Fartlek: co to je a jak běhat hru s rychlostí
Fartlek je běžecký trénink, ve kterém se během jednoho souvislého běhu střídají rychlejší úseky s volným klusem, a to podle pocitu, terénu nebo orientačních bodů, ne podle stopek a přesných vzdáleností. Název pochází ze švédštiny a znamená hru s rychlostí. Metodu ve třicátých letech minulého století rozvinul trenér švédských přespolních běžců Gösta Holmér. V článku najdete, jak se tento trénink liší od intervalů, jak vypadá první trénink a čeho se vyvarovat.
Ve zkratce
- Slovo vzniklo spojením švédských slov fart (rychlost) a lek (hra).
- Běží se bez zastavení: rychlejší úsek vystřídá klus, ne chůze ani stání.
- Délku a tempo úseků určujete sami podle pocitu, cesty nebo krajiny.
- Od intervalového tréninku se liší volnou strukturou a tím, že nepotřebuje měřenou dráhu.
- Hodí se začátečníkům i závodníkům, mění se jen délka a intenzita rychlých úseků.
- Před tréninkem patří rozklus a rozcvička, po něm volné doklusání a protažení.
Co je fartlek a odkud se vzal
Švédská odpověď na finské běžce
Gösta Holmér byl švédský atlet, který startoval v desetiboji na olympijských hrách 1912 ve Stockholmu a znovu v roce 1920 v Antverpách. Ve třicátých letech vedl švédské přespolní běžce, kteří v té době zaostávali za finskými vytrvalci kolem Paava Nurmiho. Holmér proto hledal způsob, jak do jednoho tréninku spojit rychlost i vytrvalost. Výsledkem byl běh, ve kterém se úseky rychlejší než závodní tempo střídají s klusem, a to bez přestávek a bez pevného rozpisu.
Co znamená hra s rychlostí
Slovo hra není jen hezký překlad. Podstatou metody je, že běžec mění tempo podle toho, jak se cítí a co mu nabízí trasa: zrychlí do mírného kopce, k nejbližší lampě nebo ke konci lesní cesty a pak zpomalí do klusu, dokud se nevydýchá. Neřeší, jestli úsek měřil přesně čtyři sta metrů. Tím se trénink podobá spíš běhu v přírodě než práci na dráze, a proto ho mnoho trenérů zařazuje i jako psychické zpestření mezi strukturovanější jednotky.
Fartlek, intervaly a tempový běh: v čem je rozdíl
Proti intervalovému tréninku
Intervalový trénink s přesnými úseky a pauzami má pevný předpis: počet opakování, vzdálenost nebo čas úseku a délku odpočinku. Hra s rychlostí oba prvky spojuje volněji. Úseky se nemusí opakovat ve stejné délce, odpočinek je vždy klus a o všem rozhoduje běžec během tréninku. Britský časopis Athletics Weekly připomíná, že obě metody slouží v zásadě stejnému účelu, liší se hlavně mírou volnosti. Pro někoho je právě ta volnost výhodou, jinému chybí jasný cíl.
Proti tempovému běhu
Tempový běh drží jedno svižné, ale udržitelné tempo po delší dobu. Hra s rychlostí je naopak založená na změnách: rychlé úseky bývají kratší a ostřejší, mezi nimi tempo klesne. Oba tréninky se v týdenním plánu dobře doplňují, protože každý zatěžuje tělo jinak. Kdo si chce zkusit delší svižnější úseky, může se k tempovému běhu dostat právě přes rychlostní hru, kde si postupně prodlužuje rychlé části.
Proti běhu do kopce
Kopce jsou pro hru s rychlostí přirozeným spojencem. Krátké zrychlení do svahu zapojí víc lýtka a stehna a zvedne tep i při nižší rychlosti. Kdo chce kopce trénovat systematicky, najde postup v článku o kopcovém tréninku pro běžce. Při volném tréninku stačí brát stoupání tak, jak je trasa nabídne, a do kopce prostě přidat.
