Spánková apnoe a sport: u kontaktních sportů ji má třetina hráčů

Spánková apnoe se učí jako nemoc obézního padesátníka, ale metaanalýza čtrnácti studií našla u sportovců kontaktních sportů souhrnnou prevalenci třicet procent. U hráčů ragby to bylo pětatřicet procent a v jednom profesionálním týmu deset z dvaadvaceti hráčů. A hlavní důvod, proč se přehlédne, je zvlášť zákeřný: denní spavost si sportovec vysvětlí objemem tréninku, takže chybí přesně ten příznak, který v ordinaci obvykle spustí podezření.

Ve zkratce

• Diagnostická hranice je pět dechových událostí za hodinu spánku, střední forma začíná u patnácti.
• U sportovců kontaktních sportů byla souhrnná prevalence třicet procent proti deseti až třiceti v obecné populaci.
• Nejkonzistentnějšími prediktory jsou vyšší index tělesné hmotnosti a větší obvod krku.
• Podle tělesné stavby se apnoe určit nedá, i štíhlý sportovec ji mít může.
• Šedesát až sedmdesát procent denní sekrece růstového hormonu připadá na hluboký spánek, který apnoe ubírá.
• Screeningový dotazník má citlivost 94 procent, ale specificitu jen 34, takže apnoi spíš vylučuje než potvrzuje.
• Že by neléčená apnoe zvyšovala počet zranění u sportovců, prokázané není.

Co to je a jak se měří

U obstrukční formy se horní cesty dýchací během spánku opakovaně zúží nebo zcela uzavřou. Dechové úsilí přitom trvá, hrudník a bránice pracují proti uzavřené cestě. U centrální formy dechové úsilí naopak chybí, protože dechové centrum krátkodobě nedá povel.

Rozlišení podle přítomnosti dechového úsilí je zásadní, protože se obě formy léčí jinak.

Samotné číslo je ale hrubé měřítko. Neříká nic o tom, jak hluboké byly poklesy okysličení ani jak moc se spánek tříštil, takže dva lidé se stejnou hodnotou mohou mít velmi odlišné potíže.

Kolik sportovců se to týká

V obecné populaci splňuje kritéria deset až třicet procent dospělých a střední až těžkou formu šest až sedmnáct procent. U lidí s indexem tělesné hmotnosti nad třicet je to čtyřicet až sedmdesát procent.

Konzistentně nalezenými prediktory jsou vyšší index tělesné hmotnosti a větší obvod krku. U ragby byly nadreprezentované pozice ve svazku.

Jiná studie na 175 elitních hráčích ragby a kriketu zjistila, že polovina splnila kritéria špatného spánku, osmadvacet procent mělo klinicky významnou denní spavost a osmatřicet procent uvedlo pravidelné chrápání.

Proč se u sportovců přehlédne

1. Denní spavost se svede na trénink. Kdo trénuje dvakrát denně, považuje únavu za normální daň za objem.
2. Mladý věk a dobrá kondice matou. Dvacetiletý sportovec s výbornou spiroergometrií do zavedené škatulky nezapadá.
3. Podle postavy to poznat nejde. U štíhlejších sportovců ji mohou vyvolat jiné mechanismy, tedy nízký práh probouzecí reakce nebo snížená odpovídavost svalů horních cest dýchacích.
4. Běžné sledování ji nevidí. Nosí se náramky a měří se spánková skóre, ale dechové události nikdo neměří.
5. Škála denní spavosti je slabý nástroj. Měří spavost, ne apnoi, a nízké skóre ji nevylučuje.

Souvislost s celkovou kvalitou spánku rozebírá i text o srdci a sportu, protože obojí se prolíná.

Co to dělá s výkonem

Tříštění spánku je spojené s nadměrnou denní spavostí, zhoršenou bdělostí, pomalejší reakční dobou, horšími exekutivními funkcemi a poruchou nálady.

Pro sportovce je podstatný ještě jeden mechanismus: šedesát až sedmdesát procent denní sekrece růstového hormonu připadá na časnou fázi hlubokého spánku. Když apnoe hluboký spánek ubere, může to utlumit spánkové pulzy růstového hormonu a zhoršit opravu svalu.

