Kolostrum a doplňky stravy: oznámení na ministerstvu není schválení
Ministerstvo zemědělství o doplňcích stravy píše, že jde pouze o informační povinnost, nikoli o registraci nebo schvalovací proces. Doplněk se před uvedením na trh oznámí, nikdo předem neposuzuje jeho bezpečnost, laboratorní výsledky, složení ani označení. Kdo tohle ví, čte etikety úplně jinak.
Ve zkratce
- Doplněk stravy se v Česku před prvním prodejem jen oznamuje, neschvaluje.
- Odpovědnost za bezpečnost a označení nese v plném rozsahu výrobce nebo prodejce.
- Kontrola je následná a vzorková, ne vstupní.
- Povolená tvrzení o výkonu jsou v podstatě tři, dvě ke kreatinu a jedno k iontovým nápojům.
- Kolostrum je zařazeno mezi rizikové kvůli růstovým faktorům, ne kvůli neúčinnosti.
- Perorální kolostrum přitom podle tří studií hladinu růstového faktoru v krvi nezvýšilo.
- Systematický přehled čtyřiačtyřiceti studií našel nedeklarované zakázané látky zhruba u každého desátého testovaného doplňku.
Oznámení není schválení
Kdo doplněk stravy vyrábí nebo uvádí na trh, musí před prvním prodejem poslat Ministerstvu zemědělství český text označení a povinné informace z obalu. Tím povinnost končí. Ministerstvo výslovně uvádí, že neprovádí posouzení bezpečnosti, výsledků laboratorních testů, složení ani označování oznámeného doplňku a že odpovědnost nese v plném rozsahu provozovatel.
Státní zdravotní ústav to potvrzuje z druhé strany: předchozí schvalování státem neexistuje, systém stojí na oznámení. Certifikát zdravotní bezpečnosti, který ústav vydává, je dobrovolná služba na žádost výrobce, ne podmínka vstupu na trh.
Dozor pak vykonává potravinářská inspekce, ale až následně, na trhu a vzorkově. To je celý rozdíl proti lékům, které se registrují předem.
Co se v doplňcích nachází
Inspekce opakovaně popisuje typy nálezů, které stojí za připomenutí: nedeklarované farmakologicky účinné látky, léčiva, která v potravině nemají co dělat, rostlinné alkaloidy, hormony, nadlimitní obsah těžkých kovů a rozpor mezi deklarovaným a skutečným složením.
Rozsah jevu popisuje systematický přehled čtyřiačtyřiceti studií, vybraných z více než dvanácti tisíc nalezených záznamů. Zakázané nebo neschválené farmakologicky účinné látky obsahovalo zhruba devět až patnáct procent testovaných doplňků, tedy řádově každý desátý. Nejrizikovější kategorií přitom byly právě sportovní a výkonnostní přípravky, následované hormonálními produkty a přípravky na hubnutí.
Jiné souhrny uvádějí čísla výrazně vyšší, podle výběru produktů a metody. Rozptyl je tak velký, že jediné přesné číslo by budilo falešný dojem preciznosti.
Co smí být na obalu napsáno
Zdravotní tvrzení nejsou volná tvorba. Použít se smí jen ta, která jsou zapsaná v unijním seznamu povolených tvrzení, a ten je u sportovní výkonnosti překvapivě krátký.
| Látka | Povolené tvrzení k výkonu | Podmínka |
|---|---|---|
| Kreatin | zvyšuje fyzickou výkonnost při opakované krátkodobé vysoce intenzivní zátěži | denní příjem tří gramů |
| Kreatin | zvyšuje účinek odporového tréninku na svalovou sílu u lidí nad pětapadesát let | tři gramy denně a pravidelný odporový trénink |
| Roztoky sacharidů a elektrolytů | udržují vytrvalostní výkon a zlepšují vstřebávání vody při zátěži | stanovený obsah sacharidů, sodíku a osmolalita |
Kolostrum, větvené aminokyseliny, glutamin, ketolátky ani kombinace zinku s hořčíkem povolené tvrzení k výkonu nemají. Proto se na jejich obalech objevují buď obecné formulace o přidaných vitaminech a minerálních látkách, nebo věty, které se povolenému tvrzení jen podobají.
