Prázdný padesátimetrový bazén se startovními bloky a drahami

Plavec Michael Phelps: dvacet osm medailí a žádný platný individuální rekord

Michael Phelps má dvacet osm olympijských medailí, víc než kdokoli jiný v historii her. Individuální světový rekord ale dnes nedrží ani jeden. Poslední mu vzal francouzský plavec Leon Marchand v roce 2023, patnáct let poté, co ho Phelps zaplaval v Pekingu. Právě na tom je vidět, co z jeho kariéry přetrvalo a co bylo produktem jedné mimořádné dekády.

Ve zkratce

  • Dvacet osm olympijských medailí, z toho dvacet tři zlatých, je historicky nejvíc.
  • Druhá v pořadí je gymnastka Larisa Latyninová s osmnácti medailemi.
  • Osm zlatých z Pekingu 2008 na jedněch hrách dosud nikdo nepřekonal.
  • Z těch osmi závodů skončilo světovým rekordem sedm, ne osm.
  • Individuální světový rekord mu nezůstal žádný, štafetové dva.
  • Legendu o dvanácti tisících kaloriích denně sám označil za nepravdivou.
  • Kariéru ukončil dvakrát, po Londýně 2012 a po Riu 2016.

Od Baltimoru k první olympiádě v patnácti

Michael Fred Phelps II se narodil 30. června 1985 v Baltimoru ve státě Maryland. Plavat začal v sedmi letech a od jedenácti ho vedl trenér Bob Bowman v klubu North Baltimore Aquatic Club. Ta dvojice vydržela celou kariéru, včetně stěhování za Bowmanem do Michiganu a později do Arizony.

Na olympijské hry se poprvé kvalifikoval v roce 2000, ve věku patnácti let. Byl nejmladším mužem v americkém plaveckém týmu za šestasedmdesát let. V Sydney doplaval v závodě na dvě stě metrů motýlek pátý a odjel bez medaile, což se v jeho kariéře už nikdy nezopakovalo.

Rekord, který zaplaval jako patnáctiletý

Necelý rok po Sydney, 30. března 2001 v Austinu, zaplaval svůj první světový rekord na dvě stě metrů motýlek. Bylo mu patnáct let a devět měsíců a stal se tím nejmladším mužem, který kdy v plavání světový rekord vytvořil. Předchozím nejmladším byl Ian Thorpe, kterému v té chvíli bylo o rok víc. Na mistrovství světa ve Fukuoce o čtyři měsíce později si ten čas ještě zlepšil.

Athény 2004: šest zlatých a dva bronzy

V Athénách vyhrál oba polohové závody, obě motýlkové tratě a dvě štafety, k tomu přidal bronz na dvě stě metrů volný způsob a ve štafetě na čtyřikrát sto volný způsob. Šest zlatých na jedněch hrách bylo tehdy druhým nejlepším výkonem historie, hned za sedmi zlatými Marka Spitze z Mnichova 1972.

Za pozornost stojí jeden detail, který se v souhrnech ztrácí. V polohové štafetě odplaval Phelps rozplavbu, ale ve finále své místo přenechal Ianu Crockerovi, kterého těsně předtím porazil na sto metrů motýlek o čtyři setiny. Zlato ze štafety dostal i tak, protože pravidla počítají i plavce z rozplaveb.

Peking 2008: osm zlatých a sedm rekordů

Osm startů, osm vítězství. To je výkon, kterým překonal Spitzův zápis a který od té doby nikdo nezopakoval. Přesnější je ale říct, že sedm z těch osmi závodů skončilo světovým rekordem. Osmý, sto metrů motýlek, přinesl jen rekord olympijský.

Nejtěsněji vypadala štafeta na čtyřikrát sto metrů volný způsob. Phelps plaval první úsek, ale rozhodl až Jason Lezak, který na poslední padesátce dostihl Francouze Alaina Bernarda a dohmátl o osm setin dřív. Bez toho úseku by osm zlatých neexistovalo.

Setina, o které musel rozhodnout záznam

Finále na sto metrů motýlek vyhrál časem 50,58 před Srbem Miloradem Čavičem, který dohmátl v 50,59. Srbská výprava podala protest s tvrzením, že Čavič se stěny dotkl první, ale nedotkl se dost silně na to, aby sepnul časomíru. Rozhodčí prošli zpomalený záznam a protest zamítli.

Rozhodčí světové federace Ben Ekumbo pak oznámil, že srbský plavec se dotkl druhý. Zástupce srbské výpravy rozhodnutí přijal se slovy, že podle jeho názoru správné není, ale pravidla se musí respektovat. Vysokorychlostní snímky verdikt potvrdily. Jak se v plavání rozhoduje o platném dohmatu, popisuje text o tom, co říkají pravidla plavání o dohmatu a diskvalifikaci.

