Prázdné závodní pódium pro esport s řadami stolů a monitorů
|

Esport jako sport: zákon mluví o tělesné činnosti, ale nekvantifikuje ji

OdHana Sportová

Český zákon definuje sport jako každou formu tělesné činnosti. Neříká ale, kolik té tělesné činnosti stačí, ani jestli se počítá pohyb prstů a předloktí. Esport tedy z definice nevypadává, ale ani do ní výslovně nepatří. Rozhoduje výklad, ne text zákona, a přesně tady leží celý spor.

Ve zkratce

  • Mezinárodní olympijský výbor rozlišuje hry simulující sport od ostatních žánrů.
  • U některých her spolupráci sám vyloučil jako neslučitelnou s olympijskými hodnotami.
  • Samostatné olympijské hry v esportu jsou schválené, ale nemají pořadatele ani termín.
  • Česká zastřešující organizace je v rejstříku sportu zapsaná, což ale není uznání esportu za sport.
  • Pravidla vlastní vydavatelé her, ne nezávislá federace.
  • Mediánová délka kariéry klesla u nejmladších ročníků pod dva a půl roku.
  • Herní porucha existuje jako diagnóza, ale dlouhé hraní samo o sobě ji nezakládá.

Co říká olympijské hnutí

Přístup olympijského výboru je dvourychlostní a je doložený jeho vlastními dokumenty. U her, které simulují existující sport, vidí velký prostor ke spolupráci. U ostatních žánrů se má hnutí soustředit na hráče, ne na tituly.

Přímější je starší komuniké, které říká doslova, že některé hry nejsou slučitelné s olympijskými hodnotami, a proto je spolupráce s nimi vyloučena, a že zařazení esportu jako medailové disciplíny je předčasné. Ve stejném dokumentu ale hnutí uznává, že soutěžní hraní obnáší tělesnou zátěž srovnatelnou s tradičnějšími sporty.

Praxe tomu odpovídá. Všechny dosavadní akce pořádané pod olympijskou hlavičkou byly čistě simulace existujících sportů, pořádané ve spolupráci s příslušnými mezinárodními federacemi. Samostatné olympijské hry v esportu byly na zasedání výboru schváleny jednomyslně jako instituce, ale po ukončení spolupráce s původním partnerem nemají pořadatele, termín ani program.

Česká vrstva: zápis v rejstříku není uznání

Zákon o podpoře sportu definuje sport jako každou formu tělesné činnosti, která si prostřednictvím organizované i neorganizované účasti klade za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů. Klíčové slovo je tělesná činnost, a zákon ho nekvantifikuje.

Česká zastřešující organizace existuje jako spolek od roku 2017 a v rejstříku sportu vedeném Národní sportovní agenturou je zapsaná jako svaz ve stavu ověřeno. Zápis v rejstříku je přitom podmínkou pro to, aby subjekt mohl vůbec žádat o státní podporu sportu.

Tady vzniká nejčastější omyl. Rejstřík totiž ověřuje jen shodu s veřejnými rejstříky, předmět činnosti podle vlastních stanov a existenci ověřeného účtu. Neověřuje, jestli je daná činnost sportem ve věcném smyslu. Zápis tedy není státní uznání esportu za sport, je to administrativní krok, který otevírá dveře k žádosti.

Proč je esport organizovaný jinak

Tohle je rozdíl, který se nedá odstranit rozhodnutím žádné instituce. Ve fotbale nebo v atletice vlastní pravidla mezinárodní federace, tedy nezisková organizace složená z národních svazů. V esportu vlastní hru vydavatel, tedy obchodní společnost.

Z toho plyne řada praktických důsledků. Pravidla se mění s aktualizací hry a nikdo se soutěžících nemusí ptát. Vydavatel může soutěž zrušit, změnit její formát nebo hru přestat podporovat. A nezávislá federace, na kterou by se hráč mohl odvolat, neexistuje ve stejné podobě jako v tradičním sportu.

Právě tenhle bod se v debatách o uznání esportu ztrácí, přestože je věcně důležitější než otázka, jestli je hraní tělesná činnost. Kdo srovnává hráče s běžci nebo hokejisty, srovnává i dvě úplně jiné mocenské struktury.

