Prázdné tatami v hale před závodem

Čeští judisté: tři olympijské medaile a dvacetiletá mezera

Za celou historii mají Československo a Česko v judu jen tři olympijské medaile. Bronz Vladimíra Kocmana z Moskvy 1980 a dvě zlata Lukáše Krpálka. Nic víc, a u žen ani jednu. Přitom judo patří u nás k nejrozšířenějším úpolovým sportům a evropských medailí má Česko desítky. Ten nepoměr mezi kontinentální a olympijskou úrovní je asi nejvýstižnější charakteristika českého juda.

Ve zkratce

  • Olympijské medaile jsou tři, všechny mužské.
  • Prvním československým mistrem Evropy v judu byl v roce 1988 Jiří Sosna.
  • První českou mistryní Evropy je Renata Zachová, a to až v roce 2024.
  • Mezi její první titul a předchozí ženskou medaili se vešlo dvacet let.
  • Kocman začal s judem až v sedmnácti, přetáhli ho z posilovny.
  • Dvě rodiny dodaly českému judu otce i syna v reprezentaci.

Tři olympijské medaile

Rok a hryJménoKategorieMedaile
1980 MoskvaVladimír Kocmannejtěžší kategoriebronz
2016 RioLukáš Krpálekdo 100 kgzlato
2021 TokioLukáš Krpáleknad 100 kgzlato

Dvě z těch tří patří jednomu člověku, navíc ve dvou různých váhových kategoriích, což se v olympijském judu povede málokomu. Podrobně se jeho cestě věnuje text o Lukáši Krpálkovi.

Vladimír Kocman: z posilovny na olympijské stupně

Narodil se 5. dubna 1956 v Českých Budějovicích, měřil kolem 196 centimetrů a přezdívalo se mu Golem. S judem začal až v roce 1973, tedy v sedmnácti letech, a to náhodou: trenér budějovického klubu si ho přišel vytáhnout z posilovny, protože oddílu se zranila těžká váha.

O sedm let později měl olympijský bronz z Moskvy. K tomu přidal stříbro z mistrovství světa 1983 v kategorii bez rozdílu vah, kde ve finále nestačil na Japonce, a bronz ze světového šampionátu 1981. Reprezentaci opustil v roce 1986, závodní kariéru ukončil v roce 1994 a v roce 2010 byl uveden do svazové síně slávy. Celou jeho cestu popisuje profil Vladimíra Kocmana.

Jiří Sosna: první titul mistra Evropy

Narozen 19. ledna 1960 ve Vimperku, přezdívka Strom, dnes nositel sedmého danu. V roce 1988 získal jako vůbec první československý judista titul mistra Evropy v kategorii do 95 kilogramů.

Jeho sbírka je mezi českými judisty jedna z nejúplnějších: k evropskému zlatu přidal stříbro v roce 1989 a bronz v roce 1986, k tomu bronz z mistrovství světa 1991 a páté místo na olympiádě v Soulu 1988. Startoval i v Barceloně 1992.

Po kariéře vedl vrcholové policejní sportovní centrum a dnes se věnuje mládeži v pražských oddílech. Podrobně se mu věnuje profil Jiřího Sosny.

Renata Zachová: dvacetiletá mezera

Ženská linie českého juda má jeden výrazný zlom. Poslední evropskou medaili před ní získala Andrea Pažoutová v roce 2004, a pak dvacet let nic.

Renata Zachová se v dubnu 2024 v Záhřebu stala první českou mistryní Evropy v judu a o rok později titul v Podgorici obhájila. V kategorii do 63 kilogramů.

Narodila se 31. května 2000 v Českých Budějovicích, od roku 2015 závodí za Olomouc. Předtím byla juniorskou mistryní Evropy a v lednu 2020 jako první česká judistka stanula na stupních vítězů turnaje světové tour. Na olympiádě v Paříži 2024 vypadla v prvním kole a v roce 2026 titul mistryně Evropy neobhájila. Víc o ní shrnuje profil Renaty Zachové.

Ženy před ní

Nejúspěšnější českou judistkou devadesátých let byla Michaela Vernerová, narozená v roce 1973 ve Slaném. Má bronz z mistrovství světa 1999, stříbro z mistrovství Evropy 1997 a dva evropské bronzy z let 1999 a 2000, k tomu dvě olympijské účasti. Kariéru ukončila v roce 2001.

Ve stejné době sbírala evropské medaile Radka Štusáková, provdaná Coufalová, se čtyřmi bronzy mezi lety 1994 a 2001. Andrea Pažoutová, provdaná Pokorná, přidala bronz v roce 2004.

Dvě rodiny, dvě generace

České judo má neobvykle silnou rodinnou linii.