U univerzitních sportovců byly příznaky apnoe nezávisle spojené s vyšším stresem a vyšší depresivitou.

Co doložené není

Že by neléčená apnoe zvyšovala počet zranění nebo otřesů mozku. Přehled to označuje za hypotézu opřenou o mechanismus, ne o data. Opačný směr je doložený lépe: úraz mozku sám může apnoi vyvolat a poruchy spánku předpovídají přetrvávající potíže po otřesu mozku.

Srdce a rozpor, který je poctivé přiznat

Kohortová studie s korekcí na věk, pohlaví, kouření, index tělesné hmotnosti a další onemocnění našla u apnoe významnou souvislost s cévní mozkovou příhodou nebo úmrtím, s poměrem rizik 1,97. Riziko rostlo se závažností.

Jenže randomizovaná studie na 2717 dospělých se střední až těžkou apnoí a už existujícím srdečním onemocněním neprokázala, že by přetlaková ventilace kardiovaskulární příhody snížila. Poměr rizik byl 1,10, tedy bez rozdílu.

Léčba přitom fungovala: počet dechových událostí klesl z devětadvaceti na necelé čtyři za hodinu a přístroj významně snížil chrápání i denní spavost a zlepšil kvalitu života. Nejčastěji uváděným vysvětlením je nízká adherence, průměrně jen 3,3 hodiny za noc.

Souvislost je tedy pozorovaná konzistentně, ale že by léčba u lidí s už existujícím srdečním onemocněním počet příhod snížila, randomizovaná data nepotvrdila. Není to důvod léčbu odmítat, je to důvod nečekat od ní víc, než umí.

Jak se to zjistí

Screeningový dotazník má osm položek a jeho čísla stojí za vysvětlení: citlivost 94 procent, ale specificita jen 34.

Prakticky to znamená, že je dobrý na to, aby apnoi vyloučil, ne aby ji potvrdil. Negativní výsledek u sportovce bez potíží je uklidňující. Pozitivní znamená jít dál, ne že člověk apnoi má.

Diagnózu stanoví spánková studie, buď v laboratoři, nebo domácím přístrojem. Laboratorní vyšetření se doporučuje u lidí s významným srdečním nebo plicním onemocněním, s podezřením na hypoventilaci, po cévní mozkové příhodě a při těžké nespavosti. Když je domácí test negativní nebo technicky nedostatečný, doplňuje se laboratorní.

Náramky a chytré hodinky apnoi nediagnostikují, umí nanejvýš vzbudit podezření.

Léčba

Přetlaková ventilace je nejúčinnější ve snížení počtu dechových událostí. Její slabinou je adherence.

Ústní pomůcka je méně účinná na samotné číslo, rozdíl činí zhruba dvanáct událostí za hodinu ve prospěch přístroje. Zato se lépe snáší a lidé ji nosí v průměru o hodinu za noc déle. Výsledkem je, že v kvalitě života a ve funkčních výsledcích se od přetlakové ventilace neliší.

To je zajímavý příklad toho, že lépe snášená a méně účinná léčba může v praxi dopadnout stejně jako účinnější, kterou člověk nepoužívá.

Dalšími nástroji jsou redukce hmotnosti, polohová terapie u lidí, kterým se apnoe zhoršuje na zádech, a chirurgické řešení. Jak se dá pracovat s tělesným složením, popisuje text o sportu s cukrovkou, protože obojí se u metabolických potíží prolíná.

Chrápání, výška a alkohol

Samotné chrápání bez dechových pauz apnoe není. Varovné je tehdy, když ho doprovázejí pozorované pauzy v dýchání, dušení nebo lapání po dechu ve spánku, ranní bolest hlavy a denní spavost navzdory dostatečné době spánku.

Nadmořská výška dýchání ve spánku zhoršuje, protože přidává periodické dýchání. Alkohol před spaním uvolňuje svaly horních cest dýchacích a počet událostí zvyšuje, což je pro sportovce praktičtější informace než většina ostatních.

