Labská stezka: 380 kilometrů v Česku a co na ní ještě chybí

Labská stezka měří zhruba 1300 kilometrů a v Německu je opakovaně vyhlašována nejoblíbenější dálkovou cyklotrasou země. V Česku vede 380 kilometrů od pramene v Krkonoších po Hřensko a v roce 2025 ji Češi zvolili nejoblíbenější dálkovou cyklotrasou i doma. Tenhle přehled shrnuje doložené parametry trasy, průběh po úsecích, historii výstavby i to, kde se čísla mezi zdroji rozcházejí.

Ve zkratce

• Celá trasa měří zhruba 1300 kilometrů, řeka Labe sama 1100 kilometrů.
• V Česku vede 380 kilometrů, plus 80 kilometrů přes propojku na Prahu.
• Je vedena jako národní cyklotrasa číslo 2 a je součástí sítí EuroVelo 4 a EuroVelo 7.
• Doporučené rozdělení je 21 denních etap, na projetí celé je potřeba dva až tři týdny.
• Průměrná denní vzdálenost německého cykloturisty na trase je 63,5 kilometru.
• Ke kolu se na trase přidávají přívozy, které při vyšší hladině nejezdí.

Základní údaje

Kdo trasu spravuje

Koordinaci českého úseku zajišťuje brněnská obecně prospěšná společnost Partnerství, jejíž koordinátorem Labské stezky je Daniel Mourek. Tatáž organizace je zároveň národním koordinačním centrem sítě EuroVelo v Česku, provozuje certifikaci Cyklisté vítáni a monitoring cyklistů.

Zakladatelem téhle společnosti je Nadace Partnerství, tedy jiná právnická osoba na téže adrese. Ve zdrojích se obě organizace často zaměňují.

Značení cyklotras jako takové má v Česku na starosti Klub českých turistů, tedy tatáž organizace, která spravuje turistické značení v Česku. Údržbu značení cyklotras zajišťuje od roku 1997 ve všech krajích kromě Jihočeského, Libereckého a Olomouckého. Značkaři trasy objíždějí, sepisují chybějící a poškozené prvky a soupis předávají výrobní firmě.

Německá strana

Německý úsek prochází šesti spolkovými zeměmi a spravují ho tři koordinační místa. Severní část od Cuxhavenu po Wittenberge vede společnost z Lauenburgu s koordinátorem Stefanem Kayserem, střední část po Dessau-Roßlau magdeburský turistický svaz s koordinátorkou Julií Müller a jižní část po Schmilku svaz Saského Švýcarska z Pirny s koordinátorkou Jule Thöming.

Od prosince 2025 běží společný evaluační projekt tří koordinačních míst s plánovaným koncem na konci roku 2029, který má vyhodnotit stav a rozvoj celé trasy.

Kolik trasa vlastně měří

Délka je u téhle stezky nejčastěji přebíraný a zároveň nejčastěji zkomolený údaj. Oficiální web trasy uvádí zhruba 1300 kilometrů a sám vysvětluje proč: řeka Labe měří od pramene v Krkonoších k ústí do Severního moře 1100 kilometrů, ale stezka řeku nekopíruje v poměru jedna ku jedné.

V českém prostředí se kromě toho objevuje 1220 kilometrů a v německých materiálech tvrzení, že v Česku vede 460 kilometrů. To druhé číslo pravděpodobně vzniká sečtením hlavní trasy a pražské propojky.

Bezpečné je držet se dvou čísel: 1300 kilometrů celkem a 380 kilometrů na českém území, k tomu zvlášť 80 kilometrů propojky přes Prahu.

Značení a evropské sítě

V Česku je trasa vedena jako národní cyklotrasa číslo 2, a to v úseku od Vrchlabí po Dolní Žleb u Děčína, tedy až na státní hranici.

Zároveň je součástí dvou evropských dálkových tras. EuroVelo 7, takzvaná Sun Route, měří celkem asi 7650 kilometrů a prochází devíti zeměmi. V Česku vede z Prahy na hranici u Hřenska a sleduje Vltavu a Labe. EuroVelo 4, Central Europe Route, má zhruba 5050 kilometrů a sedm zemí a s Labskou stezkou sdílí úsek mezi Lázněmi Toušeň a Kolínem.

