Kodaňský plank: technika, úrovně a co ukázaly studie

Kodaňský plank je varianta bočního planku, při které horní noha leží na lavičce nebo ji drží partner a tělo se zvedá hlavně silou přitahovačů stehna. V angličtině se mu říká Copenhagen adduction a ve výzkumu tříselných potíží u fotbalistů patří k nejčastěji testovaným cvikům. Patří mezi nejnáročnější cviky na vnitřní stranu stehna, a přitom nepotřebuje nic víc než lavičku. Vysvětlujeme, jak ho dělat správně, jak zvolit obtížnost a co o něm skutečně ukázaly studie.

Ve zkratce

  • Kodaňský plank posiluje přitahovače stehna (adduktory), které při sportech se změnami směru často trpí přetížením.
  • Lehčí verze má oporu pod kolenem horní nohy, těžší pod kotníkem nebo chodidlem. Čím dál je opora od kyčle, tím je cvik náročnější.
  • V dánské studii s juniorskými fotbalisty vzrostla excentrická síla přitahovačů za osm týdnů o 35,7 procenta.
  • V norské studii s 35 týmy mělo družstvo s tímto cvikem během sezony o 41 procent nižší riziko, že hráči nahlásí potíže s třísly.
  • Švédská studie u amatérských fotbalistů podobný přínos nepotvrdila, proto se cvik bere jako dobrý nástroj na sílu, ne jako záruka zdravých třísel.

Co je kodaňský plank a na které svaly působí

Přitahovače stehna, které běžný trénink obchází

Přitahovače jsou skupina svalů na vnitřní straně stehna, které táhnou nohu k ose těla. Při běhu rovně pracují jen málo, zato při kličkách, zastavení, kopu do míče nebo bruslení dostávají velkou zátěž. Proto se tříselné potíže objevují hlavně ve fotbale, hokeji a dalších sportech se změnami směru. Proč je tahle oblast pro lékaře tak složitá a co všechno se za bolestí může skrývat, rozebírá článek o tom, proč vzniká bolest v tříslech u sportovců.

Čím se liší od obyčejného bočního planku

Při klasickém bočním planku drží tělo hlavně šikmé břišní svaly a hýžďové svaly na spodní straně. U kodaňské varianty se opora přesune na horní nohu, takže váhu těla nesou přitahovače, které tlačí stehno dolů do lavičky. Spodní noha se navíc zvedá proti gravitaci a pracuje také. Střed těla zůstává zapojený, jen už není hlavním cílem. Základy klasické výdrže a to, proč nemusí trvat dlouho, popisuje text o tom, jak funguje plank a střed těla.

Jak náročný cvik to je

Autoři studie v British Journal of Sports Medicine v roce 2014 měřili u 40 elitních fotbalistů aktivitu dlouhého přitahovače během osmi cviků na vnitřní stranu stehna. Rozdíly mezi cviky byly velké, vrcholová aktivita se pohybovala od 14 do 108 procent maximálního volního stahu. Kodaňskou addukci zařadili spolu s přitahováním nohy proti odporové gumě mezi dynamické cviky s vysokou intenzitou, které se dají udělat v jakékoli tělocvičně.

Jak správně dělat kodaňský plank

Výchozí poloha

Lehněte si na bok vedle lavičky, loket opřete přímo pod rameno a horní nohu položte na lavičku. Podle zvolené úrovně leží na lavičce koleno, nebo kotník a chodidlo. Bez lavičky může nohu držet partner, který klečí nebo dřepí vedle vás a podpírá stehno těsně nad kolenem. Zvedněte boky tak, aby tělo tvořilo rovnou čáru od hlavy po kotníky, a spodní noha zatím zůstává volně pod lavičkou.

Samotný pohyb

Ze zpevněné polohy zvedněte spodní nohu tak, aby se chodidlem dotkla horní nohy, a krátce vydržte. Pak ji kontrolovaně spusťte zpět. Boky celou dobu zůstávají nahoře a v jedné rovině s ramenem, nehoupají se ani se nestáčí k zemi. Kanadský program prevence úrazů SHRED uvádí dvě možnosti dávkování: postupně dojít k výdrži 20 až 30 sekund na každou stranu, nebo dělat 4 až 8 opakování na stranu.