Z toho plyne jednoduchá pomůcka pro čtení etikety. Když se tvrzení o výkonu vztahuje k přidanému vitaminu, a ne k hlavní účinné látce, znamená to, že pro hlavní látku žádné povolené tvrzení neexistuje. Souvislosti sportovní stravy rozebírá průvodce výživou ve sportu.
Kolostrum: co o něm skutečně víme
Kolostrum je mlezivo, tedy první mléko po porodu, u doplňků kravské. Obsahuje imunoglobuliny, laktoferrin a růstové faktory. Ve studiích se používalo nejčastěji deset až dvacet gramů denně po dobu dvou až dvanácti týdnů.
Nejlepší doklady má kolostrum tam, kde se to nejmíň čeká. Meta-analýza pěti randomizovaných studií se sto dvaapadesáti účastníky našla u suplementovaných sportovců zhruba o čtyřicet procent méně dní s příznaky horních cest dýchacích a přibližně o třetinu méně epizod. Jenže tři z pěti studií měly vysoké riziko zkreslení, příznaky si účastníci hlásili sami bez lékařského potvrzení a žádná neměla výpočet velikosti vzorku.
Druhá oblast je propustnost střeva při zátěži. Systematický přehled devíti studií našel převážně nižší propustnost, ale s velmi rozkolísaným dávkováním a malými soubory, takže se z něj meta-analýza udělat nedala. Pozdější meta-analýza deseti studií pokles propustnosti potvrdila, ovšem u druhého ze dvou ukazatelů byla velikost efektu tak malá, že se horní mez intervalu blížila nule.
Výkon je slabší část příběhu
Meta-analýzu zaměřenou přímo na výkon se nepodařilo najít. To samo o sobě je zjištění, které stojí za vyslovení: kolostrum se prodává jako podpora regenerace a výkonu, ale nejlepší dostupné souhrny se týkají nemocnosti a střeva.
I souhrnný přehled, který ke kolostru přistupuje spíš příznivě, mluví o výkonu opatrně. Část nálezů popisuje spíš ochranu před poklesem výkonu v období zesíleného tréninku než zlepšení výkonu jako takového. Autor zároveň upozorňuje na proměnlivou biologickou aktivitu mezi jednotlivými produkty, což komplikuje i určení minimální účinné dávky.
Pro člověka, který trénuje třikrát týdně, z toho vyplývá střízlivý obrázek. Chybějící souhrnný důkaz není důkazem, že kolostrum nefunguje, ale nástroj na výkon to zatím není.
Růstové faktory a rozpor, který stojí za to znát
Australský ústav pro sport řadí kolostrum do skupiny, kterou definuje jako zakázané nebo vysoce rizikové z hlediska kontaminace, s odůvodněním, že ho Světová antidopingová agentura kvůli obsaženým růstovým faktorům nedoporučuje. Podobně americká antidopingová agentura upozorňuje, že u perorálních produktů neexistuje záruka, že obsažený růstový faktor nezpůsobí pozitivní nález.
Proti tomu stojí publikovaná data. Tři studie, jednorázová dávka u šestnácti mužů a čtyřtýdenní a dvanáctitýdenní podávání dvaceti gramů denně u dalších dvaceti a čtyřiapadesáti účastníků, hladinu růstového faktoru v krvi nezvýšily. Vysvětlení je prosté: bílkovina se při trávení štěpí a do oběhu se prakticky nedostane.
Obojí přitom může platit současně. Antidopingová opatrnost se netýká jen fyziologie, ale i toho, že u konkrétní šarže nikdo složení nezaručí. A odpovědnost je objektivní: najde-li se v těle zakázaná látka, odpovídá sportovec bez ohledu na to, jestli chtěl podvádět.
