Zánět žil jako častý problém sportovců. Jak mu předcházet?

Povrchový zánět žíly vypadá nevinně, protože je vidět. Přehled v odborném časopise ale uvádí, že asi desetina případů přejde do hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie a že zhruba čtvrtina případů na dolní končetině má hlubokou trombózu přítomnou už v době diagnózy. U sportovců je situace o to zrádnější, že se otok lýtka po tréninku snadno odbude jako natažený sval.

Ve zkratce

• Povrchová tromboflebitida se pozná jako citlivý zarudlý provazec pod kůží.
• Hluboká trombóza provazec nemá, projeví se otokem a bolestí celé končetiny.
• Zhruba čtvrtina povrchových trombóz na noze má současně hlubokou trombózu.
• Negativní krevní test hlubokou trombózu nevylučuje, diagnózu dělá ultrazvuk.
• Cesta na závod riziko měřitelně zvyšuje, a to úměrně délce cesty.
• Běh křečové žíly nezhoršuje, v datech vychází pohyb spíš jako ochranný faktor.

Dvě věci, které se pletou

Pod pojmem zánět žil se skrývají dva stavy s odlišnou závažností a odlišným obrazem.

Povrchová žilní trombóza, lidově tromboflebitida, se projevuje jako citlivý, zarudlý, hmatný provazec pod kůží na horní nebo dolní končetině. Je vidět a bolí, takže si jí člověk všimne.

Hluboká žilní trombóza se naproti tomu projevuje otokem a bolestí celé končetiny bez viditelného provazce. Právě proto se obojí zaměňuje: povrchový zánět je vidět, hluboká trombóza ne, a tak vypadá nenápadněji, i když je nebezpečnější.

Roční výskyt povrchové trombózy se podle přehledu pohybuje v řádu desítek až něco přes sto případů na sto tisíc osob za rok, u žen výš než u mužů.

Proč se povrchová trombóza nesmí podceňovat

Přehled uvádí dvě čísla, která mění pohled na věc. Zhruba deset procent pacientů s povrchovou žilní trombózou přejde do hluboké trombózy nebo plicní embolie. A zhruba pětadvacet procent případů na dolní končetině má hlubokou trombózu přítomnou už současně.

Rozhoduje přitom délka a poloha sraženiny, ne to, jak moc bolí. Konzervativně se postupuje kompresí a protizánětlivými léky, u delší sraženiny nebo u sraženiny blízko hlubokého žilního systému se nasazuje léčba ředící krev.

Proč krevní test nestačí

Rozšířená představa je, že se trombóza vyloučí odběrem. U povrchové žilní trombózy to neplatí: senzitivita běžně používaného krevního testu je podle přehledu jen zhruba v pásmu poloviny až tří čtvrtin. Negativní výsledek tedy problém nevylučuje.

Diagnózu a rozsah sraženiny stanoví ultrazvukové vyšetření. To je podstatné hlavně proto, že se sportovec s otokem lýtka často spokojí s tím, že mu odběr vyšel dobře.

Co riziko u sportovců zvyšuje

Cestování na závody

Metaanalýza čtrnácti studií s více než čtyřmi tisíci případy žilního tromboembolismu našla u cestujících zhruba dvojnásobné relativní riziko, a po vyloučení studií se selekční chybou ještě vyšší. Doložený byl vztah dávky a účinku: riziko rostlo úměrně s každými dvěma hodinami cesty, u letu strměji než u pozemní dopravy.

Tady je zároveň nejsilnější doklad o účinnosti komprese. V cochranovském přehledu dvanácti randomizovaných studií na letech delších než pět hodin se bezpříznaková hluboká trombóza objevila u tří cestujících s punčochami proti sedmačtyřiceti bez nich, s vysokou jistotou důkazů. Přehled ale poctivě dodává, že se v zařazených studiích neobjevil žádný případ symptomatické trombózy, plicní embolie ani úmrtí, takže o klinicky závažných příhodách nic neříká. Co komprese umí a neumí, rozebírá text o kompresních podkolenkách.

Hormonální antikoncepce

Cochranovský systematický přehled uvádí u uživatelek kombinované hormonální antikoncepce zhruba trojnásobné relativní riziko žilní trombózy proti neuživatelkám. Rozdíl je i mezi jednotlivými typy gestagenů, některé nesou o polovinu až o čtyři pětiny vyšší riziko než jiné.

Riziko je navíc nejvyšší krátce po změně přípravku, v prvních měsících po přechodu na jinou antikoncepci. Pro sportovkyni to znamená, že změna přípravku a zároveň dlouhá cesta na závod nejsou šťastná kombinace.

Sporty s pažemi nad hlavou

Námahová trombóza podklíčkové žíly je samostatná diagnóza, která postihuje jinak zdravé lidi. Vzniká mechanickým útlakem žíly při opakované činnosti nad hlavou a intenzivní námaze, což vede k poškození cévní výstelky a vzniku sraženiny. V novějších kazuistikách se objevuje u vodního póla a volejbalu.

Projevuje se postupným otokem paže a namodralým zbarvením, často jen po zátěži. Léčí se ředěním krve a omezením činnosti, definitivně chirurgicky.

