Pásy v judu: barvy, dany a kdo černý pás uděluje

Černý pás v judu se v Česku uděluje podle jiných pravidel, než jaká platila do února 2026. Od té doby se udělování mistrovských stupňů řídí směrnicí Mezinárodní judistické federace, takže první dan jde získat od patnácti let a každý nově udělený stupeň musí federace do půl roku potvrdit. Většina textů na webu přitom dál opisuje starší svazové podmínky s hranicí osmnácti let. Tady je, jak systém funguje teď, odkud se vzal a co se o něm tradičně říká špatně.

Ve zkratce

• Žákovských stupňů kyu je deset, dospělý ale projde jen šesti barvami, protože půlené pásy jsou pro děti do šestnácti let.
• Od února 2026 se české dany řídí pravidly Mezinárodní judistické federace, první dan je od patnácti let a po roce na hnědém pásu.
• Barevné žákovské pásy nevznikly v Japonsku, ale v Anglii v letech 1926 a 1927, do Francie je přinesl Kawaiši v roce 1935.
• Zakladatel juda žádný dan neměl. Historka o jeho jedenáctém nebo dvanáctém danu je legenda.
• Nejvyšší stupeň v Česku je podle svazového seznamu k 31. 12. 2025 devátý dan a má ho jediný judista.
• Kódókan v Tokiu uděluje dany podle vlastních pravidel, s jinými věkovými hranicemi a s body za vyhrané zápasy.

Odkud se stupně vzaly

Kódókan vznikl v roce 1882 a první dan udělil jeho zakladatel Džigoró Kanó už o rok později. Podle Kanových slov, která cituje Mezinárodní judistická federace, šlo o praktický problém. Staré školy bojových umění měly jen tři velké úrovně certifikátů a mezi nimi dlouhé roky, které žáky nemotivovaly. Kanó proto zavedl stupně dan a začátečníky označil jako lidi bez danu. Později je rozdělil do stupňů kyu, aby i začátečník viděl pokrok častěji.

Pásy odlišené barvou přišly až po stupních. Federace výslovně uvádí, že přesné datum není jasné: ilustrace z roku 1886 naznačují, že nějaký systém pásů existoval, první písemná zmínka je ale až z roku 1913. Tehdy dospělí v Kódókanu nosili bílý pás na nižších kyu a hnědý na vyšších, mládež místo hnědého fialový. Dan byl černý a desátý dan červený. Červenobílý pás pro šestý až devátý dan přibyl v roce 1931 a od roku 1943 smí devátý dan nosit červený.

Barvy vymysleli v Anglii

Žlutou, oranžovou, zelenou a modrou nevymyslelo Japonsko ani Francie. Podle federace je v roce 1926 zavedl Gunji Koizumi, zakladatel londýnského klubu Budokwai, a v jeho dokumentech se objevují od roku 1927. Jeho program měl pět barev a oranžová se přidala, aby barvy odpovídaly tehdejším šesti kyu. Mikinosuke Kawaiši pak v roce 1935 přenesl barevné pásy do Francie spolu s výukovou metodou, která se po něm jmenuje. Model se podle federace rychle stal vzorem pro další země.

Půlené pásy, které dnes nosí české děti, jsou ještě mladší. Zavedla je Francie v roce 1990, aby dítě mohlo od šesti let skládat jeden pás ročně a na černý se připravovat až v dospívání. Stejným principem se řídí i český zkušební řád. Co přesně se na dětských zkouškách předvádí a proč první z nich obsahuje jen pády, rozebírá text o judu pro děti a jeho pravidlech.

Kanó žádný dan neměl

Po webu koluje příběh, podle kterého byl zakladatel juda jedenáctý dan a po smrti mu nástupce udělil dvanáctý se širokým bílým pásem. Mezinárodní judistická federace ho ve svém historickém textu výslovně označuje za legendu. S odkazem na Kódókan uvádí, že Kanó neměl žádný dan, protože byl tím, kdo stupně uděloval, a nikdo nad ním mu je dát nemohl. Horní hranici systému nestanovil. Desátý dan je nejvyšší stupeň, který kdy někdo dostal.

