Hlášení míst pobytu: šedesátiminutové okno testování neomezuje

Sportovec v registru pro testování hlásí na každý den čtvrtletí jedno šedesátiminutové okno mezi pátou ráno a jedenáctou v noci, kdy musí být na uvedené adrese zastižitelný. Nehlásí ale každý svůj pohyb, jak se často píše: hlásí místo nocování, pravidelnou rutinu a kalendář soutěží. A testovat ho lze kdykoli, okno není doba, na kterou by byly kontroly omezené. V Česku bylo v roce 2024 v obou registrech dohromady 242 sportovců a zaznamenalo se 28 pochybení.

Ve zkratce

• Platné znění mezinárodního standardu pro testování je účinné od 1. dubna 2026, whereabouts se v něm ale nezměnily.
• Povinnost se týká sportovců v registru pro testování, ne všech sportovců.
• Hlásí se nocování, pravidelné aktivity a soutěže na celé následující čtvrtletí.
• Šedesátiminutové okno neomezuje testování, jen určuje, kdy nezastižení znamená zmeškaný test.
• K porušení pravidel je potřeba kombinace tří pochybení ve dvanácti měsících, a okno je klouzavé.
• Každé předchozí pochybení musí být sportovci oznámeno, jinak se další nedá napočítat.
• Sankce je dva roky, se snížením až na jeden podle míry zavinění.
• Evropský soud pro lidská práva v roce 2018 jednomyslně rozhodl, že systém právo na soukromí neporušuje.

Koho se to vůbec týká

Whereabouts nejsou povinnost pro každého, kdo někde startuje. Vztahují se na sportovce zařazené do registrovaného souboru pro testování, kterému se běžně říká registr pro testování. Vedle něj existuje testovací soubor, tedy registr nižší úrovně s mírnějšími požadavky, a další soubory s ještě menším rozsahem hlášení.

Do registru sportovce zařazuje jeho mezinárodní federace nebo národní antidopingová organizace, a pokud je ve více souborech naráz, pravidla určují, čí režim převáží. Zařazení i vyřazení se sportovci oznamuje a povinnost hlásit místa pobytu trvá, dokud písemně neoznámí ukončení závodní činnosti nebo dokud mu organizace nesdělí, že kritéria pro zařazení už nesplňuje.

Česká kritéria jsou veřejná a mají devět bodů. Patří mezi ně profesionální sportovci se smlouvou nebo v resortním středisku, talentovaní sportovci ze sportovních center mládeže, sportovci s umístěním do třetího místa nebo v první třetině výsledkové listiny na vrcholných akcích, ti, kdo se v průběhu roku pravidelně umisťují do desátého místa na akcích národní úrovně, a nominovaní na vrcholné akce, a to jak v individuálních, tak v kolektivních sportech. Dvě kritéria míří i na juniory a mládež, takže do registru může spadnout i nezletilý sportovec. Zvlášť jsou vedení ti, kdo se vracejí po ukončení kariéry nebo po trestu, a to šest měsíců předem.

Které znění pravidel platí

Tady se dá snadno splést a plete se to i na stránkách federací: platné znění mezinárodního standardu pro testování a šetření je účinné od 1. dubna 2026 a obsahuje revize schválené v prosinci 2025. Většina sekundárních zdrojů pořád odkazuje na starší znění z roku 2023.

Věcně to na whereabouts nic nemění. Srovnání textu článku o sběru informací o místě pobytu mezi oběma zněními vrátilo jediný rozdíl, a to odstraněnou čárku v komentáři. Změny v novém znění se týkají hlavně příloh o krevních vzorcích. Zároveň už je schválené další znění standardů s účinností od 1. ledna 2027, takže kdo dnes cituje článek podle čísla, má si ověřit, ze které verze.

Co se hlásí a v jaké lhůtě

Hlášení se podává na každé kalendářní čtvrtletí dopředu. Česká směrnice ukládá podat ho nejpozději čtrnáct dní před začátkem čtvrtletí, a to písemně nebo elektronicky v systému ADAMS.

