Pravidla baseballu: strajkzóna se mění s každým pálkařem

Strajkzóna není obdélník nakreslený na hřišti, ale prostor vázaný na tělo konkrétního pálkaře. Horní hranice leží uprostřed mezi rameny a pasem, spodní pod koleny, a měří se z postoje, ve kterém je pálkař připraven švihnout. Každý pálkař má tedy vlastní zónu, a právě proto se o ní tolik diskutuje.

Ve zkratce

• Baseball se nikdy nehraje na čas, hraje se na směny.
• Půlka směny končí třemi auty, ne uplynutím času.
• Odpal do zámezí se počítá jako strajk, ale jen do dvou strajků.
• Třetí strajk nemusí znamenat aut, když ho chytač nechytí.
• Nerozhodný výsledek pravidla vůbec neznají.
• Videopřezkum není součástí pravidel baseballu, je to samostatná úprava jedné soutěže.
• Bóly a strajky se nepřezkoumávají nikde.

Proč se nikdy nehraje na čas

Hrají proti sobě dvě družstva po devíti hráčích. Jedno je v poli, druhé pálkuje, a role se vymění, jakmile obrana docílí tří autů. Dvě takové půlsměny tvoří jednu směnu a regulérní zápas má devět směn. Nikde v tom není hodinový údaj, protože obrana musí těch tři auty skutečně získat.

Z toho plyne i to, proč zápas nemůže skončit nerozhodně. Při remíze po devíti úplných směnách se pokračuje, dokud hosté nemají po celé směně víc bodů, nebo dokud domácí nezískají vedoucí bod. Naopak když domácí vedou a jejich polovinu deváté směny už není potřeba hrát, zápas prostě skončí dřív.

Přehled pravidel dalších sportů najdete v rozcestníku pravidel jednotlivých sportů.

Hřiště, které nemá dvakrát stejný tvar

Vnitřní pole je čtverec o hraně necelých osmadvaceti metrů, v jehož rozích leží mety. Nadhazovací meta je od domácí mety vzdálená přes osmnáct metrů a stojí na kopci vyvýšeném pětadvacet centimetrů. Domácí meta je pětiúhelníková deska, ostatní tři mety jsou vaky.

Vnější pole ale žádný pevný rozměr nemá. Pravidla stanoví jen minimum a doporučení: k nejbližšímu plotu má být aspoň pětasedmdesát metrů, doporučuje se skoro sto metrů podél pomezních čar a přes sto dvacet metrů středem. Proto nejsou dvě baseballová hřiště stejná, což je pro diváka zvyklého na fotbal největší překvapení.

Rozměry se tedy s věkem zmenšují, a s nimi i výška nadhazovacího kopce. U mládeže se navíc hraje na sedm nebo šest směn místo devíti. Kdo tedy uvidí zápas mladších kategorií, uvidí jiné hřiště i jinou délku zápasu.

Nadhoz a odpal: strajk, ból a jedna past

Souboj nadhazovače s pálkařem se počítá ve dvou řadách. Strajky jdou do tří, bóly do čtyř. Čtyři bóly znamenají takzvanou metu zdarma, tedy postup pálkaře na první metu, tři strajky obvykle aut.

Strajk vyhlásí rozhodčí, když pálkař švihne a mine, když nešvihl, ale míč prošel strajkzónou, když míč zasáhl pálkaře ve strajkzóně, a taky když pálkař odpálí do zámezí. Právě poslední případ je zdrojem nedorozumění: odpal do zámezí se počítá jako strajk, ale jen do dvou strajků. Při dvou strajcích už faul nic nemění, takže jeden pálkař může faulovat libovolně dlouho.

Výjimkou je ulitý míč do zámezí. Ten je strajkem vždycky, tedy i třetím, a pálkař je okamžitě aut.

Třetí strajk nemusí být aut

Tohle je pravidlo, které zaskočí i diváka, který zápas viděl několikrát. Pálkař je po třetím strajku aut, když ho chytač správně chytí. Když ho chytač nechytí, situace se rozdělí.

Je-li první meta obsazená a jsou méně než dva auty, je pálkař aut automaticky. Je-li první meta volná nebo jsou dva auty, může se pálkař rozběhnout a chytač ho musí vyautovat přihrávkou nebo tečováním. Odtud pochází zdánlivě nesmyslné výjevy, kdy se po strajkoutu všechno rozběhne.

Jak se dá vyautovat

Cest je několik a stojí za to je odlišit, protože vypadají podobně a přitom fungují jinak.

• Odpal chycený ze vzduchu, ať už v poli, nebo v zámezí.
• Třetí strajk chycený chytačem.
• Nucený aut, kdy polař s míčem šlápne na metu dřív, než k ní běžec doběhne.
• Tečování běžce mimo metu, dokud je míč ve hře.
• Běh dál než jeden metr od běžecké dráhy ve snaze vyhnout se tečování.
• Úmyslné bránění polaři ve zpracování odpalu.