Pavel Petřikov starší, narozený v roce 1959, získal stříbro z mistrovství světa 1981 a dva evropské bronzy, k tomu páté místo na olympiádě 1980 a starty v roce 1988 a 1992. Po kariéře vedl vrcholové centrum ženského juda a byl šéftrenérem ženské reprezentace. Jeho syn Pavel Petřikov mladší je trojnásobným olympionikem, medaili z vrcholné akce ale nemá.

Petr Jákl starší byl vůbec prvním československým judistou na olympijských hrách, a to v roce 1972. Od roku 1993 je prezidentem Českého svazu juda a je nositelem osmého danu. Jeho syn Petr Jákl mladší startoval na hrách v Sydney 2000 v nejtěžší kategorii, kariéru ukončil v roce 2001 kvůli zdravotním potížím a dnes je filmovým producentem a režisérem.

Kdo závodí dnes

Krpálek je v šestačtyřiceti letech stále aktivní a míří na hry v Los Angeles. V dubnu 2026 získal na mistrovství Evropy v Tbilisi stříbro v nejtěžší kategorii, v Paříži 2024 skončil v osmifinále.

Druhým nejsilnějším jménem současnosti je Zachová. Mimo tuhle dvojici zatím české judo na vrcholné úrovni pravidelné medailisty nemá.

Šest tvrzení o českém judu, která neobstojí

  1. Česko má v judu víc olympijských medailí. Jsou tři a dvě z nich patří jednomu člověku.
  2. Nějakou olympijskou medaili má i česká judistka. Nemá, ženská olympijská medaile v judu zatím chybí.
  3. Prvním velkým jménem byl až Krpálek. Olympijský bronz má Kocman už z roku 1980 a evropský titul Sosna z roku 1988.
  4. Zachová navázala na silnou ženskou tradici. Mezi její titul a předchozí ženskou evropskou medaili se vešlo dvacet let.
  5. Vrcholoví judisté začínají jako děti. Kocman začal v sedmnácti, přetažený z posilovny.
  6. Zachová je mistryní Evropy i v roce 2026. Tituly má z let 2024 a 2025, v roce 2026 neobhájila.

Co ta čísla říkají o sportu

Poměr desítek evropských medailí ke třem olympijským není náhoda. Judo má na hrách kategorie obsazené celým světem, zatímco evropský šampionát je užší soutěž, a rozdíl mezi obojím je právě ta vzdálenost, kterou české judo dlouhodobě nepřekračuje.

Druhá věc, která z přehledu vystupuje: české medaile chodí ve vlnách kolem jednotlivých osobností, ne jako průběžný výsledek systému. Osmdesátá léta patřila Kocmanovi, Sosnovi a Petřikovovi, devadesátá Vernerové, a po delší pauze přišel Krpálek a Zachová.

Kdo chce vědět, co v judu na vrcholné úrovni rozhoduje technicky, najde odpověď v textu o judistických chvatech, a jak se závod hodnotí, popisuje text o pravidlech juda.

Časté otázky

Kolik olympijských medailí má Česko v judu?

Tři. Bronz Vladimíra Kocmana z Moskvy 1980 a dvě zlata Lukáše Krpálka z Ria 2016 a Tokia 2021. Česká judistka olympijskou medaili zatím nezískala.

Kdo byl první československý mistr Evropy v judu?

Jiří Sosna v roce 1988 v kategorii do 95 kilogramů. K tomu má evropské stříbro z roku 1989, bronz z roku 1986 a bronz z mistrovství světa 1991.

Kdo je první česká mistryně Evropy?

Renata Zachová, titul získala v dubnu 2024 v Záhřebu v kategorii do 63 kilogramů a o rok později ho obhájila v Podgorici.

Kdo je nejúspěšnější český judista?

Lukáš Krpálek se dvěma olympijskými zlaty ze dvou různých váhových kategorií. Z dřívějších je to Vladimír Kocman s olympijským bronzem a stříbrem z mistrovství světa.

Závodí Krpálek ještě?

Ano. V dubnu 2026 získal stříbro na mistrovství Evropy v Tbilisi v nejtěžší kategorii a míří na hry v Los Angeles.

Kdo byl první československý judista na olympiádě?

Petr Jákl starší v roce 1972. Od roku 1993 je prezidentem Českého svazu juda a jeho syn startoval na hrách v Sydney v roce 2000.

Kdy začal Kocman s judem?

Až v roce 1973, tedy v sedmnácti letech. Trenér ho přivedl z posilovny, protože klubu se zranil závodník těžké váhy. O sedm let později měl olympijský bronz.

Má české judo dnes další medailisty?

Na vrcholné úrovni stojí současné výsledky na Krpálkovi a Zachové. Mimo tuhle dvojici pravidelné medailisty z mistrovství Evropy a světa české judo v posledních letech nemá.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Text má informativní charakter.

Podobné příspěvky