem třemi sty sedmapadesáti účastníky našla po aerobním tréninku pokles počtu migrenózních dnů, ale jen zhruba o šest desetin dne za měsíc. Nesloučená data ukazovala i kratší a méně intenzivní záchvaty. Kvalita důkazů byla hodnocena jako střední.

Síťová meta-analýza jednadvaceti studií a bezmála dvanácti set pacientů dává čísla vyšší. Nejlépe v ní vyšel silový trénink s rozdílem přes tři a půl migrenózního dne za měsíc proti placebu, po něm vysoce intenzivní aerobní cvičení a pak aerobní cvičení střední intenzity. Intervaly spolehlivosti se ale mezi těmito třemi režimy překrývají, takže z toho pořadí pro jednotlivého člověka udělat nejde.

Novější síťová meta-analýza osmadvaceti studií silový trénink jako vítěze nepotvrdila, nejlépe u ní vyšly jóga a vysoce intenzivní aerobní cvičení. Autoři přitom sami hodnotí kvalitu důkazů jako velmi nízkou. Co se z obou prací dá říct bez nadsazení: žádný z hodnocených režimů nevyšel hůř než nic a žádný počet záchvatů nezvýšil.

Jediné přímé srovnání s lékem

Švédská randomizovaná studie s jednadevadesáti účastníky rozdělila lidi do tří větví: cvičení na kole třikrát týdně čtyřicet minut, relaxační techniky, a preventivní lék. Pokles počtu záchvatů za měsíc byl ve všech třech větvích prakticky stejný a rozdíl mezi skupinami nebyl významný.

Podstatný je ale doprovodný nález. Ve cvičební ani relaxační větvi nikdo nehlásil nežádoucí účinky, v lékové větvi je hlásilo osm účastníků a tři kvůli nim studii opustili. Autoři z toho vyvozují opatrný závěr: cvičení může být možností pro toho, kdo nechce nebo nemůže brát denně lék.

Z toho ale nesmí vzniknout věta, že cvičení je lepší než léky. Studie byla malá a nebyla postavená tak, aby rovnocennost prokázala. Souvislosti pravidelného tréninku rozebírá průvodce během.

Námahová bolest hlavy je něco jiného

Vedle migrény existuje samostatná diagnóza, tedy bolest hlavy vyvolaná námahou. Kritéria jsou prostá: nejméně dvě epizody vyvolané namáhavým cvičením, vyskytující se pouze během něj nebo po něm, trvající méně než osmačtyřicet hodin. Norský průzkum na skoro dvou tisících obyvatelích jedné obce našel výskyt kolem dvanácti procent.

Klasifikace k tomu dodává dvě věci, které stojí za zapamatování. Objevuje se zvlášť v horkém počasí a ve velké nadmořské výšce. A vyvolává ji trvalá namáhavá zátěž, kdežto krátké prudké úsilí typu zatlačení proti zavřenému hrdlu patří spíš k jiné, kašlové diagnóze.

Zásadní je ale poznámka o bezpečnosti. Při prvním výskytu bolesti hlavy s těmito vlastnostmi je podle klasifikace nezbytné vyloučit krvácení pod pavučnici, natržení tepenné stěny a syndrom zúžení mozkových cév. Nová námahová bolest hlavy tedy není automaticky nevinná.

Spouštěče: co je doložené a co jen často uváděné

Tady většina populárních textů selhává, protože seznam spouštěčů opisují z dotazníků a vydávají je za prokázané příčiny. Metaanalýza pětaosmdesáti prací s více než sedmadvaceti tisíci účastníky zjistila, že aspoň jeden spouštěč uvádějí čtyři pětiny lidí. Nejčastěji stres a spánek.

Táž práce ale říká i to, jak opatrně se s těmi seznamy má zacházet: míra, v jaké lidé spouštěč potvrdí, závisí na tom, jak se ptáte. Čím víc kategorií dotazník nabídne, tím víc spouštěčů lidé potvrdí. Experimentálně se přitom podařilo ukázat jen málo. Pokusná studie s kombinací dvanáctihodinového lačnění a stresové zátěže vyvolala záchvat v šesti procentech sezení, s intervaly tak širokými, že autoři sami označují výsledky za předběžné.