Kdy k lékaři

Při pozorovaných pauzách v dýchání, při probouzení s pocitem dušení, při ranních bolestech hlavy, při denní spavosti navzdory dostatečné době v posteli a při usínání během dne v nevhodných situacích.

Neodkladně při usínání za volantem. To už není otázka výkonu, ale bezpečnosti.

Těžší forma poruchy dýchání u obezity je Pickwickův syndrom.

Časté otázky

Může mít spánkovou apnoi i štíhlý sportovec?

Může. Přehled výslovně upozorňuje, že podle tělesné stavby se apnoe určit nedá. U štíhlejších lidí ji mohou vyvolat jiné mechanismy, tedy nízký práh probouzecí reakce nebo snížená odpovídavost svalů horních cest dýchacích. Nejkonzistentnějšími prediktory jsou sice index tělesné hmotnosti a obvod krku, ale nejsou to podmínky.

Jak často se u sportovců vyskytuje?

Metaanalýza čtrnácti studií napříč americkým fotbalem, ragby, ledním hokejem a judem našla souhrnnou prevalenci třicet procent. U ragby to bylo pětatřicet procent a v jednom profesionálním týmu měřeném doma deset z dvaadvaceti hráčů. V obecné populaci splňuje kritéria deset až třicet procent dospělých.

Zhorší apnoe výkon?

Nepřímo ano. Tříštění spánku zhoršuje bdělost, reakční dobu a náladu, a šedesát až sedmdesát procent denní sekrece růstového hormonu připadá na hluboký spánek, který apnoe ubírá. Že by přímo zvyšovala počet zranění, ale prokázané není, jde jen o hypotézu opřenou o mechanismus.

Pozná apnoi chytrý náramek?

Nepozná. Náramky a hodinky apnoi nediagnostikují, umí nanejvýš vzbudit podezření. Diagnózu stanoví spánková studie, buď v laboratoři, nebo technicky vyhovujícím domácím přístrojem, kterou indikuje lékař.

Je screeningový dotazník spolehlivý?

Jen jedním směrem. Má citlivost čtyřiadevadesát procent, ale specificitu jen čtyřiatřicet. Je tedy dobrý na to, aby apnoi vyloučil, ne aby ji potvrdil. Pozitivní výsledek znamená jít dál, ne že člověk apnoi má.

Sníží léčba riziko infarktu?

Randomizovaná studie na 2717 lidech se střední až těžkou apnoí a už existujícím srdečním onemocněním to neprokázala, poměr rizik byl 1,10. Léčba přitom fungovala, počet dechových událostí klesl z devětadvaceti na necelé čtyři, a významně zlepšila chrápání, denní spavost i kvalitu života. Nejčastějším vysvětlením je nízká adherence, průměrně 3,3 hodiny za noc.

Mohlo by vás zajímat

• Jak se u sportovce liší fyziologická adaptace srdce od nemoci, rozebírá text o sportovním srdci.
• Jak dýchání ovlivňuje výkon, rozebírá článek o dýchání při běhu.
• Regeneraci a prevenci shrnuje průvodce zraněními a bolestí.

Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou konzultaci. Zdroje: přehled obstrukční spánkové apnoe u sportovců v časopise Sports Medicine, globální odhad výskytu spánkové apnoe, metaanalýza čtrnácti studií u sportovců kontaktních sportů, přehled u hráčů americké profesionální ligy, kohortová studie souvislosti apnoe s cévní mozkovou příhodou a úmrtím, randomizovaná studie přetlakové ventilace u lidí s kardiovaskulárním onemocněním, stanovisko americké kardiologické asociace, metaanalýza screeningového dotazníku a doporučení americké akademie spánkové medicíny k diagnostickému testování. Data o výskytu u veslařů a zápasníků jsou řídká a v textu proto nejsou. Vliv apnoe na počet zranění u sportovců je hypotéza opřená o mechanismus, ne doložený nález. Zlepšení sportovního výkonu po léčbě apnoe se doložit nepodařilo.