Pravidla rychlobruslení: nepovolený start je limit dvojice, ne závodníka

Nepovolený start není v rychlobruslení limit závodníka, ale dvojice. První znamená varování, druhý diskvalifikaci, a je jedno, který ze dvou bruslařů ho zavinil. Kdo tedy vyjede o zlomek dřív jako první ve své kariéře, může letět ze závodu, pokud už soupeř jedno varování měl. To je jen jedna z věcí, které se v přenosu vysvětlují špatně.

Ve zkratce

• Standardní ovál není jeden tvar, pravidla povolují tři geometrie zatáčky.
• Křížení není bod, ale celá rovinka mezi zatáčkami.
• Přednost má ten, kdo přechází zvenku dovnitř, ne ten vpředu.
• Na tratích 1000 a 1500 metrů se v první rovince pruhy nemění.
• V hromadném závodě se pravidla o pruzích a předjíždění vypínají.
• Výhra všech tří průběžných spurtů je méně bodů než čtvrté místo v cíli.
• Klapačky povoluje definice brusle, v short tracku jsou zakázané.
• Špatná barva pásky na paži znamená diskvalifikaci.
• Ve stíhacím závodě se jede jen v jednom pruhu.

Ovál, který nemá jeden tvar

Pravidla definují standardní dráhu jako závodní ovál se dvěma jízdními pruhy o délce nejvýše čtyři sta metrů, se dvěma zatáčkami po sto osmdesáti stupních, kde poloměr vnitřní zatáčky nesmí být menší než pětadvacet a větší než šestadvacet metrů. Tři povolené geometrie znamenají tři různé délky rovinky, zhruba od sto deseti do sto čtrnácti metrů.

Předpis navíc zná i jiné než standardní dráhy. Ty musí mít dva pruhy, nejméně dvě stě metrů délky, vnitřní poloměr aspoň patnáct metrů a křížení dlouhé nejméně čtyřicet metrů. Standardní ovál sám o sobě smí měřit od tří set třiatřiceti metrů výš, takže i ta čtyřistovka je horní hranice, ne definice.

Vnitřní závodní pruh měří přesně čtyři metry, vnější nejméně čtyři a na velkých akcích k tomu přibývá rozjížděcí pruh o šířce nejméně čtyř metrů. Ovál má tedy na šířku minimálně dvanáct metrů ledu. Kdo tvrdí, že rovinka měří vždy tolik a tolik, mluví o jedné z variant, ne o pravidle.

Proč to vyjde přesně na čtyři sta metrů

Pravidla přikládají i výpočet a v něm je schovaný jeden pěkný detail. K délce rovinek a obou zatáček se přičítá korekce sedmi centimetrů za křížení. Přejezd mezi pruhy je totiž šikmý, tedy o kousek delší než rovná čára, a předpis to do celkové délky započítává.

Křížení: nejčastější místo diskvalifikace

Křížení není jeden bod, ale celá rovinka od konce zatáčky po začátek další. Závodník z vnitřního pruhu musí na téhle rovince přejet do vnějšího a naopak. Kdo to neudělá, je diskvalifikován, protože by jinak jel kratší trať.

Přednost se přitom neřídí tím, kdo je vpředu. Rozhoduje směr přejezdu: kdo opouští vnitřní pruh, musí ustoupit tomu, kdo přechází z vnějšího dovnitř, a nese odpovědnost za případnou kolizi, pokud se ten druhý nechoval obstrukčně. Platí to i vůči závodníkovi z jiné dvojice, když se jede v kvartetu.

Existuje ale kolo bez výměny. Na tratích tisíc a patnáct set metrů se v první rovince pruhy nemění, což je důvod, proč tyhle dvě tratě začínají na jiných místech oválu než ostatní.