Pro sportovce z toho plyne rozdělení: vynechané jídlo a dlouhá pauza bez příjmu jsou z celé skupiny nejlépe doložené, nedostatek spánku a nepravidelný režim jsou druhé nejčastěji uváděné, a horko s nadmořskou výškou jmenuje přímo odborná klasifikace. Změny počasí, jednotlivé potraviny a konkrétní pachy mají vysokou míru uvedení, ale slabou experimentální oporu.

Past, do které padne skoro každý

To, co člověk považuje za spouštěč, může být předzvěst už začínajícího záchvatu. Několik hodin až dní před bolestí se objevují nespecifické příznaky: únava, zívání, podrážděnost a chuť na sladké. Právě chuť na sladké vysvětluje, proč tolik lidí obviňuje čokoládu, kterou snědli hodinu předtím.

Stejnou logikou může být i neochota jít trénovat součástí předzvěsti, ne příčinou záchvatu. Kdo tedy hledá vzorec ve svém tréninkovém deníku, měl by počítat s tím, že příčina a následek se snadno prohodí.

Kdy jít k lékaři

Česká doporučení pro praktické lékaře uvádějí pět varovných příznaků a hned první z nich se týká pohybu. Náhlá velmi silná bolest hlavy, jakou člověk ještě nezažil, zejména při tělesné námaze nebo po úrazu hlavy, znamená riziko krvácení do nervové soustavy.

• Náhlá nejhorší bolest života, zvlášť při námaze nebo po úrazu hlavy.
• Nově vzniklá bolest u člověka nad padesát let nebo s nádorovým onemocněním v anamnéze.
• Postupně narůstající bolest s ranním zvracením a výraznou spavostí.
• Silná bolest hlavy s horečkou nebo ztuhlou šíjí.
• Jakýkoli neurologický výpadek, tedy obrna, dvojité vidění, porucha rovnováhy nebo řeči.

Ve všech těchto případech má následovat rychlá diagnostika včetně zobrazovacího vyšetření, v akutních případech spíš na urgentním příjmu než přes ambulanci. Cvičení jako spouštěč bolesti navíc figuruje i na mezinárodním seznamu varovných příznaků druhotné bolesti hlavy.

K lékaři patří i opakovaná potřeba brát úlevové léky. Bolest hlavy z nadužívání léků je samostatná diagnóza a epidemiologické podklady z mnoha zemí ukazují, že víc než polovina lidí, kteří mají bolest hlavy patnáct a víc dní v měsíci, ji má právě z léků. Souvislosti běžné potréninkové bolesti hlavy rozebírá text o tom, jak spolu souvisejí bolest hlavy a sport.

Devět mýtů o migréně a sportu

1. Migréna je silnější bolest hlavy. Je to samostatná diagnóza s vlastními kritérii, kde rozhoduje soubor znaků, ne intenzita.
2. Kdo při záchvatu netrénuje, je změkčilý. Nesnášenlivost běžné zátěže je přímo součástí diagnostických kritérií.
3. Kritéria říkají, že pohyb migrénu vyvolává. Neříkají. Mluví o zhoršení už probíhajícího záchvatu.
4. Sport migrénu nespouští. V nizozemské práci to zažilo osmatřicet procent pacientů a víc než polovina z nich kvůli tomu sport opustila.
5. Cvičení je prokazatelně lepší než léky. Jediné přímé srovnání nenašlo mezi cvičením, relaxací a lékem významný rozdíl, a bylo malé.
6. Posilovna funguje na migrénu líp než běhání. Jedna síťová meta-analýza to naznačuje, druhá ne. Intervaly se překrývají a data to neunesou.
7. Za záchvatem je čokoláda, kterou jsem snědl hodinu předtím. Chuť na sladké patří mezi předzvěsti záchvatu, takže příčina a následek se snadno prohodí.
8. Dehydratace je doložený spouštěč námahové bolesti hlavy. Klasifikace jmenuje horko a nadmořskou výšku, dehydrataci ne. Pít se přesto vyplatí, ale jako obecná zásada.
9. Bolest hlavy z námahy je vždycky neškodná. Není. Při prvním výskytu je nutné vyloučit vážné příčiny a cvičení je i na mezinárodním seznamu varovných příznaků.

