Jaká obuv je vhodná k outdoorovým sportům?

Jedna univerzální outdoorová bota neexistuje, protože jednotlivé sporty kladou na obuv protichůdné požadavky. Turistika chce tuhost, trailový běh lehkost, ferrata přesnost na malé stupy a vodácký sport rychlé schnutí. Tenhle text neřeší konkrétní modely, ale to, podle čeho se obuv mezi sporty liší a která z běžných rad má a nemá oporu v měření.

Ve zkratce

• Rozhoduje tuhost podešve a hmotnost, ne to, jestli je bota vysoká nebo nízká.
• Vysoká botka v laboratorním testu supinaci hlezna neomezila a navíc zdržela svalovou reakci.
• Hmotnost na noze je metabolicky drahá, u sta gramů na botu je to měřitelné.
• Normy na protiskluznost měří dlažbu a nerez, ne mokrou skálu ani bláto.
• Vliv hloubky a rozteče vzorku podrážky na přilnavost změřený není.
• Puchýře souvisejí s vlhkostí kůže a mokrými ponožkami víc než s tím, že bota není rozšlápnutá.

Podle čeho se obuv mezi sporty vlastně liší

Zvenčí vypadají outdoorové boty podobně. Odlišují se ale ve třech parametrech, které rozhodují o použitelnosti.

Tuhost podešve. Určuje, jestli bota nese nohu na nerovném terénu sama, nebo jestli tu práci nechá na svalech. Tuhá podešev je výhodou při dlouhém sestupu s batohem a nutností tam, kde se nasazují mačky. Naopak při běhu překáží.

Hmotnost. Gramy na noze stojí energii jinak než gramy jinde. V měření s trénovanými běžci zhoršilo sto gramů přidaných na botu ekonomiku běhu měřitelně, a to tím víc, čím vyšší byla intenzita. Padesát gramů rozdíl nedalo. To je hlavní argument, proč se na dlouhý běh nechodí v pohorce.

Přilnavost a tvar podrážky. Tady je to horší s daty, než by se čekalo. Norma pro protiskluznost obuvi nasazuje botu na mechanickou nohu, naklání ji o zhruba sedm stupňů a měří tření na keramické dlažbě nebo nerezu s roztokem glycerolu. Žádná norma netestuje mokrou skálu ani bláto. Údaje o gumových směsích, které výrobci uvádějí, tedy pocházejí z jejich vlastního měření.

Co se o podrážkách neví

Recenzovanou studii, která by změřila vliv hloubky nebo rozteče vzorku na přilnavost v blátě nebo na trávě, se nepodařilo dohledat. Existuje jen tribologická práce o lezecké gumě na žule, a i ta zpochybnila rozšířené přesvědčení, že měkčí směs je sama o sobě přilnavější. Rozdíly mezi testovanými směsmi byly na žule nerozlišitelné.

Co doloženo je: opotřebení vzorku přilnavost zhoršuje a přechod na nový pár četnost uklouznutí výrazně snižuje.

Která obuv ke kterému sportu

Vysoká, nebo nízká botka

Přesvědčení, že vysoká bota chrání kotník, patří k nejrozšířenějším v outdooru. Testovalo se přímo.

Třináct zdravých mužů dopadalo na nakloněné plošiny ve čtyřech úhlech, jednou ve vysoké a jednou v nízké botě. Mezi botami nebyl významný rozdíl v maximálním úhlu supinace, v rozsahu pohybu ani v úhlové rychlosti. Vysoká bota tedy vtočení kotníku neomezila.

Horší je druhá část výsledku. Ve vysoké botě nastupovala aktivace svalů na přední a vnější straně bérce, tedy těch, které kotník aktivně brání, později, a amplituda jejich předaktivace klesla zhruba o třetinu. Autoři z toho vyvozují, že vysoká botka může stabilitu hlezna spíš zhoršit.

Přehledová práce k tomu dodává, že epidemiologické studie jasný vztah mezi výškou botky a rizikem poranění hlezna neukázaly. Existují ale i laboratorní práce, které omezení inverze naopak našly, takže otázka není uzavřená. Tvrzení „vysoká bota chrání kotník“ ale rozhodně není doložený fakt, jak se běžně podává.

Co doloženo je: tuhost holeně boty měřitelně mění úhly a výkon v hlezenním kloubu, tedy ovlivňuje ekonomiku chůze. Praktičtější kritérium než výška je proto konstrukce a tuhost. Podrobněji to rozebírá text o tom, jak vybrat trekové boty.

Membrána: kdy pomáhá a kdy vadí

Membrána je nepromokavá vrstva, která má zároveň propouštět vodní páru ven. Prodyšnost se měří laboratorně jako množství páry prošlé za čtyřiadvacet hodin, případně jako odpor proti prostupu páry. Obojí se měří na přístroji, ne za chůze do kopce s batohem.

V experimentu na chodící tepelné figuríně nohy se porovnávaly různé kombinace membrán a ponožek ve třech režimech včetně chůze s pocením. Rozdíly v množství vlhkosti zachycené v ponožce mezi kombinacemi byly měřitelné, i když malé. Studii, která by u turistů přímo v terénu porovnala botu s membránou a bez ní, se dohledat nepodařilo.

Praktické pravidlo tedy zní: membrána dává smysl tam, kde se čeká voda zvenčí a chladno, tedy na podzim, v zimě a ve vysokých horách. Naopak v teple a při vysoké zátěži je bota bez membrány obvykle příjemnější, protože schne rychleji. Ve vodáckém sportu je membrána přímo na obtíž, protože voda, která se do boty dostane přes okraj, z ní nemá kudy odtéct.