Co k tomu říká Český antidoping
Formulace jsou nezvykle přímé. Neexistuje žádná záruka, že jakýkoli doplněk stravy neobsahuje zakázané látky, a jde o přípravky, jejichž složení je nespolehlivé. Kdo doplňky užívá, činí tak z hlediska dopingu na vlastní riziko.
Praktická rada, kterou z toho lze převzít i rekreačně, je jednoduchá: uschovat vzorek produktu a obal, doklad o nákupu a číslo šarže a vést záznam o užívání. Kdyby se objevil problém, je z čeho vycházet.
Doplňky, u kterých data nevyšla
Kolostrum není samo. Následující přehled uvádí, co u čtyř běžně prodávaných skupin doplňků našly souhrnné práce.
| Doplněk | Co se prodává | Co našly souhrnné práce |
|---|---|---|
| Větvené aminokyseliny | stavba svalu | na stavbu bílkoviny je potřeba všech devět esenciálních aminokyselin, tři nestačí |
| Glutamin | imunita a regenerace | bez vlivu na počty leukocytů, lymfocytů, neutrofilů, na kyslíkovou kapacitu i na složení těla |
| Ketolátky | vytrvalost | bez rozdílu proti kontrole v čase do vyčerpání i v časovce |
| Zinek s hořčíkem | testosteron a síla | po osmi týdnech beze změny testosteronu, kortizolu, síly i složení těla |
U aminokyselin je logika nejsrozumitelnější. Chybějící esenciální aminokyseliny by se musely uvolnit z odbourávání vlastní svalové bílkoviny, takže samotné větvené aminokyseliny nemohou udržet čistý anabolický efekt. Kdo má v jídle dost bílkoviny, nemá z čeho profitovat. Podrobněji to rozebírá text o tom, co jsou aminokyseliny a BCAA.
U glutaminu je nález nejostřejší, protože systematický přehled sedmačtyřiceti studií a meta-analýza pětadvaceti klinických prací nenašly vliv právě na to, kvůli čemu se glutamin prodává. U ketolátek je třeba dodat, že celá důkazní základna stojí na osmi studiích a osmdesáti účastnících, takže výsledek říká spíš že to zatím nikdo nedoložil než že to nefunguje.
Bezpečnost a kdo se má kolostru vyhnout
Kolostrum je kravský mléčný produkt. Pro člověka s alergií na bílkovinu kravského mléka je to tedy riziková potravina, ne přírodní podpora imunity. Podle Národního zdravotnického informačního portálu jde o přemrštěnou reakci imunitního systému na některé bílkovinné složky mléka a léčba stojí na vyhýbání se spouštěči.
Alergie na mléko je přitom něco jiného než nesnášenlivost laktózy, kde jde o nedostatek enzymu. Prevalence se mezi populacemi hodně liší a portál dodává, že velká část potíží po mléce vzniká i bez skutečné enzymové nedostatečnosti. Souvislosti rozebírá text o tom, jak spolu souvisejí laktóza a sport.
Běžná dávka kolostra obsahuje laktózy řádově málo, takže u většiny lidí s nesnášenlivostí problém nevzniká. Konkrétní číslo pro konkrétní preparát ovšem nikdo nezaručí, což je ostatně motiv celého textu.
Stejná otázka se vyplatí i u rostlinných přípravků, které slibují odolnost vůči stresu. Ani pro jeden z nich není schválené zdravotní tvrzení, jak popisuje text o adaptogenech a ašvagandě.
Sedm otázek, které si má člověk položit před nákupem
- Je tvrzení na obalu o hlavní látce, nebo o přidaném vitaminu? Druhá varianta znamená, že pro hlavní látku povolené tvrzení neexistuje.
- Řeším doplňkem něco, co neřeší jídlo? Když ne, je to nejdražší způsob, jak nahradit něco levnějšího.
- Podléhám dopingové kontrole? Pak platí objektivní odpovědnost a u produktů s růstovými faktory je namístě opatrnost.
- Má produkt dobrovolnou certifikaci třetí strany? Jistota složení se hledá tam, ne v tom, že je výrobek na trhu.