Jak vypadá trénink krok za krokem
Rozklus a rozcvička
Rychlé úseky nepatří na studené svaly. Sportovní lékaři z Cleveland Clinic doporučují začít dynamickým rozcvičením, třeba zakopáváním, poskoky nebo kroužením v kyčlích, a pak deset až patnáct minut volně klusat. Inspiraci najdete v článku rozcvička před během. Teprve potom přijde první zrychlení. Po skončení hlavní části se vyplatí několik minut doklusat a protáhnout kyčle, přední a zadní stranu stehen a lýtka.
Hlavní část podle orientačních bodů
Nejjednodušší podobu popisuje trenér Bud Baldaro v Athletics Weekly: vyberete si bod před sebou, třeba strom, lavičku nebo křižovatku, a k němu poběžíte rychleji. Pak zpomalíte do klusu, dokud se dech neuklidní, a vyberete si další bod. Vzdálenosti se tak přirozeně mění. Úseky můžete určovat i podle času, například podle písničky ve sluchátkách, nebo podle terénu, kdy rychle běžíte všechny stoupání a po rovině klušete.
Jak rychle běžet rychlé úseky
Rychlý úsek nemá být sprint naplno. Cleveland Clinic uvádí pro středně pokročilé úsilí přibližně jako při závodě na pět kilometrů, pro pokročilé jako na pět až deset kilometrů. Dobrým vodítkem je, že po úseku musíte být schopni plynule přejít do klusu, ne do chůze. Kdo si intenzitu hlídá tepovou frekvencí, může vycházet z tepových zón spočítaných z klidového tepu, ale hra s rychlostí se běží hlavně podle pocitu.
Tři ukázkové tréninky podle úrovně
Pro začátečníky: od bodu k bodu
Po rozklusu zrychlete k vybranému orientačnímu bodu a pak klušte, dokud se nevydýcháte. Celé zopakujte třikrát až pětkrát, pokaždé k jinému bodu. Tak popisuje první trénink tohoto typu Cleveland Clinic. Rychlé úseky volte krátké, aby vám zůstala energie na další. Pokud běháte teprve pár týdnů, vyplatí se mít nejdřív základ souvislého běhu, s nímž pomůže návod jak začít běhat.
Pro středně pokročilé: minuty svižně, minuty klus
Jedna až tři minuty rychleji, přibližně tempem závodu na pět kilometrů, a po nich dvě až tři minuty volného klusu. Takové střídání se opakuje dvacet až třicet minut. Délku úseků můžete během tréninku měnit, například začít minutou, pokračovat třemi a vrátit se ke dvěma. Smyslem je zůstat v pohybu celou dobu, i když klusové úseky budou hodně pomalé.
Pro pokročilé: delší svižné úseky
Pět až deset minut náročným tempem, kolem tempa závodu na pět až deset kilometrů, a mezi nimi dvě minuty klusu. Celkem třicet až pětačtyřicet minut. Tahle podoba se už blíží tempovému běhu a vyžaduje vybudovanou vytrvalost. Athletics Weekly radí přizpůsobit délku úseků závodu, na který se chystáte: kratší zrychlení se hodí k přípravě na pět a deset kilometrů, delší k přípravě na půlmaraton.
Kde a s kým běhat hru s rychlostí
Terén bez značek
Trenér David Lowes v Athletics Weekly doporučuje zvlněný park nebo les bez vyznačených vzdáleností, kde se běžec soustředí na úsilí, ne na konkrétní tempo. Lesní cesta navíc nabízí přirozené orientační body i mírná stoupání. Trénink se ale dá běhat i ve městě, kde orientačními body jsou lampy, zastávky nebo bloky domů. Na silnici myslete na bezpečnost, zrychlení před přechodem pro chodce není dobrý nápad.
Ve skupině
Ve skupině běžců podobné výkonnosti se tato hra dobře hraje. Vedení se může střídat a každý určí jeden rychlý úsek. Lowes ale upozorňuje, že soutěživá skupina má sklon běžet příliš rychle a příliš dlouho. Když z tréninku vznikne závod, ztrácí smysl. Dohodněte se předem, jak dlouhé úseky budou a že klus mezi nimi je opravdu klus, aby se pomalejší členové stihli vydýchat.