Nejčastější chyby v technice

Nejčastější chybou jsou propadlé boky, které posunou zátěž z přitahovačů do ramene a bederní páteře. Pomůže je mírně zvednout ke stropu. Druhou chybou je stáčení pánve a horního ramene dovnitř, kdy se tělo převaluje k podlaze. Hruď držte otevřenou, horní ruku můžete natáhnout nahoru a lopatky stáhnout dozadu. Hlava nemá viset dolů, krk zůstává dlouhý a v prodloužení páteře. Bolest v tříslech během cviku je signál přestat, ne zatnout zuby.

Úrovně obtížnosti: od kolena ke kotníku

Krátká páka s oporou pod kolenem

Lehčí verze má na lavičce koleno horní nohy. Vzdálenost mezi kyčlí a místem opory je krátká, takže přitahovače nesou menší páku a cvik se dá dobře kontrolovat. Program SHRED ji vede jako první úroveň. Hodí se pro začátečníky, mladší sportovce a pro návrat po pauze, kdy ještě není jasné, jak třísla na zátěž zareagují. Teprve když zvládnete celou sérii bez propadání boků a bez bolesti, má smysl přejít výš.

Dlouhá páka s oporou pod kotníkem

Těžší verze má na lavičce kotník nebo vnitřní stranu chodidla horní nohy. Opora je daleko od kyčle, páka je dlouhá a na přitahovače i koleno působí výrazně větší síla. Noha je napnutá a velkou část síly přenáší vnitřní strana kolena, proto tuhle verzi při čerstvých potížích s vnitřní stranou kolena raději odložte.

Když je i nejlehčí verze moc těžká

Kdo kodaňskou addukci zatím neudrží, může začít jednodušším přitahováním nohy vleže na boku nebo stlačováním míče mezi koleny. Obojí patří mezi cviky, které se v programech na posílení přitahovačů používají jako alternativa. Pomůže také zkrátit výdrž na pár sekund a opakovat ji vícekrát s pauzou. Důležitější než délka série je čistá poloha, protože s propadlými boky se zátěž přesouvá jinam a cvik ztrácí smysl.

Co ukázaly studie o kodaňském planku

Síla přitahovačů roste rychle

V první kontrolované studii rozdělili autoři 24 juniorských fotbalistů ze dvou týmů do skupiny s osmitýdenním postupným programem a do skupiny, která trénovala jako obvykle. Program běžel během soutěžní sezony. Excentrická síla přitahovačů vzrostla v cvičící skupině o 35,7 procenta a síla odtahovačů o 20,3 procenta, zatímco kontrolní skupina se nezměnila. Hráči odcvičili přes 91 procent plánovaných tréninků a svalová bolest po cvičení byla jen mírná.

Doplněk programu FIFA 11+

Rozcvička FIFA 11+ vznikla jako program prevence úrazů ve fotbale, žádný z jejích cviků ale necílí přímo na přitahovače. Studie z roku 2017 proto u 45 elitních juniorů nahradila v jedné skupině severské zakopávání kodaňskou addukcí. Po osmi týdnech tří tréninků týdně měla tahle skupina o 8,9 procenta vyšší excentrickou sílu přitahovačů, standardní program sílu nezměnil. Co přináší vyřazený cvik pro zadní stranu stehna, popisuje článek o tom, jak dělat nordic hamstring curl.

Méně potíží s třísly u norských fotbalistů

Nejcitovanější je norská studie z roku 2019, do které se zapojilo 35 poloprofesionálních týmů a 652 hráčů. Cvičící týmy dělaly jediný cvik na třech úrovních obtížnosti, v přípravném období třikrát týdně po dobu šesti až osmi týdnů a během sezony jednou týdně. Průměrný výskyt tříselných potíží během sezony byl 13,5 procenta oproti 21,3 procenta v kontrolní skupině. Riziko, že hráč potíže nahlásí, bylo o 41 procent nižší.

Kde výsledky tak jednoznačné nejsou

Norská data vycházela z týdenních dotazníků, ve kterých hráči sami hlásili potíže, nešlo o diagnózy od lékaře. Švédská studie zveřejněná v roce 2022 u amatérských fotbalistů ve věku 14 až 46 let navíc nenašla u programu na přitahovače žádný pokles výskytu tříselných zranění. Bolest během cviků v ní uvedlo 23,4 procenta hráčů z této skupiny. Kdy jde u třísel o přetížení a kdy o něco jiného, vysvětluje text o tom, proč je tříselná bolest u sportovců složitá diagnóza.