Barvy pásů v Česku

Žákovské stupně upravuje Zkušební řád juda Českého svazu juda, v platném znění od 1. 6. 2025. Stupňů kyu je deset a počítají se pozpátku, od šestého k prvnímu. Zkoušky lze skládat od šesti let a mezi dvěma zkouškami musí uplynout nejméně šest měsíců. Od šestnácti let se skládají už jen celé pásy, obsah zkoušky ale musí zahrnout i techniky půleného stupně. Starším judistům může čekací lhůtu zkrátit metodická komise krajského svazu.

Řád má i předpis o samotném pásu. Každý judista je povinen nosit barvu odpovídající stupni ode dne, kdy ho získal, a barva musí být zřetelná, u kyu pastelová. Kata se přitom neobjevuje až u černého pásu, jak se často myslí. První série nage-no-kata patří už ke zkoušce na modrý pás a zbytek k hnědému. Kdo má hnědý pás, už tedy sestavy předvádět umí.

Kdo zkouší a kdo zapisuje

Zkoušku na kyu vede jeden zkušební komisař a jeho oprávnění závisí na třídě. Komisař třetí třídy, který sám potřebuje aspoň hnědý pás a trenérskou licenci třetí třídy, smí zkoušet jen do zeleného pásu. Druhá třída zkouší až po hnědý. Stupeň potvrzuje a eviduje krajský svaz, kterému komisař posílá protokol do čtrnácti dnů. Každá technika se známkuje jako ve škole od jedné do pěti a jediná pětka znamená, že zkouška neprošla.

Podstatné je, že zkouška u komisaře bez platné třídy nebo mimo centrální evidenci nemůže být platná a nezapíše se. Zápis v evidenci je přitom podmínkou připuštění k další zkoušce. Kdo by složil pás u neevidovaného člověka, musí ho skládat znovu. Při jedné akci se dá zkouška opakovat nejvýš třikrát, pak následuje půlroční pauza.

Černý pás: co se změnilo v roce 2026

Výkonný výbor Českého svazu juda 25. 2. 2026 schválil pravidla, podle kterých se udělování danů řídí směrnicí Mezinárodní judistické federace. Povolení ke zkoušce na první až třetí dan schvaluje Kolegium danů na doporučení krajského svazu, od čtvrtého danu výš Výkonný výbor. Svaz k tomu zveřejnil český překlad federačního řádu, který teď fakticky nese podmínky pro jednotlivé stupně.

Starší svazové podmínky z ledna 2023 byly přísnější a právě ty najdete na většině webů oddílů. Pro první dan chtěly osmnáct let a dva roky od poslední zkoušky, pro druhý dvacet let. Počítaly také s čestným danem bez zkoušky a s tím, že osmý dan a vyšší uděluje jen evropská a světová federace. Nový dokument starý výslovně neruší, oba zůstávají na webu svazu, ale udělování se od února 2026 řídí tím novým.

Co obsahuje zkouška na první dan

Podmínky jsou dvě: nejméně patnáct let a nejméně rok s prvním kyu, tedy na hnědém pásu. Zkouška pak má pět částí. Uchazeč krátce představí svou judistickou dráhu a absolvuje mondo, ústní zkoušku na téma původ juda a judo jako prostředek výchovy. Následuje kompletní nage-no-kata, kterou musí zvládnout v roli toho, kdo hází, i toho, kdo padá. Pak technická zkouška, při které komise náhodně vybere pět technik v postoji a pět na zemi.

Poslední část je cvičení: dvě minuty randori, ve kterém útočí jen jeden, minuta nácviku vstupů, deset statických hodů na každou stranu a patnáct hodů v pohybu. Technický cíl je znát sto technik gokjó na úrovni prvního danu. Český překlad navíc přidává sebeobranu s deseti technikami a základy první pomoci, které v anglickém originálu federace nejsou. Jde o svazový doplněk, který navazuje na starší český řád. Co všechno do stovky technik patří, popisuje text o chvatech v judu.

U prvního danu musí být přítomni nejméně dva zkušební komisaři a předseda komise musí mít o stupeň vyšší dan než zkoušený. Žádost se podává na předepsaném tiskopisu nejméně měsíc před zkouškou. Zkoušky na druhý a třetí dan pořádá Kolegium danů ve vyhlášených termínech, obvykle jako dvoudenní akci s konzultačním dnem a s veřejnou zkouškou.