Proč střídání tempa zařadit do běžeckého týdne
Hlavní přínos je v tom, že jedna jednotka trénuje vytrvalost i rychlost a tep se drží zvýšený po celou dobu, protože se nezastavuje. Cleveland Clinic k tomu přidává další výhody: změny tempa zahánějí nudu, učí reagovat na terén a připravují na závod, kde se tempo také mění při předbíhání nebo na kopcích. Pro rekreační běžce je tahle forma často první setkání s rychlejším během bez tlaku na čísla, a proto bývá snáz udržitelný než přísně rozepsané intervaly.
Čeho se při rychlostní hře vyvarovat
Největší chybou je proměnit hru v nekontrolovaný sprint. Kdo běží úseky naplno, po třech opakováních končí a zbytek tréninku jen přežívá. Druhou chybou je zařadit rychlostní hru ve chvíli, kdy je člověk po předchozích dnech hodně unavený. Lowes varuje, že z tréninku se pak stane výběh bez obsahu. Pokud vás při zrychlení pravidelně bolí bok, přečtěte si, proč vzniká píchání v boku, a zkuste úseky zkrátit.
Šest pravidel pro první hru s rychlostí
- Začněte rozklusem a dynamickou rozcvičkou, rychlé úseky přijdou až po nich.
- Rychlé úseky běžte svižně, ale ne naplno, po nich musíte zvládnout klus.
- Mezi úseky se nezastavujte, zpomalte jen do volného klusu.
- Délku úseků měňte, aby trénink zůstal hrou a ne opakováním stejného.
- Vyberte trasu bez dopravy a ideálně s měkčím povrchem a mírnými kopci.
- Neběhejte rychlé úseky, když jste po předchozích trénincích výrazně unavení, a zakončete ho doklusáním a protažením.
Časté otázky
Co znamená slovo fartlek?
Je to švédské slovo složené z fart, tedy rychlost, a lek, tedy hra. Česky se proto mluví o hře s rychlostí nebo o rychlostní hře. Název vystihuje princip tréninku, ve kterém běžec mění tempo volně podle pocitu a terénu.
Jaký je rozdíl mezi fartlekem a intervaly?
Intervaly mají přesný rozpis úseků, vzdáleností a pauz a často se běhají na dráze. Hra s rychlostí je volnější: úseky se mohou lišit délkou, mezi nimi se klusá a o tempu rozhoduje běžec během tréninku. Účel je podobný, rozdíl je hlavně v míře struktury.
Je fartlek vhodný pro začátečníky?
Ano, pokud už zvládnete souvisle uběhnout aspoň krátký okruh. Začněte několika krátkými zrychleními k orientačním bodům a mezi nimi klušte, dokud se nevydýcháte. Rychlé úseky neběžte naplno, aby vám zbyly síly na celý trénink.
Jak dlouho má trénink trvat?
Závisí na výkonnosti. Začátečník vystačí s několika krátkými zrychleními po rozklusu, středně pokročilý běžec podle Cleveland Clinic střídá úseky dvacet až třicet minut a pokročilý třicet až pětačtyřicet minut. K tomu se připočítá rozklus a doklusání.
Dá se hra s rychlostí běhat na běžeckém pásu?
Můžete, i když se tím ztrácí reakce na terén. Rychlost a sklon pásu měňte podle předem zvolených časových úseků, třeba po minutách. Venku v parku nebo v lese je ale trénink pestřejší a víc odpovídá původní myšlence hry s rychlostí.
Kdo fartlek vymyslel?
Za autora se považuje švédský trenér a bývalý olympionik Gösta Holmér, který ve třicátých letech vedl švédské přespolní běžce. Chtěl jim pomoci dohnat tehdy dominantní finské vytrvalce, a proto spojil rychlost a vytrvalost do jednoho souvislého běhu.
Zdroje
- Fartlek running: Playing with speed, původ metody a rady trenérů, Athletics Weekly (athleticsweekly.com)
- Fartlek run, ukázkové tréninky, rozcvička a doklusání, Cleveland Clinic (clevelandclinic.org)
- Gösta Holmér, životopis a olympijské starty (wikipedia.org)