Minimální obsah určuje standard a je to pět skupin údajů:

1. Poštovní adresa a osobní e-mail pro doručování, s tím, že dopis se považuje za doručený po sedmi dnech a e-mail okamžitě při potvrzení odeslání. Česká směrnice má u doporučené pošty vlastní lhůty, pátý den v Česku a patnáctý den do zahraničí.
2. Potvrzení, že sportovec rozumí tomu, že se jeho hlášení sdílí s dalšími organizacemi, které ho mohou testovat.
3. Adresa nocování na každý den čtvrtletí, ať už jde o domov, přechodné ubytování nebo hotel.
4. Název a adresa každého místa pravidelné aktivity, tedy tréninku, práce nebo školy, včetně obvyklých časů.
5. Kalendář soutěží s místy, adresami, daty a časy.

Komentář k čtvrtému bodu je to, co v popularizaci mizí: požadavek se vztahuje jen na činnosti, které jsou součástí sportovcovy pravidelné rutiny. Standard k tomu dává modelový příklad rozvrhu typu pondělí posilovna, středa dráha a fyzioterapie, pátek bazén. A pokud sportovec zrovna netrénuje, má to uvést a popsat rutinu jinou, třeba pracovní, školní nebo rehabilitační. U kolektivních sportů budou pravidelnými aktivitami pravděpodobně většina nebo všechny týmové činnosti.

Hlášení se musí průběžně aktualizovat, aby bylo stále přesné a úplné. Praktický důsledek: nepřesná nebo nedostatečná informace je vada sama pro sebe. Standard jako příklad nedostatečného údaje uvádí adresu, která neexistuje, nebo popis, ze kterého se sportovec najít nedá, doslova třeba „běhám v Černém lese“.

Šedesátiminutové okno a k čemu skutečně je

Na každý den čtvrtletí se uvádí jedno konkrétní šedesátiminutové okno mezi pátou hodinou ráno a jedenáctou v noci a jedno konkrétní místo, kde bude sportovec v té době dostupný. Vybírá si ho sám. Může to být domov, tréninkové místo, pracoviště, škola, ale i hotel nebo objekt s recepcí či ostrahou, pokud zajistí, že se k němu komisař bez předchozího ohlášení dostane.

Standard ale hned v úvodu komentáře říká, že smyslem okna není omezit testování na tuhle dobu ani vytvořit výchozí čas pro kontroly. Účel je čtyřnásobný: aby bylo jasné, kdy nezdařený pokus znamená zmeškaný test; aby sportovce bylo možné zastihnout aspoň raz denně; aby okno „zakotvilo“ sportovce k místu a zvýšilo tím věrohodnost ostatních údajů; a aby data sama nesla informaci, například když někdo opakovaně mění okno na poslední chvíli, což může vést k cílenému testování.

Jedinou výjimkou z povinnosti okno uvést jsou soutěžní dny, u kterých organizace usoudí, že sportovce najde z jiných informací. I tam ale platí jedna past: kdo je ze soutěže vyřazený dřív, než tyhle dny skončí, musí hlášení doplnit včetně okna na zbývající dny.

Pochybení: kdy se počítá a kdy ne

Systém zná dvě pochybení. Neposkytnutí informací, tedy chybějící, neúplné nebo nepřesné hlášení, a zmeškaný test, tedy nezastižení na uvedeném místě v uvedeném okně. Porušením antidopingových pravidel je až kombinace tří takových pochybení během dvanácti měsíců.

Dvanáctiměsíční okno je klouzavé a začíná běžet dnem prvního pochybení. Pokud další dvě nepřijdou, první po roce vyprší a nové okno se rozbíhá až od dalšího pochybení. Roční hranice tedy nemá nic společného s kalendářním rokem ani se sezónou.