Kolik opakování a jak často cvik zařadit

Začátek a přípravné období

Studie, které přinesly zlepšení síly, pracovaly s krátkými sériemi a postupným zvyšováním zátěže. Norský program měl v přípravném období tři tréninky týdně, švédská obměna dvě až tři. Rozumný start je jedna série na každou stranu s několika opakováními nebo krátkou výdrží, a přidávat teprve tehdy, když cvik nezanechá bolest do druhého dne. Švédský program začínal na třech až pěti opakováních a postupně šel k dvanácti až patnácti.

Během sezony

Po přípravném období obě skandinávské studie snížily četnost na jeden trénink týdně. Cílem je udržet sílu, kterou hráč nabral, bez další únavy v týdnech se zápasy. Kdo hraje víc zápasů za týden, může cvik posunout na den s lehčím tréninkem nebo ho v náročném týdnu vynechat.

Pro koho je tenhle cvik vhodný a kdy být opatrní

Cvik dává smysl hlavně ve sportech, kde přitahovače dostávají zabrat: ve fotbale, hokeji, florbale, basketbalu, házené, tenise nebo při bruslení. Hodí se i pro rekreační sportovce, kteří chtějí posílit vnitřní stranu stehna bez strojů. Opatrnost patří k čerstvé bolesti v tříslech, potížím s vnitřním vazem kolena a bolesti kyčelního kloubu. Pokud bolest vychází spíš z kyčle než ze svalu, může jít o problém popsaný v článku o tom, jak se projevuje impingement kyčle.

Při déletrvajících potížích je lepší nechat si zátěž nastavit fyzioterapeutem než cvik zkoušet naslepo. Ve švédské studii hlásila bolest během cvičení zhruba čtvrtina hráčů skupiny s posilováním přitahovačů, takže snášenlivost se mezi lidmi liší. U dětí a dospívajících je dobré začít krátkou pákou a technikou pod dohledem trenéra.

Pět věcí, na které při cviku myslet

  1. Začněte krátkou pákou s kolenem na lavičce, dlouhá páka přijde až po zvládnuté technice.
  2. Boky držte nahoře a v rovině, propadlá pánev přesouvá zátěž do ramene a beder.
  3. Dávkujte střídmě, jedna krátká série na stranu stačí na začátek.
  4. Bolest v tříslech během cviku je důvod přestat a ubrat obtížnost.
  5. V sezoně stačí jeden trénink týdně, který udrží sílu z přípravy.

Časté otázky

Jak dělat kodaňský plank bez lavičky?

Místo lavičky může horní nohu držet partner, který klečí nebo dřepí vedle vás a podpírá stehno těsně nad kolenem. Pro těžší verzi drží nohu u kotníku. Použít se dá i pevná židle nebo stabilní bedna ve vhodné výšce.

Kolikrát týdně kodaňskou addukci cvičit?

Ve studiích se v přípravném období cvičilo dvakrát až třikrát týdně a během sezony jednou týdně. Jedna krátká série na každou stranu je pro začátek dostatečná. Přidávejte jen tehdy, když druhý den necítíte bolest v tříslech.

Pomáhá kodaňský plank proti bolesti třísel?

Norská studie u poloprofesionálních fotbalistů ukázala o 41 procent nižší riziko nahlášených tříselných potíží. Švédská studie u amatérů ale podobný efekt nenašla. Cvik spolehlivě zvyšuje sílu přitahovačů, ochrana před zraněním už tak jistá není.

Proč mě při kodaňském planku bolí koleno?

Při dlouhé páce s oporou pod kotníkem působí velká síla i na vnitřní stranu kolena. Zkuste kratší páku s oporou pod kolenem nebo měkčí podložku. Když bolest přetrvává i v lehčí verzi, nechte koleno vyšetřit dřív, než budete pokračovat.

Mohou kodaňskou addukci dělat i děti?

Ano, ale s krátkou pákou a pod dohledem trenéra, který hlídá polohu boků. Kanadský program prevence úrazů SHRED zařazuje variantu s oporou pod kolenem jako první úroveň. Počet opakování držte nízko a cvik přidávejte postupně.

Zdroje

Podobné příspěvky

Napsat komentář