V Německu nese trasa označení D-Route 10 v rámci sítě Radnetz Deutschland, která má asi 11 000 kilometrů a třináct tras.

Průběh po úsecích

Oficiální dělení používá písmena a čísluje je od ústí, takže při jízdě od pramene se úseky projíždějí v obráceném pořadí. Česká část jsou úseky P až V.

Součet českých úseků dává právě 380 kilometrů. Úsek P navíc vede chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce a národním parkem České Švýcarsko, takže je z celé české části krajinářsky nejzajímavější.

Ústecký kraj po etapách

Sto kilometrů v Ústeckém kraji se dělí na čtyři zvládnutelné etapy: Hněvice až Litoměřice zhruba 35 kilometrů, Litoměřice až Ústí nad Labem zhruba 25, Ústí nad Labem až Děčín 25 a Děčín až Dolní Žleb 15 kilometrů.

Německá strana se dělí hruběji na čtyři velké části: ústí Labe u Cuxhavenu až Hamburk, Hamburk až Magdeburg, Magdeburg až Drážďany a Drážďany až pramen nebo Praha.

Kde je trasa dobrá a kde ne

Podle Královéhradeckého kraje je povrch většinou snadno sjízdný a asfaltový a v posledních letech přibyly desítky kilometrů v bezpečném režimu cyklostezky, tedy odděleně od aut.

Neplatí to ale všude a oficiální web to sám přiznává. Úsek U mezi Hradcem Králové a Kolínem popisuje tak, že stezka mimo vybrané části pokračuje po málo kvalitních pěšinách či poměrně rušných silnicích. Úsek V od pramene do Hradce Králové je kombinací kvalitní cyklostezky, silnice a hráze přehrady.

Konkrétní podíl asfaltu a nezpevněného povrchu v procentech přitom nezveřejňuje nikdo, ani pro celou trasu, ani pro české území.

Převýšení

Podobně opatrně je potřeba přistupovat k převýšení. Různé zdroje uvádějí 654 metrů, jiné stoupání 2150 metrů a klesání 2270 metrů, přičemž ani jedno číslo nemá primární zdroj.

Prakticky použitelná je jiná informace: po sjezdu z Krkonoš je trasa v podstatě rovinatá, protože sleduje tok řeky. Náročná část je tedy jen na začátku, pokud jedete od pramene.

K samotnému prameni Labe, který leží na Labské louce ve výšce 1386 metrů, se navíc na kole nedostanete. Od Labské boudy je nutné kolo odstavit a pokračovat pěšky.

Přívozy místo mostů

Zvláštností trasy je, že na řadě míst počítá s přívozem, ne s mostem. Na českém úseku jde mimo jiné o Hřensko a Schöna, Dolní Žleb a Hřensko, Velké Březno a Povrly, Církvice a Dolní Zálezly, Malé Žernoseky a Velké Žernoseky, Lovosice a Píšťany, Nučničky a Nučnice a Oseček a Velký Osek.

Na pražské propojce k nim přibývají přívozy Klecánky a Roztoky, Libčice nad Vltavou a Máslovice, Úholičky a Husinec, Podbaba a Podhoří a Sedlec a Zámky.

Oficiální web přitom upozorňuje, že při vyšší hladině řeky některé přívozy nejezdí. To je při plánování zásadní, protože vynechaný přívoz může znamenat několik desítek kilometrů objížďky k nejbližšímu mostu.

Povodně

Trasa vede v záplavovém území a to se na ní projevuje. Po povodních v červnu 2013 byla většina dobudovaných asfaltových úseků v Ústeckém kraji sjízdná už tři týdny po velké vodě, poškozené ale byly dopravní značky a zábradlí.

Největší škody tehdy vznikly mezi Ústím nad Labem a Děčínem na nedostavěných úsecích a nájezdech a v Dolním Žlebu zůstalo velké množství naplavenin. Úsek z Děčína ke státní hranici byl uzavřen a chybělo tehdy padesát metrů stezky v Těchlovicích a krátký úsek v Žalhosticích.