Pro sportovce je podstatná procesní pojistka: pochybení se nemohou nasčítat „na pozadí“. Další zmeškaný test nebo neposkytnutí informací se dá napočítat jen tehdy, když k němu dojde až po tom, co sportovec dostal oznámení o předchozím. Standard k tomu dodává, že se nemusí dokončit celé řízení o prvním pochybení, stačí, aby o něm sportovec věděl a měl příležitost další nezpůsobit. U opakovaného neposkytnutí informací navíc dostane lhůtu na doplnění, která musí být do 48 hodin od doručení oznámení.

Obě pochybení musí být zaviněná aspoň z nedbalosti, přičemž nedbalost se předpokládá, jakmile je prokázáno, že sportovec o povinnostech věděl a nesplnil je. Vyvrátit tu domněnku může jen tím, že prokáže, že k pochybení nepřispělo žádné jeho nedbalé chování. U zmeškaného testu musí být zároveň doloženo, že komisař v daném okně udělal, co bylo v okolnostech rozumné, aby sportovce našel, ale bez jakéhokoli předchozího upozornění. A pozor na rozšířený omyl: telefonát je věcí uvážení odběrové autority, ne povinností, takže jeho absence není obranou proti zmeškanému testu.

Řízení vede ta organizace, u které sportovec místa pobytu hlásí, tedy federace nebo národní antidopingová organizace, a každé pochybení se zapisuje do systému ADAMS. Sportovec má právo na vyjádření a při třetím pochybení na plné důkazní jednání.

Jaká je sankce

Za porušení pravidel o místech pobytu je sankce dva roky nezpůsobilosti, s možností snížení až na jeden rok podle míry zavinění. Tahle pružnost ale není dostupná tam, kde vzorec změn místa pobytu na poslední chvíli nebo jiné chování vyvolává vážné podezření, že se sportovec snažil dostupnosti pro testování vyhnout.

K zákazu činnosti se přidává diskvalifikace individuálních výsledků od data porušení, tedy od data třetího pochybení, do začátku předběžného suspendování nebo doby nezpůsobilosti, včetně odebrání medailí, bodů a cen. Jak se látky na seznam zakázaných dostávají a čím se mimosoutěžní zákaz liší od soutěžního, rozebírá text o dopingu a zakázaných látkách.

Jak vypadá odběr mimo soutěž

Kontrola mimo soutěž přichází bez předchozího ohlášení. Komisař musí sportovci při vyrozumění sdělit stanovený rozsah informací, od toho, že je povinen se odběru podrobit, až po jeho práva. Od vyrozumění je sportovec pod nepřetržitým dohledem a má právo na doprovod.

Pravidla řeší i situace, které v praxi nastávají: odklad odběru z vyjmenovaných důvodů, dočasné opuštění odběrové stanice pod dohledem, částečný vzorek a jeho uzavření a pozdější doplnění, pochybnosti o původu vzorku a odmítnutí odběru. U odběru moči je dohled přímý a standard k němu má samostatnou přílohu. Odmítnutí podpisu formuláře se zaznamenává.

Když sportovec v okně zastižený není, není to automaticky zmeškaný test. Musí být splněné všechny podmínky uvedené výš, tedy včetně toho, že komisař udělal, co bylo rozumné, a že sportovec byl o takové odpovědnosti předem informován. A platí i obrácená strana: testovat lze i mimo okno, a nezastižení mimo okno se jako zmeškaný test nepočítá.

Kdo do těch dat vidí

Hlášení se vede v systému ADAMS a sdílí se s organizacemi, které mají pravomoc sportovce testovat. Mezinárodní standard pro ochranu soukromí a osobních údajů k tomu určuje pravidla přiměřenosti, doby uchování a práv sportovce k vlastním údajům, a organizacím výslovně ukládá, aby pravidelně posuzovaly přiměřenost zpracování citlivých údajů a informací o místě pobytu a rizika, která z něj plynou.

Ten standard je zajímavý i tím, co přiznává: že osobní údaje sbírané v antidopingovém kontextu mohou zasahovat do práva na soukromí a že kodex po sportovcích požaduje značné množství osobních informací.