Šlápnutí do jiného pruhu není vždy konec

Podřezání vnitřní čáry v zatáčce je diskvalifikace bez dalšího a bruslí se nesmí posunout ani vytyčovací bloky. Pravidla ale znají tři výjimky. Kdo se při výjezdu ze zatáčky do pruhu nevejde a okamžitě se vrátí, potrestán není. Totéž platí při vyjetí kvůli pádu a při přejetí čáry během předjíždění, pokud si tím závodník trať nezkrátil.

Start, o kterém diváci nevědí

Mezi předstartovní a startovní čarou jsou dva metry. Po povelu k zaujetí postavení musí závodník zůstat absolutně nehybný a všechny brusle musí být celé za čarou. Mezi zaujetím postavení a výstřelem má být zřetelná prodleva jedné až jedné a půl sekundy, takže startér nesmí střílet hned.

Vracení má vlastní pravidla. Závodníky vrací druhý výstřel nebo píšťalka a takzvaný stopsignál padesát až šedesát metrů za startem, tedy červený praporek nebo světlo. Na stovce a kratších tratích ale startér při druhém nepovoleném startu vracet nemusí a diskvalifikace se oznámí až po dojezdu.

Nepovolený start se dostává i za opak toho, co by člověk čekal, tedy za úmyslné otálení se zaujetím postavení. A když se jeden bruslař utrhne a strhne tím druhého, potrestán je jen ten, kdo vyjel. Signalizuje se to světly: bílé znamená první nepovolený start ve dvojici, červené diskvalifikaci, a barva podstavce odpovídá barvě pásky na paži závodníka.

Ty pásky mají pevný význam a vlastní sankci. Vnitřní pruh znamená bílou na pravé paži, vnější červenou a při rozjížďkách po třech na stovce dostane prostřední žlutou. Nesprávná páska nebo nástup do špatného pruhu je diskvalifikace, a odpovědný je závodník, ne trenér.

Tratě, víceboj a stíhací závod

Předpis vyjmenovává tratě sto, pět set, tisíc, patnáct set, tři tisíce, pět tisíc a deset tisíc metrů. Rozdíl mezi programem mužů a žen není v plošném zkrácení: ženy jezdí tři tisíce metrů, které muži nemají, a nejezdí deset tisíc. Nejkratší stovka se přitom v běžných přehledech skoro neobjevuje, ačkoli má vlastní režim s rozjížďkami po třech a žlutou páskou pro prostředního.

Víceboj se počítá v sekundách přepočtených na pět set metrů. Čas na pětistovce dá tolik bodů, kolik je sekund, na tisícovce polovinu, na patnáctistovce třetinu, na trojce šestinu, na pětce desetinu a na desítce dvacetinu. Počítá se na tři desetinná místa a čtvrté se zahazuje, ne zaokrouhluje. Vyhrává nejnižší součet.

Ve stíhacím závodě družstev startují obě družstva současně na opačných stranách dráhy, uprostřed rovinek, a jede se jen v jednom vyznačeném pruhu. Časem týmu je čas třetího bruslaře. Čtyřčlenný tým proto může nechat jednoho člena odjet uprostřed závodu. Když dojedou méně než tři, je tým diskvalifikován, a v přímém souboji je tým, který soupeře předjede dřív, prohlášen vítězem v tu chvíli, přičemž předjetím se rozumí, že třetí bruslař předjíždějícího týmu minul třetího bruslaře soupeře. Na olympijských hrách jede ženský tým šest kol a mužský osm.

Hromadný závod je jiný předpis na stejném ledu

V hromadném závodě se dráha vyznačí bez oddělených pruhů a vzdálenost se udává v kolech, přičemž odpočet začne až tehdy, když bruslaři poprvé projedou cílovou čarou. Pravidla o startovní proceduře, o jízdě v pruzích, o povinné výměně, o přednosti při křížení i celá kapitola o předjíždění a vodění se pro tenhle závod vypínají. Trenéři navíc nemají přístup do trenérské zóny ani do vnitřního prostoru oválu. Na olympijských hrách se jede šestnáct kol.