U chycení ze vzduchu má pravidlo přesnou definici. Polař musí míč chytit rukou nebo rukavicí a udržet tak dlouho, aby prokázal plnou kontrolu, a puštění musí být dobrovolné. Když mu míč vypadne při srážce nebo pádu, chycení neplatí. Když mu ale vypadne až při pokusu o přihrávku po správném chycení, chycení platí.

S chycením souvisí i návrat běžce na metu. Po chyceném odpalu se běžec musí znovu dotknout své mety, jinak může být tečován. Je to ale hra na výzvu: jakmile padne další nadhoz, už se aut vyhlásit nedá.

Bod, který se nezapočítá

Bod vznikne, když se běžec postupně a správně dotkne první, druhé, třetí a domácí mety, a to před třetím autem. Vypadá to jednoduše, jenže pravidla mají výjimku, kterou většina diváků nezná.

Bod se nezapočítá, pokud běžec sice doběhne domů, ale ve stejné rozehře je třetím autem pálkař dřív, než se dotkne první mety, nebo kterýkoli běžec při nuceném postupu, nebo předchozí běžec za nedotčení mety. Naopak správně získaný bod nemůže být zrušen tím, co běžec udělá potom.

Čtyřmetový odpal, tedy odpal za plot, je v české terminologii přesně to slovo. Když jím zápas končí, mohou doběhnout všichni a zápas skončí až ve chvíli, kdy se pálkař dotkne domácí mety.

Krádež mety a balk

Krádež mety je vlastní zásluha běžce, ne chyba obrany. Zapíše se tomu, kdo postoupí o metu bez pomoci odpalu, autu, chyby nebo nechyceného nadhozu. Když míč utekl chytači, o krádež už tedy nejde. Když ale chytač ve snaze krádeži zabránit přehodí, krádež se zapíše i tak.

Balk je postih za nedovolené klamání běžce nadhazovačem a vyhlašuje se jen tehdy, když jsou běžci na metách. Nastane například, když nadhazovač začne pohyb spojený s nadhozem a nedokončí ho, naznačí přihrávku na první nebo třetí metu a nedokončí ji, přihraje na neobsazenou metu nebo nadhodí z bočního postavení bez úplného klidu.

Následek je jednoduchý: míč je mrtvý a každý běžec postupuje o metu bez nebezpečí. Smysl pravidla shrnuje jeho vlastní poznámka, tedy že při pochybnosti rozhoduje záměr nadhazovače. V nejmladších kategoriích se přitom nesprávná činnost nadhazovače trestá jen bólem, ne balkem.

Rozhodčí a co se dá přezkoumat

Pravidla počítají i s jediným rozhodčím, ale běžně jich je víc. Hlavní rozhodčí stojí za chytačem, počítá bóly a strajky a rozhoduje o všem, co se týká pálkaře. Rozhodčí v poli mohou zaujmout jakékoli postavení a rozhodují na metách.

Podstatná je věta o konečnosti rozhodnutí. Posouzení založené na přesnosti pozorování, tedy dobrý nebo chybný odpal, strajk nebo ból, aut nebo sejf, je konečné a nesmí se proti němu protestovat. Hráči nesmějí opustit svá postavení a manažeři lavičku, aby se o bólech a strajcích dohadovali, jinak budou vyloučeni.

Jedinou výjimkou v samotných pravidlech je zadržený švih. Byl-li vyhlášen ból, může manažer nebo chytač požádat hlavního rozhodčího, aby se zeptal kolegy na metě, a vyhlásí-li ten strajk, jeho rozhodnutí má přednost.

Videopřezkum není součástí pravidel

Tohle je asi nejčastější mylná představa. V textu pravidel baseballu se videopřezkum vůbec nevyskytuje. Je to samostatná úprava, kterou má nejvyšší zámořská soutěž, a v českých soutěžích se nepoužívá.

I tam, kde existuje, má hranice. Přezkoumat lze třeba odpal za plot, hraniční situace u plotu, nucené auty a auty tečováním, chycení ze vzduchu ve vnějším poli, zasažení pálkaře nadhozem nebo návrat běžce po chycení. Chycení ve vnitřním poli se nepřezkoumává. A hlavně: bóly a strajky se nepřezkoumávají vůbec, takže nejdiskutovanější rozhodnutí zápasu zůstává na rozhodčím.

Kde se pravidla rozcházejí

Baseball nemá jedny pravidla pro celý svět. Vedle sebe stojí pravidla zámořské soutěže, pravidla mezinárodní federace a národní řády, které je upravují. V několika bodech se liší natolik, že se o nich nedá psát jedním číslem.