Česká čísla

Národní antidopingovou organizací je u nás Antidopingový výbor ČR, od roku 2020 pod Národní sportovní agenturou, a prováděcím předpisem je Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu v ČR. Ta whereabouts přebírá z mezinárodního standardu a doplňuje český detail, tedy lhůtu čtrnácti dnů před čtvrtletím a vlastní pravidla doručování.

Čísla pocházejí z výročních zpráv výboru a nejsou mezi sebou úplně srovnatelná: zprávy za roky 2022 a 2023 uvádějí stav v posledním čtvrtletí, zpráva za rok 2024 počty v průběhu roku. Nárůst v testovacím souboru v roce 2024 zpráva vysvětluje předolympijským testováním, kdy bylo směrem k olympiádě zařazeno 129 sportovců a odebráno 210 vzorků.

Nejdůležitější věc k těm pochybením: jsou to počty jednotlivých zaznamenaných pochybení, ne počty porušení antidopingových pravidel. Aby šlo o porušení, musely by se u jednoho sportovce sejít tři během dvanácti měsíců. Kolik sportovců za těmi osmadvaceti pochybeními v roce 2024 stálo, se z veřejných zpráv zjistit nedá, a stejně tak se z nich nedá doložit, kolik případů podle příslušného článku se v Česku řešilo.

Pro představu o rozsahu mimosoutěžního testování: souhrnná statistika výboru za roky 1993 až 2025 uvádí 27 223 vzorků při soutěži a 8 278 vzorků mimo soutěž, s pozitivními nálezy ve 2,04 procenta při soutěži a v jednom procentu mimo soutěž. Je to ale souhrn za třiatřicet let, ne roční číslo.

Kritika, kterou uznává i sama agentura

Že jde o zásah do soukromí, není tvrzení kritiků. Mezinárodní standard pro ochranu soukromí to sám připouští a ve výčtu zdrojů, ze kterých vychází, odkazuje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z 18. ledna 2018 ve věci francouzských sportovních svazů a dalších proti Francii.

Ten rozsudek je pro téma nosný. Senát pátý sekce jednomyslně rozhodl, že k porušení článku osm Evropské konvence, tedy práva na respektování soukromého a rodinného života, nedošlo u žádného ze stěžovatelů. Zásah do soukromí přitom soud výslovně uznal, jen ho posoudil jako přiměřený sledovanému cíli. Nikdo ze soudců nepodal odlišné stanovisko.

Z publikovaných prací je doložitelné, že sportovci hlášení vnímají jako zátěž a že jim ubírá radost ze sportu, což potvrzují tři nezávislé vzorky, dánský se 645 respondenty, nizozemský se 129 a mezinárodní vzorek 109 paralympijských sportovců z 25 zemí. A jedna intervenční studie ukázala něco, co by mělo být pro systém varováním: průměrná úspěšnost sportovců v testu znalostí pravidel o místech pobytu byla nižší než náhodné tipování.

Co doložit nejde, je čas, který hlášení sportovcům zabere, ani jeho dopad na spánek. Žádná taková studie k dispozici není, přestože se o tom v debatě mluví.

Deset omylů o hlášení míst pobytu

1. Týká se to všech sportovců. Jen těch v registru pro testování. Registr nižší úrovně má mírnější požadavky a rekreační sportovec do něj nepatří.
2. Sportovec hlásí každý svůj pohyb. Hlásí nocování, pravidelnou rutinu a soutěže. Požadavek se vztahuje jen na činnosti, které jsou součástí běžné rutiny.
3. Testuje se jen v šedesátiminutovém okně. Standard výslovně říká, že smyslem okna není testování omezit ani vytvořit výchozí čas kontrol.
4. Jedno pochybení znamená trest. Porušením je až kombinace tří ve dvanácti měsících. Jedno pochybení může za jiných okolností spadnout pod jiné porušení, ale samo trest neznamená.
5. Rok se počítá od ledna. Okno je klouzavé a začíná dnem prvního pochybení. První pochybení po roce vyprší.
6. Když se mezitím odebraly vzorky, pochybení se promíjejí. Na výsledek to nemá vliv, standard to říká výslovně.
7. Nezastižení znamená vinu. Musí být splněné všechny podmínky, včetně toho, že komisař udělal, co bylo v daných okolnostech rozumné, a bez předchozího upozornění.
8. Když mi nezavolali, test se nepočítá. Telefonát je věcí uvážení odběrové autority, ne povinností, a jeho absence není obranou.
9. Pochybení se nasčítávají bez vědomí sportovce. Další se dá napočítat jen po tom, co dostal oznámení o předchozím.
10. Soud už systém označil za nezákonný zásah do soukromí. Naopak. V roce 2018 rozhodl jednomyslně, že k porušení práva na soukromí nedošlo.