Čtyřicet let stavby

Myšlenka je starší, než by člověk čekal. Už v roce 1983 zpracovali Jaroslav Ritter a jeho syn Jaroslav návrh Polabské cesty zdraví, první souvislý úsek byl ale dokončen až na počátku devadesátých let.

Velká vlna výstavby přišla od roku 2010, kdy Ústecký kraj začal realizovat velké množství úseků podél Labe. Spoluinvestory byla i větší města, tedy Roudnice nad Labem, Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín.

Co přibylo v posledních letech

V roce 2020 byly dokončeny úseky Třeboutice až Nučnice a Račice až Hněvice, v roce 2023 na Pardubicku úseky Dříteč až Němčice a Němčice až Kunětická hora, v roce 2024 úsek Kozly až Tuhaň ve Středočeském kraji.

V červenci 2026 zprovoznil Středočeský kraj zhruba deset kilometrů nového asfaltového úseku od Kostelce nad Labem přes Neratovice do Tuhaně za 129 milionů korun, z toho 95 milionů z evropských fondů. Šlo o přestavbu původně úzké a místy obtížně sjízdné trasy.

V červnu 2026 byla v Děčíně otevřena nová lávka pro pěší a cyklisty, téměř 360 metrů dlouhá, zavěšená převážně na železničním mostě přes Labe a Ploučnici. Propojuje stezku s ulicí Práce u vlakového nádraží a odlehčuje cyklistickému provozu na Tyršově mostě. Stála zhruba 108 milionů korun s evropskou dotací 43 milionů.

V srpnu 2026 začala stavba chybějícího úseku Kly až Tuhaň, tedy 4,5 kilometru asfaltu za 72,3 milionu korun s dokončením plánovaným na konec května 2027. Po jeho dokončení vznikne souvislá osmatřicetikilometrová asfaltová trasa od parku Na Polabí v Mělníku k železničnímu mostu v Čelákovicích.

Co pořád chybí

Trasa hotová není a oficiální zdroje to nezastírají. Chybí visutá lávka mezi Hradištkem a Kostomlaty nad Labem, souvislé úseky mezi Nymburkem a Čelákovicemi a mezi Kolínem a Týncem nad Labem a rekonstrukce mostu v Kostelci nad Labem včetně nájezdových ramp.

Cílem je dva z těchto projektů dokončit do roku 2028. V Děčíně se navíc zvažuje propojení nové lávky se stezkou směrem na Německo podél řeky pod Labským nábřežím jako bezpečnější varianta.

Ocenění a čísla o návštěvnosti

V německé anketě ADFC Radreiseanalyse, což je reprezentativní průzkum mezi tamními cykloturisty, je Labská stezka opakovaně nejoblíbenější dálkovou cyklotrasou Německa. Naposledy se na první místo vrátila po pěti letech na druhé příčce, výsledky byly prezentovány na veletrhu ITB Berlin.

V roce 2019 ji poprvé předstihla trasa podél Vezery. Průzkumu se účastní přes 17 300 německých cykloturistů a právě z něj pochází i profil uživatele trasy: průměrná denní vzdálenost 63,5 kilometru a víc než polovina jezdců na elektrokole.

V roce 2025 vyhrála i českou anketu o nejoblíbenější dálkovou cyklotrasu, kterou pořádala společnost Partnerství s podporou ministerstva pro místní rozvoj a agentury CzechTourism. Účastnilo se přes tři sta lidí a vybíralo se z dvaceti tras, druhá skončila Cyklostezka Ploučnice a třetí Moravské vinařské stezky.

Ekonomický přínos

Zajímavý údaj přinesla studie za sezonu 2025 v Královéhradeckém kraji. Podle dotazníkového šetření na 301 respondentech přinesli cykloturisté na trase v období od března do října víc než 91 milionů korun, z toho vícedenní přes 62 milionů a jednodenní přes 29 milionů.

Jde o číslo, které se u cyklotras zjišťuje jen výjimečně, a proto se cituje. Pozor ale na údaje o počtech cyklistů ze sčítačů, které po českém internetu kolují: sčítače Eco-counter na trase prokazatelně jsou, ale konkrétní roční hodnoty se nepodařilo dohledat u žádného oficiálního zdroje.