Bodování je vlastní a je hlavním důvodem, proč se závod jede tak, jak se jede. Průběžné spurty jsou po čtvrtém, osmém a dvanáctém kole a první tři v nich dostanou tři, dva a jeden bod. V cíli dostane prvních šest šedesát, čtyřicet, dvacet, deset, šest a tři body.

Kdo tedy vyhraje všechny tři průběžné spurty, má devět bodů, což je méně, než dostane čtvrtý muž v cíli. Pravidla to říkají i obecně: systém musí zaručit, že první tři v cíli obsadí i první tři místa ve výsledcích. Kdo závod nedokončí, o průběžné body přichází a nikomu se nepřevádějí.

Klapačky a čím se to liší od short tracku

Brusli definuje předpis jako pasivní mechanické prodloužení nohy, jehož konstrukce může umožňovat jakýkoli posun a rotaci boty vůči noži. Klapačka je tedy povolená ne proto, že by byla někde vyjmenovaná, ale proto, že pravidlo popisuje hranici mezi pasivní pomůckou a zdrojem energie. Přenos energie jinak než přes bérec a chodidlo je zakázaný, stejně jako ohřívání nožů.

Efekt klapačky je vyčíslený. Práce s deseti elitními bruslaři ukázala nárůst rychlosti o pět procent, který vznikl přírůstkem výkonu zhruba pětadvaceti wattů. Ten se rodí ze dvou zdrojů: každý odraz udělá o jedenáct joulů práce navíc a frekvence odrazů stoupla z jedna celé tři na jedna celou tři šest za sekundu. Rozdíl v práci vzniká v posledních padesáti milisekundách odrazu, kde kloub pod chodidlem dovolí dokončit odraz špičkou, zatímco nůž dál klouže po ledu. Měření svalové aktivity přitom neukázalo žádnou změnu koordinace, takže o novou techniku nešlo.

Short track je jiná disciplína. Ovál měří sto jedenáct metrů a dvanáct centimetrů a hala musí mít nejméně šedesát krát třicet metrů. Vedle standardní dráhy se vytyčují další čtyři nebo šest posunutých drah, aby led vydržel, a cílová čára je pro všechny společná. Jede se výhradně s hromadným startem a vyřazovacím způsobem podle umístění, ne podle času, na tratích pět set, tisíc a patnáct set metrů plus štafety. A pohyblivé uchycení nože je tam výslovně zakázané, nůž musí být připevněný nejméně ve dvou bodech bez pohyblivých částí. Povinná je helma, chrániče a ochrana krku odolná proti proříznutí, zatímco na dlouhé dráze je helma dobrovolná.

Osm omylů o rychlobruslení

1. Rovinka má vždy stejnou délku. Pravidla povolují tři geometrie zatáčky, a tím i tři délky rovinky.
2. Při křížení má přednost ten vpředu. Ustupuje ten, kdo opouští vnitřní pruh.
3. Každý má nárok na jeden nepovolený start. Limit platí pro dvojici, ne pro jednotlivce.
4. Šlápnutí do jiného pruhu je vždy konec. Existují tři výjimky včetně okamžitého návratu.
5. Hromadný závod je běžné rychlobruslení se společným startem. Vypíná se v něm většina pravidel o jízdě.
6. Ženy jezdí kratší tratě. Jezdí tři tisíce metrů navíc a nejezdí desítku.
7. Ovál musí měřit čtyři sta metrů. Standardní dráha smí měřit i něco přes tři sta třicet metrů.
8. Klapačky změnily techniku bruslení. Měření svalové aktivity žádnou změnu koordinace neukázalo.

Nejúspěšnější českou závodnicí v této disciplíně je držitelka sedmi olympijských medailí. Popisuje ji text o Martině Sáblíkové.

Čím se od dlouhé dráhy liší závod ve skupině na krátkém oválu, ukazuje srovnání short tracku a rychlobruslení.

Časté otázky

Proč si bruslaři musí měnit pruhy?