Londýn, návrat a Rio

V Londýně 2012 se mu nepovedl vstup. V polohovém závodě na čtyři sta metrů skončil čtvrtý a poprvé od Sydney odešel z olympijského finále bez medaile. Zbytek programu už zvládl a odvezl si čtyři zlata a dvě stříbra. Zlatem ze štafety na čtyřikrát dvě stě volný způsob překonal celkový olympijský rekord Larisy Latyninové.

Po Londýně kariéru ukončil. V dubnu 2014 oznámil návrat a v Riu 2016 přidal pět zlatých a jedno stříbro. Ve třiceti jedna letech se vítězstvím na dvě stě motýlek stal nejstarším olympijským vítězem v individuální plavecké disciplíně a jako první plavec vyhrál stejnou individuální disciplínu na čtyřech hrách po sobě.

HryMístoZlatéStříbrnéBronzové
2000Sydney000
2004Athény602
2008Peking800
2012Londýn420
2016Rio de Janeiro510
Celkem2332

Světové rekordy: co z nich zbylo

Světová federace mu uznala devětatřicet světových rekordů, z toho devětadvacet individuálních a deset štafetových. Je to víc než u kteréhokoli jiného plavce, dřívější maximum držel Mark Spitz s třiatřiceti. Všechny individuální rekordy vznikly mezi roky 2001 a 2009 a všechny v padesátimetrovém bazénu.

Podstatnější je ale to, co z nich platí dnes. Individuální rekord mu nezůstal ani jeden. Zůstávají dva štafetové, oba z doby, kdy plaval v americkém týmu.

DisciplínaPhelpsův časKdo ho překonalNový čas
200 m volný způsob1:42.96Paul Biedermann1:42.00
100 m motýlek49.82Caeleb Dressel49.50
200 m motýlek1:51.51Kristóf Milák1:50.73
200 m polohový závod1:54.23Ryan Lochte1:54.10
400 m polohový závod4:03.84Leon Marchand4:02.50

Poslední z nich, čtyři sta metrů polohový závod z Pekingu, vydržel bezmála patnáct let a v okamžiku, kdy ho Marchand v roce 2023 překonal, šlo o nejstarší platný světový rekord v padesátimetrovém bazénu. Světová federace ho ve zprávě o tom závodě označila právě jako Phelpsův poslední.

Kde jeho jméno v tabulkách zůstává

Dvacet osm medailí a dvacet tři zlatých jsou historická maxima olympijských her. Rekordem je i třináct individuálních zlatých. Když ho v Riu získal, upozornila americká média, že překonal zápis Leonida z Rhodu, který ve starověkých hrách ve druhém století před naším letopočtem dosáhl dvanácti individuálních vítězství v bězích. Srovnání je volné, protože ve starověku se medaile neudělovaly, ale jako obraz délky toho rekordu funguje.

Trénink a legenda o dvanácti tisících kaloriích

Bob Bowman ve svých přednáškách pro trenéry popisuje, že Phelps plaval zhruba třináct kilometrů denně, šest až sedm dnů v týdnu. To dělá kolem osmdesáti tisíc metrů týdně. V období před Athénami trénoval několik let prakticky bez volného dne, přesná délka toho období se ale mezi zdroji liší.

Nejrozšířenější údaj o Phelpsovi je přitom nepravdivý. Číslo dvanáct tisíc kalorií denně vzniklo tak, že si novinář sečetl položky z popsaného jídelníčku. Sám Phelps ho v autobiografii No Limits označil za nepravdu a mluvil o osmi až deseti tisících kalorií v nejnáročnějším období. Stejné rozmezí uvedl i v televizním profilu před Pekingem.

Po návratu v roce 2014 s Bowmanem režim změnili. Snížili energetický příjem, přidali ledové koupele a specifickou průpravu, například opakované krátké úseky delfíního kopu se závažím v náručí.

Co na jeho těle je doložené a co ne

Měří 193 centimetrů a rozpětí paží má větší než výšku. Hodnota kolem dvou metrů se opakuje napříč médii, primární měření se ale dohledat nedá, takže ji patří brát jako běžně uváděný údaj, ne jako oficiální číslo. Totéž platí pro velikost nohy.

Zbytek populárních vysvětlení má slabší půdu pod nohama. Lékař sportovní medicíny v rozhovoru pro Scientific American výslovně říká, že není přesvědčený o tom, že by měl větší pohyblivost než ostatní špičkoví plavci. K údajně výhodnému poměru trupu a nohou namítá jednoduchou mechaniku: kdo má delší nohy, dohmátne na stěnu z větší vzdálenosti. K takzvané dvojité kloubnosti loktů a zápěstí dodává, že mechanicky by výhodou být neměla. Jako rozhodující označuje techniku záběru a cit pro vodu.

Tvrzení o poloviční tvorbě kyseliny mléčné oproti soupeřům koluje médii od roku 2008, ale žádné publikované měření k němu neexistuje. Dnešní sportovní fyziologie navíc samotný laktát jako příčinu únavy neuznává. Kdo se chce v technice zlepšovat sám, najde použitelnější vodítka v textu o tom, jak zvládnout kraul v dospělém věku.