Puchýře: příčina je jinde, než se říká

Rada „boty se musí rozšlápnout“ se opakuje tak dlouho, že vypadá jako fakt. Měření ukazuje jinam.

U šestaosmdesáti poutníků na dlouhé pouti, kteří ušli v průměru přes čtyři sta kilometrů, se hned po zutí měřila hydratace kůže na osmi místech chodidla. Puchýře mělo víc než šest z deseti. Skupina s puchýři měla významně vyšší hydrataci kůže a významně častěji měla mokré ponožky.

Systematický přehled prevence třecích puchýřů popisuje puchýř jako oddělení vrstev uvnitř pokožky způsobené tlakem a smykem, s rizikovými faktory vlhkost, teplota, vnější zátěž, délka aktivity a vlastnosti obuvi.

Prakticky to znamená, že se vyplatí řešit ponožky, suché náhradní páry a včasnou reakci na horké místo dřív než rituální rozchozování nové boty. Postup ošetření rozebírá text o puchýřích při běhu a turistice.

Kde se pravidla mění

Ferrata

Na zajištěné cestě se stojí na malých stupech a hraně, takže rozhoduje přesnost špičky a tuhost hrany, ne tlumení. Měkká bota s vysokou mezipodešví na stupu podklouzne. Co všechno taková cesta obnáší, popisuje text o via ferratě pro začátečníky.

Delší trasa s batohem

S rostoucí hmotností batohu roste zátěž při sestupu a stoupá požadavek na tuhost podešve. Sladit botu a batoh dohromady pomáhá text o tom, jak vybrat batoh na turistiku.

Vícedenní akce

Na vícedenní akci se přidává schnutí. Bota, která přes noc nevyschne, ráno pokračuje vlhká, a vlhkost je hlavní rizikový faktor puchýřů. Praktické souvislosti přenocování venku shrnuje text o spaní v přírodě.

Šest chyb při výběru outdoorové obuvi

1. Vybírat podle výšky botky. Vysoká bota v testu vtočení kotníku neomezila.
2. Brát membránu vždycky. V teple a ve vodě je spíš na obtíž.
3. Věřit číslům o přilnavosti. Normy měří dlažbu a nerez, ne mokrou skálu.
4. Řešit hloubku vzorku. Vliv na přilnavost v blátě změřený není.
5. Chodit na trail v pohorce. Sto gramů navíc na botě je metabolicky měřitelných.
6. Spoléhat na rozšlápnutí. Puchýře souvisejí hlavně s vlhkostí a mokrými ponožkami.

Časté otázky

Chrání vysoká bota kotník před podvrtnutím?

Doložené to není. V testu s dopady na nakloněnou plošinu nebyl mezi vysokou a nízkou botou významný rozdíl ve vtočení kotníku a ve vysoké botě navíc svaly reagovaly později a slaběji. Epidemiologické studie podle přehledu jasný vztah mezi výškou botky a rizikem výronu neukázaly.

Můžu jít na výlet v běžeckých botách?

Na kratší trasy po zpevněných cestách a bez těžkého batohu obvykle ano, protože jsou lehčí a lehkost je energeticky výhodná. S rostoucím převýšením, hmotností batohu a nerovností terénu roste potřeba tužší podešve, kterou běžecká bota nemá.

Potřebuju do outdooru botu s membránou?

Záleží na ročním období a sportu. V chladu a mokru dává smysl, v teple a při vysoké zátěži bývá bota bez membrány příjemnější, protože rychleji schne. Do vody se membrána nehodí, protože voda přetečená přes okraj z boty nemá kudy odtéct.

Je měkčí guma na podrážce přilnavější?

Automaticky ne. Tribologická studie lezecké gumy na žule nenašla mezi testovanými směsmi rozlišitelný rozdíl v součiniteli tření a rozšířené přesvědčení, že měkčí směs lépe drží, zpochybnila. Nezávislá měření turistických směsí na mokré skále navíc chybí.

Musím nové boty rozchodit?

Rozchození pomáhá spíš k tomu, aby si člověk všiml tlaku dřív než na dlouhé trase. Vznik puchýřů ale souvisí hlavně s vlhkostí kůže a s mokrými ponožkami, což ukázalo měření u poutníků na dlouhé pouti. Suché ponožky a včasná reakce na horké místo jsou účinnější než rituální rozchozování.

Proč se na trail nedoporučují pohorky?

Kvůli hmotnosti. V měření s trénovanými běžci zhoršilo sto gramů přidaných na botu ekonomiku běhu měřitelně, a čím vyšší byla intenzita, tím větší byl rozdíl. Padesát gramů se ještě neprojevilo, sto už ano.

Jak poznám, že je podrážka opotřebená?

Podle sešlápnutého vzorku, hlavně na vnější hraně paty a pod palcem. Studie protiskluzné obuvi ukazuje, že přechod na nový pár výrazně snižuje četnost uklouznutí, i když přesná data o tom, jak přilnavost s ubývajícím vzorkem klesá, chybí.

Mohlo by vás zajímat

• Rozdíly proti běhu po silnici shrnuje text o trailovém běhu pro začátečníky.
• Na kategorie horské obuvi navazuje text o tom, jak vybrat pohorky na hory.

Text má informativní charakter a nenahrazuje odborné poradenství. Zdroje: biomechanická měření vysoké a nízké obuvi při dopadu na nakloněnou plošinu, práce o tuhosti holeně boty a mechanice chůze, měření vlivu hmotnosti obuvi na ekonomiku běhu, norma pro zkoušení protiskluznosti obuvi, tribologická studie lezecké gumy a systematický přehled prevence třecích puchýřů.