Co víme o zdraví hráčů

Tady je potřeba být opatrný oběma směry, protože se o tom píše buď dramaticky, nebo přezíravě, a data nepodporují ani jedno.

Největší metaanalýza zahrnula třiapadesát studií a přes šestaosmdesát tisíc osob. Mezi hráči a nehráči nenašla významný rozdíl v pohybové aktivitě, indexu tělesné hmotnosti, délce spánku, úzkosti, depresi, stresu ani v síle stisku. Po citlivostní analýze měli soutěžící dokonce nižší míru deprese. Účast v esportu ale korelovala se sedavým chováním a neprofesionální hráči měli vyšší podíl tělesného tuku než nehráči.

OblastCo ukazují přehledy
Bolest za poslední rokzhruba tři čtvrtiny hráčů
Krkkolem poloviny
Páteř celkověkolem dvou pětin
Zápěstíkolem třetiny
Únava očípodle studie od třetiny po devět desetin
Špatná kvalita spánkunecelé dvě pětiny soutěžících

Rozpětí jsou široká a autoři sami upozorňují na velkou nesourodost mezi studiemi, takže tahle čísla popisují spíš směr než přesnou míru. Doložená je ale souvislost mezi delším tréninkem, nevhodným ergonomickým uspořádáním a výskytem obtíží. A jedna věta z přehledu deseti studií se sedmi sty devětaosmdesáti profesionály stojí za zopakování: k lékaři jde jen malá část hráčů.

Nejužitečnější jednotlivý poznatek přinesla průřezová studie mezi dvěma sty pětasedmdesáti soutěžícími. Celková úroveň duševního zdraví byla srovnatelná s běžnou populací, ale noční trénink byl významně spojen s psychickým distresem, s téměř čtyřnásobným poměrem šancí. Souvislosti spánku a výkonu rozebírá text o tom, jak spolu souvisejí spánek a sportovní výkon.

Kariéra, která se zkracuje

Longitudinální analýza záznamů více než patnácti tisíc hráčů za pětadvacet let ukazuje trend, který jde proti očekávání. Zatímco u ročníků narozených na začátku devadesátých let byla mediánová délka kariéry přes čtyři a půl roku, u ročníků narozených od roku dva tisíce dva klesla pod dva a půl roku.

Četnost soutěžících vrcholí zhruba ve dvaceti letech a kumulativní výdělky o půl roku později. Jinými slovy, vrchol kariéry přichází v době, kdy vrstevníci v tradičním sportu teprve začínají, a končí dřív, než se ostatní dostanou k prvnímu vážnému kontraktu.

Tréninková dávka to vysvětluje. Kvalitativní část téže práce popisuje, že samotné tréninkové zápasy mohou přesáhnout deset hodin denně. Kombinace rané specializace, krátké kariéry a nočního režimu je věc, kterou by v jakémkoli jiném sportu řešily odborné společnosti.

Doping a herní porucha

Antidopingový režim existuje a je doložený u dvou nezávislých organizací. Mezinárodní esportová federace je signatářem světového antidopingového kodexu, což lze ověřit přímo na seznamu signatářů. Jiná organizace zabývající se integritou soutěží má vlastní zakázaný seznam, sestavený právě proto, že obecný rámec na kognitivní a psychické nároky esportu nemíří.

Předmětem tedy nejsou anabolika, ale stimulancia, léky tlumící třes a úzkost a takzvané kognitivní podpůrné látky. Jak rozšířené to je, doložené není, a proto v tomhle textu žádné číslo nenajdete.

Herní porucha je od zavedení do mezinárodní klasifikace nemocí samostatná diagnóza. Je charakterizovaná třemi věcmi současně: narušenou kontrolou nad hraním, rostoucí předností, kterou hraní dostává před ostatními činnostmi, a pokračováním v hraní navzdory tomu, že už nastaly negativní důsledky. K tomu musí být výrazné strádání nebo významné narušení fungování, obvykle patrné nejméně dvanáct měsíců.