- Znám číslo šarže a mám doklad? Bez nich se případný problém nedá dohledat.
- Netýká se mě alergie na bílkovinu kravského mléka? U kolostra je to vyřazující důvod.
- Odpovídá čekaný přínos velikosti studií? Pět malých studií se sebehlášenými příznaky není totéž co doložený účinek.
Časté otázky
Kdo schvaluje doplňky stravy v Česku?
Nikdo je předem neschvaluje. Před prvním uvedením na trh se oznamují Ministerstvu zemědělství, které výslovně uvádí, že jde jen o informační povinnost a že neposuzuje bezpečnost, složení ani označení. Kontrola potravinářské inspekce přichází až následně.
Funguje kolostrum na imunitu?
Meta-analýza pěti randomizovaných studií našla u sportovců méně dní s příznaky horních cest dýchacích. Studie byly ale malé, příznaky si účastníci hlásili sami a většina prací měla vysoké riziko zkreslení. Jde tedy o slibný, ne pevný nález.
Zlepší kolostrum výkon?
Souhrnný důkaz pro to chybí. Meta-analýzy se týkají nemocnosti a propustnosti střeva, ne výkonu, a i příznivý přehled mluví spíš o ochraně před poklesem výkonu v období zesíleného tréninku.
Je kolostrum zakázané pro testované sportovce?
Zakázané není, ale australský sportovní ústav ho řadí mezi rizikové kvůli růstovým faktorům, protože ho Světová antidopingová agentura z toho důvodu nedoporučuje. Odpovědnost za nález v těle je vždy na sportovci.
Zvyšuje kolostrum růstový faktor v krvi?
Podle tří studií s jednorázovým i dvanáctitýdenním podáváním nezvyšuje. Bílkovina se při trávení štěpí a do oběhu se prakticky nedostane. Antidopingová opatrnost přesto trvá, protože složení konkrétní šarže nikdo nezaručí.
Co smí být napsáno na obalu o výkonu?
Jen tvrzení z unijního seznamu povolených tvrzení. K výkonu jsou v podstatě tři, dvě ke kreatinu a jedno k roztokům sacharidů a elektrolytů. Vše ostatní o výkonu buď povolené není, nebo se povolenému tvrzení jen podobá.
Jak často bývají doplňky kontaminované?
Systematický přehled čtyřiačtyřiceti studií uvádí zhruba devět až patnáct procent testovaných doplňků s nedeklarovanými zakázanými nebo neschválenými látkami. Jiné souhrny udávají čísla vyšší a nejrizikovější kategorií jsou právě sportovní přípravky.
Můžu kolostrum brát při nesnášenlivosti laktózy?
Běžná dávka obsahuje laktózy řádově málo, takže u většiny lidí potíže nedělá. Vyloučené je ale u alergie na bílkovinu kravského mléka, což je něco jiného než nesnášenlivost laktózy.
Mohlo by vás zajímat
- Ostatní texty o stravě shrnuje rozcestník o výživě ve sportu.
- Doplněk s podstatně lepší oporou popisuje text o tom, jak působí kofein a sportovní výkon.
- Co na obalu být musí a co ta čísla znamenají, rozebírá text o čtení etiket.
Zdroje
- Oznámení o uvedení doplňku stravy na trh, Ministerstvo zemědělství (mze.gov.cz)
- Doplňky stravy a riziko dopingu, Antidopingový výbor České republiky (antidoping.cz)
- Zařazení kolostra mezi rizikové látky, Australský ústav pro sport (ausport.gov.au)
- Kolostrum a příznaky horních cest dýchacích, meta-analýza pěti studií, BMC Sports Science, Medicine and Rehabilitation (biomedcentral.com)
- Kolostrum ve sportu, souhrnný přehled, Nutrients (mdpi.com)
- Nedeklarované zakázané látky v doplňcích, systematický přehled čtyřiačtyřiceti studií, Frontiers in Sports and Active Living (frontiersin.org)
- Alergie na mléko a její odlišení od nesnášenlivosti, Národní zdravotnický informační portál (nzip.cz)