Aby oba ujeli stejnou vzdálenost. Vnější pruh je v zatáčce delší, takže se výměnou v každém kole rozdíl vyrovná. Výjimkou je první rovinka na tratích tisíc a patnáct set metrů, kde se pruhy nemění.

Kdo má při křížení přednost?

Ten, kdo přechází z vnějšího pruhu do vnitřního. Závodník opouštějící vnitřní pruh mu nesmí překážet a nese odpovědnost i tehdy, když se druhý nechoval obstrukčně. Platí to i vůči bruslaři z jiné dvojice.

Kolik nepovolených startů je povoleno?

Jeden na dvojici, ne na závodníka. První znamená varování signalizované bílým světlem, další nepovolený start téže dvojice vede k diskvalifikaci a červenému světlu.

Jak se boduje hromadný závod?

Průběžné spurty po čtvrtém, osmém a dvanáctém kole dávají prvním třem tři, dva a jeden bod. V cíli dostane prvních šest šedesát, čtyřicet, dvacet, deset, šest a tři body. Vítěz všech průběžných spurtů má tedy méně než čtvrtý v cíli.

Proč se používají klapačky?

Protože dovolí dokončit odraz špičkou, zatímco nůž zůstává na ledě. Měření u deseti elitních bruslařů ukázalo nárůst rychlosti o pět procent, který vzniká v posledních padesáti milisekundách odrazu.

Čím se liší dlouhá dráha od short tracku?

Délkou oválu, formátem i materiálem. Short track má sto jedenáct metrů, jede se výhradně hromadně a vyřazovacím způsobem, nože musí být pevné bez pohyblivých částí a povinná je helma i ochrana krku.

Proč není každý ovál stejný?

Protože pravidla povolují tři geometrie zatáčky, tedy vnitřní poloměr pětadvacet, pětadvacet a půl nebo šestadvacet metrů. Rovinka se podle toho pohybuje mezi zhruba sto deseti a sto čtrnácti metry. Standardní dráha navíc smí měřit i méně než čtyři sta metrů a předpis zná i menší nestandardní ovály.

Co znamenají barevné pásky na pažích bruslařů?

Určují pruh, ve kterém závodník startuje. Vnitřní pruh znamená bílou pásku na pravé paži, vnější červenou a při rozjížďkách po třech na stovce dostane prostřední žlutou. Nesprávná páska nebo nástup do špatného pruhu je diskvalifikace a odpovědný je závodník, ne trenér.

Mohlo by vás zajímat

• Pravidla dalších sportů shrnuje přehled pravidel sportů.
• Proč nestabilní podložka není lepší než pevná zem, rozebírá text o tom, jak funguje rovnováha a propriocepce.
• Nejrychlejší zimní sporty se jezdí v ledovém korytě a srovnává je text o tom, čím se od sebe liší sáně, boby a skeleton.

Zdroje

Pravidla dlouhé dráhy. Platná soutěžní pravidla Mezinárodní bruslařské unie pro rychlobruslení, konkrétně ustanovení o rozměrech dráhy a šířce pruhů, tabulka měr tří povolených geometrií standardního čtyřsetmetrového oválu i přiložený výpočet celkové délky včetně korekce na křížení, dále ustanovení o startu a nepovolených startech, o jízdě v pruzích a přednosti při křížení, o tratích a bodování víceboje, o stíhacím závodě družstev, o hromadném závodě a jeho bodování a definice brusle v kapitole o výstroji.

Pravidla short tracku. Platná soutěžní pravidla Mezinárodní bruslařské unie pro short track s rozměry dráhy a haly, s formátem soutěží a s ustanovením o upevnění nožů nejméně ve dvou bodech bez pohyblivých částí a o povinné ochranné výstroji.

Klapačky. Biomechanická studie odrazu na klasických bruslích a klapačkách, Medicine and Science in Sports and Exercise (2000), deset elitních bruslařů, měření odrazové síly, vysokorychlostní film a záznam svalové aktivity.