Zásadní je ale odstavec, který klasifikace přidává k vymezení proti normálu. Říká výslovně, že herní porucha se nemá diagnostikovat pouze na základě opakovaného nebo dlouhotrvajícího hraní, chybějí-li ostatní charakteristické rysy. Organizovaná soutěžní příprava sama o sobě tedy diagnózu nezakládá, stejně jako dvacet hodin tréninku týdně nezakládá diagnózu u plavce.

Osm omylů o esportu

  1. Olympijský výbor esport odmítá. Rozlišuje. U simulací existujících sportů vidí prostor ke spolupráci, u jiných žánrů ji sám vyloučil.
  2. Esport bude na olympiádě. Schválené jsou samostatné hry v esportu, ne zařazení do programu olympijských her, a ty zatím nemají pořadatele ani termín.
  3. Zápis v rejstříku sportu znamená, že stát esport uznal za sport. Rejstřík ověřuje shodu s veřejnými rejstříky a účel podle stanov, ne povahu činnosti.
  4. Zákon esport ze sportu vylučuje. Definice mluví o tělesné činnosti, ale nekvantifikuje ji. Nevylučuje ani nezahrnuje výslovně.
  5. Je to organizované jako každý jiný sport. Pravidla vlastní vydavatelé her, ne nezávislé federace složené z národních svazů.
  6. Hráči jsou nemocní a v depresi. Největší metaanalýza nenašla proti nehráčům významný rozdíl v úzkosti, depresi ani stresu.
  7. Kariéra je dlouhá, když se u toho jen sedí. U nejmladších ročníků klesl medián pod dva a půl roku a účast vrcholí kolem dvaceti let.
  8. Kdo hraje hodně, má herní poruchu. Klasifikace výslovně říká, že samotné dlouhé hraní bez ostatních rysů diagnózu nezakládá.

Časté otázky

Je esport sport podle českého zákona?

Zákon definuje sport jako každou formu tělesné činnosti, ale nekvantifikuje ji. Esport tedy z definice nevypadává ani do ní výslovně nepatří a rozhoduje výklad, ne text zákona.

Co znamená, že je asociace v rejstříku sportu?

Že splnila podmínku, bez které nelze žádat o státní podporu sportu. Rejstřík ale ověřuje jen shodu s veřejnými rejstříky a účel činnosti podle stanov, ne to, jestli je činnost sportem ve věcném smyslu.

Jaký má k esportu postoj olympijské hnutí?

Dvourychlostní. U her simulujících existující sport vidí prostor ke spolupráci a všechny dosavadní akce pod olympijskou hlavičkou byly právě takové. U některých jiných her spolupráci samo označilo za vyloučenou kvůli olympijským hodnotám.

Proč je esport organizovaný jinak než fotbal?

Protože hru vlastní vydavatel, tedy obchodní společnost, ne nezisková federace složená z národních svazů. Pravidla se mění s aktualizací hry a soutěž může být zrušena rozhodnutím vlastníka.

Jsou profesionální hráči ve špatné kondici?

Metaanalýza třiapadesáti studií a přes osmdesáti tisíc osob nenašla proti nehráčům významný rozdíl v pohybové aktivitě, spánku, úzkosti ani depresi. Účast ale korelovala se sedavým chováním.

Co hráče nejčastěji bolí?

Podle přehledů krk, záda a zápěstí, a k tomu se přidává únava očí. Rozpětí odhadů je široké, ale doložená je souvislost s délkou tréninku a s ergonomickým uspořádáním. K lékaři přitom jde jen malá část hráčů.

Jak dlouhá je kariéra?

Zkracuje se. U ročníků narozených na začátku devadesátých let byl medián přes čtyři a půl roku, u narozených po roce dva tisíce dva pod dva a půl. Účast vrcholí kolem dvaceti let.

Znamená hodně hraní herní poruchu?

Neznamená. Klasifikace nemocí výslovně uvádí, že diagnóza se nemá stanovit pouze na základě opakovaného nebo dlouhého hraní bez ostatních charakteristických rysů, tedy bez narušené kontroly a bez pokračování navzdory následkům.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Podobné příspěvky