Jak se na trasu dostat s kolem

Vlakem se dá dojet až na začátek stezky do Vrchlabí, s přestupem v Trutnově. Mezinárodní spoje EuroCity do Bad Schandau, Drážďan nebo Hamburku vyžadují povinnou rezervaci místa pro kolo a zastavují přímo na trase, konkrétně v Děčíně, Ústí nad Labem, Praze, Kolíně a Pardubicích.

V severní části trasy jezdí příměstské vlaky z Hamburku do Cuxhavenu, kde rezervace kola povinná není. Na obou stranách hranice fungují i komerční služby přepravy osob, zavazadel a kol.

Pokud plánujete jen část trasy, nabízí se využít elektrokolo, jehož dojezd rovinatému profilu vyhovuje. Ostatně víc než polovina německých cykloturistů na trase už na elektrokole jezdí.

Kdo trasu rozloží na víc dnů a nocuje venku, řeší hlavně spací systém. Rozdíl mezi komfortní a limitní teplotou popisuje text o výběru spacáku.

Šest věcí, které mohou zklamat

1. K prameni se na kole nedostanete. Od Labské boudy je nutné pokračovat pěšky.
2. Úsek mezi Hradcem Králové a Kolínem. Oficiální web ho sám popisuje jako málo kvalitní pěšiny a poměrně rušné silnice.
3. Přívozy při vysoké vodě nejedou. Objížďka k nejbližšímu mostu může znamenat desítky kilometrů navíc.
4. Trasa není dokončená. Chybí úseky mezi Nymburkem a Čelákovicemi a mezi Kolínem a Týncem nad Labem.
5. Údaje o převýšení si odporují. Kolují čísla od 654 do 2150 metrů, žádné z nich nemá primární zdroj.
6. Čísla o počtech cyklistů. Hodnoty, které se po internetu opisují, se nedají dohledat u správce trasy ani u krajů.

Časté otázky

Jak dlouhá je Labská stezka?

Zhruba 1300 kilometrů celkem, z toho 380 kilometrů na českém území a k tomu dalších 80 kilometrů přes propojku na Prahu. Řeka Labe sama měří od pramene k ústí 1100 kilometrů, stezka ji ale nekopíruje v poměru jedna ku jedné.

Jak dlouho trvá projet celou Labskou stezku?

Podle oficiálního doporučení dva až tři týdny, přičemž trasa je rozdělená do 21 denních etap. Průměrná denní vzdálenost německých cykloturistů na trase je 63,5 kilometru.

Je Labská stezka celá asfaltová?

Není. Podle Královéhradeckého kraje je povrch většinou snadno sjízdný a asfaltový, oficiální web ale sám přiznává, že úsek mezi Hradcem Králové a Kolínem vede mimo vybrané části po málo kvalitních pěšinách a poměrně rušných silnicích. Konkrétní podíl asfaltu nikdo nezveřejňuje.

Kudy vede Labská stezka v Česku?

Od pramene v Krkonoších přes Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Dvůr Králové, Hradec Králové, Pardubice, Kolín, Poděbrady, Nymburk, Čelákovice, Brandýs nad Labem, Mělník, Roudnici nad Labem, Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín do Hřenska. Dělí se na šest úseků označených písmeny P až V.

Jak se dostat na Labskou stezku vlakem?

Vlakem lze dojet až do Vrchlabí na začátku trasy, s přestupem v Trutnově. Mezinárodní spoje EuroCity zastavují přímo na trase v Děčíně, Ústí nad Labem, Praze, Kolíně a Pardubicích, u nich je ale rezervace místa pro kolo povinná.

Proč je Labská stezka tak oblíbená v Německu?

V reprezentativním průzkumu ADFC mezi více než 17 300 německými cykloturisty je opakovaně nejoblíbenější dálkovou cyklotrasou země. Naposledy se na první místo vrátila po pěti letech na druhé příčce, v roce 2019 ji poprvé předstihla trasa podél Vezery.

Zdroje: oficiální web Labské stezky, weby Královéhradeckého a Ústeckého kraje, Klub českých turistů, evropská síť EuroVelo, německé turistické svazy, zpravodajství.