Validace federací a propůjčený pás

Od ledna 2026 platí, že každý dan udělený národním svazem se musí předložit Mezinárodní judistické federaci k potvrzení, a to do šesti měsíců od udělení. Federace vede světový seznam všech potvrzených stupňů. Pro sportovce registrované k seniorským mezinárodním soutěžím je takto potvrzený dan povinný. Formulář svazu pro žádost o zkoušku na dan je proto od letoška přímo formulář federace se dvěma sloupci pro národní a federační datum.

Méně známý detail se týká mladých reprezentantů. Český řád stanoví, že reprezentanti od kategorie do dvaceti let mají od svazu první dan propůjčený, a to jen po dobu mezinárodních turnajů a kempů. Proto může mladý závodník na mezinárodní akci nosit černý pás, i když zkoušku na dan zatím neskládal. Jak se na mezinárodních akcích boduje a trestá, rozebírají pravidla juda.

Deset danů a jejich podmínky

Federační řád rozlišuje u stupně tři složky: tělo, tedy výsledky a výkonnost, techniku včetně kulturních znalostí a ducha, tedy příklad a přínos pro druhé. Do třetího danu převažuje tělo, do pátého technika a od šestého je rozhodující duch. Řád k tomu uvádí větu, která popírá běžnou představu o danech jako odměně: stupeň podle něj není odměnou za minulé zásluhy, ale vyjadřuje schopnost přispívat k rozvoji juda v budoucnosti.

Věkové hranice od šestého danu závisí na kategorii uchazeče. Nejrychleji postupují olympijští medailisté a medailisté seniorského mistrovství světa, rozhodčí a funkcionáři na světové úrovni a trenéři takových sportovců. Nejpomaleji ostatní: šestý dan jim řád otevírá od padesáti let, dvanáct let po pátém danu a pětadvacet let po prvním. U starších uchazečů se lhůty zkracují.

Červenobílý a červený pás

První až pátý dan nosí černý pás, šestý až osmý červenobílý a devátý a desátý červený. Červenobílý pás se smí nosit jen k tradičnímu bílému judogi a v soutěži se nosit nesmí. Federace k tomu v řádu dodává, že jeho držitelé nemají žádná zvláštní práva, jen povinnost vůči druhým a vůči judu. Na mezinárodních soutěžích dnes podle ní nosí černý pás prakticky všichni.

Od šestého danu se nezkouší klasicky. Šestý dan má ústní zkoušku o judu v občanské společnosti, košiki-no-kata a dvacetiminutovou ukázku vlastního výzkumu, například úchopů nebo přechodu do boje na zemi. Sedmý dan předkládá přínos jako video nebo text o nejméně deseti stranách, osmý jako třicetiminutové video nebo třicet stran a jeho kvalitu musí potvrdit dva nositelé aspoň sedmého danu. Desátý dan stojí mimo pravidla: navrhovat ho mohou jen instituce a rozhoduje výkonný výbor federace dvoutřetinovou většinou.

Kódókan má vlastní pravidla

Tokijský Kódókan dál uděluje dany vlastním řízením podle předpisu z roku 1957, naposledy změněného v roce 2015. Federace ho v řádu uznává jako tvůrce systému stupňů a jeho prezident zasedá v její komisi pro dany. Stupně udělené Kódókanem ale podle řádu federace uznat může, ne musí. Automatická rovnost mezi tokijským a federačním danem tedy neplatí.

Rozdíly jsou vidět už na prvním danu. Kódókan ho uděluje od čtrnácti let a ke zkoušce chce jen tři série nage-no-kata, zatímco federace od patnácti a celou sestavu. Pořadí kata se liší skoro u každého stupně: Kódókan zařazuje džú-no-kata ke čtvrtému danu a košiki-no-kata k osmému, federace k pátému a šestému. Předpis Kódókanu navíc výslovně stanoví, že kdo se projeví v rozporu s duchem juda, povýšen být nemůže.

Body za vyhrané zápasy

Nejzajímavější je bodový systém ze soutěží, který Kódókan používá u nižších danů. Výhra nad soupeřem o dva a více stupňů výš dává dva body, nad soupeřem o stupeň výš jeden a půl, nad rovnocenným jeden bod a nad slabším půl bodu nebo méně. Počítají se i remízy, kontumace ne. Pro první dan v nejnižším vyhovujícím hodnocení stačí tři body a rok a půl tréninku. Kdo body nesebere, může u prvních tří danů místo nich složit praktickou zkoušku.