Křečové žíly a běh

Obava, že běh křečové žíly zhorší, se v datech nepotvrzuje.

V průřezové studii prevalence křečových žil u zdravotních sester vyšla chůze nebo běh jako významný ochranný faktor. Jde o průřezová data s omezenou vypovídací hodnotou, ale žádný z dostupných zdrojů běh jako rizikový faktor vzniku křečových žil neoznačuje.

Naopak nedostatek pohybu vychází jako nezávislý prediktor horší kvality života u lidí, kteří už křečové žíly mají.

Jedna poctivá poznámka ke kompresi: systematický přehled o délce denního nošení komprese u chronického žilního onemocnění uzavírá, že spolehlivá data podporující konkrétní denní režimy neexistují. Doporučení typu „nosit osm hodin denně“ tedy vychází ze zvyklosti, ne z důkazů.

Kdy vyhledat lékaře

• Otok celé končetiny, hlavně jednostranný a bez zjevného úrazu.
• Bolestivý zarudlý provazec pod kůží, i když působí lokálně.
• Otok, který nezmizí do druhého dne a nereaguje na klid a zvednutí nohy.
• Otok paže po zátěži u sportů s prací nad hlavou.
• Dušnost nebo bolest na hrudi, což je důvod k okamžitému ošetření.
• Jakýkoli otok po dlouhé cestě, hlavně po letu delším než pět hodin.

Přehled v odborném časopise upozorňuje, že diagnóza žilního tromboembolismu u sportovců je nenápadná a vyžaduje vysoké klinické podezření. Odlišit ji od běžné potréninkové bolesti pomáhá text o nejčastějších běžeckých zraněních.

Šest omylů o zánětu žil u sportovců

1. Povrchový zánět je banalita. Asi desetina případů přejde do hluboké trombózy.
2. Odběr trombózu vyloučí. Senzitivita testu u povrchové trombózy nestačí.
3. Sportovci jsou chránění. Mají vlastní rizikové faktory a diagnóza se u nich stanoví pozdě.
4. Běh zhoršuje křečové žíly. V datech vychází pohyb spíš jako ochranný faktor.
5. Rozhoduje, jak moc to bolí. Rozhoduje délka a poloha sraženiny.
6. Komprese se nosí přesně tolik hodin denně. Data pro konkrétní režim chybí.

Časté otázky

Jak poznám povrchový zánět žíly od hluboké trombózy?

Povrchová trombóza se projevuje citlivým, zarudlým a hmatným provazcem pod kůží. Hluboká žilní trombóza provazec nemá a projeví se otokem a bolestí celé končetiny. Právě proto se pletou: povrchový zánět je vidět, hluboká trombóza ne.

Je povrchová tromboflebitida nebezpečná?

Není to banalita. Podle přehledu přejde zhruba desetina případů do hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie a zhruba čtvrtina případů na dolní končetině má hlubokou trombózu přítomnou už současně. Rozhoduje délka a poloha sraženiny, ne intenzita bolesti.

Vyloučí krevní test trombózu?

U povrchové žilní trombózy ne. Senzitivita běžně užívaného testu se podle přehledu pohybuje zhruba mezi polovinou a třemi čtvrtinami, takže negativní výsledek problém nevylučuje. Diagnózu a rozsah sraženiny stanoví ultrazvuk.

Zvyšuje cesta na závod riziko trombózy?

Ano a měřitelně. Metaanalýza čtrnácti studií našla u cestujících zhruba dvojnásobné relativní riziko se vztahem dávky a účinku, tedy rostoucí s délkou cesty. U letu riziko rostlo strměji než u pozemní dopravy.

Zhorší běhání moje křečové žíly?

Podle dostupných dat ne. V průřezové studii vyšla chůze nebo běh jako ochranný faktor a žádný z nalezených zdrojů neoznačuje běh za rizikový faktor vzniku křečových žil. Naopak nedostatek pohybu je spojený s horší kvalitou života u lidí, kteří křečové žíly mají.

Můžu dostat trombózu do paže?

U sportů s opakovanou prací nad hlavou ano. Námahová trombóza podklíčkové žíly vzniká mechanickým útlakem žíly a postihuje jinak zdravé lidi. Projevuje se postupným otokem paže a namodralým zbarvením, často jen po zátěži.

Jak dlouho denně nosit kompresi?

Systematický přehled o délce denního nošení komprese u chronického žilního onemocnění uzavírá, že spolehlivá data podporující konkrétní denní režimy neexistují. Doporučení k počtu hodin tedy vychází ze zvyklosti a má je nastavit ošetřující lékař podle konkrétního nálezu.

Mohlo by vás zajímat

• Otoky a bolest po delší zátěži rozebírá text o regeneraci po dlouhém běhu.
• Rozlišit potíže v bérci pomáhá text o bolesti holení u běžců.

Text má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení lékaře. Zdroje: přehled povrchové žilní trombózy v odborném časopise, metaanalýza cestování a rizika žilního tromboembolismu, cochranovský přehled kompresních punčoch u leteckých cestujících, cochranovský přehled hormonální antikoncepce a žilní trombózy, práce o námahové trombóze podklíčkové žíly a přehled managementu žilního tromboembolismu u sportovců.