Časté otázky

Kdo musí hlásit místa pobytu?

Sportovci zařazení do registru pro testování, které určuje jejich federace nebo národní antidopingová organizace. Pro registr nižší úrovně platí mírnější požadavky.

Co se přesně hlásí?

Adresa nocování na každý den čtvrtletí, název a adresa každého místa pravidelné aktivity včetně obvyklých časů, kalendář soutěží, poštovní adresa a e-mail, a na každý den jedno šedesátiminutové okno.

Do kdy se hlášení podává?

Na každé čtvrtletí dopředu, podle české směrnice nejpozději čtrnáct dní před jeho začátkem, a průběžně se aktualizuje, aby bylo stále přesné a úplné.

Znamená šedesátiminutové okno, že mimo něj se netestuje?

Ne. Testovat lze kdykoli. Okno určuje jen to, kdy nezastižení znamená zmeškaný test, a slouží k tomu, aby šlo sportovce zastihnout aspoň raz denně.

Kolik pochybení vede k porušení pravidel?

Tři v kombinaci za dvanáct měsíců, přičemž okno je klouzavé a běží od data prvního pochybení. Pokud další dvě nepřijdou, první vyprší.

Jaká je sankce?

Dva roky nezpůsobilosti, se snížením až na jeden rok podle míry zavinění. Snížení není dostupné tam, kde vzorec změn na poslední chvíli vyvolává vážné podezření z vyhýbání se testování.

Kolik sportovců je v českých registrech?

V roce 2024 uvádí výroční zpráva 68 sportovců v registru pro testování a 174 v testovacím souboru, tedy 242 celkem, s tím, že nárůst ovlivnilo předolympijské testování.

Je hlášení míst pobytu v souladu s právem na soukromí?

Evropský soud pro lidská práva v roce 2018 jednomyslně rozhodl, že k porušení práva na soukromí nedošlo. Zásah do soukromí ale výslovně uznal a posoudil ho jako přiměřený.

Mohlo by vás zajímat

• Jak se látka dostane na seznam a co znamená mimosoutěžní zákaz, popisuje text o zakázaných látkách ve sportu.
• Co se z krevního obrazu sportovce vyčíst dá a co ne, rozebírá článek o krevních testech u sportovců.
• Pravidla dalších sportů shrnuje přehled pravidel sportů.

Zdroje

Text má informativní charakter a nenahrazuje právní radu. Citované znění mezinárodního standardu pro testování a šetření je účinné od 1. dubna 2026, český prováděcí předpis je ve znění platném od 1. 9. 2022. Česká čísla jsou z výročních zpráv do roku 2024, novější zpráva nebyla k datu textu dostupná. Kolik sportovců stojí za jednotlivými pochybeními a kolik případů se v Česku řešilo jako porušení pravidel, se z veřejných zdrojů doložit nedá. Studie o čase, který hlášení zabere, ani o jeho dopadu na spánek neexistuje.

• Mezinárodní standard pro testování a šetření, znění 2026, Světová antidopingová agentura (wada-ama.org)
• Mezinárodní standard pro řízení o výsledcích, příloha o pochybeních, Světová antidopingová agentura (wada-ama.org)
• Předpisy platné v České republice, Antidopingový výbor ČR (antidoping.cz)
• Statistiky dopingových kontrol, Antidopingový výbor ČR (antidoping.cz)
• Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2018, databáze HUDOC (hudoc.echr.coe.int)