Desátý dan Kódókanu dostalo od založení juda patnáct lidí, uvádí japonský národní svaz se stavem k březnu 2021. Poslední tři byli povýšeni najednou v lednu 2006. Když v říjnu 2022 zemřel ve věku šestadevadesáti let poslední z nich, Jošimi Ósawa, nezůstal podle japonského tisku naživu žádný nositel tohoto stupně. Federace vede vlastní seznam desátých danů, který zahrnuje i zesnulé a s tokijským nesouvisí.

Kolik je v Česku danů

Kolegium danů zveřejňuje seznam nositelů mistrovských stupňů. Podle stavu k 31. 12. 2025 jich je 1 269, o 93 víc než o rok dřív. Přírůstek jde skoro celý na první a druhý dan, u vysokých stupňů čísla klesají, protože nositelé postupují výš nebo umírají. Nejvyšší stupeň podle svazového seznamu je devátý dan a má ho jediný judista, Michal Vachun. Osmý dan mají čtyři lidé.

Svazový seznam a federační seznam se v datech i u jednotlivých osob mírně rozcházejí, protože národní evidence a federační validace neběží ve stejný den. Pro přehled o vysokých stupních je proto rozumné brát vždy jeden zdroj a uvádět ho s datem. Kdo z českých judistů má za sebou olympijské a evropské medaile, shrnuje přehled nejúspěšnějších českých judistů.

Modré kimono a ženský proužek

Modré judogi se stupněm nesouvisí vůbec. Dřív se soupeři v zápase rozlišovali červeným nebo bílým pásem navázaným přes vlastní pás, takže červený pás na starém záznamu neznamená vysoký dan, ale stranu zápasu. Barevné judogi pro soutěže navrhl v roce 1986 Anton Geesink a zavedlo se koncem devadesátých let. Japonsko podle federace dodnes pořádá velké tradiční soutěže jen v bílém. Jak se od debutu v Tokiu 1964 měnil olympijský turnaj, popisuje text o judu na olympiádě.

Ženy v Japonsku dlouho nosily černý pás s bílým podélným proužkem. Podle japonského tisku federace tuto variantu zrušila v roce 1999 jako diskriminační a japonský svaz ohlásil sjednocení s mužským pásem pro domácí soutěže v březnu 2017. Kódókan přitom dál vede pro ženy samostatný předpis o povyšování, s věkovými hranicemi a kata stejnými jako u mužů. Rok, kdy proužek vznikl, se primárně doložit nepodařilo.

Japonsko má i jiné dětské barvy. Kódókan pro děti na základní škole používá stupně sedmý až první kyu a barvy světle modrou, žlutou, oranžovou, zelenou, fialovou a hnědou. Japonský svaz ale zdůrazňuje, že jde jen o příklad Kódókanu a že celostátně jednotné pravidlo pro barvy kyu v Japonsku neexistuje. Jednotné jsou jen barvy danů. Podobně roztříštěný je systém v karate, jak ukazuje text o pásech v karate a jejich barvách.

Osm tvrzení o pásech v judu, která neobstojí

1. Pás tmavne špínou, proto je černý pro zkušené. Federace historku zmiňuje jen jako hezký příběh pro děti. Barvy danů určoval Kódókan administrativně v letech 1913, 1931 a 1943 a žákovské barvy vznikly rozhodnutím v Anglii a ve Francii.
2. Černý pás znamená mistra. Federační řád definuje první dan jako vstup mezi zkušené judisty, kteří si mají uvědomit, kolik se toho ještě musí naučit. Nad ním je dalších devět stupňů.
3. Zakladatel juda měl jedenáctý nebo dvanáctý dan. Neměl žádný. Byl tím, kdo stupně uděloval.
4. Barevné pásy vymyslel Kawaiši. Zavedl je ve Francii v roce 1935. Poprvé se objevily v Anglii o devět let dřív u Koizumiho.
5. Černý pás je v Česku až od osmnácti let. To platilo podle podmínek z roku 2023. Od února 2026 se dany řídí federační směrnicí s hranicí patnácti let.
6. Dan se dá koupit. Poplatky za zkoušku i za validaci existují, ale stupeň podmiňuje povolení, zkouška před komisí, známkování, kde jediná pětka znamená neúspěch, a zápis do evidence.
7. Dan platí všude automaticky. Český řád zpětné uznání zahraniční zkoušky nepřipouští a federace od roku 2026 uznává národní dany jen po vlastním potvrzení.
8. Modré kimono nosí zkušenější judista. Modrá slouží v soutěži k rozlišení soupeřů a s technickým stupněm nemá nic společného.