Časté otázky

Jak poznám migrénu od obyčejné bolesti hlavy?

Nejjednodušší vodítko je reakce na pohyb. Migréna se běžnou aktivitou, třeba chůzí do schodů, zhoršuje, tenzní bolest hlavy se nemění. K migréně navíc patří pulzující charakter, často jednostranné umístění a nevolnost nebo přecitlivělost na světlo a zvuk. Diagnózu ale stanoví lékař.

Můžu s migrénou sportovat?

Mezi záchvaty ano a data naznačují, že pravidelný trénink počet záchvatů spíš snižuje. Během záchvatu je ale nesnášenlivost zátěže součástí popisu nemoci, takže vyhýbání se pohybu není slabost.

Může trénink migrénu spustit?

Může. V nizozemské práci to zažilo osmatřicet procent pacientů a nadpoloviční většina záchvatů začala už během cvičení. Nejčastěji šlo o běh a kardio ve fitness.

Kolik toho cvičení proti migréně zabere?

Podle meta-analýzy aerobního cvičení jde zhruba o šest desetin migrenózního dne za měsíc. Síťové analýzy dávají čísla vyšší, ale s širokými intervaly a s nízkou až velmi nízkou kvalitou důkazů.

Je lepší posilovat, nebo běhat?

Data to nerozhodnou. Jedna síťová meta-analýza staví na první místo silový trénink, druhá jógu a vysoce intenzivní aerobní cvičení. Intervaly se překrývají, takže platí spíš to, že žádný z režimů nevyšel hůř než nic.

Co je námahová bolest hlavy?

Samostatná diagnóza. Bolest vyvolaná namáhavým cvičením, vyskytující se jen během něj nebo po něm a trvající méně než osmačtyřicet hodin. Objevuje se zvlášť v horku a ve výšce.

Kdy mám s bolestí hlavy hned k lékaři?

Při náhlé nejhorší bolesti života, zvlášť při námaze nebo po úrazu hlavy, při horečce se ztuhlou šíjí, při jakémkoli neurologickém výpadku a při postupně narůstající bolesti s ranním zvracením a spavostí.

Můžou za bolest hlavy léky proti bolesti?

Můžou. Bolest hlavy z nadužívání léků je samostatná diagnóza a podklady z mnoha zemí ukazují, že ji má víc než polovina lidí s bolestí hlavy patnáct a víc dní v měsíci.

Mohlo by vás zajímat

• Ostatní texty o potížích pohybového aparátu shrnuje průvodce zraněními a bolestí.
• Proč hlava bolí po tréninku i bez migrény, vysvětluje text o nejčastějších příčinách bolesti hlavy u sportovců.

Zdroje

• Diagnostika a léčba bolesti hlavy v ordinaci praktického lékaře, Česká neurologická společnost a Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP (svl.cz)
• Migréna, příznaky a spouštěče, Národní zdravotnický informační portál (nzip.cz)
• Diagnostická kritéria migrény, Mezinárodní klasifikace bolestí hlavy, International Headache Society (ichd-3.org)
• Migréna spouštěná cvičením, The Journal of Headache and Pain (springer.com)
• Aerobní proti silovému tréninku v prevenci migrény, síťová metaanalýza jednadvaceti studií, The Journal of Headache and Pain (springer.com)
• Cvičení jako prevence migrény proti léku, randomizovaná studie, Cephalalgia (sagepub.com)
• Vnímané spouštěče bolestí hlavy, metaanalýza pětaosmdesáti prací, Cephalalgia (sagepub.com)