Týká se to velikosti met, časomíry pro nadhazovače, omezení postavení polařů i toho, jak se hraje prodloužení. Mezinárodní federace do prodloužení nasazuje běžce na první i druhou metu, zámořská soutěž jednoho na druhou, a v jejím vyřazovacím zápase se pravidlo neuplatní vůbec. České soutěže mají místo toho takzvaný tie-break, který se ale nehraje v posledním rozhodujícím utkání série ani u nejmladších.

České soutěže mají navíc milosrdné ukončení při vysokém rozdílu skóre, časové limity dané rozpisem a omezení počtu odstoupení nadhazovače z mety během jednoho pálkaře. Kdo tedy uvidí zápas v Česku, uvidí baseball podle pravidel, která nejsou v žádném zámořském přenosu.

Softball a kriket jednou větou

Softball hraje na menším hřišti s větším míčem a nadhazuje se spodem, kdežto v baseballu vrchem. S kriketem má baseball společné jen to, že jedna strana nadhazuje a druhá pálí, jinak jde o jiný sport s jinou stavbou hry i jiným bodováním. Podrobnosti rozebírá text o tom, jaký je rozdíl mezi kriketem a baseballem.

Devět omylů diváka baseballu

1. Zápas trvá určitou dobu. Netrvá. Půlka směny končí třemi auty a zápas devátou směnou, případně později.
2. Strajkzóna je pevný obdélník. Je vázaná na tělo konkrétního pálkaře a mění se s každým z nich.
3. Odpal do zámezí je vždycky strajk. Jen do dvou strajků. Pak už faul nic nemění, s výjimkou ulitého míče.
4. Třetí strajk znamená aut. Ne vždy. Když ho chytač nechytí a první meta je volná, pálkař může běžet.
5. Kdo doběhne domů, má bod. Ne, když je ve stejné rozehře třetím autem pálkař nebo běžec při nuceném postupu.
6. Krádež mety znamená, že obrana chybovala. Naopak. Když míč utekl chytači, krádež se nezapisuje.
7. Balk je faul nadhazovače kdykoli. Vyhlašuje se jen tehdy, když jsou běžci na metách.
8. Sporný ból nebo strajk se dá přezkoumat. Nedá, nikde. Videopřezkum navíc v pravidlech baseballu vůbec není.
9. Baseball má jedna celosvětová pravidla. Nemá. Zámořská soutěž, mezinárodní federace i národní řády se v konkrétních bodech liší.

Čím se od baseballu liší hřiště, míček a nadhoz v softballu, rozebírá srovnání softball a baseball.

Časté otázky

Jak dlouho trvá baseballový zápas?

Není to dané časem. Regulérní zápas má devět směn a půlka směny končí až třemi auty. U mládeže se hraje na sedm nebo šest směn a rozpis soutěže může stanovit časový limit.

Co je strajkzóna?

Prostor nad domácí metou, jehož horní hranice je v polovině mezi rameny a pasem pálkaře a spodní pod jeho koleny. Určuje se z postoje, ve kterém je pálkař připraven švihnout, takže každý pálkař má vlastní zónu.

Proč se faul jednou počítá a jindy ne?

Odpal do zámezí je strajk, ale jen do dvou strajků. Při dvou strajcích už souboj neukončí, takže pálkař může faulovat opakovaně. Výjimkou je ulitý míč do zámezí, který je strajkem vždy.

Může pálkař běžet po strajkoutu?

Ano, když chytač třetí strajk nechytí a první meta je volná, případně když jsou už dva auty. Chytač ho pak musí vyautovat přihrávkou nebo tečováním.

Kdy se nezapočítá doběhnutý bod?

Když je ve stejné rozehře třetím autem pálkař dřív, než se dotkne první mety, kterýkoli běžec při nuceném postupu, nebo předchozí běžec za nedotčení mety.

Co je balk?

Postih za nedovolené klamání běžce nadhazovačem, vyhlašovaný jen při obsazených metách. Míč je pak mrtvý a každý běžec postupuje o metu bez nebezpečí.

Přezkoumává se v baseballu video?

V samotných pravidlech baseballu videopřezkum vůbec není. Je to samostatná úprava nejvyšší zámořské soutěže a v českých soutěžích se nepoužívá. Bóly a strajky se nepřezkoumávají nikde.

Může zápas skončit nerozhodně?

Pravidla nerozhodný výsledek neznají. Při remíze se pokračuje dalšími směnami. Zkrácený zápas se ale uznává, pokud bylo odehráno stanovené minimum směn.

Mohlo by vás zajímat

• Ostatní texty o pravidlech shrnuje přehled pravidel sportů.
• Podrobné srovnání obou pálkovacích her nabízí text kriket a baseball vedle sebe.

Zdroje

• Oficiální pravidla baseballu a soutěžní řád, Česká baseballová asociace (baseball.cz)
• Official Baseball Rules, původní znění, Major League Baseball (mlb.com)
• Mezinárodní pravidla a odchylky, World Baseball Softball Confederation (wbsc.org)