Po kariéře: nadace a řeč o depresi

Po Pekingu založil Michael Phelps Foundation, která se zaměřuje na rozšíření plavání a na zdravější životní styl. Druhá část jeho veřejného působení je ale jiná. V dokumentu The Weight of Gold, který měl premiéru na HBO 29. července 2020, vystupuje jako výkonný producent a vypravěč a mluví o tom, že sebevražedné myšlenky měl i na vrcholu kariéry.

Ve filmu vystupují i další olympionici, mezi nimi Shaun White, Bode Miller, Lolo Jonesová, Gracie Goldová a Apolo Anton Ohno. Phelps deprese a sebevraždy mezi olympioniky opakovaně označil za epidemii, o které se nemluví.

Zádrhely, které do profilu patří

V listopadu 2004 byl v devatenácti letech zadržen za řízení pod vlivem alkoholu a přiznal vinu k mírněji kvalifikovanému přestupku. V únoru 2009 zveřejnil britský bulvár fotografii z večírku a americká plavecká federace mu na tři měsíce zastavila starty. V září 2014 následovalo druhé zadržení za řízení pod vlivem a šestiměsíční vyloučení ze soutěží, kvůli kterému chyběl na mistrovství světa 2015.

Kde sledovat Michaela Phelpse

Oficiální účty na sociálních sítích, na které odkazuje ověřený profil, oficiální web nebo profil u svazu či ligy. Fanouškovské stránky a neaktivní účty tu nejsou.

Osm omylů o Michaelu Phelpsovi

  1. Jedl dvanáct tisíc kalorií denně. Sám to označil za nepravdu, mluvil o osmi až deseti tisících.
  2. Osm zlatých získal v Athénách. V Athénách jich bylo šest a k tomu dva bronzy, osm je z Pekingu.
  3. V Pekingu překonal osm světových rekordů. Sedm. Na sto metrů motýlek zaplaval jen rekord olympijský.
  4. V Sydney už bral medaile. Ne, v patnácti letech skončil pátý a odjel bez medaile.
  5. Drží spoustu světových rekordů dodnes. Individuální ani jeden, zůstaly mu dva štafetové.
  6. Má blány mezi prsty. Internetový mýtus bez jediného zdroje.
  7. V roce 2009 měl pozitivní dopingový test. Nešlo o doping, federace v prohlášení výslovně uvedla, že žádné antidopingové pravidlo porušeno nebylo.
  8. Kariéru ukončil jednou. Dvakrát, po Londýně a po Riu, mezitím se v roce 2014 vrátil.

Další světové i české osobnosti představuje rozcestník sportovců.

Časté otázky

Kolik má Michael Phelps olympijských medailí?

Dvacet osm, z toho dvacet tři zlatých, tři stříbrné a dvě bronzové. Je to nejvyšší počet v historii olympijských her, druhá v pořadí je gymnastka Larisa Latyninová s osmnácti.

Kdy získal osm zlatých na jedněch hrách?

V Pekingu v roce 2008. Startoval v osmi závodech a všechny vyhrál. Překonal tím Marka Spitze, který v Mnichově 1972 získal sedm zlatých, a jeho zápis dodnes nikdo nepřekonal.

Drží ještě nějaký světový rekord?

Individuální žádný. Poslední, čtyři sta metrů polohový závod z Pekingu, mu v roce 2023 vzal Leon Marchand. Platí mu dva štafetové rekordy, na čtyřikrát sto a čtyřikrát dvě stě metrů volný způsob.

Opravdu jedl dvanáct tisíc kalorií denně?

Ne. Číslo vzniklo sečtením položek z popsaného jídelníčku. Phelps ho v knize No Limits označil za nepravdivé a uvedl rozmezí zhruba osm až deset tisíc kalorií v nejnáročnějším období.

Kolik toho v tréninku naplaval?

Podle trenéra Boba Bowmana zhruba třináct kilometrů denně, šest až sedm dnů v týdnu, tedy kolem osmdesáti tisíc metrů týdně. Před Athénami trénoval několik let prakticky bez volného dne.

Má opravdu neobvyklou stavbu těla?

Je vysoký 193 centimetrů a rozpětí paží má větší než výšku. Lékař sportovní medicíny ale v rozhovoru pro Scientific American zpochybňuje, že by měl výraznější kloubní pohyblivost než ostatní špičkoví plavci, a za rozhodující označuje techniku záběru.

Proč se řešil jeho souboj s Čavičem?

Ve finále na sto metrů motýlek v Pekingu zvítězil o jednu setinu. Srbská výprava podala protest, rozhodčí prošli zpomalený záznam a protest zamítli. Vysokorychlostní snímky pořadí potvrdily.

Proč se kariéru rozhodl ukončit dvakrát?

Poprvé skončil po Londýně 2012. V dubnu 2014 oznámil návrat, motivací byla mimo jiné situace americké štafety na čtyřikrát sto metrů volný způsob. Podruhé a definitivně skončil po Riu v srpnu 2016.

Mohlo by vás zajímat

Zdroje

Podobné příspěvky