Na co se zeptat v oddíle

• Je oddíl členem svazu a jste zapsaní v centrální evidenci? Bez toho se zkouška na kyu nedá skládat.
• Kdo bude zkoušet a jakou má třídu? Komisař třetí třídy smí zkoušet jen do zeleného pásu.
• Kdy se zkouška zapíše? Protokol má dojít krajskému svazu do čtrnácti dnů a bez zápisu nelze na další stupeň.
• Jde o celý, nebo půlený pás? Od šestnácti let se skládají jen celé pásy.
• Počítá se se zkouškou v zahraničí, třeba na kempu? Musí ji svaz povolit předem, dodatečně ji uznat nejde.
• U danu: kdo vás doporučí a kdo povolí zkoušku, a jak proběhne potvrzení federací do šesti měsíců.

Časté otázky

Kolik je v judu pásů?

V Česku deset stupňů kyu, z toho šest celých barev a čtyři půlené pro děti do šestnácti let, a deset danů. Pořadí barev je bílá, žlutá, oranžová, zelená, modrá, hnědá a černá, u šestého až osmého danu červenobílá a u devátého a desátého červená.

Jak dlouho trvá získat černý pás v judu?

Řády stanoví jen minima: mezi zkouškami na kyu nejméně půl roku, na hnědém pásu nejméně rok a věk aspoň patnáct let. Typickou dobu žádný svazový dokument neuvádí. U dětí je rozhodující spíš věková hranice než počet zkoušek.

Od kolika let lze mít černý pás?

Podle federačních pravidel, kterými se český svaz řídí od února 2026, od patnácti let. Kódókan uděluje první dan od čtrnácti. Starší české podmínky z roku 2023 uváděly osmnáct let.

Co znamená šodan?

První dan, tedy první stupeň černého pásu. Federace ho popisuje jako vstup mezi zkušené judisty, ne jako vrchol. Následují nidan, sandan, jondan, godan a další až po džúdan.

Kdo uděluje dany v Česku?

Zkoušku na první až třetí dan povoluje Kolegium danů Českého svazu juda, od čtvrtého danu Výkonný výbor svazu. Každý nově udělený dan pak musí do šesti měsíců potvrdit Mezinárodní judistická federace.

Proč mají děti půlené pásy?

Aby mohly skládat zkoušku zhruba jednou za rok a pokrok byl vidět častěji. Půlené pásy zavedla Francie v roce 1990. V Česku je nosí jen děti do šestnácti let, starší skládají celé pásy.

Platí dan z jiného svazu?

Zkoušku v cizině musí český svaz povolit předem a jen u svazu, který je členem evropské nebo světové federace. Zpětně ji uznat nejde. Dany Kódókanu může federace uznat, automaticky to ale není.

Smí se červenobílý pás nosit na soutěži?

Nesmí. Podle federačního řádu se nosí jen k tradičnímu bílému judogi mimo soutěž. Na mezinárodních soutěžích nosí závodníci prakticky bez výjimky černý pás.

Mohlo by vás zajímat

• Všechno o bojových sportech na jednom místě shrnuje rozcestník bojových sportů.
• Jak se liší stupně v příbuzném korejském sportu a co je dětský poom, popisuje text o pásech v taekwondu.
• Kde se k černému pásu jde výrazně déle, ukazuje srovnání juda s brazilským jiu-jitsu.
• Jak vypadá kariéra dvojnásobného olympijského vítěze, líčí profil Lukáše Krpálka.

Zdroje

• Kolegium danů, zkušební řády a pravidla udělování, Český svaz juda (czechjudo.org)
• Historie pásu a stupňů v judu, Mezinárodní judistická federace (ijf.org)
• Podmínky povýšení na dan, Kódókan (kdkjudo.org)
• Judogi a pásy, Japonský judistický svaz (judo.or.jp)

Text má informativní charakter.